1 VSOL 1021/2017-B-18
Č. j. KSOS 40 INS 7932/2017 1 VSOL 1021/2017-B-18

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužníků: a) Zoltán anonymizovano , anonymizovano , IČO 65502078, bytem Sovova 844/2, 734 01 Karviná-Ráj,

b) Iveta anonymizovano , narozená 10. 9. 1973, bytem Sovova 844/2, 734 01 Karviná-Ráj, oba dlužníci zastoupeni advokátkou Mgr. Žanetou Burkotovou sídlem Masarykovo náměstí 38, 733 01 Karviná

o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, k odvolání obou dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2017, č. j. KSOS 40 INS 7932/2017-B-6, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 8. 11. 2017, č. j. KSOS 40 INS 7932/2017-B-13

takto:

Odvolání dlužníků se odmítá. Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 406 odst. 1 zákona č. 182/20006Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), schválil oddlužení dlužníků a) a b) plněním splátkového kalendáře (výrok VIII. doplňujícího usnesení) a mimo jiné též uložil dlužníkovi a) podle ustanovení § 406 odst. 3 písm. a) IZ, aby po doručení tohoto rozhodnutí, počínaje měsícem říjnem 2017, zasílal insolvenčnímu správci: Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., Hvězdoslavova 1716/2b, 140 00 Praha 4, částku minimálně ve výši 19.593 Kč jako zálohu z příjmu ze své podnikatelské činnosti a dále do 15 dnů od podání daňového přiznání k dani z příjmů doplatil insolvenčnímu správci částku určenou jako rozdíl příjmů dosažených v daném roce, výdajů vynaložených na dosažení těchto příjmů a souhrnu nepostižitelných částek za jednotlivé měsíce. Konkrétní výše případného doplatku bude určena insolvenčním správcem (výrok I.). V odůvodnění rozhodnutí není k tomuto výroku I. vůbec nic uvedeno. isir.justi ce.cz

2. Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výroku I., podali oba dlužníci včas odvolání, neboť nesouhlasí se stanovenou výší minimální zálohy z příjmu z podnikatelské činnosti dlužníka a), jelikož tato částka je zjevně nepřiměřená. V této souvislosti odkázali na obsah insolvenčního návrhu, ve kterém uvedli příjem dlužníka a) ve výši cca 30.000 Kč hrubého, jak též vyplývá z přiložených faktur a daňových přiznání. Po odečtení záloh na sociální (4.000 Kč) a zdravotní pojištění (2.000 Kč) a dalších nákladů na podnikání, zůstává dlužníkovi a) měsíčně částka ve výši cca 24.000 Kč. V této souvislosti též zpochybnili zprávu insolvenčního správce, ve které uvádí, že průměrný čistý měsíční příjem dlužníka a) je ve výši 33.441 Kč. Navrhovali, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se dlužníkovi a) ukládá, aby z příjmů, které získá po schválení oddlužení, si ponechal ze souhrnu příjmů dosažených v daném kalendářním měsíci částku odpovídající nepostižitelné částce při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky, a zůstatek příjmů zaslal insolvenčnímu správci. Dále se dlužníkovi a) ukládá, aby měsíčně předkládal doklad o výši příjmů a skutečných výdajů vynaložených na dosažení těchto příjmů.

3. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., u úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

4. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

5. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.12.2017.

6. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužníci a) Zoltán anonymizovano a b) Iveta anonymizovano se návrhem ze dne 13. 4. 2017, doručeným soudu téhož dne, domáhali rozhodnutí o svém úpadku a navrhovali, aby byl řešen společným oddlužením manželů formou plnění splátkového kalendáře. V kolonce 11 (očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech) uvedli, že dlužník a) pracuje jako OSVČ s měsíčním příjmem po zaplacení zdravotního a sociálního pojištění a dalších nákladů na podnikání ve výši cca 22.300 Kč měsíčně čistého a dlužnice b) je v současné době vedena na úřadu práce. V kolonce 12 (údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední tři roky) uvedli, že dlužník a) byl v letech 2014-2016 veden na úřadu práce a od 10. 10. 2016 je OSVČ a jeho příjem za období listopad 2016 až březen 2017 je ve výši 160.800 Kč. Po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění a dalších nákladů v rámci podnikání, je jeho čistý měsíční příjem cca 22.300 Kč. Daňové přiznání za rok 2016 dlužník a) k návrhu nepřipojil a dosud není součástí spisu v listinné a ani elektronické podobě. Usnesením ze dne 4. 5. 2017, č.j. KSOS 40 INS 7932/2017-A-6 byl zjištěn úpadek dlužníka a) Zoltána anonymizovano a dlužnice b) ) Ivety anonymizovano , insolvenčním správcem obou dlužníků ustanovena Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 29414873, povoleno řešení úpadku oddlužením,

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

věřitelé vyzváni k přihlášení pohledávek, nařízeno přezkumné jednání a svolána schůze věřitelů na den 24. 8. 2017 a dlužníkům uloženo, aby počínaje měsícem květen 2017 až do měsíce, kdy bude rozhodováno o schválení oddlužení, platili společně a nerozdílně insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje ve výši 1.350 Kč měsíčně (navýšenou o DPH v zákonem stanovené výši, je-li správce plátcem této daně), a to vždy nejpozději do konce daného kalendářního měsíce s tím, aby neprodleně kontaktovali insolvenčního správce a dohodli s ním způsob provádění plateb. Insolvenční správce ve zprávě o jeho dosavadní činnosti a hospodářské situaci dlužníka v oddlužení ze dne 9. 8. 2017 mimo jiné uvedl, že do insolvenčního řízení dlužníků byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 986.970,50 Kč, dlužníci mají vyživovací povinnost ke dvěma dětem, dlužník a) je osobou samostatně výdělečně činnou, činnost vykonává od 10/2016 (do té doby přerušena). Čistý příjem je doložen daňovým přiznáním za období 10- 12/2016. Průměrná měsíční výše jeho příjmů činí 33.441 Kč. Dlužnice b) je vedena v evidenci úřadu práce bez nároku na podporu. K této zprávě připojil listinu nazvanou Předpoklad plnění oddlužení ze dne 9. 8. 2017 , ve které insolvenční správce uvedl celkový čistý příjem dlužníka a) ve výši 33.441 Kč, počet vyživovacích osob tři, základ nezabavitelné částky 10.771 Kč, nezabavitelná část mzdy 13.849 Kč, takže je možno zabavit 19.592 Kč. Odměna správce činí 1.633,50 Kč, takže k rozdělení věřitelům zůstává 17.958,50 Kč. Na tomto základě rozhodl soud odvoláním napadeným rozhodnutím, ve kterém není odůvodněn výrok I., ukládající dlužníkovi a) povinnost zasílat insolvenčnímu správci zálohu z příjmu ze své podnikatelské činnosti. V poučení je obecně uvedeno, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

7. Odvolací soud se proto zabýval především otázkou, zda dlužníci jsou osobami oprávněnými podat předmětné odvolání, a dospěl k závěru, že podle níže citovaného ustanovení § 406 odst. 4 IZ může proti rozhodnutí o schválení oddlužení podat odvolání pouze dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, a proto je odvolání dlužníků ve smyslu ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. objektivně nepřípustné. Subjektivní přípustnost odvolání implikuje otázku určení subjektu, který je oprávněn podat odvolání, jež je objektivně přípustné, takže v posuzované věci nelze uvažovat ani o subjektivní přípustnosti odvolání.

8. Podle ustanovení § 406 IZ neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali (odstavec 1). V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen plátce mzdy dlužníka ), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku (odstavec 3). Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval (odstavec 4).

9. V posuzované věci dlužníci o stanovení jiné výše měsíčních splátek v insolvenčním návrhu nežádali, takže odvoláním napadeným výrokem I. nebylo rozhodováno o jejich žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek, nýbrž byla stanovena výše měsíční částky, kterou je možné z příjmů dlužníka a) jako osoby OSVČ zabavit, přičemž dlužníci nesouhlasí s výpočtem čisté mzdy dlužníka a) a tudíž ani s výší měsíční splátky, kterou provedl insolvenční správce.

10. Podle ustanovení § 218 o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

11. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud odvolání dlužníků podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl jako odvolání podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, resp. je oprávněn jen z v rozsahu stanoveném v §406 odst. 4 IZ, tedy jen z důvodu, že žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl.

12. Bude na soudu prvního stupně, aby se v rámci dohlédací činnosti zabýval odvolacími námitkami dlužníků a na základě toho jejich podnětu přezkoumal správnost výpočtu měsíčního čistého příjmu dlužníka a) podnikajícího jako OSVČ, jakož i výší měsíční splátky, kterou lze z jeho čistého příjmu do oddlužení použít.

13. Pro úplnost odvolací soud dodává, že výše citovaná ustanovení § 406 odst. 3) písm. a), d) IZ, jakož i ustanovení § 398 odst. 3 IZ, ve kterém je prostřednictvím poznámky pod čarou odkazováno na ustanovení § 279 odst. 2 o.s.ř., které upravuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, bylo koncipováno na dlužníky, kteří jsou v pracovním poměru a pobírají od svého zaměstnavatele pravidelnou mzdu (o výši jejich čisté mzdy a tudíž ani výši měsíční srážky není žádných pochyb), čemuž odpovídá též koncepce ustanovení § 406 odst. 4 IZ, které nepřipouští odvolání dlužníka proti stanovené výši měsíční splátky. U dlužníka-podnikatele však srážky z jeho mzdy provádět nelze, neboť žádnou mzdu nepobírá. Zákonodárce tak zcela pominul úpravu provádění srážek z příjmů dlužníka-podnikatele, a v tomto směru mlčí i důvodová zpráva. Je tedy ponecháno na volné úvaze soudů prvních stupňů, jakým způsobem budou příjmy dlužníka-podnikatele počítány a postihovány, a proto by mělo být odůvodnění jejich rozhodnutí přesvědčivé.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

14. Odvolací soud obecně konstatuje, že v případě oddlužení podnikajícího dlužníka se za příjem považuje rozdíl skutečně získaných příjmů a skutečně vynaložených nákladů (nikoliv náklady uplatňované paušálem pro účely přiznání daně z příjmů). Chce-li dlužník dosáhnout snížení částky, která bude považována za dlužníkův příjem, musí být schopen vynaložení skutečných nákladů prokázat příslušnými doklady, které bude povinen postupně shromažďovat a uchovávat. Úkolem správce potom bude prověřovat, zda se dlužník nesnaží uplatnit náklady fiktivní. Nabízí se však několik metod při ukládání povinnosti platit splátky, které jsou diskutovány v odborných časopisech, neboť judikatura odvolacích soudů s ohledem na koncepci ustanovení § 406 odst.4 IZ schází.

15. Z rozhodnutí soudu prvního stupně, které zůstalo neodůvodněno, nelze ani zjistit z čeho soud vycházel při výpočtu výše splátky do oddlužení, resp. při stanovení čistého příjmu a jaké skutečné náklady přitom odečetl od hrubého příjmu, natož zjistit, proč použil právě tuto metodu provádění srážek formou měsíčních záloh s předpokládaným jednoročním zúčtováním a nikoliv další diskutované a v úvahu připadající metody. Soud prvního stupně zřejmě použil do svého rozhodnutí výpočet provedený insolvenčním správcem, který vycházel pouze z příjmů dlužníka a) jako podnikatele za období 10-12/2016, byť rozhodoval až v 9/2017.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová