1 As 90/2013-27

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S., proti žalovaným: 1) Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, 2) Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha 1, ve věci ochrany před nezákonným zásahem správních orgánu, o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2013, č. j. 6 A 40/2012-70,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků s e z a m í t á .

III. Stěžovateli s e n e u s t a n o v u j e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal k Městskému soudu v Praze ( městský soud ) žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle části třetí, hlavy II, dílu 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění ( s. ř. s. ), a žalobu na ochranu před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením správního orgánu dle části třetí, hlavy II, dílu 2 s. ř. s. Součástí této žaloby byla i žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení před městským soudem. Stěžovatel byl v této věci napadeným usnesením městského soudu vyzván k zaplacení soudního poplatku. Společně s tímto usnesením byl stěžovateli zaslán k vyplnění tiskopis Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech .

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel prostřednictvím Městského soudu v Praze dne 16. 8. 2013 kasační stížnost, v níž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky řízení, v souvislosti s tím byl povinen posoudit žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Zástupce lze ustanovit účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud v souvislosti s povahou napadeného rozhodnutí a citovanými podmínkami pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce posoudil, zda návrh není zjevně bezúspěšný a ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv stěžovatele.

Dle ustanovení § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná mimo jiné i proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení je dle judikatury Nejvyššího správního soudu i výzva k zaplacení soudního poplatku ve formě usnesení. Jedná se o procesní výzvu směřující k ověření majetkových poměrů účastníka, nikoliv o rozhodnutí, kterým je zasahováno do jeho práv či povinností. Kasační stížnost proti takovému usnesení je proto s ohledem na výše citované ustanovení s. ř. s. nepřípustná (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2006, č. j. 5 As 15/2005-47, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008-47). Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů kasační stížnost dle ustanovení § 120 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

Vzhledem k důvodům odmítnutí návrhu Nejvyšší správní soud konstatuje, že se jedná o "zjevnou neúspěšnost" kasační stížnosti ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. Judikatura Nejvyššího správního soudu tento pojem vyložila např. v rozsudku ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005-105, publikovaném pod č. 909/2006 Sb. NSS, dle něhož: zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo prováděno dokazování . Zjevná neúspěšnost přitom musí být seznatelná na první pohled, resp. měla by být okamžitě zjistitelná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007-72).

V projednávané věci je podstatné, že kasační stížnost směřuje proti výzvě k zaplacení soudního poplatku. Bez jakéhokoliv dokazování lze též konstatovat, že tato výzva nemůže být předmětem přezkumu ve správním soudnictví. Jsou tedy splněny podmínky pro vyslovení závěru, že návrh stěžovatele je zjevně neúspěšný a z tohoto důvodu byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Nepřípustnost přezkumu napadané výzvy ve správním soudnictví nelze ovlivnit žádným právním prostředkem, včetně zastoupení. Nejvyšší správní soud proto zamítl i návrh na ustanovení zástupce, neboť zastoupení stěžovatele v tomto případě nemohlo přispět či jinak ovlivnit ochranu jeho práv. (§ 35 odst. 8 s. ř. s.)

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. října 2013

JUDr. Josef Baxa předseda senátu