1 Azs 38/2005-100

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: M. K., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 1. 8. 2003, č. j. OAM-464/AŘ-2002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2004, č. j. 8 Az 194/2003-36,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti s e zastavuje.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 21. 10. 2004 zamítl Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ze dne 1. 8. 2003. Tímto rozhodnutím ministr vnitra zamítl rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2001, č. j. OAM-2083/VL-11-P13-2000, a toto rozhodnutí, kterým žalobkyni nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, potvrdil.

Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně kasační stížnost, v níž rovněž požádala o ustanovení zástupce. Městský soud v Praze zamítl návrh na ustanovení zástupce usnesením ze dne 13. 4. 2005. I toto usnesení napadla žalobkyně kasační stížností. Městský soud v Praze poté předložil obě kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud rozhodoval nejprve o kasační stížnosti směřující proti usnesení, jímž žalobkyni nebyl ustanoven zástupce; tu odmítl usnesením ze dne 1. 2. 2006. Téhož dne bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobkyně ze dne 27. 1. 2006, jímž vzala zpět jak právě uvedenou kasační stížnost (k tomuto podání soud nepřihlížel, neboť ve věci již bylo rozhodnuto), tak i kasační stížnost proti rozsudku ze dne 21. 10. 2004.

Řízení o kasační stížnosti, stejně jako samo řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, v němž bylo vydáno rozhodnutí Městského soudu v Praze napadené kasační stížností, je plně ovládáno zásadou dispoziční. Účastník, jehož procesní úkon spočívající v podání kasační stížnosti vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti zakládá povinnost soudu v tomto řízení nepokračovat. Jelikož žalobkyně vzala svou kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. února 2006

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu