1 VSOL 100/2013-A-13
KSOS 39 INS 29576/2012 1 VSOL 100/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Jakuba anonymizovano , anonymizovano , bytem Opava, Pekařská 80/6, IČ: 73308251, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.1.2013, č.j. KSOS 39 INS 29576/2012-A-8, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníku se záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníku dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Soud prvního stupně konstatoval, že dlužník má závazky v celkové výši 521.327,20 Kč, majetek zahrnující soubor pohledávek a byt 2 + 1 (zatížený zástavním právem ve prospěch Českomoravské stavební spořitelny, a.s., do výše 600.000 Kč a 360.000 Kč) a uzavřel, že dlužník nemá žádné aktuální disponibilní prostředky, a proto je třeba mu uložil zálohu na náklady insolvenčního řízení, která zajistí pro případ prohlášení konkursu prostředky ke krytí nákladů insolvenčního správce a k zajištění výkonu činnosti insolvenčního správce. Soud prvního stupně přihlédl ke zvýšeným nákladům spojeným se zpeněžováním nemovitosti a ke skutečnosti, že nemovitost dlužníka je zatížena zástavním právem a výtěžek z jejího zpeněžení bude primárně určen k uspokojení zajištěného věřitele. Výši uložené zálohy odůvodnil odkazem na ustanovení vyhlášky č. 313/2007 Sb., podle níž výše odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku konkursem činí 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, že mu bude uložena záloha na náklady insolvenčního řízení v nižší částce. Dlužník namítal, že v insolvenčním řízení nelze paušálně ukládat zaplacení zálohy v plné výši 50.000 Kč, když v jeho případě lze zajistit krytí nákladů insolvenčního řízení z výtěžku zpeněžení jeho majetku.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka lze vyhovět, ovšem z jiných, než namítaných důvodů.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně 26.11.2012 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení prohlášením konkursu. Dlužník tvrdil, že má více věřitelů, jejichž pohledávky jsou po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit, když celková výše závazků po splatnosti činí 521.327,20 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o závazek vůči Českomoravské stavební spořitelně, a.s., ve výši 506.327,20 Kč s příslušenstvím a o závazek vůči Ing. Janu Hartmannovi ve výši 15.000 Kč. K výzvě soudu prvního stupně zrealizované usnesením ze dne 11.12.2012, č.j. KSOS 39 INS 29576/2012-A-6, dlužník předložil seznam majetku a závazků, aniž by prohlásil, že tyto seznamy jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 97 odst. 1, část věty před středníkem, odst. 3 IZ, insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel s tím, že jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Podle ustanovení § 108 odst. 2, věty prvé IZ, výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč.

Po vyhodnocení obsahu insolvenčního návrhu dospívá odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka, a je tudíž neprojednatelný.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu nutno vyjít ze závěrů, které ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, senátní značka 29 NSČR 1/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 88/2010, formuloval Nejvyšší soud ČR. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srovnej § 3 odst. 1 IZ). Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Je třeba uvést, že insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. Je-li insolvenční návrh vadný, nelze jeho vady odstraňovat postupem dle ustanovení § 43 o.s.ř. Insolvenční soud je tedy povinen nejprve posoudit náležitosti insolvenčního návrhu a teprve poté, dospěje-li k závěru, že je insolvenční návrh bezvadný, je to podkladem pro další průběh insolvenčního řízení a případně pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, veřejnosti přístupné prostřednictvím internetového vyhledávače www.google.cz).

Odvolací soud uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka požadavky kladené usnesením § 103 odst. 2 IZ na náležitosti insolvenčního návrhu nesplňuje, neboť neobsahuje žádná tvrzení ohledně splatnosti žádného z uvedených závazků, když tyto skutečnosti nelze dovodit ani ze seznamu závazků, v němž splatnost jednotlivých závazků není uvedena a navíc seznam neobsahuje prohlášení o tom, že je správný a úplný, jak předpokládá ustanovení § 104 odst. 4 věta třetí IZ. Nadto dlužník jednotlivé závazky ani blíže nespecifikoval právním důvodem jejich vzniku.

Z těchto neúplných skutkových tvrzení nelze dovodit znaky úpadku dle § 3 odst. 1, písm. b), c), § 3 odst. 2 IZ. V posuzované věci proto nebyly splněny zákonné podmínky k uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, ale k postupu podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ. Nelze ovšem vyloučit, že dlužník vytčené vady návrhu po zveřejnění tohoto rozhodnutí neprodleně sám odstraní.

Proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se dlužníku záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá, neboť nebyly splněny podmínky pro potvrzení usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení § 219 o.s.ř. ani pro jeho zrušení dle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 13.února 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu