1 As 15/2007-129

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobců a) L. A., zastoupený Mgr. Veronikou Šimkovou, advokátkou se sídlem Brno, Moravské náměstí 3, a b) M. H., proti žalovanému Ministerstvu životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2004, č. j. 560/3669/03, v řízení o kasační stížnosti žalobce ad a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006, č. j. 6 Ca 259/2004-92, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 29. 10. 2003, č. j. 7/OL/12050/03/Vt, tak, že žalobci ad a) uložil pokutu ve výši 200 000 Kč, a žalobkyni ad b) ve výši 40 000 Kč. Žalobcům byly uloženy pokuty dle ustanovení § 4 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, protože v období do 16. 6. 2003, kdy byly (spolu)vlastníky vymezených lesních pozemků v katastrálním území H. u T., nezajistili obnovu lesa na celkové ploše 4,01 ha porostní půdy, čímž měly vlastním zaviněním vytvořit podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů, v důsledku čehož bylo poškozeno životní prostředí, a snížením stability okolních stojících porostů byl ohrožen lesní ekosystém v dané oblasti.

Již v řízení před městským soudem požádali žalobci o přiznání odkladného účinku žalobě, a to z důvodu špatných sociálních a majetkových poměrů, přičemž konkrétní údaje měly být patrné z dotazníku, o jehož zaslání soud požádal. Ze soudního spisu je patrné, že městský soud zaslal žalobcům k vyplnění formulář potvrzení o osobních a majetkových poměrech. Žalobce ad a) toto potvrzení soudu vyplněné nepředložil, ani jinak své majetkové a osobní poměry nedoložil. Usnesením ze dne 31. 3. 2006, č. j. 6 Ca 259/2004-72, pak městský soud zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, a to bez jakéhokoli odůvodnění.

Městský soud rozhodl o žalobě shora označeným rozsudkem, a to tak, že žalobu žalobce ad a) co do výroku, jímž mu byla uložena pokuta, zamítl a co do výroku, jímž byla uložena pokuta žalobkyni ad b), odmítl. Obdobným způsobem pak rozhodl i o žalobě žalobkyně ad b). Městský soud rovněž nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudek městského soudu napadl žalobce ad a) včas podanou kasační stížností, a to ve výroku, jímž soud zamítl jeho žalobu proti výroku rozhodnutí žalovaného, jímž mu byla uložena pokuta, a ve výroku o nákladech řízení. Požádal, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Svůj návrh odůvodnil tím, že výkon rozhodnutí by pro něj znamenal nenahraditelnou újmu, neboť se nikoli vlastní vinou ocitl v tíživé sociální situaci, když v lednu roku 2007 zemřela jeho manželka, a žalobce zůstal sám s nezletilou 11-letou dcerou. Nenahraditelnou újmu by utrpěla především jeho dcera, která je na něj výživou odkázána. Uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí cca 13 000 Kč. Dále žalobce konstatoval, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem a ani nepřiměřeně neporuší nabytá práva třetích osob.

Žalovaný ponechal přiznání odkladného účinku na úvaze soudu, dodal pouze, že dle jeho názoru žalobce ad a) měl a má možnost řešit případné problémy s úhradou pokuty jiným způsobem, například požádat o odklad splatnosti, či placené ve splátkách v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Žalobkyně ad b) se ke kasační stížnosti žalobce ad a) ani k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

K výzvě Nejvyššího správního soudu, aby žalobce doložil svá tvrzení, žalobce ad a) předložil soudu potvrzení jeho zaměstnavatele, společnosti LIKOV Lipůvka, spol. s r. o., o výši průměrného příjmu žalobce za měsíce leden až březen 2007, dle něhož průměrná hrubá mzda žalobce ad a) činí 17 305 Kč, a průměrná čistá mzda 14 060 Kč. Doplnil, že jeho dcera s ním žije ve společné domácnosti.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele (žalobce) přizná, jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Těmi jsou podle přiměřeně použitého § 73 s. ř. s. skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu, a dále pak to, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnutím Nejvyššího správního soudu má charakter mimořádný, protože soud tu před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, resp. i správního orgánu.

Uložená pokuta výrazně přesahuje čistý roční příjem žalobce ze zaměstnaneckého poměru. Její okamžité vymáhání by mohlo přivodit situaci sociálně nepříznivou v takové míře, že důsledky neprodleného vymáhání by mohly postihnout ekonomickou soběstačnost žalobce, který má vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři. Taková situace by mohla mít dlouhodobé důsledky a tedy způsobit újmu, kterou lze po právu vnímat jako nenahraditelnou (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2003, č. j. 6 A 160/2002-54, publikované pod č. 172/2004 Sb. NSS).

Žalovaný poukázal na to, že žalobce může při výkonu rozhodnutí požádat o posečkání s placením pokuty nebo povolení platit pokutu ve splátkách ve smyslu § 60 zákona o správě daní a poplatků. K tomu je třeba uvést, že tuto možnost žalobce sice má, nicméně samotné povolení posečkání nebo splátek je závislé na posouzení České inspekce životního prostředí při rozhodování o případné žádosti žalovaného.

Protože se přiznání odkladného účinku nedotkne práv třetích osob a není jím ani dotčen veřejný zájem, neshledal soud důvod odepřít dobrodiní zákona a odkladný účinek žalobě přiznal. Tímto přiznáním se pozastavují až do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. května 2007

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu