1 VSOL 1018/2012-B-152
KSBR 44 INS 639/2008 1 VSOL 1018/2012-B-152

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční v insolvenční věci dlužnice Ing. Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Čelechovice na Hané, Hlavní 77, PSČ 798 16, IČ: 12757454, o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.11.2012, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-139

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.11.2012, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-139 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 306 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) vydal rozvrhové usnesení, v němž určil částky, které mají být jednotlivým věřitelům vyplaceny (výrok I.), podle ustanovení § 307 odst. 2 IZ určil insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění a podání zprávy soudu (výrok II.) a vyzval věřitele ke sdělení čísla bankovního účtu a variabilního symbolu, na které jim bude částka na ně připadající poukázána (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že poté, co usnesení ze dne 7.6.2012 č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-134 o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nabylo právní moci (dne 2.10.2012), podal insolvenční správce návrh rozvrhového usnesení, v němž uvedl, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek, kterému insolvenční soud po přezkoumání jeho věcné správnosti vyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že: 1) insolvenční navrhovatel SLAVIA INVEST a.s. nebyl aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu; 2) v době podání insolvenčního návrhu nebyl insolvenční navrhovatel SLAVIA INVEST a.s. zajištěným věřitelem; 3) z těchto důvodu neměl být pan Michal Svoboda jako zástupce SLAVIA INVEST a.s. zvolen zástupcem věřitelů; 4) nezákonným postupem při konání veřejné dražby, který vyústil vydáním výtěžku zpeněžení majetku z konkursní podstaty neoprávněnému věřiteli, došlo ke zvýhodnění věřitele a porušení povinností při správě cizího majetku; 5) insolvenčním správcem a ani soudem nebylo reagováno a přihlédnuto na její připomínky ke konečné zprávě. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. zrušil, rozhodl o vrácení neoprávněně vydaného výtěžku do konkursní podstaty, zrušil insolvenční řízení pro procesní vady a podal podnět Krajskému státnímu zastupitelství v Brně po podezření ze spáchání trestného činu pletich při konání veřejné dražby, zvýhodnění věřitele a porušení povinností při správě cizího majetku.

Zástupce věřitelů se k podanému odvolání dlužnice nevyjádřil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení dlužnice bylo zahájeno na návrh věřitele SLAVIA INVEST a.s. doručený soudu dne. 22.2.2008 Usnesením ze dne 26.8.2008, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-A-28, které bylo k odvolání dlužnice potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.12.2008, č.j. 1 VSOL 157/2008-A-30, byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužnice Ing. Jiřiny anonymizovano a na její majetek prohlášen konkurs. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26.1.2009. Usnesením ze dne 19.3.2009 č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-40 bylo rozhodnuto, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. Při veřejné dražbě dne 19.5.2009 byly zpeněženy nemovitosti dlužnice zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov na LV č. 175 a LV č. 116 pro obec a katastrální území Čelechovice na Hané a výtěžek zpeněžení byl zahrnut do soupisu majetku konkursní podstaty dlužnice. Podáním ze dne 19.4.2010 insolvenční správce dlužnice a současně zástupce věřitelského výboru navrhli vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům. Usnesením ze dne 23.7.2010, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-99, které nabylo právní moci 27.7.2010, soud udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku sloužícího k zajištění zajištěnému věřiteli č. 1 SLAVIA INVEST a.s. ve výši 1.281.050,12 Kč. Konečná zpráva a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce ze dne 5.1.2011, včetně aktualizovaných konečných zpráv ze dne 5.8.2011, 8.11.2011 a 22.2.2012, a to včetně námitek dlužnice proti konečné zprávě obsažených v podání ze dne 17.3.2011, byla projednána u jednání dne 7.6.2012 a usnesením z téhož dne č.j. KSBR 44 INS 639/2008-134, které nabylo právní moci dne 2.10.2012 byla konečná zpráva schválena. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím, ve kterém na základě schválené konečné zprávy již jen určil částky, které mají být jednotlivým věřitelům vyplaceny.

Podle ustanovení § 304 IZ insolvenční soud přezkoumává konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v í obsažené (odstavec 1). O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odstavec 2). K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru (odstavec 3). Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vneseny. Na základě tohoto rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění jejich základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li, že námitky proti ní vnesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí (odstavec 4). Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno (odstavec 5).

Podle ustanovení § 306 IZ po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odstavec 1). Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého insolvenčním správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny (odstavec 2).

Odvolací soud zdůrazňuje, že v rámci odvolání dlužnice proti vydanému rozvrhovému usnesení může odvolací soud pouze přezkoumat, zda byly dány podmínky pro vydání rozvrhového usnesení, tedy zda rozhodnutí o schválení konečné zprávy nabylo právní moci a zda soud prvního stupně správně posoudil věcnou správnost návrhu na vydání rozvrhového usnesení.

Odvolací soud po přezkoumání obsahu předloženého insolvenčního spisu zjistil, že rozhodnutí o schválení konečné zprávy nabylo právní moci dne 2.10.2012 a že návrh na vydání rozvrhového usnesení je věcně správný, a tudíž byly splněny všechny podmínky pro vydání odvoláním napadeného rozvrhového usnesení. Pro úplnost dodává, že konečná zpráva ve znění aktualizovaných verzí obsahuje náležitosti dle ustanovení § 302 IZ a byla projednána a schválena v souladu s postupem upraveným v ustanovení § 304.

Pokud odvolatelka namítala, že soudem ani insolvenčním správcem nebylo reagováno a nebylo přihlíženo k jejím připomínkám ke konečné zprávě, odkazuje odvolací soud na obsah protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 7.6.2012, z něhož vyplývá, že námitky dlužnice byly projednány a zdůrazňuje, že rozhodnutí o schválení konečné zprávy je v právní moci, a tudíž nepřísluší odvolacímu soudu přezkum tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že odvolatelka v této souvislosti namítala, že se proti rozhodnutí o schválení konečné zprávy nemohla odvolat, neboť byla poučena o tom, že odvolání mohou podat pouze věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přezkoumal odvolací soud obsah poučení o opravném prostředku obsažené v usnesení o schválení konečné zprávy ze dne 7.6.2012, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-134 a zjistil, že obsahuje správné poučení o tom, že proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu. Odvolání mohou podat pouze věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno . Z uvedeného vyplývá, že dlužnice tomuto poučení správně neporozuměla.

Odvolací soud připouští, že ustanovení § 304 odst. 5, poslední věta IZ samo o sobě vyznívá v neprospěch přípustnosti odvolání pro jiné účastníky insolvenčního řízení, než věřitele, jejichž námitkám proti konečné správě nebylo vyhověno. Toto ustanovení je však třeba vykládat v kontextu celého ustanovení § 304, tj. všech jeho odstavců, a ve spojení s ustanovením § 7 odst.1 o.s.ř., o přiměřené použitelnosti občanského soudního řádu, z něhož vyplývá, že i pro insolvenční řízení platí ustanovení § 201 o.s.ř., podle něhož účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. V poměrech insolvenčního řízení platí, že účastník může napadnout rozhodnutí insolvenčního soudu odvoláním, pokud to nevylučuje občanský soudní řád a insolvenční zákon. Z ustanovení § 14 odst.1 IZ plyne, že účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku a pokud to insolvenční zákon výslovně nevyloučí, mají tito účastníci právo napadnout odvoláním každé rozhodnutí insolvenčního soudu. Insolvenční zákon výslovně nevylučuje právo dlužníků, a ani právo všech věřitelů podat odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy, ale pouze pro určitou skupinu věřitelů, když připouští odvolání pouze těm, jejichž námitkám nebylo vyhověno (§ 304 odst. 5, poslední věta IZ). Soud prvního stupně tedy účastníky insolvenčního řízení zcela správně poučil, že proti rozhodnutí o schválení konečné zprávy je odvolání přípustné, jakož i o tom, že pokud se týká věřitelů, připouští insolvenční zákon právo podat odvolání jen pro věřitele, jejichž námitkám proti konečné zprávy nebylo vyhověno.

K dalším odvolacím námitkám odvolací soud konstatuje, že ve fázi rozhodování o odvolání dlužnice proti vydání rozvrhového usnesení se již nelze úspěšně domáhat rozhodnutí o zrušení insolvenčního řízení z důvodu, že insolvenční navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání návrhu a není v postavení zajištěného věřitele, neboť usnesením ze dne 26.8.2008, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-A-28 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.12.2008 č.j. 1 VSOL 157/2008-A-30 bylo pravomocně rozhodnuto o úpadku dlužnice a o prohlášení konkursu na její majetek. Toto rozhodnutí nabylo právní moci již 26.1.2009. Nelze se ani úspěšně domáhat rozhodnutí o vrácení vydaného výtěžku do konkursní podstaty, neboť usnesením ze dne 23.7.2010, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-99, které nabylo právní moci 27.7.2010, byl soudem udělen souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení, což se promítlo v konečné zprávě, která byla schválena usnesením ze dne 7.6.2012, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-134, které nabylo právní moci 2.10.2012. Odvolací soud neshledává důvodným ani požadavek na dání podnětu Krajskému státnímu zastupitelství v Brně (nejedná se o odvolací návrh ve smyslu ustanovení 205 odst. 1 o.s.ř).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 20.února 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu