1 As 139/2014-42

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobkyně: FIRENZE s. r. o., se sídlem Plzeň, Klatovská tř. 131/26, zastoupené Mgr. MUDr. Janou Kollrossovou, advokátkou se sídlem Plzeň, nám. Republiky 28, proti žalovanému: Finanční úřad pro Plzeňský kraj, se sídlem Plzeň, Hálkova 14, o žalobě proti dražební vyhlášce žalovaného ze dne 23. 6. 2011 č. 7/N/2011, č. j. 384720/11/138941403386, a proti rozhodnutí žalovaného o udělení příklepu v dražbě nemovitostí ze dne 17. 8. 2011, č. j. 472615/11/138941403386, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 8. 2014, č. j. 57 Af 32/2014-35,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně napadla výše uvedenou dražební vyhlášku a rozhodnutí žalovaného o příklepu v dražbě nemovitostí podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, žalobou u Městského soudu v Praze. Ten ji podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) výše uvedeným usnesením odmítl, protože šlo o nepřípustný návrh. Proti usnesení krajského soudu nyní žalobkyně (dále jen stěžovatelka ) brojí kasační stížností podanou dne 2. 10. 2014.

Dříve než Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení stěžovatelem uplatněných kasačních námitek, zabýval se otázkou, zda jsou v dané věci splněny všechny podmínky řízení.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5.000 Kč. Jelikož tento soudní poplatek nebyl zaplacen současně s podáním kasační stížnosti ani po následné výzvě o jeho zaplacení přípisem ze dne 27. 10. 2014, č. j.-21, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 11. 2014, č. j.-32, stěžovatelku vyzval ke splnění poplatkové povinnosti ve lhůtě pěti dnů ode dne právní moci uvedeného usnesení. Stěžovatelka následně požádala dne 12. 12. 2014 o povolení úhrady soudního poplatku ve splátkách.

Předpisy, upravující postup soudu ve správním soudnictví, výslovně institut povolení splátek soudního poplatku neupravují. Podle obsahu žádosti však stěžovatelce šlo o umožnění úhrady soudního poplatku za kasační stížnost v delším časovém horizontu, aby mohla překlenout okamžitou nepříznivou ekonomickou situaci. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 12. 3. 2015, č. j.-39, prodloužil lhůtu k zaplacení soudního poplatku do 12. 4. 2015.

Výzva k zaplacení soudního poplatku s poučením o následcích případného nezaplacení byla stěžovatelce doručena dne 13. 3. 2015. K zaplacení soudního poplatku nedošlo ani ve stanovené lhůtě, ani později. Stěžovatelka ani nepožádala o osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ). Stejně tak soudu nesdělila žádné okolnosti, které by osvědčovaly existenci nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma, a nedoložila, že bez své viny nemohla poplatek dosud zaplatit (viz § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích). Nejvyšší správní soud proto řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2015

JUDr. Josef Baxa předseda senátu