1 As 23/2005-146

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce K., zastoupeného Mgr. Ladislavem Štorkem, advokátem se sídlem Praha 1, Platnéřská 4, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 10, Krátká 10, za účasti M. K., jako osoby zúčastněné na řízení, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2001, č. j. Rz/215/01, o kasační stížnosti R. G., a. s., zastoupené Mgr. Janem Maršálem, advokátem se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2005, č. j. 6 Ca 291/2004-104,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Od ů v o d n ěn í :

Napadeným usnesením Městský soud v Praze rozhodl, že společnost R. G., a. s., (dále též stěžovatel ) není osobou zúčastněnou na řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatel nesplňuje zákonné podmínky pro přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení. Napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 15. 2. 2005 a nabylo právní moci dne 16. 2. 2005.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, opírající se o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; tvrzené nesprávné posouzení právní otázky soudem podložil obsáhlou věcnou i právní argumentací. Městský soud po provedení úkonů dle § 108 odst. 1 s. ř. s. předložil kasační stížnost spolu se spisem k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatel podáním ze dne 19. 1. 2005 požádal o přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení, a to v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2001, kterým bylo rozhodnuto podle § 4 odst. 2 a § 68 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, že žádost o převod licence k provozování televizního vysílání, udělené na základě rozhodnutí č. j. Ru 126/96 se zamítá. Kasační stížností napadeným usnesením soud rozhodl, že stěžovatel není osobou zúčastněnou na řízení. Současně soud rozhodl i o žalobě a rozsudkem ze dne 28. 1. 2005, č. j. 6 Ca 291/2004-106, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení; rozsudek nabyl právní moci dne 16. 2. 2005, kasační stížnost proti tomuto rozsudku podána nebyla.

Stěžovatel se svou žádostí domáhal přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení. Tímto institutem soudní řád správní zakládá osobám, které splňují podmínky stanovené v § 34 odst. 1 řadu procesních práv v řízení ve správním soudnictví, a to jak v řízení, v němž se rozhoduje o žalobě nebo o návrhu samém, tak i v řízení o opravných prostředcích proti takovým rozhodnutím. Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízením jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo, doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí (§ 34 odst. 3 s. ř. s.) Osoba zúčastněná na řízení (popřípadě osoba, které má za to, že o ní soud nesprávně vyslovil, že osobou zúčastněnou na řízení není), je oprávněna též podat proti rozhodnutí krajského soudu o věci samé kasační stížnost a nabýt tak postavení účastníka řízení o kasační stížnosti (§ 102 ve spojení s § 105 odst. 1 s. ř. s.). Z charakteru práv, která soudní řád správní osobám zúčastněným na řízení přiznává, tak nepochybně vyplývá, že taková práva lze vykonávat pouze v průběhu soudního řízení, tedy jedině tehdy, jestliže se ve správním soudnictví vede řízení o návrhu či žalobě, nebo řízení o opravném prostředku. Pokud je soudní řízení o žalobě (návrhu) nebo o opravném prostředku pravomocně skončeno, pominuly lhůty, ve kterých osoba zúčastněná na řízení či neúspěšný žadatel o toto postavení, mohou svou kasační stížností vyvolat řízení o kasační stížnosti, nelze práva vyplývající z postavení osoby zúčastněné na řízení vykonávat.

V předmětné věci je pravomocně skončeno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, lhůty k podání kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu marně uplynuly jak účastníkům řízení, M. K. jako osobě zúčastněné na řízení, tak i stěžovateli, kterému toto postavení bylo soudem upřeno; v dané věci tak již nelze vyvolat žádné řízení o opravných prostředcích a v důsledku toho již ani nepřichází do úvahy znovuotevření řízení před městským soudem, které skončilo pravomocným rozhodnutím ve věci samé.

Rozhodování o kasační stížnosti stěžovatele tak ztratilo jakýkoliv smysl. Ať už by rozhodnutí o této stížnosti dopadlo jakkoli, nezměnilo by to nic na tom, že se v předmětné věci nevede a v budoucnu již ani nepovede soudní řízení, v němž by bylo možno práva osoby zúčastněné na řízení vykonávat. I tehdy, dospěl-li by kasační soud k závěru, že městský soud upřel stěžovateli postavení osoby zúčastněné v rozporu se zákonem, nemá, s ohledem na zásadu dispoziční, jíž je řízení ve správním soudnictví ovládáno, právní prostředky k tomu zahájit kasační řízení proti rozhodnutí městského soudu ve věci samé z moci úřední a v něm zkoumat dopady porušení stěžovatelových práv v řízení na zákonnost rozhodnutí.

Chybí zde tedy jedna z podmínek řízení-důvod a zájem na právní ochraně. Zájem na právní ochraně není dán tehdy, je-li každému zřejmé, že soudní řízení v dané věci nemůže mít objektivně žádný užitek. Pokud je tedy podána kasační stížnost proti rozhodnutí městského soudu, kterým bylo rozhodnuto o tom, že stěžovatel není osobou zúčastněnou na řízení a nevede se řízení, v němž by bylo možno práva osoby zúčastněné na řízení vykonávat, pozbude stěžovatel v dosud probíhajícím řízení o kasační stížnosti zájem na právní ochraně a nastane neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nelze v tomto řízení pokračovat a tuto kasační stížnost je třeba odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba (kasační stížnost) odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 1. února 2006

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu