1 ICm 1218/2017
Číslo jednací: 1 ICm 1218/2017-84 Sp. zn. ins. řízení: KSOL 20 INS 22213/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Dorazilovou ve věci

žalobce: Ing. Mgr. Kamil Gern, IČO 60548754 Horní lán 1310/10A, 779 00 Olomouc, insolvenční správce dlužnice Magdaleny Roubalové, rodné č anonymizovano , Olomouc, Heyrovského 403/21,

proti žalovanému: Martin Haluzík, rodné č anonymizovano Wolkerova 801/48, 779 00 Olomouc zastoupenému advokátem Mgr. Miroslavem Burgetem, Prostějov, o odpůrčí žalobě,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, isir.justi ce.cz

-že darovací smlouva ze dne 02.04.2015 uzavřená mezi dárkyní Magdalenou anonymizovano , anonymizovano , bytem Heyrovského 403/21, 779 00 Olomouc a obdarovaným Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Wolkerova 801/48, Nová Ulice, 779 00 Olomouc, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k ideální 1/2 bytové jednotky č. 801/8, zapsané na LV č. 6826 pro katastrální území Nová Ulice, ke spoluvlastnickému podílu na společných částech domu č. p. 801, 802 ve výši 527/9998, ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. st. 1228 a parc. st. 1229 ve výši 527/9998, a to k pozemku parc. č. 807, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.-garáž, zapsanému na LV č. 432 pro katastrální území Holice u Olomouce, to vše u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, je oproti věřitelům v insolvenčním řízení sp. zn. KSOL 20 INS 22213/2016 neúčinná a -žalovaný je povinen vydat do majetkové podstaty dlužnice Magdaleny Roubalové, anonymizovano ideální 1/2 bytové jednotkyč. 801/8 zapsané na LV č. 6826 pro k. ú. Nová Ulice, spoluvlastnický podíl na společných částech domu č. p. 801, 802 ve výši 527/9998, spoluvlastnický podíl na pozemku parc. st. 1228 a parc. st. 1229 ve výši 527/9998 a pozemek parc. č. 807, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.-garáž, zapsaný na LV č. 432 pro katastrální území Holice u Olomouce, to vše u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení 21.595 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Miroslava Burgeta.

Odůvodnění:

1. V řízení zahájeném dne 03.02.2017 žaloval žalobce jako insolvenční správce dlužnice Magdaleny Roubalové v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě- pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 20 INS 22213/2016 žalovaného, jako syna dlužnice předmětnou odpůrčí žalobou, aby bylo určeno, že ve výroku specifikovaná darovací smlouva uzavřená dne 02.04.2015 ohledně zde konkretizovaných nemovitostí, resp. spoluvlanského podílu na nich, je oproti věřitelům v insolvenčním řízení pod sp. zn. KSOL 20 INS 22213/2016 neúčinná a žalovaný je povinen do majetkové podstaty dlužnice sporné nemovitosti vydat. Poukázal, že insolvenční řízení ve věci dlužnice Magdaleny Roubalové bylo zahájeno zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení pod sp. zn. KSOL 20 INS 22213/2016 dne 27.09.2016, dne 01.11.2016 byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení usnesením pod č. j. KSOL 20 INS 22213/2016-A7 a insolvenčním správcem byl ustanoven

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

žalobce. Ten v souvislosti se šetřením o majetku dlužnice zjistil, že tato převedla darovací smlouvou ze dne 02.04.2015 bezúplatně vlastnická práva jednak k ideální 1/2 bytové jednotky č. 801/8 a ke spoluvlastnickému podílu na společných částech domu č. p. 801, 802 a ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. st. 1228 a parc. st. 1229, vždy ve výši 527/9998, a dále k pozemku parc. č. 807, jehož součástí je stavba bez č. p. a č. e.-garáž, zapsanému na LV č. 432 pro katastrální území Holice u Olomouce, tedy v době zhruba jeden a půl roku před zahájením insolvenčního řízení. Protože došlo k uzavření bezúplatné darovací smlouvy a vlastnické právo bylo převedeno na žalovaného jako na osobu dlužnici blízkou, jde o neúčinný právní úkon podle § 240 zákona č. 182/2006 Sb.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že nejsou splněny zákonné důvody pro určení neúčinnosti předmětné darovací smlouvy, takže není ani po právu požadovat vydání darovaných nemovitých věcí do majetku podstaty dlužnice Magdaleny Roubalové. Žalobce požaduje určení neúčinnosti a vydání nemovitostí v rozporu s hmotným a procesním právem, jelikož nenastaly žádné okolnosti, které by zakládaly neúčinnost darovací smlouvy ze dne 02.04.2015. Uzavření předmětné darovací smlouvy se svojí matkou nezpochybnil nicméně poukázal, že ze samotného insolvenčního spisu v označené věci se podává, že dne 27.09.2016 podala dlužnice, matka žalovaného návrh na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žalobce sám navrhl jako způsob oddlužení plnění splátkovým kalendářem podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona. V souladu s tím usnesením ze dne 17.02.2017 Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci č. j. KSOL 20 INS 22213/2016-B4 schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pokud se proto žalobce domáhá neúčinnosti darovací smlouvy a vydání nemovitých věcí do majetkové podstaty dlužnice, je podaná žaloba zcela nedůvodná, a to z důvodu, že v konkrétní věci nemůže být rozhodnuto o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jelikož bylo pravomocně schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona a nebyly splněny podmínky podle § 240 insolvenčního zákona pro určení neúčinnosti předmětného právního úkonu, a tím nelze ani uvažovat o mimořádné splátce podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Pokud usnesení soudu o schválení oddlužení nabylo právní moci dne 17.02.2017 (ve výroku VIII. dne 08.03.2017), je schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře pravomocné a konečné a je vyloučena jakákoliv kombinace způsobu oddlužení s odkazem příkladmo na usnesení VS v Praze ze dne 15.11.2012 č. j. 1 VSPH 1533/2012-B23. Pokud žalobce žalobu opírá o hypotézu § 240 insolvenčního zákona potom podle žalovaného nejsou splněny základní podmínky neúčinnosti tohoto úkonu podle § 240 odst. 2 insolvenčního zákona. Darovací smlouva ze dne 02.04.2015 byla uzavřena v době, kdy dlužnice nebyla v úpadku a tato transakce současně ani nevedla k úpadku dlužnice. Podle § 3 insolvenčního zákona je úpadek dlužníka definován tak, že dlužník je v úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité závazky alespoň 30 dnů po lhůtě splatnosti a závazky není schopen plnit. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. S odkazem na přihlášky pohledávek v insolvenčním řízení podle obsahu insolvenčního spisu pohledávka č. 1 vznikla ze smlouvy 29.09.2015, pohledávka č. 2 vznikla dluhem za vedení účtu za měsíc srpen-říjen 2016 a dluhem na poplatku za úrazové pojištění za srpen-říjen 2016 a následně dluhem za jednotlivé upomínky a smluvní pokutu, pohledávka č. 3 vznikla uzavřením smlouvy ze dne 17.02.2016, pohledávka č. 4 vznikla uzavřením smlouvy ze dne 22.09.2015, pohledávka č. 5 vznikla uzavřením smlouvy ze dne 05.10.2015, pohledávka č. 6 vznikla uzavřením smlouvy ze dne 16.09.2015. Dlužnice nesporně ke dni 02.04.2015 neměla žádné peněžité závazky po splatnosti s výjimkou jediného věřitele,

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

kterým je Fair Credit International SE. Tento věřitel měl navíc minoritní pohledávku, kterou dlužnice byla nepochybně schopna uhradit a je tak zjevné, že chyběla základní podmínka pro konstatování úpadku dlužnice a to pluralita věřitelů ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona. Samotnými zjištěnými pohledávkami tak žalovaný prokazuje, že dlužnice nebyla ke dni 02.04.2015 v úpadku. Tato svá tvrzení žalovaný podpořil důkazním návrhem listinnými důkazy z insolvenčního spisu dlužnice ohledně všech přihlášených pohledávek, tj. P1-1-P9-1, což jsou přihlášky pohledávky věřitelů BNP Paribas Personal Finance SA, Fair Credit International, SE, EC Financial Services, a. s., EC Financial Services, a. s., Provident Financial, s. r. o., AB4 B. V., AB4 B. V., Raiffeisenbank, a. s., Door Financial, a. s. Dále poukázal, že samotné darování nemovité věci nějak nepřispělo k úpadku dlužnice, který nastal až o rok a půl později a vedla k němu její finanční nekázeň, která nastala se zřetelem na splatnost jednotlivých pohledávek až po samotném darování. Navíc v době uzavření předmětné darovací smlouvy prodala dlužnice jinou nemovitost a to byt o velikosti 3 + 1 v Olomouci, který měla v osobním vlastnictví. Podle žalovaného v době darování dlužnice v úpadku nebyla, ale dokonce měla určité úspory z prodaného majetku. Nad to sporné nemovité věci žalovaná fakticky nikdy neužívala. K darování došlo vzhledem k ohledům slušnosti, jak pamatuje § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona a ke spoluvlastnickému podílu na bytu a na pozemcích pod domem byla žalovanému darována i garáž. Předmětný byt byl původně obecní, bydlela zde babička žalovaného Magdalena Ženčuchová spolu se žalovaným, který o ni pečoval osobně a vedli společnou domácnost. Město Olomouc jim následně nabídlo odkoupení tohoto bytu, což také s babičkou učinili a byt nabyly do rovnodílového spoluvlastnictví. Babička chtěla za života vypořádat všechny své vnuky, a proto vyplatila ze svých úspor dva bratry žalovaného s tím, že její polovina připadne po smrti právě žalovanému. Předmětný byt byl původně o dispozici 2 + 1 s výměrou cca 60 m2, Město Olomouc nabídlo byt k odkupu i s půdním prostorem nad tímto bytem. I tento prostor zakoupili napůl a žalovaný si tuto část půdního prostoru spojil s bytem a na vlastní základy vystavěl mezotenový byt. K dokoupení půdy došlo z výlučných prostředků žalovaného, byť spolu s babičkou nabyly formálně rovnodílně i tuto část, čímž respektovali podíly k bytu do té doby o velikosti 2 + 1. Po smrti babičky žalovaný začal byt užívat se svojí manželkou a dětmi. Po rekonstrukci se předmětný byt 2 + 1 přeměnil na mezotenový o velikosti 120 m2 a dispozici 4 + 1, aktuálně má dvakrát samostatné WC, koupelnu i balkón. S babičkou podcenili právní stránku věci, neboť za svého života nesepsala poslední vůli, kterou by žalovanému svou část bytu odkázala, nicméně o jejich dohodě, práci žalovaného a investicích na předmětném bytě věděla celá rodina, včetně matky žalovaného, tedy dlužnice, která byla dcerou babičky. Byt byl rekonstruován svépomocí za účasti rodinných příslušníků a přátel, a to z vlastních prostředků žalovaného. Popsaným způsobem žalovaný byt s babičkou užíval až do její smrti, a poté, v dědickém řízení bylo rozhodnuto tak, že podíl na bytě nabyla matka žalovaného, dlužnice Magdalena Roubalová. Ani s matkou situaci právně neřešil ihned, neboť ta v bytě nebydlela, nechodila do něj, naopak žalovaný jej pokojně i nadále užíval. Z hlediska zákonné dědické posloupnosti zdědila podíl po babičce její dcera, matka žalovaného, tj. dlužnice. Z výše uvedených důvodů cítila jako svoji morální povinnost převést zděděný spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech na žalovaného a dohodli se na uzavření darovací smlouvy, čímž dlužnice naplnila formální převod majetku, který fakticky žalovaného od počátku náležel, který udržovat a zhodnocovat výlučně sám. V době uzavření darovací smlouvy měla matka žalovaného dostatek peněz z prodeje svého bytu 3 + 1 v Olomouci, měla uspořádané majetkové poměry a její majetek zcela překrýval jakékoliv závazky, které pokud

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

v tu dobu pokud existovaly, řádně platila. Pokud dlužnice utratila tyto výnosy z prodeje bytu a zadlužila, nesouvisí to nijak s darováním sporných nemovitých věcí, ale pouze s finančním hospodařením dlužnice v době pozdější. Je rovněž třeba vzít v úvahu důležitou právní skutečnost, která brání určení neúčinnosti tohoto právního úkonu, a to, že k daru došlo proto, aby byla respektována dohoda mezi žalovaným a jeho babičkou, aby byly respektovány jeho vnosy do těchto nemovitých věcí, který mi je zásadně zhodnotil z vlastních výlučných prostředků a bylo by nespravedlivý požadovat vydání 1/2 nemovitostí, které jsou zcela přebudovány a jejich zhodnocení jistě přesahuje původní hodnotu ideální 1/2 vzhledem k celku na bývalém městském bytu o velikosti 2 + 1. V darování tak nelze spatřovat neúčinný právní úkon, neboť jim bylo plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti ve smyslu § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona.

3. Soud zjistil:

-ze spisu Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci sp. zn. KSOL 20 INS 22213/2016 , že dne 27.09.2016 došlo ke zveřejnění insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, kterou bylo dne 27.09.2016 rozhodnuto, že insolvenční soud oznámil, že insolvenčním návrhem insolvenčního navrhovatele bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Magdaleny Roubalové, rodné č anonymizovano , IČO 63317397, Heyrovského 403/21, 779 00 Olomouc-Povel a usnesením ze dne 01.11.2016 č. j. KSOL 20 INS 22213/2016-A7 bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že se zjišťuje úpadek dlužníka Magdalena Roubalová, rodné č anonymizovano (výrok I.), insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Mgr. Kamil Gern, IČO 60548754, Olomouc, Horní lán 1310/10A (výrok II.) a soud povoluje řešení úpadku oddlužením (výrok III.). Současně byli tímto usnesením věřitelé vyzváni přihlásit své pohledávky ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. Dále soud nařídil přezkumné jednání dne 10.01.2017 v 10:20 hod. v sídle soudu a na týž termín svolal schůzi věřitelů. Do insolvenčního řízení dlužnice přihlásili své pohledávky pod P1 věřitel BNP Paribas Personal Finance ve výši 17.950,18 Kč s tím, že pohledávka vznikla ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 19.07.2015, pod P2 věřitel Fair Credit International, SE, ve výši 29.261 Kč, a to na základě smluv o půjčce z 25.05.2014 s pohledávkou 687 Kč, smlouvy o půjčce z 15.08.2014 s pohledávkou 18.137 Kč a smlouvy o půjčce z 24.11.2014 s pohledávkou 10.437 Kč, pod P3 věřitel EC Financial Services, a. s., s pohledávkou 15.859,38 Kč ze smlouvy o půjčce z 05.05.2016, pod P4 věřitel EC Financial Services, a. s., s pohledávkou 18.853,70 Kč ze smlouvy o úvěru z 15.01.2016, pod P5 Provident Financial, s. r. o., s pohledávkou 61.153 Kč ze smlouvy o půjčce z 15.01.2016, pod P6 AB4 B. V., s pohledávkou 62.666,96 Kč a 488.96 Kč ze smlouvy o revolvingovém úvěru z 27.09.2002, pod P7 AB4 B. V., s pohledávkou celkem 48.701,36 Kč vzniklou z úvěrové smlouvy z 12.11.2014, pod P8 Reiffeisanbak, a. s., s pohledávkou celkem 207.394,01 Kč, a to podle smlouvy o vydání platební karty z 29.09.2015 celkem 16.311,22 Kč, o poskytnutí bankovních služeb z 29.10.2014 1.857 Kč, o rychlé půjčce ze dne 17.02.2016 28.004,58 Kč, ze smlouvy o rychlé půjčce z 22.09.2015 18.927,50 Kč, ze smlouvy o rychlé půjčce z 05.10.2015 65.754,01 Kč a ze smlouvy o rychlé půjčce z 16.09.2015 75.970,16 Kč, pod P9 Door Financial, a. s., celkem 29.753,84 Kč, a to na základě smlouvy z 15.01.2016. Usnesením ze dne 17.02.2017 č. j. KSOL 20 INS 22213/2016-B4 bylo

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

mimo jiné rozhodnuto, že soud schvaluje oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (výrok I.) a přihláška pohledávky věřitele č. 7/P9 Door Financial, a. s., byla ve výši 9.466,68 Kč odmítnuta a právní mocí tohoto výroku byla ukončena účast tohoto věřitele co do výše pohledávky 9.466,68 Kč v řízení s tím, že se tohoto insolvenčního řízení účastní i nadále s pohledávkou ve výši 20.287,16 Kč (výrok VIII.). Toto usnesení nabylo právní moci dne 17.02.2017 mimo výrok VIII., u kterého k nabytí právní moci došlo 08.03.2017. -z výpovědí svědkyně Magdaleny Roubalové, že žalovaný je její syn a bylo přáním babičky, matky svědkyně Magdaleny Ženčuchové, aby, protože se o ni dlouhodobě zhruba od roku 2002 staral se celá záležitost uskutečnila po její smrti a předmětný spoluvlastnický podíl na bytě získal on. Pokud došlo k daru ohledně garáže i spoluvlastnického podílu na bytě v jedné smlouvě, potom proto, že garáž, kterou předtím svědkyně koupila mu darovala z důvodu, že jediný on měl auto. Svědkyně má celkem 3 děti, kromě žalovaného syny Davida a Michala Roubalovi. Matka svědkyně byt užívala od roku 1953 a žalovaný zde s ní bydlet v období roku 2000, 2002. Otec svědkyně zemřel asi před 25 lety, na datum úmrtí matky si svědkyně nevzpomíná. Ještě za života matky svědkyně se z původního 2 + 1 byt rozšířil, a to tak, že žalovaný koupil půdu, kterou propojil schodištěm s původním bytem, v půdním prostoru je další 1 velká místnost a ložnice. Pokud svědkyně ví, žalovaný si všechno investoval a v dobu rekonstrukce už babička pobývala v Pasekách, následně v Moravském Berouně a nakonec v domově důchodců. Svědkyně nedokáže vysvětlit, proč konkrétně snad v dubnu roku 2015 k darovací smlouvě se žalovaným došlo. V dubnu roku 2015 z hodnotnějších věcí svědkyně vlastnila byt v Olomouci na Jánského ulici, ten musela prodat, protože se zadlužila, nakonec skončila v insolvenci, získala za byt něco okolo 1.000.000 Kč, snad 1.100.000 Kč. Tak dluhy umořila a zbylo jí zhruba 400.000 Kč, ze kterých si obstarala nájemní byt, v němž aktuálně bydlí. Svědkyně nedokáže vysvětlit, proč k darování došlo až 5 roků po skončení dědického řízení, ani proč v rámci dědického řízení situaci nevyřešili tak, že spoluvlastnický podíl připadne žalovanému. -z výpovědi svědka Michala Roubala, bratra žalovaného, že jejich vztahy jsou normální a stýkají se. Ví, kde žalovaný bydlí, a to dlouhodobě, původně s babičkou, byt žalovanému pomáhal svědek přestavovat, přistavoval tam podkroví. Svědek 100 % neví, kdo přestavbu bytu financoval, nezajímal se, proč byt přestavuje. Žalovaný se o babičku staral, když situace byla taková, že žalovaný bydlel s babičkou, on a mladší bratr bydleli s rodiči, stýkali se o svátcích, apod . Svědku není známo, proč žalovanému jejich matka spoluvlastnický podíl darovala, situace šla mimo svědka, který po dobu čtyř roků bydlí po známých, s matkou nebydlí, u bratra, žalovaného, někdy přespí. Společná matka žalovaného a svědka bydlí v pronajatém bytě sama. Svědek od babičky obdržel částku 150.000 Kč a peníze mu dala s tím, že bratr dostal byt, od babičky svědek ví, že i jeho mladší bratr od ní nějaké peníze dostal, neví ale kolik. Rodiče žalovaného, svědka i bratra Davida Roubala jsou jejich společní. -z výpovědi svědka Davida Roubala, že žalovaný je jeho bratr, vztahy hodnotí jako přátelské, bratrské. Po smrti babičky mu matka dala od babičky 150.000 Kč, a to proto, aby po bratrovi, žalovaném, nežádal byt a všichni tři bratři byli vyrovnaní. Na takovém řešení se fakticky všichni dohodli samozřejmě i s babičkou a vyplynulo to při rozhovoru s babičkou mezi řečí. Žalovaný stále bydlí v bytě, ve kterém bydlela i babička, momentálně je ale větší, vznikly tam jisté úpravy, dělala se půdní vestavba, na stavbě

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

žalovanému pomáhal svědek i mladší bratr. Od žalovaného svědek ví, že celou realizaci si dělal a financoval sám, o tom z čeho, se nebavili. Tak se všichni dohodli s babičkou, mluvilo se o tom, že v bytě zůstane žalovaný, byt mu zůstane a oba jeho další bratři budou vyplaceni. Jak to bylo mezi matkou a žalovaným ohledně předmětného bytu se svědek nezajímal, neví o tom. -z darovací smlouvy uzavřené dne 02.04.2015 mezi dárkyní Magdalenou anonymizovano , rodné č anonymizovano a obdarovaným Martinem anonymizovano , rodné č anonymizovano , že dárkyně je podílovou spoluvlastnicí ideální 1/2 vzhledem k celku na nemovitostech, a to jednotky 801/8 způsob využití-rozestavěná jednotka vymezená v budově č. p. 801, 802, bytový dům část obce Nová Ulice na pozemku parc. st. 1228 a na pozemku parc. st. 1229 zapsáno na LV č. 6826 katastrální území Nová Ulice, obec Olomouc u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, dále je vlastníkem podílu na společných částech domu č. p. 801, 802, část obce Nová Ulice, a to ideálních 527/9998 vzhledem k celku na pozemku parc. st. 1228 a na pozemku parc. st. 1229 zapsaná na LV č. 5861 katastrální území Nová Ulice, obec Olomouc u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, dále je vlastníkem podílu ideálních 527/9998 vzhledem k celku na pozemku parc. st. 1228, zastavěná plocha a nádvoří, parc. st. 1229, zastavěná plocha a nádvoří, a zapsaném na LV č. 5861, jejichž součástí je dům č. p. 801, č. p. 802 část obce Nová Ulice, vše katastrální území Nová Ulice, obec Olomouc, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc a je vlastníkem pozemku parc. č. 807, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p.-garáž zapsaném na LV č. 432 katastrální území Holice u Olomouce, obec Olomouc, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Touto smlouvou daruje nemovité věci shora obdarovanému a převádí na něj vlastnické právo k těmto nemovitým věcem, když obdarovaný je synem dárkyně a obdarovaný uvedený dar přijímá. -z kupní smlouvy (smlouvy o převodu vlastnictví jednotky) uzavřené dne 08.06.2015 mezi prodávající Magdalenou anonymizovano , rodné č anonymizovano a kupujícím Antonínem Kěnickým, rodné číslo 650714/1597, že mimo jiné předmětem převodu je vlastnictví prodávající ve vztahu k bytové jednotce č. p./č. jednotky 424/91, bytu v budově č. p. 424, bytový dům postavený na parc. p. č. st. 635 s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 300/26081, a to za ujednanou kupní cenu 1.200.000 Kč. Smluvní strany vyjádřily známost, že na předmětu převodu váznou k datu uzavření smlouvy závady vyplývající z listu vlastnictví, a to zástavní právo smluvní k zajištění dluhu do výše 100.000 Kč s příslušenstvím ve prospěch PECUNIA Factoring, IČO 27791203, zástavní právo smluvní k zajištění dluhu do výše 150.000 Kč s příslušenstvím zřízené ve prospěch téhož subjektu, zástavní právo smluvní k zajištění dluhu do výše 41.000 Kč s příslušenstvím zřízené ve prospěch téhož subjektu, zástavní právo smluvní k zajištění dluhu do výše 270.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty do výše 270.000 Kč včetně příslušenství vzniklých do roku 2019 zřízené ve prospěch opět téhož subjektu. Prodávající zajistil před podpisem smlouvy prohlášení zajištěného věřitele, který prohlásil, že pokud mu bude nejpozději do 11.06.2015 zaplacena vyčíslená pohledávka ve výši 524.705 Kč, vystaví prohlášení o zániku zástavního práva a učiní nezbytné kroky k výmazu všech zástavních práv specifikovaných shora. Prodávající dále prohlásil, že na předmětu převodu vázne dluh za platby ve prospěch společenství dlužníků jednotek a to dluh za služby 8.796 Kč, dluh fondu oprav 21.423 Kč.

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

-z nájemní smlouvy uzavřené pronajímatelem Správa domovního fondu města Olomouc a nájemce Magdalenou Ženčuchovou, rodné číslo 255524/741 a Martinem Roubalem, rodné č anonymizovano dne 04.12.2000, že předmětem nájmu je byt č. 8 první kategorie o dvou pokojích, jedné kuchyni a příslušenství ve 3. patře domu č. orientační 48 v Olomouci, ulice Wolkerova. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. -z přípisu Správy nemovitostí Olomouc, a. s., datovaného 21.03.2002 s označením věci Rozšíření bytu do půdního prostoru v Olomouci, Wolkerova 48-Martin Roubal o dodání projektové dokumentace elektroinstalace, zdravoinstalace a topení, řešení měření SV a TUV v nově vybudované kotelně, řešení nových rozvodů UT a TUV, včetně souhlasu Oltermu k regulaci systému a vyjádření odborné kominické firmy o úmysl zbourání komína, řešení výlezu na střechu a instalaci komínových lávek, když přípis je doložen rukou psaným textem označeným jako ,,Žádost-žádám tímto o schválení půdní vestavby, rozšíření bytové jednotky v domě Wolkerova 48, Olomouc , datováno 18.03.2002 podepsán M. Roubal. -ze stavebního povolení Magistrátu města Olomouc, odbor stavební, oddělení pozemních staveb ze dne 02.05.2002 č. j. OPS/2275/2002/Mo, že nabylo právní moci dne 02.05.2002 a svědčí stavebníkovi Martinu Roubalovi, Wolkerova 48, Olomouc, který podal dne 17.04.2002 žádost o vydání stavebního povolení na stavební úpravy a rozšíření bytové jednotky do půdního prostoru bytového domu v Olomouci, katastrální území Nová Ulice č. p. 801, Wolkerova č. o. 48 a tyto stavební úpravy a rozšíření bytové jednotky do půdního prostoru v předmětném domě se podle § 66 stavebního zákona povoluje. -z přípisu Správy nemovitostí Olomouc, a. s., ze 04.02.2002 adresátovi Martinu Roubalovi, Olomouc, Wolkerova 48, že k žádosti o poskytnutí půdního prostoru za účelem rozšíření stávající bytové jednotky v domě Wolkerova 48 v Olomouci bytová komise doporučila vyhovět. -ze smlouvy o dílo uzavřené zhotovitelem VPO Protivanov, a. s., a objednavatelem Martinem Roubalem, Wolkerova 48, Olomouc, že předmětem díla je zhotovení plastových oken (dveří) dle specifikace podle přílohy s místem plnění Olomouc, Wolkerova 48. Smlouva je datována dnem 13.10.2003. K platebním podmínkám se smluvní strany dohodly se zaplacením zálohy 25.000 Kč, kterou objednatel uhradí před zahájením výroby předmětu díla zhotovitelem a cena díla je uvedena v příloze č. 1, která je nedílnou součástí této smlouvy. -z příjmového pokladního dokladu č. 816699 vystaveného dne 09.12.2003 VPO Protivanov, a. s., že bylo přijato od Roubala, Wolkerova 48, Olomouc 13.515 Kč jako doplatek vyúčtování faktura č. 8162003582. -ze zálohové faktury č. 7162003565, že VPO Protivanov, a. s., plátci Martinu Roubalovi, Olomouc, Wolkerova 48 fakturuje zálohou platbu za plastové výrobky 25.000 Kč a podle příjmového pokladního dokladu č. 8165995 dne 13.10.2003 bylo přijato od Roubala, Wolkerova 48, Olomouc 25.000 Kč.

4. Podle § 239 odst. 1 věta první zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen insolvenční zákon) odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty.

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

5. Podle § 239 odst. 3 insolvenčního zákona insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

6. Podle § 239 odst. 4 insolvenčního zákona dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná.

7. Podle § 240 odst. 2 insolvenčního zákona právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

8. Podle § 240 odst. 3 insolvenčního zákona právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a nebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

9. Podle § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti.

10. Podle § 3 odst. 1 dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

11. Podle § 3 odst. 2 má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

12. Podle § 22 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství.

13. Podle § 772 odst. 1 občanského zákoníku osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé.

14. Soud přezkoumal skutkový stav zjištěný v průběhu celého řízení se zřetelem na shora citovaná zákonná ustanovení, a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. O posuzované věci platí, že řízení v ní bylo zahájeno osobou oprávněnou ve smyslu § 239 odst. 1 insolvenčního zákona ve smyslu § 160 odst. 1 téhož předpisu, tedy insolvenčním

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

správcem dlužnice Magdaleny Roubalové, jak jim byl ustanoven usnesením KS v Ostravě- pobočky v Olomouci ze dne 01.11.2016 č. j. KSOL 20 INS 22213/2016-A7, jimž byl současně zjištěn úpadek dlužnice. Vzhledem k tomu, že toto usnesení bylo zveřejněno dne 01.11.2016, byla podána žaloba rovněž včas, v propadné lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku a sporný odporovaný právní úkon, jimž je darovací smlouva ze dne 02.04.2015 byla uzavřena ve lhůtě posledních 3 let před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké, kterou zcela nezpochybněně žalovaný jako její syn je, když účinky zahájení insolvenčního řízení ve smyslu § 109 odst. 4 insolvenčního zákona v tomto případě nastaly zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení dlužnice, k čemuž došlo 27.09.2016. Lze proto shrnout, že žalobce je ve věci aktivně věcně legitimován, žalovaný je ve věci pasivně věcně legitimován, žaloba byla podána včas a ve vztahu k právnímu úkonu, který je odporovatelný.

16. Argumentace žalovaného na obranu proti žalobě se soustředila do dvou základních otázek. Především žalovaný tvrdil, že dlužnice nebyla ke dni 02.04.2015 v úpadku, a dále, že předmětný právní úkon, sporná darovací smlouva naplňuje hypotézu § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona, což jej z možnosti odporovat mu ve smyslu § 240 odst. 1, 2 a 3 insolvenčního zákona vylučuje.

17. Z hlediska ekonomie řízení, formální logiky a takto vymezené procesní situace, která pro žalovaného znamenala vyvrátit zákonnou domněnku o neúčinnosti předmětného právního úkonu bez přiměřeného protiplnění s možností odporovat mu insolvenčním správcem, soud prioritně řešil otázku, zda lze akceptovat tu část procesní obrany žalovaného, že se v dané věci nejedná o právní úkon bez přiměřeného protiplnění, když podle názoru soudu jde o lex specialis. Jinak řečeno, teprve až nyní naplněna hypotéza § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona lze uvažovat o naplnění podmínek pro závěr, že na žalovaném spočívá důkazní břemeno vyvrátit fikci založenou ve vztahu k předmětnému právnímu úkonu podle § 240 odst. 3 insolvenčního zákona.

18. Na základě provedeného dokazování, zejména svědecké výpovědi Magdaleny Roubalové, tj. dlužnice v insolvenčním řízení, Michala Roubala, Davida Roubala a listinných důkazů, které žalovaný na tuto část své obrany snesl, jimiž jsou vyjma obsahu insolvenčního spisu a darovací smlouvy veškeré shora specifikované listiny, neboť na tomto základě vzal za jednoznačný postaveno na jisto, že žalovaný v předmětném bytě dlouhodobě s původní nájemnicí, babičkou a současně matkou dlužnice, bydlel, o tuto se staral, když to jednoznačně plyne především z nájemní smlouvy ze dne 04.12.2000, dále potom příslušné stavební povolení podložené žádostí žalovaného, když z těchto dokladů jednoznačně plyne, že to byl právě on, kdo byl stavebníkem a podílel se na zcela zásadní rekonstrukci původního bytu, která vedla k podstatnému zhodnocení předmětné bytové jednotky, kterou žalovaný spolu se svojí babičkou spoluvlastnil v poměru jedné ideální 1/2 na spole čných částech domu a na spoluvlastnickém podílu na pozemcích, na němž se bytový dům nachází. Skutečnost, že právě to byl žalovaný, který zajišťoval finanční stránku věci a aktivně se na rekonstrukci bytové jednotky podílel bere soud za prokázáno nejen z doložených dokladů o platbách ve prospěch jednoho ze zhotovitelů podílejících se na rekonstrukci bytu, jimž je VOP Protivanov, a. s., ale rovněž z výpovědí svědků Davida Roubala a Michala Roubala, takto současně bratrů žalovaného, kteří se na přestavbě bytové jednotky fyzicky spolu se žalovaným podíleli.

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

Z logiky rodinných vztahů, stupně příbuzenství žalovaného, všech slyšených svědků a Magdaleny Ženčuchové totiž jednoznačně uspořádání rodinných vztahů tak, že žalovaný získá i druhou ideální 1/2 předmětné bytové jednotky tak, jak to odpovídalo době bydlení žalovaného v předmětném bytě, jeho péči o tento byt, dlouhodobou péči o svoji babičku, čemuž jednoznačně nasvědčuje i uzavřená nájemní smlouva, vyplynulo. V té souvislosti postrádá logiku skutečnost, že svědkyně Magdalena Roubalová předmětnou darovací smlouvou z 02.04.2015 převedla na svého syna, žalovaného, celkem dvě nemovitosti, a to právě jednu ideální 1/2 na předmětné bytové jednotce a dále pozemek, jehož součástí je garáž, když tak jak vypověděla a soud nemá důvody pochybovat o pravdivosti její výpovědi, byl jediný, kdo vlastnil automobil. Proto ani potud, že odporovaný právní úkon zahrnuje dva samostatné předměty plnění se samotným osudem a historií neshledal soud důvod k odlišnému právnímu posouzení režimu těchto předmětů plnění individuálně.

19. V této souvislosti soud považuje za irelevantní námitku žalobce o způsobu vypořádání dědictví po zemřelé Magdaleně Ženčuchové, když již s odkazem na zákonnou úpravu dědického řízení je zcela jednoznačné, že to byla právě a pouze Magdalena Roubalová, která jako dcera zemřelé mohla být účastníkem tohoto řízení za situace, kdy v řízení nevyplynuly žádné skutečnosti nasvědčující, že by snad zůstavitelka zanechala závěť ve prospěch třetího subjektu, z nichž by bylo možno vyvozovat, že účastníkem tohoto dědického řízení by kromě svědkyně Magdaleny Roubalové mohl být kterýkoliv z dalších rodinných příslušníků, tj. žalovaný, případě svědkové Michal Roubal a nebo David Roubal. Potud a protože důkazní návrh dědickým spisem po Magdaleně Roubalové žádná ze strany nenavrhla, neměl ani soud důvod tento důkaz provádět ex offo, neboť podle aktuálního skutkového stavu by to odporovalo principům ekonomie řízení. Ani námitka, že předmětná bytová jednotka doposud není zkolaudována není podle názoru soudu pro věc z tohoto pohledu relevantní.

20. Ze všech shora rozebraných důvodů soud shrnuje, že odporovaný právní úkon naplňuje hypotézu § 240 odst. 4 písm. c) insolvenčního zákona, a proto byla žaloba z tohoto důvodu zamítnuta.

21. Pouze nad rámec soud současně uzavírá, že při tomto přijatém závěru neměl ani důvod řešit právě s ohledem na princip ekonomie řízení a shora uvedené právní závěry, které o věci přijal tu část obrany žalovaného, která byla zaměřena do argumentu, že v rozhodnou dobuz realizace odporovaného úkonu dlužnice nebyla v insolvenci. Nicméně i bez detailního dokazování v této části již se zřetelem na skutečnosti, které vyplynuly z kupní smlouvy ze dne 08.06.2015, opět s přihlédnutím k obsahu insolvenčního spisu a k obsahu přihlášek jednotlivých věřitelů lze o správnosti této části argumentace žalovaného pochybovat. Nicméně pro předmětné řízení je tato okolnost se zřetelem na výše uvedené bezpředmětná a irelevantní.

22. O nákladech řízení soud rozhodl za podmínek § 96 podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch plně věcně úspěšného žalovaného s tím, že tyto sestávají z odměny advokáta za celkem pět účelně vynaložených úkonů právní služby podle vyhlášky č. 177/96 Sb., a to přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 13.10.2017 a dne 22.11.2017 a písemné podání ve věci samé ze dne 18.10.2017 podle sazby dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu, tj. při výši odměny 3.100 Kč. Ke každému z těchto úkonů právní služby přísluší režijní

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková

paušál á 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a rovněž účelný je náklad za promeškaný čas 4 x 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) téže normy za účast u dvou jednání. V součtu tak jde o 15.500 Kč + 1.500 Kč + 400 Kč, a dále o náhradu cestovného na trase Prostějov-Olomouc a zpět, tj. 2 x celkem 40 km osobním automobilem, jehož technický průkaz byl doložen a sestává z paušálu 3,90 Kč za 1 km a náhrady na pohonné hmoty s vyhláškovou cenou nafty 28,60 Kč. V součtu tak jde o cestovné 447 Kč (312 Kč + 135 Kč). Výsledných 17.847 Kč se navyšuje podle § 137 o. s. ř. o 21% DPH 3.748 Kč, takže ve výsledku činí náklady řízení žalovaného 21.595 Kč. Jejich splatnost byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení :

Proti tomuto rozsudku j e p ř í p u s t n é odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci. k Vrchnímu soudu v Olomouci dvojmo.

Olomouc 01.12.2017

JUDr. Dana Dorazilová, v. r. samosoudkyně

ICM R Shodu s prvopisem potvrzuje: Veronika Paličková