1 VSOL 103/2018-A-23
č. j. KSOS 36 INS 11399/2017 1 VSOL 103/2018-A-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníků-manželů: a) Ing. Jindřich anonymizovano , anonymizovano , IČO 058 35 925 bytem 739 53 Komorní Lhotka č. 62 b) Bc. Danuta anonymizovano , anonymizovano bytem 739 53 Komorní Lhotka č. 62

o insolvenčním návrhu dlužníků spojeným se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, k odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2017, č. j. KSOS 36 INS 11399/2017-A-18 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2017, č. j. KSOS 36 INS 11399/2017-A-18, se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 108 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) zastavil insolvenční řízení ve věci dlužníků. 2. V důvodech uvedl, že usnesením ze dne 2. 8. 2017, č. j. KSOS 36 INS 11399/2017-A-8 byli dlužníci soudem vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. Současně byli poučeni, že nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, může soud insolvenční řízení zastavit nebo přistoupit k jejímu vymáhání. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 11. 2017, lhůta k zaplacení zálohy uplynula dne 6. 12. 2017, avšak dlužníci zálohu nezaplatili. Soud proto dle citovaného ustanovení § 108 odst. 4 IZ řízení zastavil. 3. Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání, v němž namítali, že insolvenční soud převedl jejich návrh na oddlužení na formu klasického konkursu, aniž by dlužníkům prodloužil lhůtu, o kterou žádali, k dodání chybějících dokladů. Z jakých důvodů nestihli předložit požadované isir.justi ce.cz doklady, uvedli v původním odvolání dne 22. 8. 2017. Zálohu ve výši 50 000 Kč si nemohou dovolit uhradit, neboť takovou částkou nedisponují, žádali o oddlužení, nikoliv o konkurs, z finančních důvodů si nemohou dovolit právní zastoupení. Zástupci věřitelů vyjádřili s jejich oddlužením souhlas a výše příjmů dlužníků vyplývá z dokladů, které přiložili k žádosti. Domáhají se proto zrušení rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení a povolení jejich oddlužení. 4. Předně je třeba uvést, že předmětné řízení bylo zahájeno 31. 5. 2017, proto je nutno na danou věc aplikovat insolvenční zákon ve znění účinném do 1. 7. 2017. 5. Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v dané věci občanský soudní řád (dále jen též o.s.ř. ) ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II, bod 1. přechodného ustanovení k zákonu č. 296/2017 Sb., kterým byl novelizován občanský soudní řád). 6. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné. 7. Podle ustanovení § 108 odst. 2 a 3 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 8. Podle ustanovení § 108 odst. 4 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavců 2 a 3 ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. 9. Pokud jde o dosavadní průběh předmětného insolvenčního řízení, v němž se dlužníci domáhají zjištění jejich úpadku a jeho řešení společným oddlužením manželů, odvolací soud zcela odkazuje na svá skutková zjištění i závěry, jak je podrobně rozvedl již ve svém usnesení ze dne 29.11. 2017, č. j. KSOS 36 INS 11399/2017, 1 VSOL 1056/2017-A-15 (v právní moci 29. 11. 2017), kterým potvrdil jako věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužníkům zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Povinnost zaplatit zálohu byla dlužníkům uložena proto, neboť dlužníci, kteří mají závazky v řádech několika milionů korun, nemají pro oddlužení dostatečné vlastní příjmy, a ani přes řádnou výzvu a poučení soudu prvního stupně (v usnesení ze dne 14. 6. 2017, dlužníkům doručeno dne 30. 6. 2017) nepředložili k návrhu na povolení oddlužení avizované tři smlouvy o důchodu (k doložení dalších příjmů pro oddlužení) s úředně ověřenými podpisy, dále rovněž nepředložili výpisy z rejstříků trestů a tyto listiny nedoložili ani Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová v rámci předchozího odvolacího řízení. Byl zde proto důvodný předpoklad, že jejich návrh na povolení oddlužení bude nutno dle ustanovení § 396 IZ, v návaznosti na ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítnout a jejich úpadek řešit konkursem. 10. Ze shora uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč nabylo právní moci dne 29. 11. 2017, avšak dlužníci přes poučení o následcích tuto zálohu ve stanovené lhůtě nezaplatili. Proto v rámci tohoto odvolacího řízení, jehož předmětem je projednání odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení zálohy, již nelze přezkoumávat podmínky pro uložení povinnosti zálohu zaplatit. 11. Nicméně ze shora citovaného ustanovení § 108 odst. 4 IZ vyplývá, že insolvenční zákon ponechává na vůli insolvenčního soudu, zda z důvodu nezaplacení zálohy řízení zastaví nebo zda přikročí k jejímu vymáhání. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 27. 9. 2013, sen. zn. 29 NSČR 39/2013 (1 VSOL 20/2013, KSOL 10 INS 21861/2012), které je dostupné na internetových stránkách www.nsoud.cz, dále k výkladu ustanovení § 108 odst. 3 IZ (nyní § 108 odst. 4 IZ) formuloval závěr, že neuhradí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, která mu byla uložena pravomocným rozhodnutím dle ustanovení § 108 odst. 1 IZ (nyní § 108 odst. 2 IZ), insolvenční soud řízení zastaví, ledaže by se ukázalo, že trvat na uhrazení této zálohy je nadbytečné nebo tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí.

12. Odvolací soud proto, i s ohledem na odvolací námitky odvolatelů, prověřoval, zda bylo možno v tomto insolvenčním řízení pokračovat i bez uhrazení zálohy a dospěl k závěru, že nikoliv, neboť jak z obsahu spisu, tak i z obsahu nynějšího odvolání dlužníků je zřejmé, že dlužníci nemají ve svém majetku pohotové finanční prostředky (v dostatečné výši), které by v případě rozhodnutí o jejich úpadku byly potřebné především pro počáteční činnost insolvenčního správce, jak to konečně vyložil již soud prvního stupně v usnesení, kterým dlužníkům povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložil. Dále ze spisu vyplývá, že dlužníci požadované doklady, tj. smlouvy o důchodu, avšak ani výpisy z rejstříku trestů nepředložili doposud. 13. Nutno proto uzavřít, že důvody, pro které je záloha pro toto řízení potřebná nepominuly, a v dané věci zde rovněž nebyly zjištěny takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku dlužníků nezbytné nebo obecně žádoucí. 14. Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 19. února 2018

JUDr. Anna Hradilová, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová