1 Azs 207/2005-26

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: E. S., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 9. 2005, č. j. OAM-1647/VL-07-ZA04-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2005, č. j. 56 Az 136/2005-16,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 28. 9. 2005, č. j. OAM-1647/VL-07-ZA04-2005, žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

V rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobkyně požádala o ustanovení zástupce.

Usnesením ze dne 21. 11. 2005 krajský soud tento návrh zamítl. V odůvodnění konstatoval, že žalobkyně přes výzvu nepodložila svá skutková tvrzení žádnými důkazy a neprokázala tak skutečnosti odůvodňující osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Proti tomuto usnesení žalobkyně (dále též stěžovatelka) brojila včasnou kasační stížností. Poukázala na svoji špatnou znalost českého jazyka, kvůli které si nemohla prostudovat změny zákona o azylu. Dále uvedla, že nemá žádnou práci, nemá totiž právo být zaměstnána. Nemá kredit na telefon, když volá z automatu, přichází kvůli jeho nefunkčnosti o peníze. Materiály ohledně žaloby posílala advokátovi poštou, nedostala však odpověď. Nezbývá jí než čekat na veškerou pomoc od státu. Její rodinná situace se přitom změnila; do České republiky dorazila její teta, která jí poskytuje pomoc a platí za ubytování 3000 Kč, o tom však nemůže pro nepřítomnost majitelů bytu předložit důkaz. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil.

Současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť zákon o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005, spojuje odkladný účinek přímo s podáním kasační stížnosti.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. V dané věci však povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, vylučuje, aby skutečnost, že stěžovatelka není zastoupena advokátem a sama rovněž nemá právnické vzdělání, bylo možno považovat za důvod pro odmítnutí kasační stížnosti (srov. č. 486/2005 Sb. NSS).

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.

K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) lze pro stručnost odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS.

Ke stěžovatelčiným tvrzením, týkajícím se skutkového stavu věci, Nejvyšší správní soud připomíná, že otázkou prokazování nedostatečnosti prostředků, jakožto jednoho z předpokladů pro osvobození účastníka od soudních poplatků a následné ustanovení zástupce, se již dostatečně zabýval v řadě svých rozhodnutí, namátkou lze jmenovat např. usnesení ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004-50, publ. pod č. 537/2005 Sb. NSS, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003-54, publ. pod č. 311/2004 Sb. NSS. K obecné námitce o neznalosti českého jazyka pak lze poukázat na množství rozhodnutí zdejšího soudu, např. na rozsudek ze dne 14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005-77, publ. pod č. 686/2005 Sb. NSS, rozsudek ze dne 16. 6. 2004, č. j. 4 Azs 112/2004-50, publ. pod č. 342/2004 Sb. NSS, rozsudek ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 116/2004-47, www.nssoud.cz, rozsudek ze dne 8. 3. 2005, č. j. 1 Azs 166/2004-57, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 21. 12. 2005, č. j. 1 Azs 251/2004-75, www.nssoud.cz.

Lze jen dodat, že o skutkově téměř shodných případech Nejvyšší správní soud rozhodl např. rozsudkem ze dne 28. 6. 2006, č. j. 1 Azs 185/2005-76, či rozsudkem ze dne 21. 9. 2006, č. j. 1 Azs 176/2005-105, oba publikovány na www.nssoud.cz.

Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tak poskytuje dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Za těchto okolností soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelnou a z tohoto důvodu ji odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2007

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu