1 As 5/2005-103

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobců a) J. Č., b) H. Č. a c) V. Š., proti žalovanému Úřadu městské části Praha 2, se sídlem nám. Míru 20, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2003, č. j. výst.:3933p/02/Svo D-72/12, o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2004, č. j. 6 Ca 40/2004-65

takto:

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 6. 1. 2003, vydaným podle § 96 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, nařídil žalovaný žalobcům jakožto uživatelům bytu 1+1 ve 2. NP domu na ulici R. 9/72, P., vyklidit tento byt.

Všichni žalobci napadli toto rozhodnutí žalobou u Městského soudu v Praze; ten však žalobu odmítl svým usnesením ze dne 16. 6. 2004. Zjistil totiž, že žádný ze žalobců nenapadl rozhodnutí žalovaného odvoláním, a nevyčerpal tak řádné opravné prostředky ve správním řízení. To činí žalobu nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. a) soudního řádu správního.

Prvý žalobce podal dne 30. 6. 2004 proti usnesení Městského soudu v Praze kasační stížnost; uvedl zde, že jej v řízení o kasační stížnosti zastupuje advokát JUDr. Ing. Jiří Matzner se sídlem Nad Šálkovnou 11, 147 00 Praha 4, a přiložil plnou moc ze dne 21. 6. 2004, podle níž je tento advokát oprávněn k zastupování žalobce ve všech úkonech ve věci 6 Ca 40/2004 u Městského soudu v Praze a u Nejvyššího správního soudu.

Po zaplacení soudního poplatku předložil Městský soud v Praze věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud poučil o složení senátu a vyzval k případnému vznesení námitky podjatosti jak žalovaného, tak prvého žalobce prostřednictvím jeho zástupce; JUDr. Ing. Jiří Matzner však soudu sdělil, že ukončil zastupování všech žalobců počátkem roku 2003 a kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ve věci 6 Ca 40/2004 nepodával.

Věc byla poté vrácena Městskému soudu v Praze; ten zjistil, že JUDr. Ing. Jiří Matzner žalobce skutečně nezastupuje, kasační stížnost ze dne 30. 6. 2004 nepodepsal a ani není advokátem, nýbrž advokátním koncipientem. Usnesením ze dne 17. 8. 2005 vyzval proto Městský soud v Praze prvého žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi, případně doklad o tom, že má sám vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie, a aby též doplnil chybějící důvody kasační stížnosti. Jak žalobce sdělil soudu dne 7. 9. 2005, nevěděl o tom, že zástupce, s nímž byl na zastupování dohodnut, následně od zastupování odstoupil a že ani nesplňoval předpoklady pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Jelikož však dosud nenašel vhodného advokáta, požádal žalobce soud o prodloužení lhůty k předložení plné moci a k doplnění důvodů o 30 dní.

V takto prodloužené lhůtě ani kdykoli poté však žalobce výzvu nesplnil. Městský soud v Praze proto opětovně předložil věc dne 28. 12. 2005 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji.

Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Prvý žalobce, který je v této věci stěžovatelem, přes výzvu soudu nedoložil, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, ani to, že by sám měl vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2006

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu