1 ICm 1351/2017
Jednací číslo: 1 ICm 1351/2017-41 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 10 INS 17564/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Dorazilovou ve věci žalobce JUDr. Michala Pacovského, IČO 49730975, Praha 2, Čelakovského sad 433/10, zastoupeného advokátem Mgr. Janem Pacovským LL.M., Praha 2, Čelakovského sad 433/10, proti žalované Mgr. Ing. Petře Hýskové, IČO 74360809, Praha 2, Tyršova 1835/13, insolvenční správkyni dlužníka HOPR TRADE CZ, s. r. o., IČO 26869306, se sídlem Olomouc, Libušina 667/72, zastoupené advokátem Mgr. Petrem Řehákem, Praha 3, Domažlická 1256/1, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pohledávka žalobce č. P40 ve výši 35.814,40 Kč přihlášená do insolvenčního řízení pod sp. zn. KSOL 10 INS 17564/2016, je po právu, se zamítá. isir.justi ce.cz -2-

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 6.776 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Petra Řeháka.

Odůvodnění:

1. V řízení zahájeném dne 08.03.2017 se žalobce oproti žalované domáhal vydání rozsudku, kterým bude určeno, že pohledávka žalobce č. P40 ve výši 35.814,40 Kč přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka (věc pod sp. zn. KSOL 10 INS 17564/2016), je po právu při tvrzení, že dne 09.11.2016 Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci vydal pod č. j. KSOL 10 INS 17564/2016-A27 usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Gabrielu Nejedlíkovou, IČO 66234841, přičemž usnesením ze dne 13.02.2017 č. j. KSOL 10 INS 17564/2016 mimo jiné povolil reorganizaci dlužníka, z funkce insolvenčního správce odvolal Mgr. Gabrielu Nejedlíkovou a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil žalovanou. Přihláškou z 01.12.2016 žalobce do insolvenčního řízení přihlásil svoji nevykonatelnou pohledávku za dlužníkem celkem 35.814,40 Kč z titulu smlouvy o právních službách ze dne 15.07.2015, přičemž pohledávka sestává z jistiny 32.593 Kč a z úroku z prodlení 3.221,40 Kč a je evidována insolvenčním soudem pod č. P40. U přezkumného jednání dne 08.02.2017 tehdejší insolvenční správkyně dlužníka popřela co do pravosti celou přihlášenou pohledávku žalobce, jehož písemně vyrozuměla o popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem dne 27.02.2017. Důvodem popření bylo, že jistinu pohledávky 32.593 Kč žalobce podle článku III. bod 7 smlouvy účtoval dlužníkovi za čas, který strávil na cestě stejnou odměnou jako za poskytnutou právní službu a podle názoru žalované a dlužníka odměna za čas strávený na cestě je nepřiměřená a je v zřejmém nepoměru k sazbě za poskytované právní služby, v době strávené na cestě žalobce fakticky nevykonával žádnou právní službu a dle etického kodexu ČAK smluvní odměna má být přiměřená a nesmí být v nepoměru k hodnotě a složitosti věci, a proto nelze nárok žalobce považovat za oprávněný. K existenci přihlášené pohledávky žalobce tvrdil, že uzavřel s dlužníkem dne 15.07.2015 smlouvu o právních službách a týž den dlužník zmocnil žalobce k zastupování ve všech věcech souvisejících s daňovými kontrolami DPH dlužníka za období únor-říjen 2013. V souladu se smlouvou vystavil žalobce dlužníkovi postupně dvě faktury, první č. 215066 dne 29.07.2015 na částku 127.331 Kč se splatností 03.08.2015, druhou č. 215072 dne 12.08.2015 na částku 45.262 Kč se splatností 17.08.2015. K datu uzavření smlouvy dlužník uhradil žalobci zálohu ve výši 50.000 Kč a vedle ní evidoval žalobce ke dni zaslání předžalobní výzvy další dvě platby dlužníka, a to 30.000 Kč z 24.08.2015 a ze dne 04.09.2015. Žalobce se pokoušel svoji pohledávku z titulu neuhrazených sporných faktur řešit opakovaně upomínkami, ale bez výsledku, proto zaslal dlužníkovi dvě předžalobní výzvy. Ke dni 27.09.2015 dlužníkovi zaslal druhou předžalobní výzvu, tehdy evidoval pohledávku za dlužníkem 62.593 Kč, dne 05.10.2015 byla na jeho účet připsána další platba dlužníkem ve výši 30.000 Kč. Následně dlužník uznal jistinu pohledávky přípisem ,,vyúčtování zálohy ze dne 07.12.2015, v němž mimo jiné uvádí, že po obdržení daňového dokladu uhradí dlužnou částku 32.593 Kč. Z předmětného prohlášení evidentně plyne, kdo je činí, vůči čemu směřuje, jaký dluh a v jaké výši se dluh uznává a navíc dlužník přislíbil úhradu částky 32.593 Kč po obdržení daňového dokladu. K důvodu popření ohledně odměny za čas strávený na cestě odkázal žalobce na znění článku III. odst. 7 smlouvy, když takto došlo k dohodnutí způsobu výpočtu smluvní odměny, což je plně souladné s § 3 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátní tarif). Opodstatnění dovozuje rovněž z článku 10 odst. 2 usnesení představenstva ČAK č. 1/97 ze dne 31.10.1996. Odměna za čas strávený na cestě stanovená v článku III. odst. 7 smlouvy není nepřiměřená i proto, že dlužník si výslovně vyžádal poskytnutí služby v krátkém časovém intervalu, šlo o komplikovanou kauzu finančního a daňového práva s trestně právními přesahy s bohatou

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R -3-minulostí a s horentním množstvím podkladů k prostudování. Popření předmětné pohledávky žalobce evidované pod č. P40 ze strany žalované je proto nedůvodné.

2. Ve vyjádření k žalobě žalovaná navrhla její zamítnutí s tím, aby ji byly přisouzeny náklady řízení na právním zastoupení advokátem. Za žalovaný nárok neuznala ani z části a setrvala na popěrném úkonu odvolané insolvenční správkyní Mgr. Gabriely Nejedlíkové. Namítala, že v dané věci není osobou pasivně legitimovanou, neboť tvoří s dlužníkem nerozlučné společenství ve sporu o určení popřené pohledávky, avšak žaloba směřuje toliko vůči žalované a nikoliv rovněž vůči dlužníku. U přezkumného jednání v insolvenční věci dlužníka dne 08.02.2017 byla popřena nevykonatelná pohledávka žalobce jak tehdejší insolvenční správkyní, tak zároveň dlužníkem. K tomu odkázala na dikci § 336 odst. 2 insolvenčního zákona. Jelikož se žalobce přezkumného jednání neúčastnil, podáním ze dne 23.02.2017 jej žalovaná o popření jeho pohledávky vyrozuměla a zároveň poučila podle § 198 a § 336 insolvenčního zákona, tedy že žalobu o určení své popřené pohledávky je povinen podat proti insolvenčnímu správci i proti popírajícímu dlužníkovi. Podle judikatury NSČR v oddlužení a reorganizaci tvoří insolvenční správce a popírající dlužník nerozlučné společenství a pouze oba společní jsou pasivně legitimovaní ve věci žaloby o určení pohledávky, neboť dlužníkovu popěrnému úkonu jsou při těchto způsobech řešení úpadku přiznány stejné účinky jako má popěrný úkon insolvenčního správce (§ 336 odst. 2 insolvenčního zákona a § 410 odst. 5 insolvenčního zákona). Pokud žalobce podal žalobu pouze proti jednomu z nerozlučitelných společníků je důsledkem zamítnutí žaloby, aniž by soud řešil věc meritorně. Toto své stanovisko podpořila žalovaná odkazem na rozsudek NSČR ze dne 23.01.2013 sp. zn. 29 Cdo 4515/2011, rozsudek téhož soudu ze dne 31.07.2012 sp. zn. 29 Cdo 1/2011. Pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované je podle názoru žalované třeba žalobu žalobce zamítnout.

3. V reakci na vyjádření žalované k žalobě žalobce namítal, že mimo jiné nesouhlasí s námitkou ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace žalované, když žalobu žalobce podala předtím, než insolvenční soud schválil reorganizační plán společnosti HOPR TRADE CZ, s. r. o. (dlužník).

4. Za použití § 7 s přihlédnutím k § 160 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Z insolvenčního rejstříku ve věci insolvenčního řízení dlužníka HOPR TRADE CZ, s. r. o., IČO 26869306 pod sp. zn. KSOL 10 INS 17564/2016 mimo jiné plyne, že usnesením ze dne 09.11.2016 č. j. KSOL 10 INS 17564/2016-A27, zveřejněným dne 09.11.2016 mimo jiné soud zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Gabrielu Nejedlíkovou, IČO 66234841, se sídlem Husova 2/1285, Moravská Ostrava. Usnesením ze dne 13.02.2017 č. j. KSOL 10 INS 17564/2016-B36 soud mimo jiné rozhodl tak, že povolil reorganizaci dlužníka a z funkce insolvenčního správce odvolal Mgr. Gabrielu Nejedlíkovou a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou, IČO 74360809. Písemným vyrozuměním, které adresovala žalovaná jako insolvenční správce dlužníka žalobci v posuzovaném sporu a které mu bylo doručeno dne 27.02.2017 žalobkyně žalovaného uvědomuje, že dne 08.02.2017 se u insolvenčního soudu konalo ve věci dlužníka přezkumné jednání, na němž tehdejší insolvenční správkyně Mgr. Gabriel Nejedlíková popřela mimo jiné přihlášenou pohledávku žalobce evidovanou pod č. P40. Takto byla popřena pohledávka žalobce sestávající z jistiny v přihlášené výši 32.593 Kč, příslušenství v přihlášené výši 3.221,40 Kč z důvodu, že pokud věřitel za čas strávený na cestě požaduje stejnou odměnu jako za poskytnutí právní služby podle článku III. bod 7 smlouvy, je odměna za čas strávený na cestě nepřiměřená a ve zřejmém nepoměru k sazbě za poskytování právní služby. Ze stejného důvodu a stejným způsobem jako insolvenční Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R -4-správkyně popřel pohledávku č. P40 rovněž dlužník. Podle poučení, které tvoří součást vyrozumění byl adresát insolvenční správkyní uvědoměn, že může uplatnit své právo žalobou na určení popřené pohledávky u Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci do 30 dnů od přezkumného jednání a tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Věřitel nevykonatelné pohledávky, jehož pořadí bylo popřeno dlužníkem může uplatnit své právo žalobou na určení u KS v Ostravě-pobočky v Olomouci do 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky povolení reorganizace, tj. den zveřejnění rozhodnutí o povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku a tato lhůta neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podává vždy proti insolvenčnímu správci a proti dlužníkovi.

6. Se zřetelem na ekonomii řízení, argumentaci žalované z vyjádření a s přihlédnutím ke kritériím podle § 160 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon) soud řešil prvotně otázku, zda včasná žaloba žalobce byla podána řádně, tj. oproti všem ve věci pasivně věcně legitimovaným subjektům. V té souvislosti soud plně akceptuje argumentaci žalované stran aplikace § 336 odst. 2 insolvenčního zákona, že popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, přičemž v podrobnostech a pro stručnost akceptuje plně i následnou argumentaci z vyjádření žalované, jak je zevrubně shrnuta shora. Rovněž pro stručnost lze odkázat i na výklad problematiky insolvenčního řízení s řešením reorganizace podle rozsudku NSČR ze dne 23.01.2013 sp. zn. 29 Cdo 4515/2011 v návaznosti na závěry z rozsudku téhož soudu ze dne 31.07.2012 29 ICdo 1/2011, z něhož a jeho závěrů, které se v předmětném posuzovaném sporu jednoznačně uplatní žalovaná ve vyjádření vychází a s nímž se soud může bez zbytku ztotožnit. Za bezpředmětný soud považuje argument žalobce ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace žalované se zřetelem na skutečnost, že žalobu podal předtím, než insolvenční soud schválil reorganizační plán dlužníka, když ještě před podáním žaloby, konkrétně dne 27.02.2017 žalovaná žalobce plně v souladu s § 197 insolvenčního zákona písemně vyrozuměla jak o popření jeho přihlášené pohledávky, a to insolvenčním správcem i dlužníkem, tak o dalším postupu, tj. o možnosti podat žalobu na určení podle § 198 insolvenčního zákona, a to jak proti insolvenčnímu správci, tak proti popírajícímu dlužníkovi. Pokud žalobce při podání žaloby v souladu s tímto poučením za popsaného skutkového stavu nepostupoval, nelze než pro uvedený nedostatek žaloby spočívající právě v opomenutí žalovat rovněž popírajícího dlužníka zamítnout, neboť není podána proti nerozlučným společníkům, jimž svědčí pasivní věcná legitimace ve sporu.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za podmínek § 163 insolvenčního zákona podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch plně věcně úspěšné žalované s tím, že jde o náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, dva režijní paušály á 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 171/96 Sb. a o DPH § 137 o. s. ř., když žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v té výši, jak je uplatnila, tj. za dva úkony právní služby s tarifní hodnotou 35.000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, tj. 5.000 Kč, dva režijní paušály á 300 Kč, tj. 600 Kč, vše zvýšeno o DPH 21 % 1.176 Kč, neboť nejméně v této částce žalované nesporně právo na jejich náhradu vzniklo. Splatnost byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozsudku, platební místo k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci k Vrchnímu soudu v Olomouci dvojmo.

Olomouci 09.02.2018 Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R -5-

JUDr. Dana Dorazilová, v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková ICM R