1 ICm 2170/2017
Jednací číslo: 1 ICm 2170/2017-26 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 20 INS 823/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Dorazilovou ve věci

žalobce: Mgr. Ivo Tichovského, IČO 66240948, se sídlem Slezská Ostrava, Jaklovecká 1249/18, insolvenčního správce dlužnice Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánov, Horní 444/7, zastoupeného advokátem Mgr. Davidem Cagašem, se sídlem Ostrava, Jaklovecká 1249/18, proti žalovanému: České republice-Okresnímu soudu v Olomouci, IČO 00025241, Olomuc, tř. Svobody 685/16, o určení neexistence pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužnicí Ivetou anonymizovano , r.č. 685325/0096, vykonatelné pohledávky z titulu neuhrazených nákladů isir.justi ce.cz

trestního řízení ve výši 2.000 Kč a 1.832 Kč, uplatněné v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 20 INS 823/2017 přihláškou č. P1, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. V řízení zahájeném dne 28.04.2017 žalobce žaloval o určení neexistence pohledávky žalovaného dle specifikace ve výroku s tvrzením, že do insolvenčního řízení u Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci pod sp. zn . KSOL 20 INS 823/2017 přihlásil žalovaný přihláškou č. P1 svoji vykonatelnou pohledávku č. 1 2.000 Kč a pohledávku č. 2 ve výši 1.832 Kč, když tyto částky představují náklady řízení. Vykonatelnost pohledávky č. 1 žalovaný dovozoval z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 18.05.2006 sp. zn. 8 T 55/2006, které nabylo právní moci dne 18.05.2006, vykonatelnost pohledávky č. 2 potom z usnesení téhož soudu ze dne 23.06.2006 sp. zn. 8 T 81/2006, který nabyl právní moci dne 23.06.2006. U přezkumného jednání dne 25.04.2017 žalobce jako insolvenční správce popřel pravost obou pohledávek v celém rozsahu, a to z důvodu promlčení obou přihlášených pohledávek. V případě pohledávky č. 1 tato měla být uhrazena do 15 dnů od právní moci usnesení ze dne 18.05.2006, když to nabylo právní moci téhož dne, a tedy pohledávka měla být uhrazena nejpozději dne 02.06.2006. Pohledávka č. 2 měla být uhrazena do 15 dnů od právní moci usnesení ze dne 23.06.2006, které nabylo právní moci rovněž téhož dne, a tedy měla být uhrazena nejpozději 10.07.2006. Pokud podle § 110 občanského zákonku č. 40/64 Sb., jimž se promlčecí doba tohoto nároku řídí činí 10 let, potom tato promlčecí doba skončila 02.06.2016, resp. 11.07.2016, když den 10.07.2016 připadl na neděli. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 16.01.2017, přihláška předmětných pohledávek byla doručena soudu dne 14.02.2017, tj. po uplynutí promlčecí doby. Žalovaný netvrdil a ani nedoložil, že by v uvedené době byla započata exekuce pro přihlášené pohledávky. Z tohoto důvodu insolvenční správce popřel předmětné pohledávky pro jejich promlčení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl její zamítnutí. Za podstatné pro posouzení otázky promlčení označil, že podkladová rozhodnutí byla dlužnici doručena dne 31.07.2006 a bylo její povinností plnit do 15 dnů od doručení. Vykonatelnými se tato podkladová rozhodnutí stala 16.08.2006 a s tímto okamžikem žalovaný spojuje počátek běhu promlčecí doby, která skončila dne 16.08.2016. Dne 14.01.2011 podal žalovaný u Okresního soudu v Olomouci návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, kdy podkladovými rozhodnutími byla citovaná usnesení. Usnesením ze dne 17.01.2011 č. j. 43 E 29/2011-6 byl výkon rozhodnutí nařízen, a protože při soupisu movitých věcí nebyly nalezeny žádné postižitelné věci, došlo ke dni 28.05.2011 k pravomocnému zastavení výkonu rozhodnutí. K dalšími exekučnímu vymáhání uplatněných pohledávek došlo v rámci daňové exekuce, a to na základě vydaného exekučního příkazu správce daně ze dne 07.12.2016 č. EP 683/2016. Ohledně uvedených pohledávek tedy došlo k jejich exekučnímu vymáhání, a to v rámci soudního výkonu rozhodnutí po dobu od 14.01.2011 do 28.05.2011, rovněž v rámci daňové exekuce od 07.12.2016. S ohledem na tyto exekuce došlo ke stavění běhu promlčecí doby, když v případě vedeného výkonu rozhodnutí pod sp. zn. 43 E 29/2011 by promlčecí doba doběhla až 28.12.2016, protože však žalovaný pohledávky vymáhal daňovou exekucí na základě exekučního příkazu ze dne 07.12.2016, došlo k dalšímu stavění promlčecí doby a v tomto došlo k uplatnění pohledávek v rámci insolvence. Proto nelze dospět k závěru o promlčení pohledávek. Současně pro případ, že by nalézací soud

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R dospěl k závěru o důvodnosti žaloby, dovolával se žalovaný, aby žalobci nebyla přiznána náhradu nákladů řízení v souvislosti s právním zastoupením žalobce advokátem, a to proto, že sám žalobce působí jako aktivní advokát a již z tohoto důvodu je osobou práva znalou, přičemž v dané věci nejde věc o právně ani skutkově složitou, která by vyžadovala právní zastoupení advokátem, navíc advokátem, s nimž je jako advokát žalobce ve sdružení. Podle žalovaného tak v této věci triviální a bagatelní zastoupení žalobce-insolvenčního správce a současně aktivního advokáta jiným advokátem se jeví jako zneužití práva na zastoupení advokátem.

3. V replice na toto vyjádření a k výzvě soudu ohledně naplnění procesních podmínek pro rozhodnutí soudu bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. žalobce namítal, že ze samotné přihlášky pohledávky žalovaného neplyne, že by pro pohledávku, která se stala vykonatelnou dne 16.08.2006 byl veden jakýkoliv výkon rozhodnutí či exekuce, které by způsobily stavění promlčecí doby. Tato skutečnost nebyla v přihlášce pohledávky ani tvrzena, natož prokázána. Přerušení běhu promlčecí lhůty žalovaný tvrdí až v rámci incidenčního sporu, ve vyjádření k žalobě doložil pouze exekuční příkaz ze dne 07.12.2016 č. j. EP 683/2016 a původní podkladová rozhodnutí včetně dokladů o doručení dlužníkovi, nedoložil jakýkoliv doklad prokazující tvrzení o přerušení běhu promlčecí doby v důsledku výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 43 E 29/2011. Žalobce tak důkaz o existenci uvedeného exekučního řízení o přerušení běhu promlčecí doby v době od 14.01. do 28.05.2011 nenalezl. Pokud by žalovaný tvrzení o tom, že promlčecí doba v době od 14.01. do 28.05.2011 neprokázal, potom 10letá promlčecí doba podle § 110 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013 skončila 16.08.2016 a přihlášená pohledávka by tak byla promlčena navzdory specifikovaném exekučnímu příkazu správce daně ze dne 07.12.2016, který by tak byl vydán až po uplynutí promlčecí doby. Protože žalovaný do spisu nedoložil důkaz o tvrzeném přerušení běhu promlčecí doby v době od 14.01. do 28.05.2011, nezbývá žalobci než na popěrném úkonu a podané žalobě nadále trvat. V opačném případě by vzal svůj popěrný úkon a podanou žalobu zpět. K námitce žalovaného o zneužití práva o zastoupení advokátem žalobce poukázal, že právo na zastoupení v řízení advokátem patří mezi elementárně procesní práva jakéhokoliv účastníka řízení bez ohledu, zda má či nikoliv právnické vzdělání.

4. Za souhlasu stran a při splnění procesních podmínek podle § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a na straně obou z nich platí, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud zjistil:

-z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 23.06.2006 sp. zn. 8 T 81/2006, že odsouzené Ivetě anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánov, U Parku č. 9, jim byla uložena povinnost zaplatit náklady trestního řízení v paušální částce 2.000 Kč do 15 dnů ode dne doručení usnesení, přičemž z dokladu o doručení doručující pošty bylo adresátce doručeno dne 31.07.2006 oproti vlastnoručnímu podpisu. -z usnesení Okresního soudu v Olomouci z 18.05.2006 sp. zn. 8 T 55/2006, že jim bylo odsouzené Ivetě anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánov, U Parku č. 9, uloženo uhradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou 2.000 Kč do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, přičemž podle dokladu o doručení usnesení doručující pošty je adresátka převzala dne 31.07.2006 oproti vlastnoručnímu podpisu. -z exekučního příkazu ze dne 07.12.2016 č. j. EP 683/2016 správcem daně-předsedou Okresního soudu v Olomouci ohledně dlužnice Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem Štěpánov, Horní 444/7, že správce daně vydal tento exekuční příkaz na srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchodu,

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R

sociální nebo nemocenské dávky, stipendia, apod k uspokojení pohledávek ke dni 07.12.2016, a to mimo jiné na základě rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne 23.06.2006 sp. zn. 8 T 81/2006, které nabylo právní moci dne 23.06.2006 a vykonatelností týmž dnem pro náklady trestního řízení ve výši 2.000 Kč a podle rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne 28.05.2006 sp. zn. 8 T 55/2006, které nabylo právní moci dne 18.05.2006 a vykonatelností týmž dnem pro náklady trestního řízení ve výši 2.000 Kč. -ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 43 E 29/2011 ve věci oprávněného ČR- Okresní soud v Olomouci proti povinné Ivetě anonymizovano , anonymizovano ve věci výkonu rozhodnutí pro částku 4.600 Kč prodejem movitých věcí, že toto řízení bylo zahájeno dne 14.01.2011 a řízení o výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízený Okresního soudu v Olomouci ze dne 17.01.2011 č. j. 43 E 29/2011-6 bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 26.04.2011 č. j. 43 E 29/2011-17, které nabylo právní moci dne 28.05.2011 a to podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. v celém rozsahu.

6. Podle § 152a) zákona č. 141/61 Sb. v platném znění při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1 se postupujeme podle daňového řádu.

7. Podle § 152 odst. 1 písm. e) trestního řádu, byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát.

8. Podle § 160 odst. 1, 2 a 3a) zákona č. 280/2009 Sb. (správní řád) nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně. Jde-li o nedoplatek z částky daně, k jejichž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení běžet náhradním dnem splatnosti daně. Byl-li před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn úkon podle odstavci 3, běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn. Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je mimo jiné zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona.

9. Podle § 110 odst. 1 věta první zákona č. 40/64 Sb., bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se na 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

10. Podle § 193 zákona č. 182/2006 Sb., o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla a nebo že se zcela promlčela.

11. Podle § 199 odst. 1, 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

12. Se zřetelem na shora citovaná zákonná ustanovení přezkoumal soud skutkový stav svého řízení a řádně a včas podle § 199 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, a poté dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

13. Vzal v řízení za nepochybně prokázáno a navíc stranami nezpochybněno, že pohledávky, které přihlásil do insolvenčního řízení pod sp. zn. KSOL 20 INS 823/2017 žalovaný za dlužnicí

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R mají základ v usneseních Okresního soudu v Olomouci ze dne 18.05.2006 sp. zn. 8 T 55/2006 a ze dne 23.06.2006 sp. zn. 8 T 81/2006. Spisem Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 43 E 29/2011 pak bylo prokázáno, že ke stavění 10leté promlčecí lhůty došlo v době od 14.01.2011 do 28.05.2011, což znamená, že žalovaný v průběhu promlčecí lhůty, která započala plynout vykonatelností obou dvou shora specifikovaných usnesení Okresního soudu v Olomouci tak, jak zůstalo mezi stranami nakonec nesporným dne 16.08.2006, potud je zcela správná argumentace žalovaného z podaného vyjádření k žalobě, že jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení za dlužnicí právě z těch důvodů, které ve vyjádření správně namítá promlčeny být nemohou, potom neobstojí uplatněný důvod pro popření pravosti uplatněný žalobcem, a to se zřetelem na § 160 odst. 1, 2 a 3a) daňového řádu. Těchto skutečností si nepochybně žalobce musí být vědom i s odkazem na stanovisko jimž zdůvodňuje a podmiňuje eventuální zpětvzetí jak popěrného úkonu, tak žaloby.

14. Nad rámec soud ještě uvádí, že ze zákona nevyplývá žádná povinnost žalovaného v souvislosti s podáním přihlášky své pohledávky, zejména vykonatelné do insolvenčního řízení jakkoli tvrdit skutečnosti relevantní pro případný závěr o tom, že přihlášená pohledávka promlčena není.

15. Ze všech shora rozebraných důvodů soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativně, a to podle § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci k Vrchnímu soudu v Olomouci dvojmo.

Olomouc 22.12.2017

JUDr. Dana Dorazilová, v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R