1 Azs 15/2009-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, Mgr. Daniely Zemanové, Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: O. N., zastoupen JUDr. Romanou Lužnou, advokátkou se sídlem Heinrichova 16, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2008, čj. OAM-469/LE-BE03-BE07-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2008, čj. 56 Az 152/2008-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2008, čj. 56 Az 152/2008-10, se r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovu žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

[2] Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně. Soud dospěl k závěru, že v ní chybí řádné vymezení žalobních bodů, konkrétně skutkové důvody, na jejichž základě považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud proto žalobce usnesením ze dne 4. 11. 2008, čj. 56 Az 152/2008-8, vyzval k doplnění žalobních bodů, a to do 15 dnů. Zároveň žalobce poučil o tom, že nebude-li žaloba doplněna, může být odmítnuta.

[3] Usnesením ze dne 8. 12. 2008, čj. 56 Az 152/2008-10, krajský soud žalobu odmítl, protože žalobce ve stanovené lhůtě chybějící žalobní body nedoplnil.

II.

[4] Žalobce (dále též stěžovatel ) citované usnesení napadl kasační stížností, v níž uplatnil kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s. Konkrétně tvrdí, že v řízení došlo k pochybení v procesním postupu soudce a napadené usnesení je nesrozumitelné pro nedostatek důvodů k jeho vydání. Nesouhlasí se závěrem soudu, že svou žalobu nedoplnil, neboť ji doplnil podáním ze dne 21. 11. 2008. Proto nebyl dán důvod k odmítnutí žaloby. Procesní nesrovnalost dle stěžovatelova názoru způsobilo chybné označení spisové značky v záhlaví doplnění žaloby, kde nesprávně uvedl 56 Az 150/2008 namísto 56 Az 152/2008 . Doplnění je ale dle jeho názoru i přesto jasně identifikovatelné, neboť v něm uvedl i své jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a evidenční číslo. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí NSS čj. 2 Azs 54/2008-53. Jelikož krajský soud nezhodnotil podání podle jeho obsahu, dopustil se dle žalobcova názoru závažného pochybení, které vede k odepření spravedlnosti. Proto žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel její oprávněnost, neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí, tak i usnesení krajského soudu byla vydána v souladu s právními předpisy. Poukázal též na skutečnost, že kasační stížnost směřuje výhradně proti rozhodnutí soudu, nikoli rozhodnutí žalovaného. S usnesením soudu žalovaný plně souhlasí a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

III.

[6] Nejvyšší správní soud se nejprve dle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje stěžovatelovy vlastní zájmy. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem přesah vlastních zájmů stěžovatele , který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem (pro jeho výklad viz usnesení NSS z 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS). Jelikož se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které by ve svém důsledku mohlo vést až k ústavně nepřípustnému odepření soudního přezkumu správního rozhodnutí, byla kasační stížnost shledána přijatelnou.

IV.

[7] Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).

[8] Kasační stížnost je důvodná.

[9] Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že usnesení, jímž byl stěžovatel vyzván k doplnění žalobních bodů, mu bylo doručeno 12. 11. 2008. Dne 26. 11. 2008 bylo krajskému soudu doručeno doplnění žaloby, v němž stěžovatel konkretizuje skutkové důvody, pro něž považuje rozhodnutí žalovaného za nezákonné. V záhlaví tohoto doplnění stěžovatel uvedl své osobní údaje a též nesprávnou spisovou značku krajského soudu. Pod textem doplnění žaloby je vepsán úřední záznam, v němž je uvedeno, že toto podání bylo nesprávně založeno ve spisu 56 Az 150/2008 a do spisu 56 Az 152/2008 bylo založeno teprve 19. 12. 2008.

[10] Jelikož doplnění žaloby bylo krajskému soudu doručeno v patnáctidenní lhůtě, jež byla k tomuto účelu stanovena, krajský soud pochybil, pokud žalobu jako nedoplněnou odmítl. Tím zatížil řízení vadou ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Ač toto pochybení bylo alespoň z části vyvoláno špatně uvedenou spisovou značkou v textu doplnění žaloby, lze stěžovateli přisvědčit i v tom, že podle ostatních osobních údajů v něm uvedených soud přesto měl a mohl přiřadit doplnění žaloby ke správnému spisu.

V.

[11] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto napadené usnesení zrušil (§ 110 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[12] Krajský soud v Brně je v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu v tomto rozsudku vysloveným (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v dalším řízení (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. března 2009

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu