1 ICm 1516/2017
Jednací číslo: 1 ICm 1516/2017-29 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 40 INS 27129/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Dorazilovou ve věci

žalobkyně: Mgr. Kateřiny Siudové, IČO 66247772, se sídlem Ostrava, Nádražní 612/36, insolvenční správkyně dlužnice Martiny Polišenské, rodné číslo 695316/4856, Krnov, Hlavní náměstí 93/1, proti žalovanému: STARLIFE, s. r. o., IČO 26772493, Hostivice, Palouky 616, o určení popřených pohledávek,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pohledávka žalovaného, jako věřitele č. 7 v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 27129/2016 pod P8, v části pohledávky č. 1 ohledně částky 10.000 Kč není po právu, se zamítá. isir.justi ce.cz

II. Určuje se, že pohledávka žalovaného, jako věřitele č. 7 v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 27129/2016 pod P8, v části pohledávky č. 1 ohledně dalších 10.105 Kč a u pohledávky č. 3 ve výši 40.868,47 Kč není po právu.

III. Řízení se v části ohledně určení pravosti pohledávky č. 4 ve výši 16.710 Kč a ohledně pohledávky č. 5 ve výši 6.219,40 Kč zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 1.217 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu, ČR, na účet Krajského soudu v Ostravě poplatek ze žaloby 5.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. V řízení zahájeném dne 17.03.2017 žalovala žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužnice z insolvenčního řízení pod sp. zn. KSOS 40 INS 27129/2016 na určení popřených pohledávek celkem 83.902,87 Kč s tím, že dne 02.03.2017 proběhlo přezkumné jednání ve věci v záhlaví označené dlužnice, když žalovaný je věřitelem č. 7 v insolvenčním řízení. U přezkumného jednání jako insolvenční správkyně popřela z jednotlivých přihlášených pohledávek žalovaného část jeho pohledávek, a to v případě pohledávky č. 1 pravost a výši pohledávky v částce 20.105 Kč, v případě pohledávky č. 3 pravost a výši v částce 40.868,47 Kč, u pohledávky č. 4 pravost a výši v částce 16.710 Kč, u pohledávky č. 5 pravost a výši v částce 6.219,40 Kč. Žalovaný v daném insolvenčním řízení přihlásil celkem 5 pohledávek a označil je jako vykonatelné, nicméně podle žalobkyně se jedná o pohledávky nevykonatelné. U dílčí pohledávky č. 1 došlo k popření z části, a to ohledně částky 20.105 Kč, když tato částka se stává ze smluvní pokuty 5.000 Kč, uplatněné jako jednorázovou smluvní pokutu za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu při odebrání dotovaného telefonu tel. č.: 739 220 275 podle bodu 5.2. všeobecných obchodních podmínek žalovaného, dále v částce 3.835 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky hovorného na telefonním čísle 739 220 275, což je smluvní pokuta podle bodu 6.3 VSP žalovaného za dobu od 01.01.2006 do 05.05.2009, v částce 5.000 Kč jednorázové smluvní pokuty za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu na tel. číslo 739 220 560 podle bodu 5.2. VSP žalovaného, v částce 6.271 Kč, což je smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za hovorné na tel. číslo 739 220 560 dle bodu 6.3. VSP žalovaného za dobu od 01.01.2006 do 05.05.2009. Smluvní pokuty shora byly popřeny z důvodu neexistence, neboť ujednané smluvní pokuty považuje insolvenční správkyně za sjednané v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s právem spotřebitele, proto považuje daná ujednání za neplatná. Jednotlivé jednorázové smluvní pokuty 5.000 Kč žalobkyně považuje za nepřiměřené, neboť neodráží ani závažnost porušení povinností, ani hodnoty dotovaných telefonů, ani možnou škodu, která by žalovanému mohla vzniknout a měla by být pokryta právě takovou smluvní pokutou. Navíc ujednání této smluvní pokuty je obecné a neurčité, když byla sjednána pro případ porušení povinností vyplývajících

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R z uzavřené smlouvy. Navíc jde o další smluvní pokutu pouze za to, že dlužník užíval dotovaný telefon, když dále byl dlužník zavázán k úhradě smluvní pokuty ve výši zbývajících neuhrazených měsíčních paušálů. Tuto kumulaci považuje žalobkyně za nemravnou a uvedené ujednání neplatné a za to, že došlo k ukončení smlouvy, případně, že se používal dotovaný telefon. Žalobkyně neuznává ani smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužných částek za hovorné na telefonních číslech, neboť je považuje za nemravné, neplatné a v rozporu s právem spotřebitele. Pod přihláškou pohledávek č. 1 přihlásil žalovaný dluhy za hovorné na dvou telefonních číslech a k těmto částkám považuje i zákonné úroky z prodlení a dále smluvní pokuty ze zbývajících měsíčních paušálů, navíc k těmto nárokům požaduje uhradit i výše uvedené popřené smluvní pokuty 0,1 % denně z jednotlivé dlužné částky. Protože tato ujednání považuje žalobkyně za nemravná, jsou tudíž neplatná. Zde žalobkyně zdůraznila, že dlužnice nijak nemohla ovlivnit znění smluv, jedná se o formulářové smlouvy a vůbec neměla možnost ovlivnit znění všeobecných smluvních podmínek, která si žalovaný sám a jednostranně nastavil. Žalovaný dosud neprokázal, že by dlužníka vůbec seznámil s ujednáním jednotlivých smluvních pokut, zejména stanovených ve VSP. Jelikož nebyl prokázán ani vznik ujednaných smluvních pokut, neuznává v tomto rozsahu nároky žalovaného. Nad to ohledně všech smluvních pokut je nutno přihlížet na ujednání na kumulativní a takto hodnotit účinek všech sankčních klauzulí v dotčené smlouvě bez ohledu, zda věřitel trvá na úhradě všech či jen části. Ve svém souhrnu jsou to ujednání zneužívající, nepřiměřeně vysoká a nepřiměřeně zvyšují prvotní závazky dlužníka. Zcela žalobkyně popřela pohledávku č. 3-smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 14.738 Kč za období od 06.05.2009 do 07.12.2016, když tato částka představuje součet dluhů na hovorném za dvě telefonní čísla z telefonu 739 220 275 5.176 Kč a z čísla 739 220 560 9.562 Kč. K těmto jistinám dluhů požaduje žalovaný úroky z prodlení a uplatněné smluvní pokuty i jsou ve výši a kontextu s ostatními sankcemi nemravné, tudíž neplatné. Opět jejich ujednání je stanoveno pouze VSP žalovaného a nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužníka seznámil s takovýmito podmínkami a ten písemně souhlasil takové smluvní pokuty. Opět tato ujednání jsou rozporná s dobrými mravy a právem na ochranu spotřebitele. Ohledně pohledávky č. 4-náklady rozhodčího řízení ve výši 16.710 Kč pohledávku žalovaného žalobkyně popřela. Listinu označenou jako Rozhodčí nález z 13.12.2012 značka RIST 097/2009 vydanou JUDr. Eduardem Rojíčkem neuznává, považuje ji za nicotnou a bez právních účinků, když rozhodčí doložka v účastnické smlouvě ze dne 07.12.2006 je neplatná. Mimo jiné podle ní má žalovaný možnost spory řešit v rozhodčím řízení před rozhodcem nebo rozhodci určenými dle jednacího řádu a dle poplatkového řádu vydaným rozhodčím institutem v Praze. Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé označení rozhodce ad hoc nebo konkrétní způsob jejich určení, ale odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel takového řízení na oprávněnou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona a odkazuje na tuto právnickou osobou stanovenou statusy a řády, je taková rozhodčí doložka neplatná podle § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. V případě dílčí pohledávky č. 5-náklady oprávněného za vedenou exekuci ve výši 6.219,40 Kč tuto pohledávku žalobkyně popřela z důvodu neexistence uvedeného nároku a to pro nicotnost rozhodčího nálezu ve věci.

2. Ve vyjádření k žalobě především vyjádřil, že jakkoli nesouhlasí s retroaktivitou přiznanou nálezu Ústavního soudu, akceptuje aktuální judikaturu, týkající se předmětu rozhodčí doložky a z tohoto důsledku přihlášku dílčí pohledávky 8/4 ve výši 16.710 Kč a 8/5 ve výši 6.219,40 Kč bere zpět. Ve zbytku žalobního žádání se fakticky domáhal zamítnutí žaloby. Shrnul argumentaci žalobkyně ohledně smluvních pokut při jejím stanovisku, že jsou ujednány v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s právy spotřebitele. Zde k smluvní pokutě ve výši 5.000 Kč zpochybňované žalobkyní tvrzením o údajném ujednání pouze v bodě 5.2. VSP s tím, že poukázal, že předmětné ujednání tvoří součást účastnické smlouvy v bodě ,,porušení účastnické smlouvy , v němž je jednoznačně uvedeno, že pro případ porušení povinností vyplývající z předmětné smlouvy členovy, na základě kterých dojde k ukončení smlouvy před uplynutím sjednané doby jeho trvání,

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R je člen povinen uhradit smluvní pokutu ve výši zbývajících neuhrazených měsíčních paušálů splatných do konce sjednané doby trvání této smlouvy, a dále smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč při používání SIM karty hit a smluvní pokutu 5.000 Kč při používání dotovaného telefonu. Platí tak, že ujednání o této smluvní pokutě je přímo v textu hlavní smlouvy a vyplývá z něj, že tato pokuta není duplicitní s žádnou jinou pokutou sjednanou s účastnické smlouvě, její význam je výhradně reparační. Žalovaný poskytoval účastníkům tzv.: dotované telefony z 1 Kč, přičemž za jejich pořízení musel uhradit dodavateli plnou cenu. Ta v průběhu roku 2006 činila částku od 3.499 Kč do 3.999 Kč, takže sjednaná smluvní pokuta je adekvátní ceně, kterou žalovaný vynaložil na pořízení telefonního přístroje. Rovněž smluvní pokuta v případě výše zbývajících neuhrazených měsíčních paušálů splatných do konce sjednané doby trvání smlouvy není kumulována s žádnou jinou pokutou a její účel je rovněž výhradně reparační. Stejně jako dlužnice i žalovaný uzavřel k uvedeným sim kartám smlouvu na dobu určitou, 24 měsíců, s dodavatelem T-Mobile, a. s., a pokud vinou dlužnice došlo k předčasnému ukončení smlouvy, musel dostát závazkům a hradit paušály dodavateli po dobu, k niž se zavázal. Takto jde pouze o požadavek úhrady vzniklé škody, nikoli o žádnou sankci přinášející žalovanému majetkový prospěch. Jediná sankce, která byla uplatněna samostatně výhradně pro případ prodlení s úhradou dlužných částek, je pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jak bylo sjednáno v článku 6.3. VSP. Nikoliv ovšem, jako samostatný smluvní nástroj, ale pouze co do své sazby, když samotný institut denní pokuty pro případ prodlení se zaplacením dlužné částky je sjednán přímo v hlavní smlouvě v ujednání pravidla členství v privátní síti Starlife (PSS) konkrétně v článku 10 a zde pro případ prodlení se splatností byla sjednána ve výši 100 Kč za každý den prodlení. Se sjednáním této sankce tak dlužnice byla srozuměna a přímo pod toto ujednání o smluvní pokutě připojila svůj podpis. Ve VSP byla tato sankce uvedena duplicitně avšak s nižší denní sazbou pro spotřebitele příznivější. Proto žalovaný použil smluvní pokutu sjednanou v hlavní smlouvě a ve prospěch spotřebitele. Zdůraznil, že prioritou sjednání smluvní pokuty je, aby plnila účel zejména preventivní, teprve následně sankční. K námitce žalobkyně o nemravnosti smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky poukázal žalovaný příkladmo na rozsudek sp. zn. 33 Odo 438/2005 a zde přijaté závěry, že smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání neodporující dobrým mravům, za nemravnou NSČR označil pokutu ve výši 1 % denně. V souvislosti s úvahou o adekvátnosti smluvní sankce zdůraznil žalovaný fakt, že sám musel uhradit svůj závazek oproti operátorovi ihned, nikoliv až po úhradě dlužníkem. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně odpovídá roční sazbě smluvní pokuty ve výši 33,5 % a neodporuje dobrým mravům. Ani skutečnost, že smluvní pokuta převýšila hlavní závazek není v rozporu s dobrými mravy, což podpořil odkazem na závěry z judikátu sp. zn. 33 Cdo 3368/2008. Pokud žalobkyně argumentovala neprokázání seznámení dlužnice s ujednáními o smluvních pokutách, potom podpis na smlouvě obsahující toto ujednání se jednoznačně dlužnice, jeho pravost dlužnice nikdy nezpochybnila. Dlužnice je sice v postavení spotřebitele, jehož ochraně stát věnuje zvýšenou pozornost, nicméně není v postavení osoby se sníženou způsobilostí k právním úkonům, přičemž zde odkázal na závěry z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/2011. Pokud žalobkyně dovozuje neplatnost všech ujednání s tím, že dlužnice neměla možnost podílet se na tvorbě obsahu smlouvy, nemůže tato argumentace obstát, neboť dlužnice nemusela smlouvu vůbec uzavřít, předmětem žaloby není smlouva o úvěru, kterou by snad dlužnice ,,musela podepsat pro finanční tíseň, ale smlouva o poskytování telekomunikačních služeb, tedy standardní smlouva, navíc uzavřena mimo provozovnu žalovaného, takže spotřebitel (dlužnice) měla k dispozici dostatečné právní možnosti, jak od smlouvy bez jakýchkoliv sankcí odstoupit. V rozporu s dobrými mravy jednala dlužnice, která svévolně neplnila závazky, k nimž se zavázala a nehradila vyúčtování za služby, které ji byly řádně a v plném rozsahu poskytovány a které užívala.

3. Se zřetelem na možnost takovéhoto postupu žalovaného, jakožto věřitele, který předmětné pohledávky přihlásil ve smyslu § 184 odst. 1, vyvodil soud ze zpětvzetí přihlášek pod P8/4 a

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R

P8/5 procesní závěr plynoucí z § 160 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb. a v tomto rozsahu a tak, jak plyne z výroku v odstavci 3. tohoto rozsudku řízení zastavil, neboť absentuje-li přihláška pohledávky žalovaného jako věřitele v insolvenčním řízení, potom chybí podmínky řízení pro to, aby v této části mohl soud ve věci rozhodnout, neboť žalobkyně za této situace není ohledně této věci aktivně věcně legitimována. Potud soud eliminoval tu část žaloby, která se týká shora specifikovaných pohledávek, ohledně nichž se žalobkyně domáhala určení, že nejsou po právu.

4. Soud zjistil z insolvenčního spisu sp. zn. KSOS 40 INS 27129/2016 ve věci dlužnice Martiny Polišenské, rodné číslo 695316/4856, že mimo jiné usnesením ze dne 07.12.2016 č. j. KSOS 40 INS 27129/2016-A5 soud rozhodl tak, že se zjišťuje úpadek dlužnice Martiny Polišenské, rodné číslo 695316/4856 a insolvenčním správcem se ustanovuje Mgr. Kateřina Siudová, IČO 66247772. Soud současně povolil řešení úpadku oddlužením. Podle přihlášky pohledávky žalovaného evidované pod P8 do předmětného insolvenčního řízení, že mimo jiné přihlásil svoji pohledávku č. 1 jako nezajištěnou, jednotlivě ve výši 42.983 Kč při důvodu porušení smlouvy-neúhrady faktur za využité služby na telefonním čísle 739 220 275 a 739 220 560 dne 08.12.2006, na vzniklou pohledávku byla dlužnice upozorňována zasíláním SMS zprávami, tak písemně a k ukončení smluvního vztahu na telefonní číslo 739 220 275 došlo dopisem ze dne 19.06.2007, v případě čísla 739 220 560 dopisem ze dne 14.11.2007. Podle uzavření rozhodčí doložky podal žalovaný jako věřitel rozhodčí žalobu k ad hoc určenému rozhodci JUDr. Eduardu Rojíčkovi a na podkladě pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. RIST 097/2009 vydal Okresní soud v Bruntále-pobočka v Krnově dne 10.12.2012 usnesení č. j. 20 EXE 2266/2012-9, kterým byla nařízena exekuce na majetek povinné a k jejímu provedení pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického. Mimo jiné v rámci této pohledávky uplatnil žalovaný jako věřitel za dlužnicí částku 5.000 Kč, tj. smluvní pokutu za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu na telefonní číslo 739 220 275 při odebrání dotovaného telefonního přístroje podle ujednání v článku ,,porušení účastnické smlouvy uzavřené dne 08.12.2006 a podle bodu 5.2 VOP společnosti žalovaného. Dále potom uplatnil smluvní pokutu 3.835 Kč, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za hovorné na telefonní číslo 739 20 275 podle bodu 6.3 VOP, jednorázovou smluvní pokutu 5.000 Kč za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu na telefonní číslo 739 220 560 při odebrání dotovaného telefonního přístroje na základě článku ,,porušení účastnické smlouvy strana 2 uzavřené smlouvy ze dne 08.12.2006 a dle bodu 5.2 VOP společnosti žalovaného. Rovněž uplatnil smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za hovorné na telefonní číslo 739 220 560 podle bodu 6.3. VOP společnosti žalovaného ve výši 6.271 Kč. Ohledně pohledávky č. 3 platí, že byla uplatněna jako nezajištěná-jednotlivě ve výši jistiny 40.868,47 Kč s důvodem vzniku smluvní poplatek z prodlení vzniklý v souvislosti s neuhrazením ceny za sjednané služby na telefonní čísla 739 220 275 a 739 220 560, když podle bodu II. vydaného rozhodčího nálezu sp. zn. RIST 097/2009, vznikla dlužnici povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 14.738 Kč od 06.05.2009 do zaplacení a smluvní pokuta je vyčíslena ke dni povoleného oddlužení 07.12.2016. Přihláškou pohledávky žalovaný doložil přihláškou nezávislého člena klubu Starlife č. 856221107 podepsanou dlužnicí Martinou Polišenskou dne 07.12.2006 a akceptovanou a registrovanou žalovaným 08.12.2006, podle níž a mimo jiné v souvislosti s pravidly členství v privátní síti Starlife (PSS), smlouva o členství se uzavírá minimálně na dobu dva roky, hovorné je hrazeno na dále specifikovaný bankovní účet s VS čísla faktury a nebude-li hovorné zaplacené do termínu splatnosti faktury, budou v měsíci, v němž měla být faktura uhrazena, zrušeny veškeré výhody PSS. V případě prodlení se splacením vyúčtování za hovorné se sjednává smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý den prodlení, v případě, že vyúčtování za hovorné nebude hrazeno do 14 kalendářních dnů po termínu splatnosti, sjednává se jednorázová pokuta ve výši 5.000 Kč. Z účastnické smlouvy člena klubu Starlife podepsané dlužnicí Martinou Polišenskou dne 07.12.2006 a akceptované žalovaným dne 08.12.2006, že dodavatelem je Starlife, s. r. o., IČO 26772493, a člen klubu Starlife (dále jen člen) uvedený v přihlášce na straně 1 dokumentu závazně objednává služby mobilní telekomunikační

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R sítě a zároveň za tímto účelem podává společnosti návrh na uzavření účastnické smlouvy a dohody o přeúčtování služeb poskytnutých společností T-Mobile, a. s., v rámci privátní sítě Starlife. V druhé telekomunikační službě jsou nové SIM a telefony SIM RT 30, telefon LG 3300 č. 739 220 275 a SIM RT 30, telefon LG 3300 č. 739 220 560. V ujednání označeném jako ,,porušení účastnické smlouvy se strany dohodly tak, že pro případ porušení povinností plynoucích z této smlouvy členovy na základě, kterých dojde k ukončení smlouvy před uplynutím sjednané doby nebo jejího trvání, je člen povinen uhradit smluvní pokutu ve výši zbývajících neuhrazených měsíčních paušálů, splatných do konce sjednané doby trvání této smlouvy, dále pak smluvní pokutu 2.000 Kč při používání SIM karty HIT a smluvní pokutu 5.000 Kč za používání dotovaného telefonu. Smlouva je opatřena podpisem ,,Polišenská s datem 07.12.2006 a akceptovaná žalovaným dne 08.12.2006. Podle rozhodčího nálezu ze dne 13.02.2012 sp. zn. RIST 097/2009 vydaného JUDr. Eduardem Rojíčkem, ve věci žalobce Starlife, s. r. o., IČO 26772493 proti žalované Martině Polišenské, rodné číslo 695316/4856 o částku 42.983 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, že jim byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 42.983 Kč s úrokem z prodlení vždy z částky 14.738 Kč od 30.04.2007 do zaplacení, dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 14.938 Kč od 06.05.2009 do zaplacení a náklady řízení celkem 16.710 Kč. V souvislosti s přezkumem své pravomoci rozhodce mimo jiné uvedl, že byl řádně jmenován dle rozhodčí smlouvy předsedou Rozhodčího institutu v Praze se sídlem Praha 4, Kloboučnická 25 a nic nebrání, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rozhodčím řízení. Podle protokolu o přezkumném jednání ve věci pod sp. zn. KSOS 40 INS 27129/2016 dlužnice Martiny Polišenské, že v případě pohledávky P8/1 žalovaného celkem 42.983 Kč insolvenční správkyně popřela smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za používání dotovaného telefonu a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že jde o neplatná sjednání smluvních pokut, tyto jsou sjednané v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se spotřebitelským právem, pohledávky neexistují. Popřela tak celkem 20.105 Kč s tím, že ohledně zbytku, tj. dalších 22.878 Kč pohledávku žalovaného uznala. V případě pohledávky P8/3 celkem 40.868,47 Kč, tj. neuhrazené faktury-smluvní pokuta popřela insolvenční správkyně celou částku 40.868,47 Kč, jakožto smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně s tím, že v souvislosti se spojením ostatních sankcí je ujednání neplatné, v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se spotřebitelským právem a dále je pohledávka promlčena.

5. Podle § 199 odst. 1 a 3 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popření pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro kterou pohledávku popřel.

6. O věci soud především uzavírá, že žaloba, kterou bylo řízení zahájeno dne 17.03.2017, byla žalobkyní, jako insolvenční správkyní dlužnice podána řádně a včas za situace, kdy přezkumné jednání, u něhož předmětné pohledávky žalovaného popřela se konalo dne 02.03.2017. Pokud tak jde o tu část žaloby, která se týká pohledávky č. P8/1 ve výši 20.105 Kč, tj. ohledně smluvních pokut 5.000 Kč za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu při odebrání dotovaného telefonu telefonní číslo 739 220 275, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky hovorného na tomtéž čísle od 01.01.2006 do 05.05.2009 celkem 3.835 Kč, smluvní pokutu 5.000 Kč za porušení podmínek uzavřeného smluvního vztahu na telefonní číslo 739 220 560 a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za hovorné na telefonní číslo 739 220 560 od 01.01.2006 do 05.05.2009 celkem 6.271 Kč, popřela žalobkyně pohledávku z důvodu, že tyto smluvní pokuty jsou sjednány v rozporu s dobrými mravy a v rozporu se spotřebitelským právem, neexistují. Ohledně části pohledávky P8/3 4.868,47 Kč, což jsou smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky za neuhrazené faktury, potom žalobkyně popřela pravost celé této pohledávky s tím, že se

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R jedná o ujednání neplatné, v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se spotřebitelským právem a současně, že tato pohledávka je promlčena. V těchto limitech ve smyslu § 199 odst. 3 insolvenčního zákona v těchto limitech a pouze z těchto důvodů proto soud žalobou uplatněné nároky řešil (viz. závěry z judikátu sp. zn. 29 Cdo 716/2012). Podle § 544 odst. 1, 2 zákona č. 40/64 Sb. (občanský zákoník) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu , je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

7. Podle § 387 odst. 1, 2 zákona č. 513/91 Sb. (obchodní zákoník) právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu na dobu neurčitou.

8. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky.

9. Podle § 100 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku č. 40/64 Sb. dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

10. O dané věci platí, že sporné pohledávky žalovaný jako věřitel do insolvenčního řízení za dlužnicí přihlásil jako vykonatelné, a to podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Eduarda Rojíčka ze dne 13.02.2012 sp. zn. RIST 097/2009, který měl nabýt právní moci dne 05.06.2012. V souvislosti s konstantní judikaturou, příkladmo nález ÚSČR sp. zn. II. ÚS 3057/10 ze dne 05.10.2011 a tak, jak nakonec sám žalovaný akceptoval v souvislosti s dispozicí přihlášky svých pohledávek, nemůže mít na danou věc předmětný rozhodčí nález žádný vliv a dopad, neboť pokud jmenovaný rozhodce nevystupoval jako rozhodce rozhodčího soudu, ale soukromého subjektu, Rozhodčího institutu v Praze, s odkazem na příslušnou rozhodčí doložku, potom, protože jde o spotřebitelskou smlouvu, jedná se o rozhodčí doložku, která byla sjednána absolutně neplatně.

11. Soud přezkoumal skutkový stav zjištěný v průběhu celého řízení se zřetelem na shora citovaná zákonná ustanovení a poté dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v převaze důvodná.

12. Pokud žalovaný jako věřitel do insolvenčního řízení přihlásil předmětné a sporné pohledávky vedené pod P8/1, 3, jak jsou shora specifikovány, potom s tím, že jde o pohledávky vykonatelné. Potud žalobkyně, jako insolvenční správkyně tyto pohledávky ze shora specifikovaných důvodů popřela a následně v souvislosti s odpovídajícím postupem podle § 199 insolvenčního zákona sév popření uplatnila proti žalovanému. Současně nicméně zaujala stanovisko, že předmětné pohledávky nemohou být vykonatelné, a to z důvodu, že rozhodčí nález, z něhož vykonatelnost žalobce dovozuje byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky. Toto stanovisko žalobkyně s podporou konstantní judikatury prezentované příkladmo nálezem Ústavního soudu ČR z 05.10.2011 sp. zn. II. ÚS 3057/10 soud zcela akceptuje, stejně jako nevykonatelnost svých přihlášených pohledávek fakticky připustil žalovaný, který je částečně právě z tohoto důvodu vzal zpět. Proto z předmětného rozhodčího nálezu nelze vycházet jako z titulu a při revizi sporných pohledávek žalovaného soud postupoval z uzavřené a doložené přihlášky nezávislého klubu Starlife a z účastnické smlouvy člena klubu Starlife ze dne 08.12.2006. Pakliže v případě smluvních pokut á 5.000 Kč za používání dotovaného telefonu, v dané věci konkrétně dvou dotovaných telefonů, žalobkyně namítala neplatnost tohoto smluvního ujednání za situace, kdy podle jejího názoru vycházelo pouze ze všeobecných smluvních podmínek, potom bylo prokázáno, že ujednání stran je obsaženo bezprostředně v účastnické smlouvě ze dne 07.12.2006,

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R a proto uplatněná argumentace žalobkyně ohledně celkové částky 10.000 Kč (2 x 5.000 Kč) obstát nemůže. Z tohoto důvodu soud žalobu žalobkyně tak, jak plyne z výroku I. zamítl.

13. Ohledně částky 10.105 Kč, jako zbytku z popřené pohledávky P8/1 soud zcela akceptuje důvody pro její popření uplatněné žalobkyní za situace, kdy bez ohledu na nesporný fakt, že si strany sjednaly předmětnou smlouvu v režimu obchodního zákoníku, uplatní se na předmětnou smlouvu kritéria § 51a a násl. občanského zákoníku účinného do 31.12.1964, neboť dlužnice, jako spotřebitel, nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Zde potom bez ohledu na argumentaci žalovaného z vyjádření platí, že předmětná smluvní pokuta tak, jak bylo v řízení prokázáno, nebyla sjednána bezprostředně v účastnické smlouvě, ale tvoří součást všeobecných obchodních podmínek. V tomto směru a při všech ujednáních ohledně smluvních pokut jako celku v předmětném smluvním vztahu platí, že ujednání, z něhož žalovaný tento svůj nárok dovozuje, vykazuje znaky neplatnosti ve smyslu § 39 občanského zákoníku, když jde o ujednání v rozporu s dobrými mravy, jak je notoricky známo judikováno Ústavním soudem, rovněž tak NSČR. Potud argumentace žalobkyně plně obstojí. V případě pohledávky P8/3 s ohledem na uplatněnou námitku promlčení řešil soud, a to se zřetelem na závěr o neplatnosti sjednané rozhodčí doložky a nicotnosti doloženého rozhodčího nálezu, zda obstojí námitka promlčení a zažalovaný nárok je skutečně promlčen. Nepochybné je, že pokud smlouva, z niž žalobce nároky dovozuje byla uzavřena 12.12.2006 a ukončena k datu 19.06.2007 a k datu 14.11.2007, potom 4letá promlčecí lhůta v případě těchto nároků uplynula dne 19.06.2011 a 14.11.2011. Vzhledem k tomu, že podle insolvenčního rejstříku žalovaný do insolvenčního řízení svoji přihlášku přihlásil 31.01.2017, nepochybně se tak stalo dalece po uplynutí promlčecí lhůty. Z tohoto důvodu a pro promlčení nelze žalobci spornou pohledávku P8/3 ve výši 40.868,47 Kč přiznat a i v tomto rozsahu je popření pohledávky ze strany insolvenční správkyně důvodné a tak, jak plyne z výroku II. soud žalobě vyhověl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v podmínkách § 163 zákona č. 182/2006 Sb. podle § 142 odst. 3 o. s. ř. se zřetelem na § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve prospěch převážně věcně a procesně úspěšné žalobkyně, jejíž neúspěch ve věci jako celku je nepatrný. Proto ji přísluší oproti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Ty sestávají z cestovného za celkem 180 km cesty užitým motorovým vozidlem, jehož technický průkaz byl doložen, se spotřebou 5,9 l nafty na 100 km. Paušál pak činí 702 Kč, palivo 304 Kč, tj. cestovné celkem 1.006 Kč a včetně 21 % DPH 211 Kč (§ 137 o. s. ř.), ve výsledku náklady představují 1.217 Kč. Splatnost byla určena dle § 160 odst. 3 o. s. ř.

15. Soud současně rozhodl o přenosu poplatkové povinnosti ze žaloby na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. Splatnost byla určena podle § 7 odst. 1 téhož předpisu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci k Vrchnímu soudu v Olomouci dvojmo.

Olomouci 22.12.2017

JUDr. Dana Dorazilová, v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R