č. j. 1 Azs 19/2006-60

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: A. T., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, poštovní schránka 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 24. 4. 2004, č. j. OAM-1724/VL-19-04-2004, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 12. 2004, č. j. 60 Az 101/2004-19,

takto:

I. Kasační stížnost s e o dmí t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 24. 4. 2004 zamítl žalovaný žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Žalobkyně napadla toto rozhodnutí žalobou; tu Krajský soud v Ostravě zamítl rozsudkem ze dne 29. 12. 2004. Zároveň žalobkyni poučil o tom, že proti usnesení může podat kasační stížnost, a sdělil jí též, že v řízení o kasační stížnosti musí být zastoupena advokátem.

Žalobkyně podala proti rozsudku včasnou kasační stížnost, v níž namítla vady řízení před správním orgánem a vyslovila přesvědčení, že jí měl být udělen azyl z humanitárních důvodů podle § 14 zákona o azylu. Žalobkyně též navrhla, aby byl její kasační stížnosti přiznán odkladný účinek; tento návrh se však-s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti-stal bezpředmětným. Jako místo svého pobytu označila žalobkyně Pobytové středisko Z., kde se zdržovala po dobu azylového řízení.

Soud zjistil, že žalobkyně z pobytového střediska odešla dne 27. 1. 2005; dotazem u cizinecké policie pak zjistil, že žalobkyně je hlášena v ubytovně na adrese P. 569, P. 9. Na tuto adresu soud zaslal žalobkyni usnesení ze dne 22. 3. 2005, v němž ji vyzval, aby do jednoho měsíce doložila do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a aby prostřednictvím advokáta doplnila svou kasační stížnost. Zásilka se vrátila s tím, že adresátka si ji nevyzvedla v úložní lhůtě; ubytovatelka poté přípisem ze dne 17. 5. 2005 k dotazu soudu sdělila, že žalobkyně v ubytovně nikdy nebydlela. Cizinecká policie ovšem k následnému dotazu soudu po pobytu žalobkyně setrvala na již dříve sdělené adrese. Soud z toho dovodil, že žalobkyně je neznámého pobytu, neboť na adrese hlášené u cizinecké policie se nezdržuje a nikdy nezdržovala, a usnesením ze dne

8. 6. 2005 jí ustanovil opatrovnici; té pak doručil i usnesení ze dne 22. 3. 2005 vyzývající žalobkyni k doložení plné moci a k doplnění kasační stížnosti.

Přípisem ze dne 23. 11. 2005 sdělila žalobkyně soudu svou novou adresu a požádala, aby jí tam byly doručovány všechny písemnosti. Soud proto zaslal žalobkyni usnesení ze dne 22. 3. 2005. Při pokusu o doručení dne 5. 12. 2005 nebyla žalobkyně zastižena, a zásilka tak byla uložena na poště. Třetího dne od uložení, tj. 8. 12. 2005, nastala fikce doručení (§ 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu); dne 19. 12. 2005 si pak žalobkyně sama zásilku převzala. Ani ve lhůtě stanovené soudem (tj. do 8. 1. 2006), ani později však na výzvu nereagovala. Krajský soud v Ostravě proto předložil věc dne 9. 2. 2006 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Žalobkyně, která je v této věci stěžovatelkou, přes výzvu soudu nedoložila, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem; sama ovšem nemá vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Účastníku řízení, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a u nějž je to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce (§ 35 odst. 7 s. ř. s.); žalobkyně však takový návrh nevznesla ani soudu nijak nenaznačila, že si advokáta nemůže opatřit.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. února 2006

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu