1 Skno 4/2007
0
Dotčené předpisy:




1 Skno 4/2007

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud České republiky v kárném senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Antonína Draštíka, JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové projednal dne 18. července 2007 v ústním jednání odvolání JUDr. J. K., předsedy senátu Okresního soudu v Břeclavi, proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. března 2007, sp. zn. 1 Ds 3/2007, a rozhodl takto:

Podle § 21 odst. 3 věty druhé zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se odvolání kárně obviněného soudce zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci v záhlaví označeném byl JUDr. J. K. uznán vinným kárným proviněním podle § 87 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudech ), jehož se podle skutkové věty výroku rozhodnutí dopustil tím, že jako soudce Okresního soudu v Břeclavi v době od 22. 7. 2006 do 13. 2. 2007 v rozporu s povinností rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů uloženou mu ustanovením § 79 odst. 1 zák. zákona o soudech a v rozporu s povinností uloženou mu v ustanovení § 100 odst. 1 o. s. ř. postupovat tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta, v jemu přidělených níže označených věcech Okresního soudu v Břeclavi nevyvíjel žádnou činnost při vyřizování věcí sp. zn. E 468/89, E 603/93, E 861/93, E 865/93, E 874/93, E 45/94, E 142/94, E 377/95, E 271/94, E 294/94, E 999/95, E 155/94, E 1117/95, E 355/96, E 299/94, E 333/94, E 399/94, E 461/94, E 794/94, E 1009/94, E 1067/94, E 1097/94, E 1174/94, E 1305/94, E 1348/94, E 24/95, E 152/95, E 308/95, E 415/95, E 435/95, E 447/95, E 630/95, E 667/95, E 677/95, E 697/95, E 820/95, E 822/95, E 894/95, E 1041/95, E 1077/95, E 1126/95, E 1131/95, E 1142/95, E 1197/95, E 1345/95, E 1371/95, E 1391/95, E 1401/95, E 1469/95, čímž zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Za toto kárné provinění mu bylo podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech uloženo kárné opatření spočívající v odvolání z funkce soudce.

Proti uvedenému rozhodnutí podal dne 4. 5. 2007, tedy v zákonné lhůtě, kárně obviněný soudce odvolání, které směřoval do výroku o kárném opatření. V rámci argumentace o nepřiměřené přísnosti kárného opatření uloženého soudem prvního stupně opětovně poukázal na dlouholetý stav, kdy je kvantitativně vysoce exponovaný dědický a exekuční úsek obsazen pouze jediným soudcem, tedy jím samotným, a vyjádřil přesvědčení, že prostou výměnou soudců se tato situace nezmění. Za další faktor významně ovlivňující jeho výkonnost pak označil velkou migraci ostatního personálu tohoto úseku, konkrétně vykonavatelů a vyšších soudních úředníků. Dále připomněl, že kárný senát vrchního soudu již v rámci předcházejícího kárného řízení vedeného proti jeho osobě upozornil na enormní zatížení svého úseku a další okolnosti, které nutně vedou k nezvládnutí nápadu jediným soudcem. Ten však tyto skutečnosti při rozhodování nevzal v úvahu. Stejně jako v předcházejícím kárném řízení navíc rozhodl, aniž by měl k dispozici srovnání jeho výkonnosti s jinými obdobně zatíženými soudci srovnatelných soudů v České republice, když vycházel především ze závěrů kontroly ze dne 24. 1. 2007. Kárně obviněný ve svém odvolání upozornil také na organizační změnu provedenou ještě před datem zmíněné kontroly spočívající v jeho přeřazení na civilní úsek, k němuž ke dni 1. 4. 2007 také skutečně došlo, z čehož dle jeho názoru jasně vyplývá ochota navrhovatele dát mu příležitost k dokončení služební kariéry na postu soudce. Odvolatel je přesvědčen, že pokud by nabylo uložené kárné opatření kárným senátem vrchního soudu právní moci, znamenalo by to oslabení pro samotný Okresní soud v Břeclavi, neboť není naděje na získání dalšího systemizovaného místa soudce. K té části odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž bylo argumentováno chaotičností v jeho práci, kárně obviněný uvedl, že vyjádření k provedené prověrce spisů vyhotovil dne 1. 2. 2007, tedy bezprostředně po seznámení se s jejími výsledky, a teprve poté, co se podrobněji seznámil se stavem inkriminovaných spisů, v nichž mu byly vytýkány průtahy, učinil takové úkony, které byly pro účastníky řízení výhodnější. Tento rozpor mezi údaji obsaženými v jeho vyjádření k provedené prověrce a skutečným stavem v těchto spisech však kárný senát nesprávně hodnotil v jeho neprospěch jako přitěžující okolnost. A konečně, uložení nejpřísnějšího kárného opatření považuje odvolatel za nepřiměřené i s ohledem na obecný trend v rozhodování ve věcech kárných, kdy důvodem pro odvolání soudce z funkce soudce bývá zpravidla spáchání úmyslného trestného činu či opakované požívání alkoholických nápojů na pracovišti. Kárně obviněný uzavřel své odvolání návrhem, aby kárný senát Nejvyššího soudu odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a uložil mu kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech spočívající ve snížení platu o 25 % na dobu 6 měsíců, případně 1 roku.

Ministr spravedlnosti se k odvolání kárně obviněného soudce písemně nevyjádřil. Předseda Okresního soudu v Břeclavi dopisem spolupodepsaným předsedkyní Soudcovské rady Okresního soudu v Břeclavi ze dne 4. 7. 2007 navrhl odvoláním napadené rozhodnutí potvrdit s tím, že JUDr. J. K. ve věcech v rozhodnutí označených neprováděl řadu let žádné procesní úkony, ačkoli mu v tom nebránily překážky objektivní povahy. Kárné opatření, které mu bylo uloženo Vrchním soudem v Olomouci, podle jeho mínění zcela odpovídá zjištěné intenzitě kárného provinění.

Na podkladě podaného odvolání přezkoumal kárný senát Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 3 věty první a § 25 zák. č. 7/2002 Sb., v platném znění, za přiměřeného použití § 254 odst. 1 a dalších ustanovení trestního řádu, zákonnost a odůvodněnost toho výroku napadeného rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, jakož i správnost postupu kárného řízení, které mu předcházelo.

Předně lze konstatovat, že kárné řízení u soudu prvního stupně bylo provedeno v souladu se zákonem, při plném respektování práv kárně obviněného na obhajobu a že tento soud opřel své rozhodnutí o náležitá skutková zjištění, jimž nelze ničeho vytknout.

Vzhledem k tomu, že JUDr. K. směřoval své odvolání výslovně do výroku o kárném opatření napadeného rozhodnutí, odvolací kárný senát se omezil toliko na přezkoumání správnosti úvah kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci o právních následcích kárné odpovědnosti jmenovaného. Po pečlivém zvážení veškerých zjištěných skutečností vztahujících se k projednávané věci napadený výrok soudu prvního stupně akceptoval.

Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci při ukládání kárného opatření především správně zdůraznil závažnost kárného provinění JUDr. K. a důsledně zhodnotil rovněž všechny aspekty jeho práce i poznatky charakterizující jeho osobu při výkonu jeho funkce. Konečnou volbu nejpřísnějšího postihu podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech, tj. odvolání kárně obviněného z funkce soudce, odůvodnil způsobem, jemuž po věcné ani obsahové stránce nelze nic vytknout. V tomto směru kárný senát Nejvyššího soudu odkazuje na příslušnou pasáž na str. 20 - 21 napadeného rozhodnutí, když s úvahami tam obsaženými se ztotožňuje. Při svém rozhodnutí pak vyšel i ze zjištění, že podstatná pozitivní změna v práci kárně obviněného nenastala ani po předchozím projednání jeho kárného provinění v loňském roce (sp. zn. 1 Ds 14/2006, sp. zn. 1 Ds 16/2006). Uznání kárné odpovědnosti kárně obviněným soudcem ani jím opakovaně deklarovaná vůle pokračovat v kariéře soudce s příslibem zvýšení pracovního úsilí a zkvalitnění úrovně svého rozhodování na úseku, k němuž byl nově zařazen od 1. dubna 2007, kárný senát Nejvyššího soudu nepřesvědčily. Vzhledem k rozsahu, povaze a závažnosti dosavadních pochybení i zjištěnému současnému trendu v práci kárně obviněného jeho vnitřní přesvědčení o tom, že do budoucna ještě může být přínosem pro Okresní soud v Břeclavi, resp. justici jako celek, při plnění jejího poslání, kárný senát Nejvyššího soudu nesdílí. Nezbylo mu proto než podané odvolání jako nedůvodné zamítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. července 2007

JUDr. Juraj M a l i k

předseda kárného senátu