1 VSOL 1014/2012-A-89
KSBR 44 INS 11231/2011 1 VSOL 1014/2012-A-89

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Europé Integrée, spol. s r.o., se sídlem Kuřim, Na Královkách 930, PSČ 664 34, IČ: 28302869, zastoupeného obecným zmocněncem Mgr. Markem Čechem, Svébohov č. 127, 789 01 Zábřeh, adresa pro doručování: Na Královkách 930, 664 34 Kuřim, o insolvenčním návrhu věřitelky Hany Tomkové (dříve Hašpicové), bytem Majdalenky 23, Brno, PSČ 638 00, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 44 INS 11231/2011-A-74 ze dne 7.12.2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 44 INS 11231/2011-A-74 ze dne 7.12.2012 se ve výrocích I., II. a IV. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil veřejnou obchodní společnost Burián & Penka, insolvence, v.o.s., IČ: 29352037 (výrok IV.), rozhodl, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok V.), uvedl, že účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (výrok III.) a že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (výrok XIII.), a pod výroky VI. až XI. učinil nezbytné výzvy a výroky uložené v ustanovení § 136 insolvenčního zákona a ve výroku XII. uložil insolvenčnímu správci, aby nejpozději do 11.2.2013 předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a zprávu o své činnosti a hospodářské situaci dlužníka.

V odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud s poukazem na skutková zjištění z provedeného dokazování uzavřel, že byl osvědčen úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2 IZ), když dlužník má více věřitelů, jejichž peněžité závazky neplní po dobu delší než tři měsíce po splatnosti, jejichž splatnost nastala již v únoru 2011, a navíc je osvědčen úpadek i domněnkou platební neschopnosti dlužníka, neboť dlužník k výzvě soudu nepředložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců (§ 3 odst. 2, písm. d/ IZ). Bylo totiž prokázáno, že navrhující věřitelka má splatnou pohledávku za dlužníkem z titulu svých pracovněprávních nároků minimálně ve výši 50.530 Kč (dlužná mzda po odečtení uspokojení části tohoto nároku ze strany Úřadu práce ČR-Krajské pobočky v Brně). Byla doložena i splatná pohledávka věřitelky Miroslavy Hlaváčkové z pracovněprávního vztahu ve výši minimálně 39.561 Kč (částka dlužné mzdy po odečtení uspokojení části mzdového nároku ze strany Úřadu práce ČR-Krajské pobočky v Brně). Pokud jde o mnohost věřitelů, dlužník výslovně uznal pohledávky dalších věřitelů, a to Lenky Kalasové, Marka Čecha, Marcely Medkové, Lenky Roubalíkové, jejichž pohledávky zčásti uhradil rovněž Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně. Pro nadbytečnost se tedy insolvenčním soud již nezabýval dalšími tvrzenými pohledávkami věřitelů ŠkoFIN s.r.o. a TONER EXPRES, s.r.o. Aktivní věcná legitimace navrhující věřitelky byla tedy v řízení osvědčena a byla osvědčena i mnohost věřitelů, proto insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, a současně s tímto rozhodnutím spojil i rozhodnutí o prohlášení konkursu na dlužníkův majetek (§ 148 odst. 1 IZ), neboť dlužník je osobou, u které insolvenční zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací (§ 316 odst. 3 IZ) nebo oddlužením (ustanovení § 389 odst. 1 IZ). Dále insolvenční soud poukázal na to, že insolvenční správce byl určen opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2012 v souladu s ustanovením § 25 insolvenčního zákona, a uvedl, že výroky V. až XIII. jsou odůvodněny ustanovením § 136 IZ, když jsou nutnou náležitostí rozhodnutí o úpadku.

Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání dlužník. Uvedl, že veškeré přihlášené pohledávky jsou neoprávněné. Nároky bývalých zaměstnankyň jsou nesmyslné a v tomto směru jejich nesmyslnost byla v průběhu řízení odůvodněna. Dále zdůvodnil, proč jsou nedůvodnými i nároky společnosti TONER EXPRES, s.r.o., ŠkoFIN s.r.o. Uvedl, že jediné závazky, které jsou nesporné, jsou ty, které jsou uplatňovány orgány státu, tedy finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami (vyjma jediné). Poukázal na to, že existují pouze závazky vůči tichým společníkům, spřáteleným obchodním partnerům a vlastníkům společnosti, které dosahují hodnoty 18 mil. Kč a budou přihlášeny do insolvenčního řízení. Poukázal na to, že majetek společnosti je tvořen drobným majetkem v hodnotě cca 5.000 Kč a dalším v hodnotě cca 250.000 Kč. Další částí majetku jsou uplatňované pohledávky za jednotlivými dlužníky, přičemž celkový objem těchto pohledávek je 76 mil. Kč. Celý balík těchto pohledávek je prodán obchodní společnosti za cenu natolik vysokou, že by bez obtíží pokryla všechny závazky dlužníka v objemu zmíněných 18 mil. Kč. Dále poukázal na to, že nebude spolupracovat se soudem jmenovaným insolvenčním správcem, který je obchodní společností, a smí proto vykonávat pouze činnost uvedenou v rejstříku živností. Přitom v živnostenském ani obchodním rejstříku nemá tato společnost zapsáno nic, coby připomínalo oprávnění působit jako insolvenční správce. To, že je společnost vedena v rejstříku insolvenčních správců, není rozhodné, neboť taková činnost není nikde v žádné části živnostenského zákona uvedena. Navrhl, aby odvolací soud po veřejném zasedání napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému řízení.

V podání, kterým se dlužník omlouval z účasti u nařízeného jednání před odvolacím soudem a které doručil v den konání tohoto jednání, uplatnil další odvolací námitky. K prokázání dostatečné bonity uvedl, že podal žalobu na soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka, který zavinil, že se dlužník dostal do finančních potíží. Tuto pohledávku za JUDr. Suchánkem prodal dlužník smlouvou o postoupení pohledávky. Dále dlužník takto postoupil i soubor směnek uplatněných vůči dlužníku jednatelky společnosti dlužníka . K této postupní smlouvě dále uvedl, že je možnost uhrazení části kupní ceny ještě před uplynutím lhůty splatnosti a kupní cena může být složena do depozita soudu k důkazu o solventnosti dlužníka. Dále poukázal na přiložený výpis z účtu společnosti V.K.Market, s.r.o., na který byly účelově převedeny volné prostředky dlužníka z obavy před nerespektováním zákonům exekutory . Částka na účtu představuje cca 280.000 Kč. Dlužník dále uvedl, že přestože měl k dispozici určitou finanční rezervu-složenou na depozitu shora uvedené společnosti, pro protiprávnost dosavadního řízení neuhradil žádnou, byť by i nezpochybnitelnou pohledávku. Poukázal na to, že pokud by měl soud pochybnosti o jeho tvrzeních a přiložených důkazech, pak může vyslechnout jednatelku společnosti ABAYO-Corporation s.r.o. Ke svým tvrzením zaslal současně dlužník e-mailovou poštou listiny, jichž se dovolával.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění jeho doplnění (dále jen IZ ), se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud zjistil, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou a obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze z hlediska vylíčení skutkového stavu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. e) a g) o.s.ř. Podle obsahu odvolání dlužníka (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) napadá odvoláním dlužník výroky I., II. a IV. (§ 26 IZ) usnesení insolvenčního soudu. Odvolací soud přezkoumal při nařízeném jednání (k němuž se žádný z řádně předvolaných účastníků nedostavil-navrhující věřitelka bez omluvy, dlužníkův obecný zmocněnec se omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho účasti), napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.), a po doplnění a zopakování dokazování dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá správnost skutkových zjištění, která uvedl insolvenční soud v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o obsah insolvenčního návrhu věřitelky, skutková zjištění z pracovních smluv, dohod o výši pracovní odměny, platových výměrů, dohod o rozvázání pracovního poměru i z výplatných lístků navrhující věřitelky za měsíce únor, březen 2011 i Miroslavy Hlaváčkové za měsíce únor, březen a duben 2011 a z oznámení Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Brně ze dne 12.9.2011 a 8.11.2011, 22.11.2011, pokud jde o rozsah uspokojení mzdových nároků zaměstnanců dlužníka. Dlužník ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu poukazoval na to, že sice mají zaměstnanci vůči němu splatné pohledávky, že však zaměstnanci s postupem při vyplácení mezd souhlasili s výjimkou navrhovatelky a Miroslavy Hlaváčkové. Poukázal na to, že navrhovatelka věděla o tom, že finanční prostředky budou k dispozici po prodeji nemovitostí, které jsou ve vlastnictví manažerů společnosti. V důsledku počínání navrhovatelky však došlo k tomu, že v důsledku zveřejnění informace o insolvenčním návrhu bylo odstoupeno od sjednané zakázky. Vzhledem k neuváženému postupu insolvenční navrhovatelky tak došlo ke zbytečným škodám a ohrožení zájmů dalších subjektů a zaměstnanců firmy. V důsledku tohoto postupu došlo totiž k odstoupení od sjednané zakázky zajištěné smluvně a obchodní partner dle znění smlouvy uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 500.000 Kč a náhradu škody. Proto dlužník rozhodl, že bude vymáhat tuto smluvní pokutu, kterou je povinen uhradit bývalému smluvnímu partnerovi. Dlužník připojil k těmto svým podáním i oznámení o jednostranném zápočtu svých pohledávek vůči pohledávkám navrhující věřitelky a Miroslavy Hlaváčkové, když proti pohledávkám těchto věřitelek započetl smluvní pokutu v celkové výši 1.000.000 Kč s tím, že v důsledku podání insolvenčního návrhu mu byly po zveřejnění informace o zahájení insolvenčního řízení vypovězeny dvě smlouvy, a z každé z nich má povinnost zaplatit smluvní pokutu 500.000 Kč. Oba zápočty jsou datovány dnem 4.7.2011. Současně dlužník předložil i dva dopisy, kterými obě věřitelky vyzýval k zaplacení dlužné částky ve lhůtě pěti dnů od doručení s tím, že jinak se bude domáhat těchto částek soudní cestou. Uvedl, že po provedení zápočtu mu navrhující věřitelka a Miroslava Hlaváčková dluží částku přesahující 950.000 Kč. Dále poukazoval na to, že jednání obou tzv. věřitelek má jediný cíl, domoci se zaplacení peněz od Úřadu práce, aniž by obě dohlédly toho, jakou škodu svým jednáním zapříčinily. Dále dlužník poukázal na to, že dle jeho názoru aplikace ustanovení zákona o zaměstnanosti § 7 odst. 1 je dána pouze v případě zaměstnance, v případě navrhovatelky a Miroslavy Hlaváčkové se však jedná o bývalé zaměstnankyně, které pracovní poměr k dlužníkovi již ukončily. Dlužník uzavřel, že tedy nic nedluží ani navrhovatelce, ani věřitelce Hlaváčkové a že se jedná o šikanózní insolvenční návrh. Dále dlužník argumentoval tím, že návrh měl být zamítnut již z toho důvodu, že navrhující věřitelka Miroslava Hlaváčková nepřipojila k insolvenčnímu návrhu svůj ověřený podpis. K pohledávkám navrhující věřitelky dlužník podrobně zdůvodňoval proč dle Dohody o výši pracovní odměny měla nárok i na výplatu náhrad spojených s dojížděním do zaměstnání, na měsíční příspěvek na bydlení a na měsíční příspěvek v doškolovacích kursech. Z obsahu spisu dále vyplývá, že dlužník na výzvu insolvenčního soudu doručenou 4.7.2011 do jeho datové schránky (č.l. A-5) seznamy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ nepředložil. K žádosti insolvenčního soudce ze dne 2.11.2012 určil předseda insolvenčního soudu opatřením z 28.11.2012 v souladu s § 25 insolvenčního zákona do funkce insolvenčního správce dlužníka-veřejnou obchodní společnost Burián & Penka, insolvence, v.o.s., IČ: 29352037.

Odvolací soud doplnil a zopakoval dokazování čtením následujících listin, z nichž dospěl těmto zjištěním: -Z protokolu o jednání v této insolvenční věci před insolvenčním soudem dne 22.3.2012 vyplývá, že dlužník se vyjádřil k tvrzené pohledávce věřitelky Miroslavy Hlaváčkové tak, že uznává částku nevyplaceného odstupného, stejně tak uznává část nevyplacené reálné mzdy, jejíž výši v současné době nezná, neuznává nárok na odměnách za měsíc březen 2011. Dále dlužník uvedl, že co se týče odstupného a reálného nedoplatku mzdy, tuto nepopírá a nepopírá, že by měl na tyto částky navrhovatel nárok. Kolik činí reálná část nevyplacené mzdy, dlužník neví. Při vyjádření k provedenému dokazování dlužník uvedl, že zaměstnanci uvedení v oznámení Úřadu práce České republiky neobdrželi mzdy, které u úřadu práce nárokují, z toho důvodu, že jak již uvedl, JUDr. Suchánek, znemožnil finanční toky společnosti. Seznam zaměstnanců tak, jak je uveden v oznámení Úřadu práce, je se všemi údaji pravdivý, zaměstnanci již pro dlužníka nepracují. Dlužník zastavil veškeré úhrady s výjimkou úhrad Finančnímu úřadu, ČSSZ a zdravotním pojišťovnám, -z č.l. A-72 insolvenčního spisu vyplývá, že rozhodující soudce Mgr. Martin Boháček požádal předsedu insolvenčního soudu o ustanovení insolvenčního správce v tomto insolvenčním řízení, -z č.l. A-73 insolvenčního spisu vyplývá, že opatřením vydaným 28.11.2012 v souladu s § 25 insolvenčního zákona a § 4 vyhlášky 311/2007 Sb. určil předseda Krajského soudu v Brně do funkce insolvenčního správce v tomto insolvenčním řízení veřejnou obchodní společnost Burián & Penka, insolvence, v.o.s., IČ: 29352037, -ze seznamu insolvenčních správců, který je součástí insolvenčního rejstříku, vyplývá, že insolvenčnímu správci Burián & Penka, insolvence, v.o.s., IČ: 29352037, se sídlem Zahradnická 223/6, 603 00 Brno vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dnem 23.5.2012 a jeho ohlášeným společníkem je Miroslav Penka, -z listiny označené jako výplatní lístek Hašpicová Hana-duben 2011 vyplývá, že nárok na čistou mzdu vznikl ve výši 23.322 Kč, nárok na výplatu nezdanitelných částek ve výši 13.000 Kč, celkem 36.322 Kč,

-ze zpráv Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Brně ze dne 12.9., 8.11. a 22.11.2011 (č.l. A-36, 47, 48), že uspokojil dle zákona č. 118/2000 Sb. splatné mzdové nároky těchto zaměstnanců dlužníka: Hany Hašpicové, Miroslavy Hlaváčkové, Lenky Kalasové, Lenky Roubalíkové, Marcely Medkové a Marka Čecha, -z přihlášky pohledávky č. 8 Finančního úřadu Brno-venkov vyplývá, že má za dlužníkem vykonatelné pohledávky v celkové výši 426.399,11 Kč z titulu dlužné daně z přidané hodnoty, úroku z prodlení z daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, úroku z prodlení z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tyto pohledávky byly splatné za období od 26.1.2009 do 6.12.2012, jsou doloženy vykonatelnými platebními výměry a výkazy nedoplatků, -z přihlášky pohledávky č. 14 Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky vyplývá , že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 15.000 Kč z titulu pokuty za porušení ustanovení § 22 odst. 3, písm. a) zákona č. 592/1992 Sb. Pohledávka je doložena platebním výměrem vykonatelným dne 2.10.2012, -z přihlášky pohledávky č. 25 České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávka ve výši 47.692 Kč z titulu dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zákona č. 589/1992 Sb. ke dni 16.3.2010 dle výkazu nedoplatků, který nabyl vykonatelnosti dnem 20.12.2012, -z přihlášky pohledávky č. 26 České průmyslové zdravotní pojišťovny vyplývá, že má za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 25.219 Kč z titulu dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění dle zákona 159/1992 Sb. za období od 1.12.1998 do 11.10.2011 doloženou výkazem nedoplatků, který podle rozhodnutí o vykonatelnosti nabyl vykonatelnosti dnem 11.10.2011.

Z příloh k odvolání dlužníka doručených emailem odvolací soud zjistil:

-Z uznání závazku datovaného 1.9.2010 vyplývá, že bylo uzavřeno mezi věřitelkou Hanou Čechovou, roz. Hledíkovou, a dlužnicí Mgr. Tamarou Tichou a že jsou uznávány závazky z titulu uzavřených smluv o půjčkách a smlouvách o tichém společenství celkem v 7 případech a dále z titulu poskytnutí nemovité záruky za dodávku zboží ve výši odhadní ceny nemovitostí v částce 1.900.000 Kč. Celkem je uznáván závazek ve výši 2.325.341 Kč, -z deseti směnek vlastních, že se v nich zavázal se výstavce Mgr. Tamara Tichá, že zaplatí k datu splatnosti uvedenému v jednotlivých směnkách směnečný peníz v těchto směnkách uvedený na řad Hany Hledíkové, indosament žádná ze směnek neobsahuje, -ze smlouvy o postoupení pohledávek datované 1.8.2012, kterou podepsala pouze nabyvatelka -společnost ABAYO Corporation s.r.o. a která měla být uzavřena s dlužníkem jako převodcem (za kterého však není smlouva podepsána) vyplývá, že předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v příloze 1 této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Podle bodu III. je postoupení pohledávek uvedených v příloze 1 úplatné za cenu dohodnutou účastníky a ta činí 50 % jistiny za dále dohodnutých podmínek. Pod bodem V. jsou definováni dlužníci postupovaných pohledávek, a to u pohledávky č. 1 1) JUDr. Milan Suchánek, soudní exekutor, 2) Česká republika zastoupená Ministerstvem spravedlnosti, 3) Česká republika zastoupená Ministerstvem zemědělství, a výše pohledávky z titulu majetkové újmy částkou 12.063.142 Kč s příslušenstvím. Navýšení části jistiny o nároky plynoucí z druhé části majetkové újmy zahrnující škodu přímou (příloha č. 3) a třetí části majetkové újmy vyčíslující škodu následnou (příloha č. 4) budou po vyhotovení vyčíslení jako součást této smlouvy předány nabyvateli s tím, že kupní cena za pohledávku v příloze 3 bude činit 50 % jistiny postoupené pohledávky a kupní cena za pohledávku v příloze č. 4 bude činit 25 % jistiny postoupené pohledávky . Pohledávky dle příloh č. 3 a 4 budou připraveny převodcem nejdéle do 31.3.2013. U pohledávky č. 2 je dlužníkem Mgr. Tamara Tichá a pohledávka sestává ze směnek v úhrnné části směnečné jistiny 756.477,25 Kč na 10 ks vlastních směnek splatných bez protestu. Dále bylo dohodnuto, že kupní cena bude uhrazena do 60 dnů od doložení příloh č. 3 a 4 z pohledávky č. 1, a to na bankovní účet převodce, a kupní cena činí 6.409.810 Kč. Dle bodu VI. smlouvy tvoří přílohu č. 1 seznam postoupených pohledávek včetně listin a směnek, přílohu č. 2 výpisy z obchodních rejstříků smluvních stran a přílohu č. 3 plná moc zmocněnce převodce. Žádná z těchto příloh však přiložena nebyla, -z výpisu z účtu-Geschaftsgirkonto č. 232010900 u Sparkasse Oberlausitz-Niederschlesien firmy V.K.Market s.r.o. ze dne 7.1.2013, že je zde uložena částka 10913,--EUR.

Po vyhodnocení obsahu spisu a doplněného dokazování odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční soud zcela správně uzavřel, že navrhovatelka má splatnou pohledávku za dlužníkem z titulu dlužné mzdy. Dle výplatních listin za únor, březen a duben 2011 a souhlasného tvrzení navrhovatelky a dlužníka (při jednání před insolvenčním soudem) dlužil dlužník navrhovatelce na čisté mzdě celkem částku 60.729 Kč (opakovaným dokazování bylo prokázáno výplatním lístkem navrhovatelky za duben 2011, že správně činila celková částka k výplatě za tento měsíc 36.322 Kč, nikoliv jak nesprávně uvedl insolvenční soud 26.322 Kč), ze které zaplatil dle doložených listin Úřad práce částku 34.682 Kč, zbylá dlužná částka na čisté mzdě tedy činí 26.047 Kč. Při tomto výpočtu odvolací soud nezapočítával do dlužných částek proplácení náhrad městské hromadné dopravy ani měsíční příspěvek na bydlení, které byly rovněž sjednány v platovém výměru, a u kterých tvrdil a dokládal dlužník, že se jednalo o určité zajištění půjčky, kterou poskytl jeho právní předchůdce navrhovatelce. Insolvenční soud rovněž správně vyhodnotil, že pohledávku za dlužníkem má i další věřitelka Miroslava Hlaváčková z titulu jejích pracovněprávních nároků. Provedeným dokazováním i souhlasným tvrzením této věřitelky a dlužníka (při jednání insolvenčního soudu) bylo prokázáno, že dlužil dlužník této své bývalé zaměstnankyni na čisté mzdě a jiných platbách dle výplatních lístků za měsíce únor, březen a duben 2011 celkem částku 58.122 Kč, ze které Úřad práce zaplatil této bývalé zaměstnankyni dlužníka 35.921 Kč, zbývající dluh tedy činí 22.201 Kč. Splatnost těchto pohledávek navrhovatelky a věřitelky Miroslavy

Hlaváčkové nastala nejpozději dnem 26.5.2011, kdy byla podle sjednaných pracovních smluv splatná čistá mzda za měsíc duben 2011.

Insolvenční soud správně vyhodnotil i existenci dalších věřitelů dlužníka se splatnými pohledávkami. Tyto pohledávky svých zaměstnanců uznal dlužník při jednání před insolvenčním soudem dne 22.3.2012 při vyjádření k důkazům provedeným zprávami Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Brně, jak bylo prokázáno protokolem z tohoto jednání.

Mimo pohledávek těchto věřitelů doložených již v řízení před insolvenčním soudem, odvolací soud na základě doplněného dokazování přihláškami pohledávek má za doložené i vykonatelné pohledávky dalších věřitelů, a to Finančního úřadu Brno-venkov v celkové výši 426.399 Kč, z nichž část byla splatná již od ledna roku 2009, Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR ve výši 15.000 Kč splatné nejméně od 2.10.2012, České správy sociálního zabezpečení ve výši 218.633 Kč splatné nejpozději od 26.6.2011 a České průmyslové zdravotní pojišťovny ve výši 25.219 Kč splatné nejpozději od 11.10.2011. Dlužník sám ostatně ve svém odvolání existenci pohledávek těchto věřitelů potvrdil a připustil i existenci pohledávek dalších věřitelů ve výši 18 milionů Kč.

Odvolací námitky dlužníka týkající se tvrzených pohledávek společnosti TONER EXPRES, s.r.o. a ŠkoFIN s.r.o. nejsou relevantní, neboť jak výslovně uvedl insolvenční soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí, pohledávkami těchto věřitelů se pro nadbytečnost nezabýval, když úpadek dlužníka byl doložen pohledávkami jiných věřitelů.

Argumentace dlužníka hodnotou jeho majetku není ve vztahu k napadenému rozhodnutí relevantní, vzhledem k tomu, že byl zjištěn úpadek dlužníka ve formě platební neschopnost dle § 3 odst. 1 a 2 IZ a při hodnocení tohoto typu úpadku není hodnota majetku dlužníka rozhodná. Hodnocení výše hodnoty majetku dlužníka je rozhodující pouze při úpadku ve formě předlužení dle § 3 odst. 3 IZ. Úpadek v této formě však u dlužníka nebyl ani zjišťován. Pro rozhodnutí o úpadku totiž postačí zjištění úpadku i pouze v jedné z jeho forem.

Dlužníkovi se ani listinami předloženými v odvolacím řízení nepodařilo vyvrátit vyvratitelnou domněnku platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2, písm. d) IZ. Předložený výpis z účtu třetího subjektu ani spolu s tvrzením dlužníka totiž nikterak nedokládá, že by tyto finanční prostředky patřily dlužníkovi. Fotokopie deseti směnek dokládají, že oprávněným ze všech těchto směnek je Helena Hledíková jako fyzická osoba, a že tedy směnečný peníz uvedený v těchto směnkách neměl být placen na řad dlužníka. Uznání závazku z 1.9.2010 činila dlužnice Mgr. Tamara Tichá vůči věřitelce Haně Čechové, roz. Hledíkové rovněž jako vůči fyzické osobě. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani to, že podle výpisu z obchodního rejstříku dlužníka je Hana Čechová, roz. Hledíková jeho jednatelkou. Smlouva o postoupení pohledávek datovaná 1.8.2012 jednak ani nebyla dlužníkem podepsána, navíc splatnost kupní ceny za postoupení pohledávek dle této smlouvy ještě ani nenastala, když dle bodu V. je splatná až do 60 dnů od doložení příloh č. 3 a č. 4 z pohledávky č. 1 a tyto mají být připraveny převodcem do 31.3.2013 (sám dlužník uvádí, že splatnost kupní ceny pohledávek dosud nenastala). Ke smlouvě ani není přiložena žádná z příloh, které jsou v ní výslovně označeny, tedy ani příloha 1, která je označena jako nedílná součást smlouvy a má obsahovat seznam postupovaných pohledávek. Vzhledem k tomu, že již z obsahu všech těchto listin předložených dlužníkem v odvolacím řízení je zřejmé, že nejsou způsobilé vyvrátit domněnku platební neschopnosti dlužníka, nebylo ani třeba, aby odvolací soud vyžadoval originály či ověřené fotokopie těchto listin, případně aby vyslechl jednatelku společnosti nabyvatele pohledávek, jak navrhoval dlužník.

Navíc je nutno v tomto směru poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR-rozhodnutí uveřejněné pod číslem 80/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek -dle něhož není-li dlužník schopen využít pohledávky, které má za svými dlužníky, k úhradě svých závazků, nepřihlíží se při úvaze o tom, zda dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona v úpadku ve formě platební neschopnosti, ani k výši těchto pohledávek. Takto formulovaný závěr má obecnou platnost i ve vazbě na jiný majetek dlužníka, jenž by měl či mohl být použit k uhrazení pohledávek dlužníkových věřitelů, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. MSPH 96 INS 714/2009, 29 NSČR 36/2009-B-1491 ze dne 27.10.2011, které je k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR.

S ohledem na doloženou výši splatných závazků dlužníka (cca 700.000 Kč) a jeho tvrzení o tom, že i k úhradě splatných závazků navrhující věřitelky a ostatních bývalých zaměstnanců (pouze v řádu desetitisíců korun) mělo dojít až po zpeněžení majetku manažerů společnosti, nemůže obstát argumentace dlužníka o neochotě platit i nezpochybnitelné závazky pro nezákonnost tohoto insolvenčního řízení. V této souvislosti ostatně jako na svůj majetek poukazuje pouze na depozitum na účtě společnosti V.K. Market s.r.o. ve výši 280.000 Kč.

Insolvenční soud tedy zcela správně uzavřel, že dlužník je v úpadku, když má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ) a tyto závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a navíc ani nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu insolvenční soud uložil (§ 3 odst. 2, písm. b/ a písm. d/ IZ).

K námitce odvolatele týkající se toho, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, je nutno uvést následující. Doplněným dokazováním bylo prokázáno, že insolvenční soud ustanovil insolvenčního správce postupem podle ustanovení § 25 IZ, tj. osobu insolvenčního správce určil předseda insolvenčního soudu, když byl v žádosti o jeho ustanovení informován o osobě dlužníka a situaci v tomto insolvenčním řízení. Bylo prokázáno, že ustanovený insolvenční správce je řádně zapsán v seznamu insolvenčních správců, který je součástí insolvenčního rejstříku, a právo vykonávat činnost insolvenčního správce má od 23.5.2012, a to prostřednictvím ohlášeného společníka Miroslava Penky (§ 5 odst. 1, písm. d/, § 2 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích). Argumentace dlužníka tím, že ustavený insolvenční správce nemá v obchodním rejstříku zapsánu jako předmět činnosti činnost insolvenčních správců a že tato činnost není ani nikde v žádné části živnostenského zákona uvedena, není relevantní. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích totiž svěřuje oprávnění a povinnost vydávat povolení, na jehož základě vzniká insolvenčnímu správci oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce podle insolvenčního zákona ministerstvu spravedlnosti. Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká podle tohoto zákona dnem nabytí právní moci povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Tento zákon v ustanovení § 2 odst. 2 rovněž stanoví, že insolvenční správcem může být i veřejná obchodní společnost, která vykonává činnost insolvenčního správce prostřednictvím ohlášeného společníka (kterým může být fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu). Seznamem insolvenčních správců, který je součástí insolvenčního rejstříku, bylo prokázáno, že ustanovený insolvenční správce je oprávněn tuto činnost vykonávat od 23.5.2012. Napadeným rozhodnutím tedy mohl být insolvenčním správcem v přezkoumávané věci ustanoven. Odvolací námitka týkající se osoby insolvenčního správce je proto nedůvodná.

Tvrzením dlužníka o vzniku škody podáním insolvenčního návrhu navrhující věřitelkou a další věřitelkou Miroslavou Hlaváčkovou, která dokládala rovněž splatné pohledávky za dlužníkem, a dokládaným zápočtem škody na pohledávky dlužnice a věřitelky Miroslavy Hlaváčkové se dlužníkovi nepodařilo tyto pohledávky zpochybnit. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu může totiž dle zákonné úpravy v ustanovení § 147 IZ vzniknout pouze tehdy, pokud bylo řízení o insolvenčním návrhu zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, anebo byl-li insolvenční návrh zamítnut z důvodů uvedených v tomto ustanovení. V přezkoumávané věci však bylo insolvenčnímu návrhu vyhověno, proto v příčinné souvislosti s podáním tohoto insolvenčního návrhu nemohla vzniknout škoda, za kterou by navrhovatelka odpovídala.

Námitka absence ověřeného podpisu věřitelky Miroslavy Hlaváčkové na insolvenčním návrhu není důvodná. Insolvenční soud totiž správně vyhodnotil jako navrhující věřitelku pouze Hanu Tomkovou (dříve Hašpicovou), jejíž ověřený podpis byl k insolvenčnímu návrhu připojen a Miroslavu Hlaváčkovou považovat pouze za další věřitelku dlužníka, nikoliv tedy za insolvenční navrhovatelku.

Insolvenční soud rovněž řádně vyhodnotil, že jediným způsobem řešení úpadku dlužníka je konkurs, když je vyloučeno řešení úpadku dlužníka reorganizací dle § 316 odst. 4 (i odst. 5) IZ nebo oddlužením (§ 389 odst. 1 IZ).

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a rozhodnutí insolvenčního soudu v napadených výrocích I., II. a IV. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku, insolvenčnímu navrhovateli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvlášť. Lhůta pro podání dovolání se počítá od doručení zvlášť.

V Olomouci dne 31. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu