1 Azs 41/2004-39

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Zdeňka Pivoňky v právní věci žalobce: G. V., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 12. 2002, čj. OAM-2328/AŘ-2002, o kasační stížnosti stěžovatelky JUDr. Alžběty Prchalové, advokátky se sídlem Dřevařská 25, 602 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2003, čj. 55 Az 602/2003-20,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2002 zamítl ministr vnitra žalobcův rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 10. 2001, kterým bylo rozhodnuto, že z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), se žalobci azyl neuděluje a současně bylo rozhodnuto o neexistenci překážky vycestování podle § 91 zákona o azylu.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce, zastoupený advokátkou JUDr. Alžbětou Prchalovou, žalobu, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 12. 2003 žalobu odmítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil vady žaloby a soud pro tento nedostatek nemohl v řízení pokračovat. Krajský soud rozhodoval bez nařízení jednání a písemné vyhotovení rozhodnutí zaslal dne 9. 1. 2004 žalobci prostřednictvím zástupkyně a žalovanému; z doručenky vyplynulo, že zástupkyně žalobce převzala písemné vyhotovení rozhodnutí dne 14. 1. 2004. Dne 12. 1. 2004 bylo soudu doručeno podání zástupkyně žalobce z téhož dne, jímž soudu sdělila, že tímto dnem vypověděla žalobci plnou moc.

Dne 23. 1. 2004 bylo Krajskému soudu v Brně doručeno podání sepsané a podepsané advokátkou JUDr. Alžbětou Prchalovou dne 21. 1. 2004, jímž, odvolávaje se na zastupování žalobce, jménem žalobce podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost. Krajský soud vyzval JUDr. Prchalovou nechť soudu předloží novou plnou moc udělenou jí žalobcem, když poukázal na to, že předchozí plná moc pozbyla účinnosti dnem 12. 1. 2004, kdy bylo soudu doručeno její podání, v němž oznámila, že předchozí plnou moc vypověděla, přesto však následně dne 14. 1. 2004 převzala za žalobce usnesení krajského soudu ze dne 9. 12. 2003 a podala za žalobce kasační stížnost. Na tuto výzvu JUDr. Prchalová podáním ze dne 3. 2. 2004 vrátila zaslaný stejnopis rozhodnutí s tím, že plnou moc žalobci vypověděla. Krajský soud následně zaslal stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí ze dne 9. 12. 2003 žalobci, kterému bylo rozhodnutí doručeno dne 11. 2. 2004; ze soudního spisu nevyplývá, že by žalobce, jemuž lhůta k podání kasační stížnosti začala běžet ode dne, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno (tj. 11. 2. 2004) podal proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti podané JUDr. Prchalovou jménem žalobce věcně jednat a odmítl ji jako kasační stížnost podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.). Okruh osob aktivně legitimovaných k podání kasační stížnosti je tak omezen na účastníky řízení a na osoby zúčastněné na řízení. Účastníky řízení jsou podle § 33 s. ř. s. navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon. Účastníky řízení před krajským soudem byli tedy G. V. jako žalobce a Ministerstvo vnitra jako žalovaný. Je-li účastník zastoupen advokátem, kterého si zvolil a jemuž udělil plnou moc k zastupování, může zástupce kasační stížnost podat jeho jménem; podmínkou ovšem je, že takové zastoupení existuje v době, kdy je kasační stížnost sepsána a podána, tedy že v době, kdy je kasační stížnost zástupcem sepsána a podána, existuje mezi žalobcem a jeho zástupcem vztah zastoupení založený plnou mocí.

V předmětné věci JUDr. Prchalová vypověděla dne 12. 1. 2004 žalobci plnou moc, vůči soudu se tato výpověď stala účinnou dnem 12. 1. 2004, kdy mu bylo o tom doručeno oznámení JUDr. Prchalové (§ 28 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.); k tomu, aby JUDr. Prchalová mohla s právní relevancí podat jménem žalobce proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, by musela být žalobcem udělena JUDr. Prchalové nová plná moc, a to k sepsání kasační stížnosti a zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. Takovou plnou moc však JUDr. Prchalová na výzvu soudu nepředložila, naopak se odvolala na předchozí vypovězení plné moci a vrátila i stejnopis rozhodnutí, který po vypovězení plné moci za žalobce převzala. Jestliže JUDr. Prchalová podala jménem žalobce kasační stížnost, ačkoliv v době, kdy kasační stížnost sepsala a podala, žalobce nezastupovala, byla osobou zjevně neoprávněnou k podání kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

O náhradě nákladů rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., užitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. 3. 2004 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu