1 VSOL 10/2015-B-42
KSBR 26 INS 9984/2012 1 VSOL 10/2015-B-42

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Zdeňky anonymizovano , anonymizovano , bytem Újezd u Rosic 5, PSČ 664 84 Zastávka u Brna, adresa pro doručování: Rosice, Stanoviště 74, PSČ 664 84, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 9984/2012, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice ze dne 15.12.2014 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2014, č.j. KSBR 26 INS 9984/2012-B-26,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 418 odst. 1 písm. b) a § 314 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) zrušil schválené oddlužení dlužnice (výrok I.), prohlásil na její majetek konkurs (výrok II.) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (výrok III.).

V důvodech uvedl, že usnesením ze dne 16.10.2012, č.j. KSBR 26 INS 9984/2012-B-8 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, první splátka měla být věřitelům uhrazena k 15.11.2012. Ze zpráv podávaných insolvenčním správcem vyplývalo, že dlužnice splátkový kalendář řádně neplní a plnění dle darovací smlouvy nebylo poskytováno vůbec. Soud proto nařídil jednání o zrušení schváleného oddlužení, které se konalo dne 16.7.2014. Dlužnice předložila novou smlouvu o důchodu na částku 3.000 Kč měsíčně, avšak dle předběžného propočtu správce bylo nezbytné, aby byl dar navýšen alespoň na 3.500 Kč. Jen za tohoto předpokladu by dlužnice byla schopna uhradit věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Smlouvu o důchodu na částku 3.500 Kč měsíčně (pozn. uzavřenou se synem) dlužnice předložila dne 29.7.2014. Následně insolvenční správce ve své zprávě ze dne 1.12.2014 sdělil, že dne 27.8.2014 vložil na insolvenční účet exekutor Mgr. Radim Opletal částku 3.808 Kč, která byla použita na úhradu dlužných odměn insolvenčního správce za období 11/2013-3/2014, dlužnice vložila na tento účet dne 10.10.2014 částku 2.500 Kč a dne 25.11.2014 částku 3.500 Kč; tyto částky byly rovněž použity na úhradu dlužných odměn správce za období 3-8/2014. Dále uvedl, že za celou dobu trvání splátkového kalendáře bylo věřitelům k měsíci listopadu 2014 vyplaceno celkem 4.803 Kč, což činí 1,66 % jejich pohledávek a vzhledem k současným příjmům dlužnice je očekávaná míra uspokojení věřitelů 4,14%. Jelikož ze zpráv správce soud zjistil, že dlužnice neplní řádně splátkový kalendář, a to ani poté, co jí byla soudem dána možnost tento nedostatek napravit, finanční částky pro věřitele poskytuje nepravidelně a nahodile a pokud předložila novou darovací smlouvu resp. smlouvu o důchodu, pak ani na základě ní není řádně plněno, když částka 3.500 Kč byla poskytnuta pouze v listopadu 2014 a za dobu 2 let trvání oddlužení dlužnice uhradila věřitelům pouze 1,66 % pohledávek. Proto soud prvního stupně postupoval dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ a schválené oddlužení zrušil, současně rozhodl o prohlášení konkursu na její majetek, a protože dlužnice je fyzickou osobu, která není podnikatelem, bylo rozhodnuto, že konkurs bude projednáván jako nepatrný (§ 314 odst. 1 písm. a/ IZ).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Potvrdila, že splátkový kalendář řádně a včas nehradila i když jí byly sníženy splátky. Stalo se tak z důvodu, že v roce 2012 se ocitla bez svého přičinění prakticky na ulici. Přítel, se kterým žila a vedla mu domácnost, ji i s dětmi vystěhoval, proto si musela pronajmout byt, kde však platila nájem 12.000 Kč. V tu dobu byla na mateřské dovolené s nejmladším synem a prakticky musela na nájem použít celý rodičovský příspěvek, neměla ani na jídlo pro děti. Podporovaly ji její dvě zletilé děti. Aby snížila své výdaje, přestěhovala se 19.7.2013 do obecního bytu. Její situace se nepatrně zlepšila, chtěla po skončení mateřské dovolené nastoupit do zaměstnání, avšak nejmladší syn Šimon byl stále nemocný a nemohl být v žádném předškolním zařízení, v současné době bude podstupovat operaci nosních mandlí a dlužnice předpokládá, že bude moci nastoupit do práce. Kromě nezletilého Šimona má vyživovací povinnost též na dceru Anetu. V současné době její příjmy činí 5.500 Kč příspěvek na živobytí a 1.100 Kč přídavky na děti. Výživné na děti jejich otec platí nepravidelně, přesto mu byla soudem stanovena vyživovací povinnost a to rozsudkem ze dne 8.6.2010 ve výši 4.000 Kč na dceru a ze dne 7.8.2014 ve výši 1.500 Kč na nezletilého syna. Její výdaje přitom činí 3.480 Kč nájemné, 3.000 Kč energie, strava oblečení a doprava 3.000 Kč, školka pro syna 800 Kč, náklady na léky 3.500 Kč, náklady pro dceru, která chodí do 5. třídy činí 100 cestovné, kroužky 200 Kč, obědy 400 Kč a strava a doprava 3.000 Kč. Protože její výdaje převyšují příjmy, hodlá ihned poté, jakmile se syn zotaví, nastoupit do zaměstnání, v současné době je v evidenci na úřadu práce a protože má středoškolské vzdělání, je tu předpoklad, že najde vhodné zaměstnání, které jí umožní pokrýt náklady a obnovit splátky dle schváleného oddlužení. Žádá proto o snížení splátek na 2.000 Kč do doby, než nastoupí do zaměstnání. Věří, že soud její důvody pochopí, do tíživé situace se nedostala vlastní vinou, donutily ji k tomu osobní problémy, které budou během krátké doby vyřešeny. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a následně, aby jí byly sníženy splátky na 2.000 Kč měsíčně.

Podle ust. § 7 IZ v nyní platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a po té, co doplnil u odvolacího jednání dokazování, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Předně odvolací soud konstatuje, že skutková zjištění, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, jsou správná a mají v předloženém spise oporu. Proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato zjištění odkazuje, když ani dlužnice proti těmto zjištěním nebrojila. Dále ze spisu vyplývá, že poté, kdy na návrh dlužnice soud prvního stupně usnesením ze dne 31.7.2012, č.j. KSBR 26 INS 9984/2012-A-9 zjistil úpadek dlužnice a povolil její oddlužení, insolvenční správce ve své zprávě ze dne 24.9.2012 uvedl, že dlužnice je prakticky nemajetná, vyjma věcí osobní potřeby. Do řízení přihlásilo své pohledávky 10 věřitelů v celkové výši 595.512,54 Kč, pohledávku jednoho z věřitelů v rozsahu 22.935 Kč bude správce popírat. Dále uvedl, že dlužnice má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, je nezaměstnaná a její měsíční příjmy činí rodičovský příspěvek 10.395 Kč, přídavky na děti 1.100 Kč, z darovací smlouvy s dcerou Terezou má zajištěn dar 2.000 Kč (pozn. na živobytí) a dále má příspěvek od syna 1.000 Kč (pozn. dle doložené darovací smlouvy, doručené soudu 1.10.2012 se opět jedná o příspěvek na živobytí). Správce předpokládá, že z těchto příjmů bude dlužnice schopna oddlužení splnit. U přezkumného jednání 3.10.2012 byly zjištěny pohledávky věřitelů v rozsahu 572.577,54, pohledávka jednoho z věřitelů v rozsahu 22.935 Kč byla správcem popřena. Usnesením ze dne 16.10.2012 (č.d. B-8) soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkové kalendáře s tím, že první splátku měla dlužnice uhradit 15.11.2012, dále bylo dlužnici mj. uloženo, aby dar od dárců v celkové výši 3.000 Kč předávala správci. Poté ve své zprávě ze dne 31.1.2013 správce oznámil, že Úřad práce zaslal první splátku až 11.1.2013, dlužnice mu dar rovněž nepředala, slíbila, že vše doplatí. V dalších zprávách správce sděloval, jak je splátkový kalendář plněn s upozorněním, že jde o plnění nedostatečné a avizoval, že dlužnice zřejmě podmínky oddlužení nesplní s tím, že jí narůstá dluh i na jeho odměně a hotových výdajích. Dále ze spisu vyplývá, že usnesením ze dne 18.4.2013 č.j. KSBR 26 INS 9984/2012-P6-3 vzal soud prvního stupně na vědomí, že věřitel č. 6 GE Money Bank, a.s. vzal svou přihlášku pohledávek v rozsahu 282.799,30 Kč zpět, v řízení zůstal ze zjištěné pohledávky v rozsahu 1.716,90 Kč a věřitel, jehož pohledávka byla v rozsahu 22.935 popřena, incidenční žalobu nepodal. Vůči dlužnici tak zůstaly zjištěné pohledávky věřitelů v celkové výši 289.778,24 Kč. V návaznosti na to, soud prvního stupně usnesením ze dne 30.7.2014 (č.d. B-21) rozhodl o změně splátkového kalendáře. Ve zprávě ze dne 6.6.2014 správce oznámil, že od listopadu 2012 do května 2014 nebyla zaslána žádná částka od dárců, věřitelům dlužnice po celou dobu dlužnice uhradila pouze 4.803 Kč, což je 1,54 %, a vzhledem k příjmům dlužnice lze očekávat uspokojení věřitelů v rozsahu pouze 4,85%. U nařízeného jednání dne 16.7.2014 správce sdělil, že plnění ze strany dlužnice je nedostatečné, dosud bylo věřitelům uhrazeno 1,56%, na odměně a výdajích správce dlužnice dluží 8.566,43 Kč, do konce splátek zbývá 39 měsíců, splátkový kalendář by mohl být splněn, pokud by dlužnice po zbývající dobu hradila měsíčně cca 3.500 Kč. Dále uvedl, že dlužnice ukončila mateřskou dovolenou (pozn. od září 2013), je evidována na Úřadu práce, podporu přestala pobírat v únoru 2014, má přislíbeno zaměstnání od září 2014. Dlužnice uvedla, že dárkyně (její dcera) skončila v insolvenci a syn (druhý dárce) byl bez práce, proto ani jeden nemohl dar poskytovat. Nicméně předložila novou darovací smlouvu uzavřenou se synem na částku 3.000 Kč měsíčně a s ohledem na sdělení správce přislíbila, že doloží novou darovací smlouvu od syna na 3.500 Kč, což učinila 29.7.2014. Ve zprávě ze dne 5.9.2014 správce oznámil, že od listopadu 2012 do srpna 2014 ze strany dárců není plněno, dosud bylo věřitelům stále uhrazeno pouze 4.803 Kč (tj. 1,66%) a vzhledem k příjmům dlužnice lze očekávat uspokojení věřitelů pouze v rozsahu 4,52%. V další zprávě ze dne 1.12.2014 správce oznámil, že exekutor Mgr. Radim Opletal vložil na účet správce 3.808 Kč, tato částka byla použita na dluh vůči správci, dlužnice vložila na účet správce 10.10.2014 2.500 Kč a 25.11.2014 3.500 Kč, opět byly použity na dluh dlužnice vůči správci. Míra uspokojení věřitelů se proto nezměnila (1,66%). Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

V souvislosti s nařízením odvolacího jednání odvolací soud vyzval dlužnici, aby sdělila, zda nastoupila do pracovního poměru, jaký je její příjem, případně zda je evidována na Úřadu práce a v jaké výši pobírá podporu, případně příspěvek na živobytí. Podáním ze dne 15.6.2015 dlužnice sdělila, že do současné doby do zaměstnání nenastoupila ze zdravotních důvodů nezletilého syna, který se 1.4.2015 podrobil operaci nosních mandlí, do školky by měl nastoupit od září 2015, což jí umožní nastoupit do zaměstnání. Dále uvedla, že od 9.4.2015-19.6.2015 byla práce neschopná pro zranění nohy, od 5.9.2013 dosud je evidována na Úřadu práce, od 1.2.2015 pobírá příspěvek na živobytí 5.543 Kč, dále má rodičovský příspěvek 1.100 Kč. Otec nezletilého syna platí výživné nepravidelně, maximálně 1.000 Kč měsíčně, neboť je invalidní důchodce a má rovněž dluhy. K tomu dlužnice doložila potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání, lékařské potvrzení o jejím zranění a léčbě, o léčbě syna a doklad prokazující výši příspěvku na živobytí (5.543 Kč) od 1.2.2015.

Insolvenční správce ve zprávě na výzvu odvolacího soudu podáním ze dne 16.6.2014, sdělil, že od jeho poslední zprávy ze dne 1.12.2014, nedošlo k žádným změnám. Plátce příjmu dlužnice mu není znám, na jeho odměně má dlužnice dluh 6.436 Kč.

U odvolacího jednání dne 8.7.2015 dlužnice uvedla, že její zletilá dcera Tereza je rovněž v insolvenčním řízení, proto dar neplní, se zletilým synem nežije ve společné domácnosti, má svou rodinu, 5 měsíční dceru a také své závazky, proto ani on není schopen dar poskytovat. Dlužnice hodlá od září 2015 nastoupit do práce, proto se domnívá, že bude schopna vše doplatit. V červenci 2015 se přestěhovala na vesnici, kolem je hodně fabrik a předpokládá, že práci sežene, žádný konkrétní příslib však nemá.

Na základě všech shora uvedených zjištění nutno souhlasit se závěry soudu prvního stupně, že dlužnice doposud nebyla schopna podmínky oddlužení řádně plnit, neboť dlouhodobě nemá dostatečný příjem. Za celou dobu plnění splátkového kalendáře od listopadu 2012 dosud, uhradila svým věřitelům toliko částku 4.803 Kč, což je plnění toliko v rozsahu 1,66% a vzhledem ke skutečnosti, že dárci nejsou schopni dlužnici dar poskytovat a dlužnice ani v současné době nemá zajištěn pracovní poměr a dostatečný příjem, proto nelze důvodně předpokládat, že po zbývajících 28 měsíců, bude schopna podmínkám oddlužení dostát, tj. uhradit svým věřitelům nejméně 30% jejích zjištěných pohledávek (z částky 289.778,24 Kč nejméně 86.933 Kč).

Správně proto postupoval soud prvního stupně, pokud za této situace oddlužení dlužnice dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ zrušil a prohlásil na její majetek konkurs, s tím, že bude projednáván jako konkurs nepatrný. To i přesto, že dle dosavadních zjištění je dlužnice nemajetná a že lze očekávat, že konkurs bude zrušen pro nedostatek jejího majetku (§ 308 odst. 1 písm. d/ IZ).

Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Pouze pro úplnost považuje odvolací soud za nutné na adresu dlužnice uvést, s ohledem na její argumentaci, že lze sice chápat, že se do nepříznivé finanční situace (se dvěma nezletilými dětmi) dostala nikoliv (případně pouze) vlastní vinou, nicméně zákonné podmínky oddlužení, které je nutno chápat jako dobrodiní zákonodárce pro dlužníky, je třeba splnit. Tyto podmínky dlužnice v současné době nesplňuje a rovněž dosud ničeho nedoložila k možnému závěru, že je po zbývajících 28 měsíců splňovat bude. S ohledem na skutečnost, že soud prvního stupně správně rozhodl o zrušení oddlužení dlužnice dle ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ, a tedy z důvodů, že není schopna hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, aniž porušila povinnosti uvedené v ust. § 412 odst. 1, odst. 3 IZ, proto dlužnici nebude nic bránit v tom, aby po pravomocném skončení tohoto řízení podala nový insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení a aby se o své oddlužení opětovně pokusila. To ovšem za předpokladu, že dlužnice si zajistí skutečné a stabilní příjmy (ať ji z pracovního či obdobného poměru, případně od dárců, kteří ovšem budou schopni dar dlužnici poskytovat) a že z těchto příjmů bude schopna podmínkám oddlužení dostát. V tomto směru lze odkázat na závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2013, sen. zn. 29 NSČR 12/2013, jež je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 8. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu