1 Skno 9/2007
0
Dotčené předpisy:




ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud České republiky v kárném senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. A. D., JUDr. K. P., JUDr. I. Z. a JUDr. M. M. projednal v ústním jednání konaném dne 5. března 2008 odvolání proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2007, sp. zn. 2 Ds 10/2007, v kárné věci soudce JUDr. P. N., soudce Okresního soudu v Mladé Boleslavi, která podali kárně obviněný soudce a navrhovatelka předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi, a rozhodl takto:

Podle § 21 odst. 3 věty třetí zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se napadené rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2007, sp. zn. 2 Ds 10/2007, č á s t e č n ě z r u š u j e, a to ve výroku, kterým JUDr. P. N. bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Znovu se rozhoduje tak, že při nezměněném výroku o vině kárným proviněním podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se JUDr. P. N. ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření

s n í ž e n í p l a t u o 25 % n a d o b u 6 m ě s í c ů.

Podle § 21 odst. 3 věta druhá zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se odvolání předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2007, sp. zn. 2 Ds 10/2007, byl JUDr. P. N. uznán vinným kárným proviněním podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil tím, že ve věci Okresního soudu v Mladé Boleslavi spisové značky 25 Nc 2514/2007 nezletilé S. H. způsobil průtah v řízení od 19. 1. do 16. 4. 2007, když na místo nařízení výkonu rozhodnutí, v němž výzvu podle § 272 o.s.ř. vydal k návrhu otce nezletilé dne 14. 11. 2006 Okresní soud v Nymburku, pracoval tak, že po měsíci od napadení věci Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi ustanovil dne 15. 2. 2007 nezletilé opatrovníka a matce nezletilé nechal doručit vzor 111 o.s.ř. o dotazu zaměstnavateli na výdělek spolu s výzvou, aby se k návrhu otce na pokračování ve výkonu rozhodnutí vyjádřila, když matka dítěte výzvu soudu nerespektovala, učinil dne 14. 3. 2007 do spisu úřední záznam o telefonickém sdělení matky dítěte, že bude na výzvu reagovat do 28. 3. 2007, dne 30. 3. 2007 soudce znovu zaslal matce dítěte vzor 111 o.s.ř., přičemž Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi byla dne 16. 4. 2007 v této věci doručena stížnost otce nezletilé na průtahy v řízení. Dále ve věci téhož soudu spisové značky 12 C 29/2005 kárně obviněný soudce JUDr. P. N. nebyl na pracovišti, lhal, falšoval protokol z jednání, zmeškal ústní jednání nařízené na den 14. 2. 2007 v 11.00 hod v jednací místnosti č. 206, přičemž nebyl v budově soudu nalezen. Když se v 11.45 hod dostavil do civilní kanceláře, lhal, že se protáhlo opatrovnické jednání, nereagoval na žádost předsedkyně soudu o vysvětlení, následně telefonoval do advokátní kanceláře R. a P. a advokátní koncipientce sdělil stejnou lež jako pracovnici civilní kanceláře, poté do vzoru 035 o.s.ř. zaprotokoloval vymyšlenou závěrečnou řeč Mgr. E., ve věci vynesl rozsudek, jako by ve věci bylo jednáno. Za toto jednání bylo JUDr. P. N. podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce.

Naproti tomu byl kárně obviněný soudce JUDr. P. N. týmž rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2007, sp. zn. 2 Ds 10/2007, podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zproštěn návrhu předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 15. 5. 2007, č.j. 100 Spr. 653/2007 na zahájení kárného řízení, neboť skutky popsané v návrhu na zahájení kárného řízení, týkající se věcí Okresního soudu v Mladé Boleslavi spisových značek: 15 C 176/2006, 21 P 274/94, (v návrhu nesprávně označené 21 P 125/2006), 21 P 27/2007, 21 P 17/2007, 21 P 425/2005, 25 Nc 2536/2005, 25 Nc 2858/2007, 21 P 108/2003, 21 P 39/95, 12 C 46/2004, 25 Nc 3526/2006, 25 Nc 2927/2006, 10 C 18/2006, a skutek, že dne 21. 3. 2007 se JUDr. P. N. bez omluvy nedostavil do zaměstnání, na pracovišti nebyl od 7.30 hod do 11.15 hod. a předsedkyni soudu sdělil, že měl problémy s autem, což doložil fakturou o opravě vozidla, nebyly shledány kárným proviněním a v jednom případě popsaném v návrhu na zahájení kárného řízení, týkajícím se věci Okresního soudu v Mladé Boleslavi spisové značky 21 P 17/2007 nebylo prokázáno, že se tento skutek stal.

Proti tomuto rozhodnutí podali v zákonné lhůtě odvolání kárně obviněný soudce a navrhovatelka.

Kárně obviněný směřoval své odvolání do výroku, jímž byl uznán vinným kárným proviněním a bylo mu uloženo kárné opatření. JUDr. P. N. ve svém odvolání uvedl, že ve věci spisové značky 25 Nc 2514/2007 bylo dle jeho názoru jeho pochybení stejného charakteru a mělo stejné příčiny, jako tomu bylo ve věcech zproštěných. Deliktního jednání se dopustil v důsledku přechodné duševní poruchy. Ve věci spisové značky 12 C 29/2005 se kárně obviněný soudce domnívá, že nedošlo k naplnění znaků skutkové podstaty kárného provinění, jelikož obsah výroku rozsudku ve věci spisové značky 12 C 29/2005 nebyl dán soudcovskou úvahou, ale výhradně uplatněným nárokem žalobce, který nebyl ze strany žalovaných zpochybněn, resp. byl uznán. Za této situace byl obsah výroku rozsudku zřejmý již v době před nařízením inkriminovaného ústního jednání a vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní se k jednání nedostavili, nemohla na straně žalovaných nastat žádná okolnost, která by byla způsobilá změnit stav věci daný předem. Rozsudek ve věci spisové značky 12 C 29/2005 nebyl shledán vadným, a tudíž nemohlo dojít jednáním kárně obviněného soudce JUDr. P. N. k porušení zásad rozhodování a k ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování. Z toho důvodu nemohly být naplněny znaky kárného provinění. Vzhledem ke skutečnosti, že kárně stíhanému soudci je kladeno za vinu, že zaprotokoloval vymyšlenou závěrečnou řeč Mgr. E., je napadené rozhodnutí vrchního soudu nepřezkoumatelné, jelikož ve spise není založen žádný důkaz o obsahu telefonického rozhovoru uskutečněného mezi kárně stíhaným soudcem a Mgr. E. Dále kárně obviněný soudce ve svém odvolání uvedl, že při hodnocení jeho kárného provinění je třeba vycházet ze závěrů znalce psychiatra. Z jeho strany se jednalo o skutek nestandardní a je možné si ho vysvětlit zkratovým jednáním v důsledku duševní poruchy. Navrhl, aby kárný senát Nejvyššího soudu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu projednání.

Navrhovatelka svým odvoláním podaným v neprospěch kárně obviněného soudce napadla zprošťující výroky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 5. října 2007, sp. zn. 2 Ds 10/2007, s nimiž se neztotožnila, neboť má za to, že zjištěné nedostatky v práci kárně stíhaného soudce uvedené v jejím návrhu dosahují ve svém celku a pro své pokračování v neplnění soudcovských povinností takové intenzity, že jsou kárným proviněním, a proto nebylo na místě kárně stíhaného soudce za tyto skutky s výjimkou níže uvedených odpovědnosti zprostit s odůvodněním, že není správný závěr soudu o tom, že nebylo prokázáno, že se kárný skutek stal. Navrhovatelka ve svém odvolání uvedla, že skutky, pro které byl kárně obviněný soudce zproštěn viny, jsou kárným proviněním a že i za ně měl být soudce kárně potrestán. Znovu zrekapitulovala zjištěné průtahy a pochybení kárně obviněného soudce JUDr. P. N. a ve svém odvolání navrhovatelka konstatovala, že při rozhodování o vině se kárný senát vrchního soudu nevypořádal se všemi navrženými důkazy, kárná provinění, pro která zprostil kárně obviněného soudce viny, hodnotil v některých případech z hlediska naplnění skutkové podstaty kárného provinění nesprávně, jindy ve prospěch kárně stíhaného příliš benevolentně, ačkoliv z výčtu zjištěných pochybení soudce JUDr. P. N. je nesporné, že dlouhodobě není schopen se na svoji práci soustředit, že se v jeho spisech opakovaně vyskytují, a to v důsledku nepřipravenosti se na jednání, roztěkanosti a nesoustředěnosti, chyby, které mu byly v minulosti vytýkány. Dle navrhovatelky JUDr. P. N. svým chováním a jednáním ohrožuje důvěru ve spravedlivé, včasné a správné rozhodování soudů. V kontextu toho, že pro nekvalitní práci přetrvávající od podzimu roku 2005 a pro přetrvávající nesoustředěnost musel být soudce přeřazen z opatrovnického úseku na exekuční úsek, kde nebude pracovat v jednací síni, v kontextu toho, že v průběhu více než roku a půl, přes veškerou pomoc poskytnutou mu vedením soudu a kolegy poté, co mu touto pomocí byly vytvořeny nadstandardní podmínky pro možnost soustředění se na práci, a to na úkor zatíženosti ostatních soudců, nedokázal přesvědčit o tom, že je schopen práci vykonávat řádně a kvalitně, tak navrhovatelka má za to, že kárně obviněný soudce není schopen funkci soudce vykonávat. Proto navrhla, aby kárný senát Nejvyššího soudu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků, proti nimž je odvolání podáváno, a správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a rozhodl tak, že se kárně obviněný soudce JUDr. P. N. uznává vinným i za tyto zproštěné skutky, kromě skutku datově vymezeného dnem 21. 3. 2007 a skutků ve věcech spisových značek 25 Nc 2536/2005, 10 C 18/2006 a 21 P 27/2007.

Ministr spravedlnosti se k napadenému rozhodnutí ani k podanému odvolání nevyjádřil.

Pověřený předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi vzal zpět odvolání ve věcech spisových značek 21 P 274/94, 21 P 108/2003, 21 P 39/95, 12 C 46/2004 a 25 Nc 3526/2006. Dále uvedl, že prověrkou spisů u kárně obviněného soudce bylo zjištěno, že se stále objevují průtahy v řízení, že nedošlo ke zlepšení jeho práce a narůstá mu rozpracovanost a navíc v posledních 14 dnech kárně obviněný soudce vyřídil přes 500 věcí, což samo o sobě vypovídá o kvalitě vyřízených věcí. Navrhovatel uvedl, že mu bylo oznámeno vedoucí exekuční kanceláře, že došlo ke ztrátě 5 exekučních spisů Okresního soudu v Mladé Boleslavi, které jsou od ledna 2008 vedeny u kárně obviněného soudce JUDr. P. N.

Kárně obviněný soudce ve svém vyjádření k podanému odvolání opětovně uvedl, že ve věci spisové značky 12 C 29/2005, ve které je mu kladeno za vinu, že lhal, zmeškal ústní jednání, falšoval protokol z jednání, zaprotokoloval vymyšlené závěrečné řeči a následně ve věci vynesl rozsudek, jako by ve věci bylo jednáno, tak jednal pod vlivem jeho psychických potíží a neustálého stresu a v žádném případě jeho jednáním nevznikly nikomu škodlivé následky, když jím vynesený rozsudek nebyl zpochybněn a zůstal pravomocným. Ve věci spisové značky 25 Nc 2514/2007 kárně obviněný soudce připustil, že měl postupovat efektivněji a soustředěněji, ale rozhodně nebyl nečinný. Uvedená věc mu napadla po skončení jeho pracovní neschopnosti, po jejímž skončení byl vytížený vyřizováním jiných věcí a ve věci spisové značky 25 Nc 2514/2007 opatřoval podklady pro přiměřené rozhodnutí o návrhu na výkon rozhodnutí podle § 273 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Vycházel z toho, že odnětí dítěte je zpravidla opatřením výjimečným ze závažných důvodů zřetele hodných. V daném případě z jeho strany nedošlo k porušení zákona, neboť se nejednalo o výkon předběžného opatření podle § 76a o.s.ř. Řízení ve věci samé bylo pravomocně skončeno a při ústním jednání oprávněný otec nezletilé vzal návrh na výkon rozhodnutí zpět. V ostatních věcech spisových značek, ve kterých je mu ze strany navrhovatele kladeno za vinu, že v nich způsobil neodůvodněné průtahy, případně vedl spor nesoustředěně, tak souhlasí s názorem vrchního soudu, který ho kárného obvinění v těchto věcech zprostil. Opětovně kárně obviněný soudce uvedl, že nesoustředěnost v jeho práci od roku 2005 byla způsobena jeho onemocněním, které se po náročné operaci horních cest dýchacích v červnu roku 2007 částečně zlepšilo a je nadále léčitelné. Postupem původní navrhovatelky bývalé předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi se cítil vůči své osobě diskriminován a ponižován. Po jeho přeřazení na exekuční úsek došlo k poklesu jeho výkonnosti, ale příčiny vytýkaných nedostatků se snažil vysvětlit a odstranit. Přetrvávající nepříznivou situaci řešil žádostí o přeložení k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, která byla postupem v souladu se zákonem o soudech a soudcích schválena. Tímto přeložením hodlá kárně obviněný soudce vyřešit celkovou nepříznivou situaci přijatelným způsobem pro původní navrhovatelku i pro něj, i když je přesvědčen, že na Okresním soudu v Mladé Boleslavi by mohlo pod nezaujatým vedením soudu, za stejného pracovního vytížení a spolu s terapií jeho léčitelného onemocnění, nastat trvalé zlepšení jeho soustředěnosti a soudcovské práce a výkonnosti. V závěru svého vyjádření kárně obviněný soudce poukázal na chybu v písemném vyhotovení svého odvolání, když navrhuje kárnému senátu Nejvyššího soudu napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu projednání, což v kárné věci není možné, navrhl proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a Nejvyšší soud ve věci sám rozhodl.

Kárně obviněný soudce JUDr. P. N. navrhl kárnému senátu Nejvyššího soudu, aby dokazování bylo doplněno znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaným Doc. MUDr. K. H., CSc. na osobu JUDr. P. N. na jeho žádost a dále navrhl doplnění dokazování výslechem místopředsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi JUDr. Š. ve vztahu k průtahům ve spisech kárně obviněného soudce.

Kárný senát Nejvyššího soudu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, jež mu předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad a shledal, že odvolání kárně obviněného soudce je částečně důvodné a odvolání navrhovatele není důvodné.

Pokud jde o zjištění skutkového stavu věci, kárný senát Vrchního soudu v Praze provedl v ústním jednání úplné dokazování příslušnými soudními spisy, přesto se kárný senát Nejvyššího soudu neztotožnil s jeho závěrem o neprovedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaným na kárně obviněného soudce a tento důkaz provedl při ústním jednání před odvolacím kárným senátem. Naproti tomu Nejvyšší soud České republiky zamítl jako nadbytečný výslech místopředsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Z hodnocení soudcovské rady Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 8. 2. 2008 vyplynulo, že kárně obviněný soudce měl na úseku C k datu hodnocení 19 nevyřízených věcí, z toho u 17 věcí je v rejstřících vykazován pohyb spisu u soudce , u jedné z těchto věcí již od října 2007. Na úseku P měl kárně obviněný soudce 9 nevyřízených věcí. Na úseku E byl vykazován pohyb spisu u soudce u 20 věcí, z toho ve věci sp. zn. 12 E 11/2007, (která napadla 18. 6. 2007) od 10. 12. 2007. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti v této věci vydané dne 9. 10. 2007 nabylo právní moci dne 26. 11. 2007, oprávněnému mělo být soudcem sděleno, že byl již ustanoven znalec, toto však nebyla pravda. Na úseku Nc byl u kárně obviněného soudce vykazován pohyb spisu u soudce k 21. 12. 2007 u 138 věcí, v době do 7. 2. 2008 došlo k nárůstu na cca 440 spisů, z tohoto počtu bylo cca u 20 stav u soudce evidován od poloviny prosince 2007 a zároveň se v těchto 20 věcech jednalo o potřebu nařízení exekuce v patnáctidenní lhůtě. Důvody pro umístění tak vysokého počtu spisů Nc u soudce nešlo objektivně stanovit, neboť měsíční nápad věcí v této agendě činí cca 100 věcí a kárně obviněný soudce byl jednak několikrát v pracovní neschopnosti a jednak čerpal řádnou dovolenou.

Ze zprávy pověřeného předsedy soudu v Mladé Boleslavi ze dne 3. 3. 2008 ke stavu věcí, ohledně nichž byl kárně obviněný soudce rozhodnutím vrchního soudu uznán vinným kárným proviněním podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplynulo, že věc spisové značky 25 Nc 2514/2007 napadla k soudu dne 19. 1. 2007 a to poté, co Okresní soud v Nymburce přenesl na Okresní soud v Mladé Boleslavi příslušnost k projednání návrhu na výkon rozhodnutí ve věci nezletilé S. H. Téhož dne napadl soudu i návrh otce nezletilé na pokračování řízení o nařízení výkonu rozhodnutí. Kárně obviněný soudce po měsíci od napadení věci ustanovil dne 15. 2. 2007 nezletilé opatrovníka a matce nezletilé nechal doručit vzor č. 111 o.s.ř. (dotaz zaměstnavateli na výdělek) spolu s výzvou, aby se vyjádřila k návrhu otce na pokračování ve výkonu rozhodnutí. Matka výzvu soudu nerespektovala, soudce dne 13. 3. 2007 učinil do spisu záznam o telefonickém sdělení matky, že na výzvu bude reagovat do 28. 3. 2007, což se nestalo. Dne 30. 3. 2007 JUDr. P. N. zaslal matce vzor č. 111 o.s.ř. Dne 24. 4. 2007 byla soudu doručena stížnost otce na průtahy v řízení (ty již předtím dne 16. 4. 2007 byly řešeny předsedkyní soudu). Na základě kontroly spisu předsedkyní soudu kárně obviněný soudce nařídil dne 16. 4. 2007 ve věci ústní jednání na 14. 5. 2007, které bylo odročeno m.j. za účelem účastnického výslechu matky (která však byla jednání osobně přítomna) na den 21. 5. 2007. Zároveň byla matka vyzvána, aby otci umožnila styk s nezletilou. V rámci ústního jednání dne 21. 5. 2007 byla jako účastnice řízení vyslechnuta matka nezletilé, která vyslovila souhlas se stykem otce s nezletilou, dále rodiče nezletilé uzavřeli dohodu o úpravě výchovy a výživy nezletilé a úpravě styku otce s nezletilou. Soud tuto dohodu rozsudkem schválil. Při ústním jednání vzal otec zpět návrh na výkon rozhodnutí ohledně styku s nezletilou a soud usnesením řízení ohledně této věci zastavil. Rozsudek, jímž byla schválena dohoda rodičů o úpravě výchovy a výživy nezletilé a úpravě styku otce s nezletilou, nabyl právní moci dne 17. 8. 2007. Dne 31. 7. 2007 však otec znovu u soudu podal návrh na výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilou, kdy daná věc byla přidělena k projednání a rozhodnutí soudkyni Okresního soudu v Mladé Boleslavi JUDr. H. H. Pověřený předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi dále uvedl, že je zřejmé, že v dané věci měly průtahy v řízení zaviněné kárně obviněným soudcem v době od 19. 1. 2007 do 16. 4. 2007 vliv na styk otce s nezletilou, který byl realizován pouze v omezené míře.

K věci spisové značky 12 C 29/2005 předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi uvedl, že daná věc byla pravomocně skončena rozsudkem ze dne 14. 2. 2007, č.j. 12 C 29/2005-125, (vydaným na základě zfalšovaného protokolu o jednání), který nabyl právní moci dne 21. 4. 2007. Proti rozsudku nebylo podáno odvolání a zfalšování protokolu tak nemělo vliv na výsledek řízení.

Ve zprávě pověřeného předsedy Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 3. 3. 2008 byly shrnuty výsledky prověrky věcí u kárně obviněného soudce, ze kterých vyplynulo, že prověrka byla provedena Mgr. R. u celkem 56 spisů, přičemž u věcí 34 spisových značek byly shledány průtahy v řízení způsobené kárně obviněným soudcem, když z tohoto počtu je 5 věcí spisových značek předmětem kárného řízení. U ostatních 22 věcí spisových značek průtahy v řízení nebyly shledány. Ve zprávě je konstatováno, že postup kárně obviněného soudce v exekučních věcech je nejednotný, v některých věcech vychází kárně obviněný soudce z fikce doručení, v jiných znovu doručuje usnesení o nařízení exekuce povinnému na stejnou adresu, jakou má povinný uvedenou v evidenci obyvatel jako adresu trvalého bydliště a ohledně níž již platí fikce doručení, v některých věcech prostřednictvím obce zjišťuje, zda se povinný na adrese svého trvalého bydliště zdržuje, ač pro tento postup není ve spise žádný podklad a i zde lze vycházet z fikce doručení.

Odvolací kárný senát doplnil dokazování čtením psychiatrického znaleckého posudku, zpracovaného na žádost kárně obviněného soudce znalcem doc. MUDr. K. H., CSc., ze kterého vyplynulo, že JUDr. P. N. se od roku 2005 začal léčit v privátní psychiatrické ordinaci u MUDr. M. v M. B. a současně začal navštěvovat spánkovou laboratoř MUDr. Š. v P. na N. k. Byl u něj diagnostikován těžký syndrom spánkové apnoe, stav po operaci rozštěpu patra a stav po operaci hypospadie. Spánková apnoe byla takové intenzity, že trvale negativně ovlivňovala okysličení mozku a z toho se u posuzovaného JUDr. P. N. objevil přechodný organický psychosyndrom, tedy porucha řady psychických funkcí. Trvalou pravidelnou celonoční poruchou okysličování mozku trpěly zejména pozornost, soustředěnost, kvalita myšlení, rozhodování. Současně byly menší měrou ovlivněny i ostatní psychické funkce, jako je paměť a chování. Touto dva roky trvající psychickou insuficiencí organicky podmíněnou (jak již uvedeno spánkovou apnoí, tedy zástavou dýchání v průběhu spánku) trpěla i kvalita výkonu náročné soudcovské profese. Dle vyjádření znalce je v současné době psychický stav posuzovaného JUDr. P. N. normalizován, neboť aplikací specielního přetlakového přístroje a zejména pak operací dýchacích cest, která byla posuzovanému provedena 6. 6. 2007, se spánková apnoe zlepšila natolik, že je schopen v průběhu noci dýchat, a tudíž i jeho mozek je normálně zásoben kyslíkem. Z toho vyplývá v současnosti u posuzovaného plná intelektová výkonnost. Lze předpokládat, že po kompenzaci zdravotního stavu se jeho pracovní výkonnost bude normalizovat. Pokud se jeví kvalita pracovního výkonu JUDr. P. N. v současnosti nezlepšena, pak je nutné uvést, že dýchací obtíže ve spánku byly neurologicky kompenzovány až při poslední hospitalizaci na neurologické klinice, která skončila v prosinci 2007, a psychický stav se zlepšuje postupně, důležitá je profesionální adaptace, získání nového sebevědomí a uklidnění, např. ukončením kárného řízení. Znalec dále upozornil, že posuzovaný vzhledem k náročnosti svého povolání měl být po celou dobu léčení v pracovní neschopnosti, neboť jeho psychické obtíže mu znemožňovaly kvalitní výkon práce.

Ze zprávy místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 12. 2007 vyplynulo, že Obvodní soud pro Prahu 8 se opakovaně souhlasně vyjádřil k působení JUDr. P. N. u tohoto soudu a tento souhlas byl podpořen i kladným stanoviskem soudcovské rady Obvodního soudu pro Prahu 8 a i přes probíhající kárné řízení JUDr. P. N. nemá Obvodní soud pro Prahu 8 důvod své stanovisko měnit. Nadále tedy připadá v úvahu příchod JUDr. P. N. na Obvodní soud pro Prahu 8.

Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem Vrchního soudu v Praze v otázce viny kárně obviněného soudce JUDr. P. N., tedy že kárně obviněný soudce se svým jednáním dopustil kárného provinění, jelikož zaviněně porušil povinnosti soudce a narušil důstojnost soudcovské funkce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Tohoto kárného provinění se kárně obviněný soudce dopustil ve věcech dvou spisových značek, v nichž u sp. zn. 25 Nc 2514/2007 způsobil průtahy v řízení a u sp. zn. 12 C 29/2005 zfalšoval protokol z jednání, zmeškal ústní jednání, zaprotokoloval vymyšlenou závěrečnou řeč a poté ve věci vynesl rozsudek, jako by ve věci bylo jednáno. Odvolací kárný senát rovněž souhlasí s názorem Vrchního soudu v Praze, který kárně obviněného soudce zprostil viny u věcí dalších 13 spisových značek, stejně jako u skutku, že dne 21. 3. 2007 se JUDr. P. N. bez omluvy nedostavil do zaměstnání, na pracovišti nebyl od 7.30 hod do 11.15 hod a předsedkyni soudu sdělil, že měl problémy s autem, což doložil fakturou o opravě vozidla, jelikož tyto skutky nejsou kárným proviněním, a u dalšího skutku ve věci spisové značky 21 P 17/2007, u něhož nebylo prokázáno, že se stal. Původní navrhovatelka předsedkyně Okresního soudu v Mladé Boleslavi své odvolání omezila ze zproštěných 15 skutků na 11 skutků a pověřený předseda Okresního soudu v Mladé Boleslavi tento počet skutků omezil na 6 věcí spisových značek Okresního soudu v Mladé Boleslavi, a to 15 C 176/2006, 21 P 425/2005, 25 Nc 2858/2007, 25 Nc 2927/2006, 21 P 17/2007 a 25 Nc 2927/2006, v nichž měly být způsobeny kárně obviněným soudcem průtahy v řízení.

Odvolací kárný senát souhlasí s právním hodnocením Vrchního soudu v Praze, že jednání kárně obviněného soudce v těchto šesti věcech nenaplňuje skutkovou podstatu kárného provinění, neboť soudci nelze vytýkat to, jak rozhodl poté, co zvolil některý z možných postupů v řízení, umožňujících bez průtahů rozhodnout. Soud nemůže hodnotit, zda byl konkrétní úkon důležitý ke skončení věci, pokud se nejednalo o vyložený exces, kárným proviněním nemůže být způsob vedení sporu soudcem, jelikož je věcí soudce, jak nařizuje jednání, jak provádí dokazování a jak rozhodne. Soudci nelze vytýkat ani to, pokud v některé věci rozhodl nesprávně, neboť nesprávné rozhodnutí nezakládá podle platné právní úpravy kárné provinění soudce, přičemž k nápravě nesprávného rozhodnutí v tomto směru zákon stanoví postup pro nápravu nesprávného rozhodnutí cestou opravných prostředků. I když v některých věcech spisových značek, které byly předmětem návrhu na zahájení kárného řízení soudce JUDr. P. N., lze jeho postup považovat za nesoustředěný a ne zcela účelný, tak pochybení kárně obviněného soudce nebyla natolik rozsáhlá a závažná, aby dosahovala intenzity kárného provinění a mohla narušit důvěru v nestranné a spravedlivé rozhodování soudu.

Odvolací kárný senát Nejvyššího soudu tedy shledal napadené rozhodnutí správné v celém rozsahu o kárném provinění, tj. jak v otázce skutkových zjištění, tak i v otázce jejich právních posouzení, případně zproštění kárného provinění. Pokud jde o uložení sankce za tento disciplinární delikt, odvolací kárný senát Nejvyššího soudu se neztotožnil se závěry kárného senátu soudu prvního stupně. Kárně obviněný soudce JUDr. P. N. se dopustil kárného provinění ve věcech spisových značek 25 Nc 2514/2007 a 12 C 29/2005. U první věci kárně obviněný soudce způsobil svým jednáním tříměsíční průtah v řízení, když na místo nařízení výkonu rozhodnutí prováděl jiné úkony a důsledkem tohoto jeho postupu bylo, že v přiměřené lhůtě nedošlo k vymožení pravomocného soudního rozhodnutí. Přesto lze vzít v úvahu při hodnocení tohoto kárného provinění, že nakonec došlo k dohodě rodičů nezletilé a soud tuto dohodu rozsudkem schválil a při ústním jednání vzal otec zpět návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Druhá věc spisové značky 12 C 29/2005, která je kárně obviněnému soudci kladena za vinu, skončila pravomocným rozsudkem a jednání kárně obviněného soudce v podobě zmeškání nařízeného ústního jednání, vyhotovení smyšleného protokolu z jednání a vynesení rozsudku, jako by ve věci bylo jednáno, nemělo vliv na výsledek řízení.

Jakkoliv skutečnosti, které uvedla navrhovatelka ve svém kárném návrhu a posléze byly zjištěny dokazováním před kárným senátem soudu prvního stupně, jsou natolik závažné, že by za jiných okolností odůvodňovaly úvahy o uložení nejpřísnějšího kárného opatření, Nejvyšší soud poté, co provedl dokazování psychiatrickým znaleckým posudkem a posoudil následky jednání kárně obviněného soudce JUDr. P. N. pro účastníky řízení ve věcech spisových značek 25 Nc 2514/2007 a 12 C 29/2005, se neztotožnil s druhem uloženého kárného opatření, které kárně obviněnému soudci uložil Vrchní soud v Praze. Přitom přihlédl k tomu, že v současnosti je plánován přechod kárně obviněného soudce JUDr. P. N. k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, což je také jistou formou postihu, a v té souvislosti je maximální finanční postih dle názoru kárného senátu Nejvyššího soudu dostatečným opatřením, které postačí k nápravě kárně obviněného soudce. Nelze pominout ani fakt, že do roku 2005, kdy došlo dle znaleckého posudku k výrazným zdravotním obtížím kárně obviněného soudce, pracoval bez problémů. Kárný senát Nejvyššího soudu tedy dospěl k závěru, že přiměřeným kárným opatřením vzhledem k rozsahu zjištěných pochybení, k závažnosti kárného provinění a s přihlédnutím ke všem dalším zjištěným skutečnostem je kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů snížení platu o 25% na dobu šesti měsíců.

S ohledem na výše uvedené nezbylo kárnému senátu Nejvyššího soudu než odvolání navrhovatelky zamítnout jako nedůvodné.

Poučení: Proti rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2008

JUDr. J. P.

předseda kárného senátu