1 Azs 7/2013-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: A. R. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2010, čj. OAM-223/LE-BE02-PA03-2010, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2012, čj. 56 Az 120/2010-104,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 6. 8. 2012, čj. 56 Az 120/2010-104, Krajský soud v Brně (dále jen krajský soud ) zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2010, čj. OAM-223/LE-BE02-PA03-2010. Usnesení krajského soudu bylo zástupkyni žalobce doručeno do datové schránky dne 8. 8. 2012.

Dne 11. 4. 2013 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (dále též stěžovatel ) proti uvedenému usnesení krajského soudu.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.

Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout.

Podle § 42 s. ř. s. doručuje soud písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje je soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. V posuzovaném případě měl stěžovatel v řízení před krajským soudem ustanovenou zástupkyni JUDr. Janu Kuřátkovou, proto krajský soud doručil usnesení o zastavení řízení právě této zástupkyni. Z doručenky přiložené ve spise krajského soudu je patrné, že usnesení bylo zástupkyni žalobce doručeno do datové schránky dne 8. 8. 2012.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. proto počala běžet ve čtvrtek 9. 8. a skončila ve středu 22. 8. 2012, tedy v den, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu poštou dne 10. 4. 2013, tedy téměř 8 měsíců po uplynutí dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti.

Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že nebyl uhrazen soudní poplatek za podanou kasační stížnost a že stěžovatel s touto kasační stížností spojil žádost o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud však o této žádosti stěžovatele nerozhodoval a ani jej nevyzýval k úhradě soudního poplatku. Má totiž zato, že za situace, kdy je kasační stížnost zjevně opožděná a nelze ji proto meritorně projednat, by trvání na rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce a uhrazení soudního poplatku představovalo přepjatý formalismus a odporovalo zásadě hospodárnosti soudního řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008, čj. 7 Afs 34/2008-103, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, čj. 5 Ans 6/2008-48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS).

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. června 2013

JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu