1 VSOL 1016/2015-A-14
KSBR 24 INS 11944/2015 1 VSOL 1016/2015-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jindřišky anonymizovano , anonymizovano , bytem Pavlovice u Kojetína 93, PSČ 798 30, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.8.2015, č.j. KSBR 24 INS 11944/2015-A-9

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25.8.2015, č.j. KSBR 24 INS 11944/2015-A-9 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že ani přes výzvu soudu k návrhu nepřipojila řádný seznam závazků, neboť i v nově předloženém seznamu opětovně označila závazek vůči věřiteli FINWAY a.s. jako zajištěný, aniž by současně označila nějaký svůj majetek, u kterého se uplatňuje uspokojení ze zajištění, rovněž neoznačila druh zajištění a důvod jeho vzniku, ani neuvedla, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas odvolání, ve kterém namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V této souvislosti uvedla, že na výzvu soudu k opravě a doplnění seznamu reagovala tak, že předložila seznam závazků s údaji o splatnosti jednotlivých závazků, a proto navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 30.4.2015, doručeným soudu dne 7.5.2015, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 07 mimo jiné uvedla, že má zajištěný a nevykonatelný závazek vůči věřiteli FINWAY a.s., IČ: 28420098, se sídlem Praha, K brance 1171/11, PSČ 155 00, který je splácen vlastníkem nemovitosti, což je jiná osoba, než dlužnice, a že splatnost závazku nastala 4.6.2015 a že tento závazek uznává co důvodu i výše. Tento závazek pak uvedla též v kolonce 18 (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné). V kolonce 16 (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) uvedla, že není . K návrhu připojila seznam závazků, ve kterém mimo jiné uvedla závazek vůči věřiteli FINWAY a.s., IČ: 28420098, ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění s tím, že tento závazek dlužnice uznává co do důvodu a výše a jeho splatnost nastala 4.6.2012. Usnesením ze dne 14.7.2015, č.j. KSBR 24 INS 11944/2015-A-6 byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení doplnila přílohy svého insolvenčního návrhu tak, že předloží znovu doplněný/opravený seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů. V tomto seznamu dlužník u pohledávek věřitelů, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění (tzn. u pohledávky věřitele FINWAY a.s.), včetně údaje o tom, které movité věci se nachází v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Současně do tohoto usnesení soud prvního stupně ocitoval ustanovení § 2 písm. g) IZ, podle něhož se pro účely insolvenčního zákona rozumí zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to nejen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupení pohledávky k zajištění a nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Dále soud ve výzvě uvedl, že v případě, není-li pohledávka věřitele FINWAY a.s. zajištěna majetkem dlužníka, dlužník označí tento závazek jako nezajištěný. V odůvodnění pak ocitoval ustanovení § 128 odst. 2 IZ, a to včetně poučení, nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Na tuto výzvu dlužnice reagovala předložením nového seznamu závazků, do kterého u závazku vůči věřiteli FINWAY a.s., který stále řadila mezi závazky zajištěné, uvedla, že tento závazek je zajištěný nemovitostí jiného osoby, a to Evženie Držálkové, LV 49 v k.ú. Pavlovice u Kojetína, vedené pod č.p. 93. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 103 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečností, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel dovolává (odstavec 2). Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu (odstavec 3).

Podle § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud konstatuje, že dlužnice sice v návrhu, jakož i v seznamu závazků označila závazek vůči věřiteli FINWAY a.s., IČ: 28320098 jako zajištěný, ovšem ze skutkových okolností, které vylíčila, je mimo jakoukoliv pochybnost, že se jedná o závazek zajištěný majetkem třetí osoby, kterou v doplněném seznamu označila, takže bylo na soudu prvního stupně, aby tento závazek správně právně kvalifikoval jako závazek, který je podle ustanovení § 2 písm.g) IZ pro účely insolvenčního řízení nezajištěný, byť z hlediska občanskoprávních předpisů se jedná o závazek zajištěný.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavírá, že předložený seznam závazků má náležitosti dle ustanovení § 104 odst. 1 písm. b), odst. 3, 4 IZ, a proto nebyl důvod k odmítnutí insolvenčního návrhu podle shora citovaného ustanovení § 128 odst. 2 o.s.ř.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30.září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu