1 Skno 3/2006
0
Dotčené předpisy:




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud České republiky v kárném senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Miroslava Feráka, JUDr. Antonína Draštíka, JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ivany Zlatohlávkové, projednal v ústním jednání dne 13. dubna 2006 odvolání předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. B. P. Ph.D., proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 13. ledna 2006, č. j. 1 Ds 21/2005-67, ve věci kárně obviněné soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. L. M.A. a rozhodl takto:

Podle § 21 odst. 3 věty druhé zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se odvolání předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 13. ledna 2006, č. j. 1 Ds 21/2005-67, byla kárně obviněná soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. L. M.A. podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. zproštěna návrhu předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích na zahájení kárného řízení, kterým jí bylo kladeno za vinu, že v době od 28. června 2004 do 25. srpna 2005 se dopustila neodůvodněných průtahů v jí přidělených věcech Krajského soudu v Českých Budějovicích specifikovaných v citovaném rozhodnutí, a to proto, že tento skutek není kárným proviněním. Kárný senát soudu prvního stupně konstatoval, že v jedné z dotčených věcí, a to ve věci sp. zn. 13 Cm 36/99, byl zjištěn odstup mezi úkony v délce pěti měsíců, avšak zde šlo podle jeho názoru o spor skutkově i právně obtížný. V ostatních věcech se jednalo o nečinnost v řádu dvou až tří měsíců, což podle názoru kárného senátu nelze kvalifikovat jako závažný průtah v řízení. Dále kárný senát soudu prvního stupně konstatoval, že ve věcech, v nichž je kárně obviněné soudkyni vytýkána nečinnost v době od obdržení rozhodnutí odvolacího soudu do doby nařízení jednání, činila soudkyně i další úkony potřebné k vedení řízení. Tak ve věcech sp. zn. 13 Cm 512/97, 13 Cm 181/2001, 13 Cm 1001/2001 a 13 Cm 91/2002 postupovala v souladu s pokyny a právním názorem odvolacího soudu a zajišťovala další důkazy, dále také překlady soudních písemností do cizího jazyka apod. Kárný senát soudu prvního stupně nepřitakal ani výtce, že ve věcech sp. zn. 13 Cm 512/97, 13 Cm 904/98, 13 Cm 761/2001, 13 Cm 131/2002, 13 Cm 132/2002 a 13 Cm 292/2002 kárně obviněná soudkyně neodůvodněně odročovala již nařízená jednání; k odročení jednání v těchto věcech totiž došlo z důvodu pracovní neschopnosti kárně obviněné soudkyně v době od 7. dubna 2004 do 22. dubna 2004 a od 23. května 2005 do 1. června 2005. Při rozhodování vzal kárný senát soudu prvního stupně rovněž v úvahu, že již v době stáže od 1. března 2002 do 1. září 2002 bylo kárně obviněné soudkyni přiděleno 192 sporů po jiných soudcích, že značná část z nich byla starších tří let, že od 1. září 2002 jí byly přidělovány další spisy v nezmenšeném množství a že s nimi pracovala již průběžně. Nepřehlédl ani to, že její výkony jsou srovnatelné s jinými soudci vyřizujícími podobnou agendu, že v posledních třech měsících roku 2005 dosáhla zvýšeným úsilím nadprůměrného výkonu a že v několika málo nevyužitých jednacích dnech se věnovala přípravě nařizovaných věcí nebo své činnosti v Evropské soudní síti. Podle kárného senátu Vrchního soudu v Praze krátkodobá prodleva při činění úkonů v projednávaných věcech byla způsobena velkým pracovním vytížením kárně obviněné soudkyně při vyřizování velkého množství jí přidělených věcí po jiných soudcích, což nebylo zohledněno při přidělování nově napadlých věcí.

Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze podal v zákonné lhůtě odvolání předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích. V odvolání především zdůraznil společenský význam obchodní agendy, kterou kárně obviněná soudkyně vyřizuje. Dále uvedl, že pokud by kárně obviněná soudkyně vyřizovala alespoň 32 věcí měsíčně (orientační tabulkovou normu výkonnosti soudce stanovenou ministerstvem spravedlnosti), nemohlo by dojít k zásadnímu zhoršení situace v jejím senátě. Současně uvedl, že činnost kárně obviněné soudkyně byla průběžně sledována, že pro průtahy jí byla již po první prověrce jejich věcí ze dne 30. dubna 2004 udělena výtka, že další prověrka ze dne 30. listopadu 2004 nezjistila žádný výrazný pokrok v její práci a že v porovnání s jinými srovnatelně vytíženými soudci dosahovala nižších výkonů. Namítl také, že činnost kárně obviněné soudkyně v Evropské soudní síti byla a je spíše virtuální a za této situace je z hlediska průtahů v řízení zcela irelevantní. Pro závěr o kárném provinění jsou podle jeho názoru podstatná zjištění o průtazích ve věcech sp. zn. 13 Cm 36/99, 13 Cm 112/2001, 13 Cm 742/2001, 13 Cm 761/2001, 13 Cm 1031/2001, 13 Cm 131/2002, 13 Cm 132/2002 a 13 Cm 292/2002. V těchto věcech existovalo i roční období nečinnosti, neboť zrušující rozhodnutí odvolacího soudu bylo nejprve doručováno advokátům a teprve poté za dva nebo tři měsíce bylo nařízeno jednání na dobu vzdálenou někdy pět i více měsíců. Podotkl, že další prověrka 215 spisů kárně obviněné soudkyně uskutečněná podle stavu k 15. lednu 2006 opětovně zjistila průtahy delší tří měsíců zaviněné kárně obviněnou soudkyní ve 22 spisech. Ze všech těchto důvodů předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, že kárně obviněná soudkyně se dopustila kárného provinění ve formě neodůvodněných průtahů v tam uvedených věcech v době od 28. června 2004 do 25. srpna 2005 a že za to se jí ukládá kárné opatření ve formě důtky.

Na podkladě podaného odvolání přezkoumal kárný senát Nejvyššího soudu České republiky podle § 21 odst. 3 věty první a § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, za přiměřeného použití § 254 odst. 1 a dalších ustanovení trestního řádu, zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolání předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích však neshledal důvodným.

Kárný soud prvního stupně provedl úplné a vyčerpávající dokazování ohledně všech rozhodných skutečností potřebných pro posouzení zaviněného porušení povinností kárně obviněné soudkyně. Tak při ústním jednání dne 13. ledna 2006 byla podána zpráva o předběžném šetření kárného senátu ve spisech označených v návrhu, které byly kárnému soudu prvního stupně k jeho žádosti zaslány. Současně byly přečteny listinné důkazy připojené k návrhu, a to informace o výsledku prověrky věcí starších tří let vyřizovaných kárně obviněnou soudkyní podle stavu k 30. dubnu 2004 a k 30. listopadu 2004, písemná výtka udělená kárně obviněné soudkyni dne 25. května 2004 za průtahy a nekoncentrovaný postup v nevyřízených věcech agendy Cm starších tří let (mimo jiné i ve věcech sp. zn. 13 Cm 112/2001 a 13 Cm 181/2001) podle stavu k 30. dubnu 2004 a zpráva o výsledku prověrky uskutečněné předsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 25. srpna 2005 ve dvaceti nejstarších spisech kárně obviněné soudkyně. Byly rovněž přečteny listinné důkazy vyžádané kárným soudem prvního stupně (pracovní hodnocení kárně obviněné soudkyně, přehled využívání jednacích dnů kárně obviněnou soudkyní ve druhém pololetí roku 2004 a v prvním pololetí roku 2005, tři spisy týkající se stížností a oznámení na kárně obviněnou soudkyni a statistické porovnání výkonnosti kárně obviněné soudkyně s ostatními soudci obchodního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích za léta 2002 až 2004) a dále vyjádření kárně obviněné soudkyně včetně potvrzení o její pracovní neschopnosti od 7. dubna 2004 do 23. dubna 2004 a od 23. května 2005 do 1. června 2005; kárně obviněná soudkyně byla rovněž vyslechnuta. Kárný soud prvního stupně provedené důkazy správně zhodnotil a výstižně je rozvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Přitom v odvolacím řízení nebylo navrženo provedení dalších důkazů a nebyly namítány ani žádné okolnosti, které by byly způsobilé zpochybnit závěry týkající se zjištěného skutkového stavu věci. Zbývá dodat, že k dotazu předsedy kárného senátu Nejvyššího soudu České republiky předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích uvedl, že vytýkané průtahy nejsou způsobeny zanedbáváním pracovních povinností kárně obviněné soudkyně.

Kárný senát Nejvyššího soudu České republiky se ztotožňuje rovněž s právními závěry kárného soudu prvního stupně, a proto shodně s ním uzavírá, že s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem nejde v daném případě o zaviněné porušení povinností soudce (ve smyslu § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), neboť prodlevy (navíc vyjma věci sp. zn. 13 Cm 36/99 krátkodobé) při činění úkonů ve věcech vyřizovaných kárně obviněnou soudkyní byly způsobeny velkým množstvím jí přidělených věcí po jiných soudcích a nezohledněním této skutečnosti při přidělování věcí nově napadajících. Za této situace podle § 21 odst. 3 věty druhé zák. č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odvolání předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2006

JUDr. Juraj Malik předseda kárného senátu

v zastoupení JUDr. Miroslav Gallus

zástupce předsedy kárného senátu