1 VSOL 1003/2014-P16-7
KSBR 27 INS 5589/2014 1 VSOL 1003/2014-P16-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků a) Marka anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo osoby: 675 85 809, místo podnikání v Bystřici pod Hostýnem, Přerovská 36, PSČ 768 61, bytem v Bystřici pod Hostýnem, Masarykovo nám. 137, PSČ 768 61, korespondenční adresa v Bystřici pod Hostýnem, Sušilova 499, PSČ 768 61 a b) Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Bystřici pod Hostýnem, Masarykovo nám. 137, PSČ 768 61, korespondenční adresa v Bystřici pod Hostýnem, Sušilova 499, PSČ 768 61, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 5589/2014, o přihlášce pohledávky věřitele č. 13 České republiky-České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, PSČ 225 08, korespondenční adresa v Kroměříži, Generála Svobody 1190, PSČ 767 01, rozhodl o odvolání věřitele České republiky-České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.8.2014 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.7.2014, č.j. KSBR 27 INS 5589/2014-P16-2, t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.7.2014, č.j. KSBR 27 INS 5589/2014-P16-2, se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 185, § 173 odst. 1, § 83 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho

řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále též s poukazem na ust. § 57 odst. 2, odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) ve výroku I. odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 13 České republiky-České správy sociálního zabezpečení ve výši 187.369 Kč (pozn. evidovanou v tomto řízení pod číslem svazku P16) a dále rozhodl, že právní mocí tohoto usnesení účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 23.5.2014, č.j. KSBR 27 INS 5589/2014-A-9 bylo rozhodnuto o zjištění úpadku dlužníků Moniky anonymizovano a Marka anonymizovano a současně jim bylo povoleno oddlužení. Ve výroku V. tohoto rozhodnutí byli vyzváni věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku u zdejšího soudu na předepsaném formuláři. Věřitelé byli dále ve smyslu ust. § 173 odst. 1 IZ soudem řádně poučeni o skutečnosti, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto opožděně uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Uvedené usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 23.5.2014 v 8:28 hod. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu elektronicky do datové schránky dne 30.6.2014, přihlásil věřitel (č. 13) do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 187.369 Kč. Nicméně lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku pro přihlášení pohledávek uplynula v pondělí dne 23.6.2014, proto pokud věřitel podal přihlášku elektronickou poštou až dne 30.6.2014, jde o přihlášku podanou po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, tedy opožděnou. Proto insolvenční soud postupoval tak, že přihlášku pohledávky usnesením odmítl, neboť se jedná o přihlášku, ke které se z důvodu opožděnosti nepřihlíží a současně věřitele uvědomil o ukončení jeho účasti v tomto insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 13 včasné odvolání. Namítal, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.3.2014, č.j. KSOS 25 INS 5589/2014 (pozn. č.d. A-2) bylo zahájeno předmětné řízení ve věci dlužníků. Nicméně až usnesením ze dne 19.3.2014, č.j. KSOS 25 INS 5589/2014-A-3 Krajský soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Brně, který po provedení příslušných kroků usnesením ze dne 23.5.2014, č.j. KSBR 27 INS 5589/2014-A-10 rozhodl o úpadku dlužníků a povolil jejich oddlužení, současně byli věřitelé vyzváni, aby přihlásili ve stanovené lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení své pohledávky, pokud tak již neučinili. Odvolatel svou pohledávku přihlásil přihláškou ze dne 18.6.2014, která byla adresována Krajskému soudu v Ostravě, u kterého bylo řízení zahájeno, do datové schránky Krajského soudu v Ostravě byla doručena 20.6.2014, tento soud až dne 30.6.2014, to je po lhůtě k přihlášení pohledávek, postoupil přihlášku odvolatele Krajskému soudu v Brně, protože v době doručení přihlášky se již jednalo o soud, který nebyl insolvenčním soudem pro dané řízení. Na to bylo Krajským soudem v Brně vydáno nyní odvoláním napadené usnesení. Dále odvolatel akcentoval, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 3.3.2014 u Krajského soudu v Ostravě a bylo vedeno pod č.j. KSOS 25 INS 5589/2014. Toto číslo jednací a označení soudu má pro věřitele zásadní význam, neboť právě od něj se odvíjí zavedení do systému, ze kterého jsou následně čerpány informace pro zpracování přihlášky pohledávky. Vyhláška o zahájení řízení je pověřencem vyhledána během 1-2 dnů od jejího zaevidování do aplikace ISIR. Skutečnost, že k vyslovení místní nepříslušnosti Krajským soudem v Ostravě došlo až za více než 14 dnů po zahájení řízení, vedla bohužel k tomu, že řízení bylo evidováno jako řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě. Přihláška byla zpracována a odeslána ve lhůtě, avšak ze shora uvedeného důvodu byla adresována v té době již místně nepříslušnému soudu. Odvolatel si je vědom ust. § 173 IZ, zároveň však poukazuje na text odst. 4 tohoto ustanovení, kde je uvedeno, že přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně insolvenčnímu soudu. Přihláška odvolatele byla Krajskému soudu v Ostravě doručena 20.6.2014 a po bezodkladném postoupení na příslušný soud by byla lhůta zachována. K jejímu postoupení však došlo až za 10 dnů po doručení, to je dne 30.6.2014, což bylo po skončení lhůty pro doručení přihlášek na insolvenční soud. I když je si odvolatel vědom, že přihlášku adresoval na nesprávný soud, na straně druhé však poukazuje na skutečnost, že pokud by nebyla prohlášena místní nepříslušnost až za více než 14 dnů po zahájení řízení, pak by k tomu nedošlo. Zároveň poukazuje na právní úpravu a zavedenou praxi mj. mezi orgány státní správy, že je-li doručeno místně nepříslušnému orgánu, tento bezodkladně postoupí podání orgánu místně příslušnému, přičemž lhůta je zachována již doručením místně nepříslušnému orgánu. Výjimku z této praxe v případě insolvenčního řízení považuje odvolatel z hlediska komplexnosti právní úpravy za nekonzistentní a nelogickou, vedoucí k oslabení právní jistoty věřitelů. Ze všech namítaných důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání je včasné, podané oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by musel ve věci nařizovat jednání (94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 89 odst. 1 IZ platí, že není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Ustanovení § 136 odst. 2, písm. d), odst. 3 IZ stanoví, že insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku musí vyzvat věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle ust. § 173 odst. 1 IZ, věty první a druhé, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Dle § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Z ust. § 185 IZ vyplývá, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné, a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ustanovení § 83 IZ stanoví, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

V přezkoumávané věci se z insolvenčního spisu podává, že předmětné řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníků, který dlužníci spojili s návrhem na povolení oddlužení; jejich návrh byl adresován a doručen Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 3.3.2014 v 8:40 hod, věc byla vedena Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 5589/2014. Usnesením ze dne 3.3.2014 (č.d. A-2) Krajský soud Ostravě v souladu s ust. § 101 IZ vydal vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníků, kterou zveřejnil téhož dne v 9:59 hod. a současně vyzval věřitele, kteří chtějí uplatnit pohledávky, aby podali své přihlášky a poučil je, jak mají postupovat s tím, že přihlášky lze podávat již na základě této výzvy až do rozhodnutí o úpadku. Usnesením ze dne 19.3.2014, č.j. KSOS 25 INS 5589/2014-A-3 (téhož dne zveřejněným v insolvenčním rejstříku) Krajský soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Brně. Po právní moci tohoto usnesení byla věc předána dne 23.4.2014 Krajskému soudu v Brně, který vydal dne 23.5.2014 pod č.j. KSBR 27 INS 5589/2014-A-10 usnesení, jímž zjistil úpadek dlužníků, povolil jim oddlužení, oznámil, kdy nastaly účinky tohoto rozhodnutí a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí a současně věřitele upozornil, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. V poučení tohoto usnesení je na adresu věřitelů rovněž mimo jiné uvedeno, že přihlášky se na základě tohoto rozhodnutí podávají u insolvenčního soudu.

Z uvedených zjištění vyplývá, že dnem 23.5.2014 počala dosud nepřihlášeným věřitelům plynout lhůta (nejzazší) k přihlášení pohledávek, stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu (kterým byl v daném případě Krajský soud v Brně) a její běh skončil v pondělí dne 23.6.2014 (§ 89 odst. 1, § 136 odst. 3 IZ, § 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta pro přihlášení pohledávek byla insolvenčním soudem určena v rozmezí, které insolvenční zákon připouští, věřitelé byli o povinnosti přihlásit své pohledávky u tohoto insolvenčního soudu řádně poučeni a byli poučeni i o následcích v případě, že své pohledávky nepřihlásí včas. Toto usnesení bylo věřitelům oznámeno způsobem předpokládaným v insolvenčním zákoně, a to zveřejněním v insolvenčním rejstříku.

Dále ze spisu odvolací soud zjistil, že dne 18.6.2014 (tj. včas, ve lhůtě stanovené Krajským soudem v Brně v usnesení ze dne 23.5.2014) odvolatel vyplnil příslušný formulář pro přihlášení svých splatných pohledávek vůči dlužníku Marku anonymizovano (z titulu nedoplatků pojistného na důchodové pojištění za rok 2003, 2004, 2006, 2008, 2009-včetně penále) a nejenže v tomto formuláři nesprávně jako insolvenční soud označil Krajský soud v Ostravě a jeho spisovou značku, ale i nesprávně tuto přihlášku elektronickou poštou doručil (dne 20.6.2014) tomuto soudu, namísto insolvenčnímu soudu, kterým byl Krajský soud v Brně, jenž o úpadku rozhodl a vyzval věřitele k podání přihlášek pohledávek. Krajský soud v Ostravě přihlášku odvolatele správně zaslal Krajskému soudu v Brně k jeho spisové značce 27 INS 5589/2014, nicméně se tak stalo až dne 30.6.2014, tedy po uplynutí lhůty, stanovené k podání přihlášek (v rozhodnutí o úpadku).

Ze shora citovaného ustanovení § 173 odst. 4 IZ vyplývá, že s podáním přihlášky u jiného než insolvenčního soudu zákon nespojuje žádné účinky. Nepříslušný soud má toliko povinnost neprodleně postoupit došlou přihlášku insolvenčnímu soudu a to bez jakéhokoliv rozhodnutí. Nicméně účinky spojené s podáním přihlášky nastávají v takovém případě až dnem, kdy přihláška skutečně dojde insolvenčnímu soudu. Pokud tedy nepříslušný soud postoupil přihlášku věřitele až po přihlašovací lhůtě, pak k ní již nelze přihlížet a následky zmeškání této lhůty se pak nutně musí promítnout v rozhodnutí, jímž insolvenční soud opožděnou přihlášku odmítne. Nad rámec shora uvedeného lze rovněž poukázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 182/2006 Sb., která k ustanovení § 173 IZ mimo jiné uvádí, že z úpravy obsažené v odstavci 4 větě druhé plyne, že podání přihlášky u jiného než insolvenčního soudu může mít pro věřitele fatální důsledky spočívající v tom, že takovým úkonem není zachována lhůta k podání přihlášky. Uvedená úprava je však nezbytná pro posílení právní jistoty v řešení otázky účasti věřitelů na insolvenčním řízení .

Na základě shora uvedených zjištění a argumentace se odvolací soud ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, že odvolatel podal svou přihlášku pohledávek po lhůtě insolvenčním soudem stanovené a s ohledem na skutečnost, že v případě odvolatele nejde o pohledávky ve smyslu ustanovení § 165 odst. 2 IZ (které není třeba přihlašovat), ani o pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) či o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 IZ), nelze k nim pro jejich pozdní přihlášení ve smyslu § 173 odst. 1 IZ přihlížet, a to bez ohledu na důvody zmeškání této lhůty. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ust. § 185 IZ tuto přihlášku pohledávky jako opožděnou odmítl a současně tohoto věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení končí jeho účast v tomto řízení.

Postup soudu prvního stupně dle ust. § 185 IZ je tedy zákonným důsledkem toho, že odvolatel nepodal svou přihlášku pohledávek včas. Z uvedeného důvodu nemůže být odvolatelova přihláška pohledávek do tohoto insolvenčního řízení zařazena a nemůže být v tomto řízení uspokojena. Prominutí zmeškání lhůty ust. § 83 IZ v insolvenčním řízení vylučuje.

Odvolací soud proto postupoval dle ust. § 219 o.s.ř. (§ 7 odst. 1 IZ) a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 22. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu