1 VSOL 101/2014-B-11
KSBR 32 INS 10039/2013 1 VSOL 101/2014-B-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků a) Milana anonymizovano , anonymizovano , b) Jany anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Třebíč, Družstevní 1086/17, PSČ 674 01, o způsobu řešení úpadku, k odvolání obou dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.12.2013, č.j. KSBR 32 INS 10039/2013-B-4,

takto:

Odvolání dlužníků se o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně mimo jiné schválil podle ustanovení § 406 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) oddlužení dlužníků Milana anonymizovano a Jany anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.) a dlužníkům podle ust. § 406 odst. 3, písm. a) IZ uložil, aby po dobu pěti let platili nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 IZ z příjmů, které získají po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že dlužníkům bylo uloženo, aby po zákonem stanovenou dobu pěti let platili nezajištěným věřitelům na uspokojení jejich pohledávek část ze svých příjmů určenou v souladu s platnými právními předpisy, a to vždy do 25. dne v měsíci počínaje dnem 25.1.2014. Vzhledem k výši přihlášených nezajištěných pohledávek způsobilých uspokojení v řízení (1.259.261,86 Kč) a částky určené k jejich uspokojení (příjem ze závislé činnosti dlužníka ve výši 14.854 Kč měsíčně, příjem z darovací smlouvy ve výši 5.800 Kč měsíčně, příjem z invalidního důchodu dlužnice ve výši 4.635 Kč měsíčně), lze předpokládat jejich uspokojení-po uhrazení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň-v rozsahu 41,63 %. V poučení mimo jiné uvedl, že odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí podali oba dlužníci odvolání, ve kterém shodně navrhovali, aby soud přehodnotil plnění splátkového kalendáře, neboť u dlužníka Milana anonymizovano dochází ke kolísání měsíčních výplat mzdy, např. v prosinci za listopad dostal 12.500 Kč, dlužnice Jana anonymizovano disponuje pouze invalidních důchodem prvního stupně ve výši 4.635 Kč, dlužníci mají stále výdaje na bydlení, a to hypotéku ve výši 5.050 Kč, nájem 4.620 Kč a inkaso 1.440 Kč, tj. dohromady 11.110 Kč a jejich dcera Nikola studuje 2. ročník učebního oboru kuchař-číšník.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ). Níže citovaná ustanovení insolvenčního zákona nebyla touto novelou dotčena.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 218, písm. b) o.s.ř., odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Podle ustanovení § 406 IZ, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázání jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali (odstavec 1). V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud uloží dlužníku, aby po dobu pěti let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398, z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení (odstavec 3, písm. a/). Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl (odstavec 4).

Podle ustanovení § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odstavec 1). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu (odstavec 3). Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak nejen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, a nebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Z obsahu insolvenčního spisu KSBR 32 INS 10039/2013 vyplývá, že dlužník Milan Blažek se návrhem ze dne 28.3.2013, doručeným soudu 11.4.2013, který dále doplnil podáním ze dne 23.4.2013, doručeným soudu 25.4.2013, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen společným oddlužením manželů plněním splátkového kalendáře s tím, že stejný návrh podává rovněž jeho manželka Jana anonymizovano . Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 15 (navrhuji, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky) zakroužkoval, že stanovení nižších než zákonem určených splátek nenavrhuje.

Z insolvenčního spisu sp. zn. KSBR 32 INS 10040/2013 vyplývá, že dlužnice Jana anonymizovano se návrhem ze dne 28.3.2013, doručeným soudu dne 11.4.2013, který doplnila podáním ze dne 23.4.2013, doručeným soudu 25.4.2013 domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen společným oddlužením manželů formou plnění splátkového kalendáře s tím, že současně návrh podává rovněž její manžel Milan Blažek. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce

15 (navrhuji, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky) zakroužkovala, že stanovení nižších než zákonem určených splátek nenavrhuje. Usnesením ze dne 14.5.2013, které nabylo právní moci 10.6.2013 insolvenční soud rozhodl o spojení insolvenčního řízení dlužníka Milana anonymizovano s insolvenčním řízením jeho manželky dlužnice Jany anonymizovano s tím, že insolvenční řízení bude nadále vedeno pod sp.zn. KSBR 32 INS 10039/2013. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud na základě shora uvedeného uvádí, že odvolání bylo sice podáno včas ovšem nikoliv osobami k tomuto úkonu oprávněnými, neboť podle ustanovení § 406 odst. 4 IZ proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání pouze dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, zatímco v posuzované věci dlužnici v návrhu na povolení oddlužení v souladu s ust. § 398 odst. 4 IZ o stanovení jiné výše měsíčních splátek nepožádali a k opožděné žádosti uplatněné případně až v podaném odvolání již insolvenční soud nepřihlíží.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud podle ust. § 218, písm. b) o.s.ř. odvolání obou dlužníků odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. e) ve spojení s ust. § 229 odst. 4 o.s.ř.).

V Olomouci dne 19.února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu