1 VSOL 1016/2013-P12-7
KSBR 27 INS 30971/2012 1 VSOL 1016/2013-P12-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Evy Škařoupkové, nar. 19.11.1950, bytem Pustiměř 224, PSČ 683 21, o přihlášce pohledávky č. P12 věřitele Citibank Europe plc, reg. č. 132781, se sídlem North Wall Quay, 1, Dublin, Irsko, korespondenční adresa Praha, Bucharova 2641/14, PSČ 158 02, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem, se sídlem Praha 6, Tychonova 44/3, PSČ 160 00, rozhodl o odvolání věřitele Citibank Europe plc ze dne 16.10.2013 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.9.2013, č.j. KSBR 27 INS 30971/2012-P12-2

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26.9.2013, č.j. KSBR 27 INS 30971/2012-P12-2 se m ě n í takto:

Přihláška pohledávky č. P12 věřitele Citibank Europe plc, reg. č. 132781, se sídlem North Wall Quay, 1, Dublin, Irsko, kterou věřitel přihlásil pohledávku ve výši 15.477,19 Kč, se n e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 185 a § 83 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s odkazem na ust. § 57 odst. 2, odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) odmítl přihlášenou pohledávku věřitele Citibank

Europe plc, vedenou pod č. P12 (výrok I.) s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8.8.2013, č.j. KSBR 27 INS 30971/2012-A-12 rozhodl o úpadku dlužnice Evy Škařoupkové a ve výroku IV. tohoto rozhodnutí byli vyzváni věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku u podepsaného soudu na předepsaném formuláři. Věřitelé byli ve smyslu ust. § 173 odst. 1 IZ poučeni o skutečnosti, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto opožděně uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 8.8.2013 ve 12:05 hod. Podání, jímž se věřitel Citibank Europe plc, North Wall Quay, 1, Dublin, Irsko, reg. č. 132781, korespondenční adresa: Bucharova 2641/14, 158 02 Praha, domáhal přihlášení svých pohledávek v uvedeném insolvenčním řízení ve výši 15.477,19 Kč, bylo insolvenčnímu soudu doručeno až dne 24.9.2013 v 16:35 hod. Lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku k řádnému přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by přihláška pohledávky byla podána k přepravě nejpozději dne 9.9.2013. Z uvedeného je zřejmé, že přihláška byla soudu podána až po uplynutí jím stanovené lhůty, tj. opožděně. Proto soud přihlášku pohledávky tohoto věřitele odmítl, neboť z důvodu opožděnosti se k ní nepřihlíží; současně byl věřitel uvědomen o ukončení své účasti v rozsahu přihlášky č. 12 v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Citibank Europe plc včasné odvolání. Namítal, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Potvrdil, že svou pohledávku přihlásil do tohoto řízení až dne 24.9.21023, nicméně je známým věřitelem ve smyslu ust. § 430 odst. 1 IZ, neboť jeho sídlo je umístěno v některém z členských zemí Evropské unie; jeho sídlo je v Irsku, konkrétně Dublin, North Wall Quay 1. O tom, že má věřitel za dlužníkem pohledávku se soud dozvěděl již z insolvenčního návrhu dlužnice, kde jej jako svého věřitele uvedla, byť současně uvedla nesprávné sídlo věřitele Praha 5-Stodůlky, Bucharova 264/14, namísto Dublin, North Wall Quay, 1. Současně však dlužnice jako přílohu předložila žádost o Citibank kreditní kartu, na níž je uvedeno správné sídlo věřitele. Již s ohledem na název věřitele Citibank Europe plc, zejména z dodatku označujícího právní formu, mohl soud seznat, že se jedná o společnost založenou podle jiného než českého právního řádu. Konečně tato skutečnost, s ohledem na množství odvolatelem přihlášených pohledávek u Krajského soudu v Brně, by měla být insolvenčnímu soudu známa z jeho úřední činnosti. Vůči odvolateli však ve smyslu ust. § 430 IZ postupováno nebylo, odvolatel neeviduje doručení usnesení, jímž se zahajuje předmětné insolvenční řízení, ani rozhodnutí o úpadku, byť ve zkrácené formě, ani výzvu k podání přihlášky pohledávek. Pokud insolvenční soud vůči odvolateli povinnosti dané ust. § 430 IZ nesplnil, nemohla mu lhůta k podání přihlášky začít plynout a nebylo možno jeho pohledávku z důvodu opožděnosti odmítnout. Proto odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se jeho přihlášená pohledávka ve výši 15.477,19 Kč neodmítá.

Podle § 7 odst. 1 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 136 odst. 2, písm. d) IZ, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.

Podle § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Úprava obsažená v ustanovení § 430 IZ počítá s tím, že známí věřitelé dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, budou insolvenčním soudem vyrozuměni o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku zvláštním doručením těchto rozhodnutí (§ 430 odst. 1 a odst. 2 IZ) a že jim bude zvlášť doručena i výzva k podávání přihlášek, přičemž těmto známým věřitelům v souladu s ustanovením § 74 odst. 2 IZ začíná běžet lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim výzva k podání přihlášek bude doručena zvlášť. Potud jde o přizpůsobení insolvenčního zákona i jinak přímo aplikovatelnému nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení, a o respektování zjevného faktu přirozené jazykové bariéry, která věřitelům s místem obvyklého pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie zpravidla brání v účinném využití insolvenčního rejstříku jako zdroje informací o insolvenčním řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČ 4/2008-P11 ze dne 4.9.2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 25/2009).

K výkladu pojmu známý je věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil ve svém rozhodnutí sp. zn. KSCB 27 INS 3323/2008, 29 NSČR 13/2010-P48-17 ze dne 31.5.2012 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu v čísle vydání /svazku/ 10 ročník 2012, strana 1473 pod R 138/2012) tak, že známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánka, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věcí buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. d/ IZ) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, která nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné seznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud dále v tomto rozhodnutí uzavřel, že nevyjde-li do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek v insolvenčním řízení o takovém věřiteli ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, nebude pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty) není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 IZ, resp. ustanovení článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací.

Z ustanovení § 21 odst. 4 obchodního zákoníku dále plyne, že oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, případně organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Je třeba zdůraznit, že ve všech záležitostech týkajících se organizační složky zahraniční osoby, je vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu, tedy i způsobilost být účastníkem řízení, má proto ve všech případech pouze zahraniční osoba, nikoliv její organizační složka (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 ze dne 7.4.2011, přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V přezkoumávané věci z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice, který spojila s návrhem na oddlužení podaným u soudu prvního stupně dne 10.12.2012. Dlužnice již v návrhu a v seznamu svých závazků odvolatele řádně označila, byť uvedla nesprávně jeho sídlo, když uvedla sídlo jeho organizační složky. Je dále skutečností, že usnesením ze dne 8.8.2013, č.j. KSBR 27 INS 30971/2012-A-12 rozhodl soud prvního stupně o úpadku dlužnice Evy Škařoupkové a že ve výroku IV. byli věřitelé vyzváni, aby ve stanovené lhůtě přihlásili své pohledávky na předepsaném formuláři a současně byli poučeni o následcích při nedodržení lhůty a že toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 8.8.2013 ve 12:05 hod.

Z insolvenčního spisu dlužnice ovšem nevyplývá, že by ve vztahu k odvolateli bylo ze strany insolvenčního soudu dle ust. § 430 IZ postupováno.

S ohledem na shora uvedené odvolací soud dospěl k závěru, že věřitel Citibank Europe plc je zahraničním věřitelem ve smyslu ustanovení § 430 odst. 1 IZ, jemuž lhůta k podání přihlášky běží nikoliv od zveřejnění výzvy uvedené v rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 1 písm. d/ IZ), ale až od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podání přihlášek dle ustanovení § 430 odst. 3 IZ, což se v daném případě nestalo, ač se tak mělo stát. Tento závěr je v přezkoumávané věci odůvodněn skutečností, že tento věřitel má sídlo v Irsku, přičemž je nerozhodné, že má organizační složku na území České republiky, neboť právní subjektivitu (tedy i způsobilost být účastníkem řízení) má věřitel pouze jako zahraniční osoba, nikoliv její organizační složka. Proto věřiteli Citibank Europe plc dosud nezačala běžet lhůta k podání přihlášky pohledávek, a pokud podal přihlášku bez předchozí výzvy insolvenčního soudu ve smyslu ust. § 430 IZ, pak je nutno ji vyhodnotit jako přihlášku včasnou. Závěr soudu prvního stupně vyjádřený v napadeném usnesení proto není správný.

Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že se přihláška pohledávky č. P11, věřitele č. 12 neodmítá.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud

odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 7. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu