1 As 23/2006-52

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně P. C., a. s., zastoupené JUDr. Tomášem Kaiserem, advokátem se sídlem Havlíčkova 15, 110 00 Praha 1, proti žalované České obchodní inspekci-ústřednímu inspektorátu se sídlem Štěpánská 15, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutí ústředního ředitele České obchodní inspekce ze dne 13. 4. 2005, č. j. 651/1000/2004/2005/Be/Št, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2006, č. j. 11 Ca 174/2005-34,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ředitele inspektorátu České obchodní inspekce v Praze ze dne 28. 12. 2004, č. j. 042-10-04, byla žalobkyni uložena pokuta podle § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve výši 50 000 Kč. K odvolání žalobkyně změnil ústřední ředitel žalované rozhodnutí tak, že pokutu snížil na 30 000 Kč.

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího orgánu žalobou; tu však Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 10. 1. 2006. Rozsudek byl doručen zástupci žalobkyně dne 13. 2. 2006.

Dne 28. 2. 2006 byla u městskému soudu osobně podána kasační stížnost proti uvedenému rozsudku. Žalobkyně zde vytýkala pochybení správního orgánu spočívající v tom, že stanovil příliš krátkou lhůtu k provedení uloženého opatření, že zatajil pravý obsah její zásilky ze dne 30. 9. 2004, že jeho rozhodnutí je nesrozumitelné a uložená pokuta nepřiměřená. Proto žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, případně aby byla snížena uložená pokuta.

Městský soud nato předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. V předkládací zprávě přitom uvedl, že kasační stížnost je opožděná.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.

Podle § 106 odst. 2 soudního řádu správního musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout.

Napadené rozhodnutí městského soudu bylo žalobkyni doručeno v pondělí 13. 2. 2006; následujícího dne, tedy v úterý 14. 2. 2006, začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, která uplynula v pondělí 27. 2. 2006. Kasační stížnost však byla u Městského soudu v Praze osobně podána až 28. 2. 2006, tedy jeden den po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. května 2006

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu