19 ICm 5064/2017
Číslo jednací: 19 ICm 5064/2017-25 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 25 INS 16837/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci

žalobce: HL Investment Solutions s.r.o., IČO 05980623, sídlem Na Příkopě 988/31, 110 00, Praha 1 zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Machem sídlem Masarykovo náměstí 1/II, 377 01, Jindřichův Hradec proti žalované: JUDr. Kateřina Martínková, IČO 66220521, sídlem Sokolská tř. 22, 702 00, Moravská Ostrava insolvenční správce dlužnice Simony Čunkové zastoupena advokátem Mgr. Ladislavem Popkem, sídlem Sokolská třída 966/22, 702 00 Ostrava

o určení výše, pravosti a pořadí pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn.: KSOS 25 INS 16837/2017, popřená žalovanou co do pravosti, event. výše, a) v přihlášce označená jako dílčí pohledávka č. 2 je po právu ve výši 36.896,74 Kč . b) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.3 je po právu ve výši 37.008,89 Kč . isir.justi ce.cz

c) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.7 je po právu ve výši 42.748,21 Kč . d) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.8 je po právu ve výši 42.878,14 Kč .

II. Zamítá se žaloba na určení, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn.: KSOS 25 INS 16837/2017, popřená žalovanou co do pravosti, event. výše, je po právu a) v přihlášce označená dílčí pohledávka č. 2 do výše částky 55.365,14 Kč, b) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.3 do výše částky 47.482,42 Kč , c) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.7 do výše částky 64.145,51 Kč, d) v přihlášce označená dílčí pohledávka č.8 do výše částky 42.900,30 Kč .

III. Žalobce je povinen žalovanému zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1.122,30 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění: 1. Žalobou , došlou soudu dne 5.12.2017 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jsou po právu jeho pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn.: KSOS 25 INS 16837/2017, v přihlášce označená P2 a to a) dílčí pohledávka č. 2, v celkové výši 92.261,88 Kč; b) dílčí pohledávka č. 3, v celkové výši 84.491,31 Kč; c) dílčí pohledávka č. 7, v celkové výši 106.893,72 Kč a d) dílčí pohledávka č. 8 v celkové výši 85.778,44 Kč.

2. Žalobu zdůvodnil tvrzením, že: a) Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.9.2017, č.j.: KSOS 25 INS16837/2017- A-8 soud zjistil úpadek dlužnice Simony Čunkové (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Kateřinu Martínkovou (výrok II.), povolil řešení úpadku oddlužením (výrok III.), s tím, že usnesení je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok XI.). b) Žalobce si přihlásil pohledávku za dlužníkem v celkové výši 2.492.472,42 Kč, a to jako zajištěnou. c) Na osobním jednání insolvenčního správce s dlužníkem konaném dne 9.11.2017 došlo mimo jiné ze strany žalované k popření dílčí pohledávky č. 2, dílčí pohledávky č. 3, dílčí pohledávky č. 7 a dílčí pohledávky č. 8, když tato popírá jejich pravost, výši a pořadí s odůvodněním, že přihlašované smluvní pokuty nevznikly, když ujednání o nich jsou neplatná pro rozpor se zákonem a dobrými mravy. d) Žalobce s odůvodněním žalované zásadně nesouhlasí, zpochybňuje relevantnost popěrného úkonu žalované z důvodu popření neplatnosti ujednání o smluvních pokutách pro rozpor s dobrými mravy, když dle jeho názoru není z tohoto vyjádření patrné v čem neplatnost ujednání shledává a z čeho dovozuje, že nedošlo k porušení smluvních povinností dlužníka a ujednání v čl. 3 odst. 3.1 c) úvěrové smlouvy č. 502/01679/12/1/01, ke čl. 3 odst. 3.1 c) úvěrové smlouvy č. 502/01861/12/1/01, ke čl. 4 odst. 4.1 f) úvěrové smlouvy č. 502/01679/12/1/01 a ke čl. 4 odst. 4.1 f) úvěrové smlouvy č. 502/01861/12/1/01 považuje jako nesmyslně sankcionujíci porušení povinností dlužníka oznamovat věřiteli informace zjistitelné z veřejných zdrojů (dílčí pohledávka č. 2, č. 3, č. 7 a č. 8). e) Žalobce s výrokem žalované nesouhlasí a ztotožňuje se se závěrem Vrchního soudu v Praze v rozsudku ze dne 23.5.2016, č.j. 104 VSPH 293/2016-244, když v tomto je

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

uvedeno, že: zajištění neoznámení dalšího zástavního práva zástavnímu věřiteli smluvní pokutou nelze považovat za nadbytečné nebo nepřiměřené ujednání, nýbrž se jedná o legitimní ochranu práva zástavního věřitele na udržení hodnoty zajištění jeho pohledávky například za situace, že by byla nařízena exekuce pro pohledávku jiného zajištěného věřitele, o níž by se žalobce nedozvěděl, nepřihlásil by se do exekuce se svým právem včas a tím by mohlo dojít ke snížení hodnoty jeho zajištění, jež by se mohla dostat do zřejmého nepoměru k zajišťované pohledávce. Dále má zajištěný věřitel legitimní právo dohlížet na to, aby nedošlo ke znehodnocení zástavy nebo snížení její hodnoty. f) Nesouhlasí tady s názorem žalované týkájící se čl. 4 odst. 4.1, 4.4, 4.5 a čl. 5 odst. 5.2 obou úvěrových smluv, když uvádí, že tyto kumulativně sankcionují porušení jedné a tutéž povinnosti dlužníka (dílčí pohledávka č. 2 a č. 7). g) Žalobce akcentuje, že dlužník své povinnosti porušoval opakovaně, v úvěrových smlouvách je pak explicitně uvedeno, že: v případě jakéhokoliv porušení je banka oprávněna uložit smluvní pokutu za každý takový případ porušení . Dlužník svým podpisem úvěrových smluv na základě své vlastní svobodné vůle se zavázal k plnění veškerých povinností mu z této smlouvy plynoucích, a to i včetně zcela esenciálních a zásadních povinností stanovených v čl. 4 odst. 4.1 (splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách), v čl. 5. odst. 5.2 (platit úrok za poskytnutý úvěr), v čl. 4 odst. 4.4 (zajistit, aby dlužník měl na účtu dostatek finančních prostředků k úhradě splátky), v čl. 4 odst. 4.5 (uhradit své finanční závazky ke dni jejich splatnosti). h) Na podporu svého názoru na smluvní pokuty udělené za porušení smluvního ujednání tím, že dlužník úvěr nesplácel řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách žalobce odkazuje na pravomocný rozsudek OS v Břeclavi ze dne 8.10.2015, č.j.: 5C 138/2015-59, který řeší naprosto totožné smluvní pokuty a kterým bylo žalobě zcela vyhověno s odůvodněním, že žalovaný porušil smluvní ujednání a vznikla mu tedy povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu, soud tedy shledal nárok žalobce zcela důvodným. i) Nesouhlasí dále s názorem žalované u dílčí pohledávky č. 3 a č. 8 ve vztahu k čl. 5 odst. 5.1 a) zástavní smlouvy č. 502/01679/12/2/01 a zástavní smlouvy č. 502/01861/12/2/01. Žalobce má za to, že čl. 5 odst. 5.1 a) obou zástavních smluv je nutno vykládat v souladu se čl. 5 odst. 5.2 zástavních smluv, neboť v tomto je uvedeno, že každé z prohlášení a ujištění Zástavce uvedené ve čl. 5.1 se považuje za zopakovatelné ke každému dni v období trvání smlouvy. Zástavce je povinen zajistit, aby prohlášení a ujištění byla pravdivá. Nepravdivost uvedených prohlášení a ujištění je případem porušení smlouvy. Předmětné zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu bylo zapsáno na příslušné LV dne 11.11.2016, tedy v době trvání úvěrové, resp. zástavní smlouvy. Jednoznačně tedy došlo k porušení. j) Popěrný úkon žalované vztahujícího se k čl. 4 odst. 4.1 i) zástavních smluv, že nelze sankcionovat jako porušení povinností dlužníka porušení zákazu dispozice se zástavou v tom, že dojde ke zřízení zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu (dílčí pohledávka č. 3 a č. 8), žalobce odmítá, když zástavní právo bylo zřízeno pro daňový nedoplatek dlužníka ve výši 267.228,-Kč. Bylo tak zcela v rukou dlužníka, hradit své daňové závazky řádně a včas. Skutečnost, že se dostal do prodlení a v důsledku toho bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu jde zcela k tíži dlužníka. k) Stejně tak se vyjadřuje i k důvodům popěrného úkonu vztahujícího se k sankcionování porušení smluvní povinnosti dlužníka uvedené ve čl. 4 odst. 4 f) zástavních smluv jako nesmyslné, protože smluvní pokuta sankcionuje porušení povinností dlužníka oznamovat věřiteli informace zjistitelné z veřejných zdrojů. Žalobce s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že dlužník zřízením dalšího zástavního práva snížil hodnotu Předmětu zástavy a tuto skutečnost věřiteli neoznámil. Přitom právě zástava je pro věřitele klíčovou. Není povinností věřitele neustále kontrolovat všechny zástavy dlužníků, je naopak povinností

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

dlužníka, aby dostál svým povinnostem (ke kterým se smluvně zavázal) a věřitele o takovýchto rozhodujících skutečnostech neprodleně informoval.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Bránila se tvrzením, že : a) Do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 16837/2017 přihlásil žalobce 10 dílčích pohledávek v celkové výši 2.492.472,42 Kč , která se sestává mimo jiné z dílčí pohledávky číslo 2 ve výši 92.261,88 Kč z důvodu neuhrazené smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy číslo 502/01679/12/1/01 ze dne 28. 6. 2012 a příslušenství; z dílčí pohledávky číslo 3 ve výši 84.491,31 Kč z důvodu neuhrazené smluvní pokuty dle zástavní smlouvy číslo 202/01679/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012 a příslušenství; dílčí pohledávky číslo 7 ve výši 6.893,72 Kč z důvodu neuhrazené smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy číslo 502/01861/12/1/01 ze dne 28. 6. 2012 a příslušenstvím; dílčí pohledávky číslo 8 ve výši 85.778,44 Kč z důvodu neuhrazené smluvní pokuty dle zástavní smlouvy číslo 50/01861/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012 a příslušenství. b) Tyto pohledávky žalovaná popřela při osobním jednání s dlužnící co do pravosti, výše a pořadí. Žalovaná rovněž popřela zcela pořadí dílčích pohledávek číslo 4, číslo 5 číslo 9 a číslo 10. Žalobce učinil předmětem sporu pouze pravost a výši dílčích pohledávek v žalobě citovaných. c) Žalovaná svůj popěrný úkon opírá o ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v aktuálním znění , § 52 zákona č. 40/64 Sb., občanský zákoník platný do 31. 12. 2013, ustanovení § 55, § 56 odst. 1 a § 39 obč. zák. v rozhodném znění. Dle jejího názoru je předmětná smlouva svou podstatou smlouvou spotřebitelskou. K tíži dlužnice pak byla stanovena sankční ujednání, přičemž ve vztahu k žalobci žádná podobná hrozba finančních sankcí ujednána nebyla . d) Pro případ porušení, anebo nedodržení závazků dle předmětných zástavních smluv vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty až do výše 2% z jistiny úvěrů (pohledávka číslo 3 a číslo 8). V případě jakéhokoliv porušení předmětných úvěrových smluv vzniká právo žalobci uplatnit za každý takový případ porušení smluvní pokutu až do výše 2% z celkového limitu (dílčí pohledávka číslo 2 a číslo 7). Žalobce uplatnil tato obecná ujednání na případy uvedené ve sporných dílčích pohledávkách a to konkrétně na porušení povinnosti řádně a včas splácet své závazky a porušení povinnosti zatížení předmětu zástavy. e) Žalovaná v této souvislosti akcentuje, že ve svém popěrném úkonu popírala smluvní pokuty pro rozpor se zákonem a dobrými mravy. V případě posuzování smluvní pokuty je třeba vždy vycházet z její funkce ( preventivní, uhrazovací a sankční). Smluvní pokuta nesmí být zároveň sjednána v nepřiměřené výši, kdy je třeba vzít do úvahy veškeré okolnosti jejího sjednání. Ujednání o maximální výši smluvní pokuty považuje žalovaná se neurčitá a nelze z nich s jistotou dospět k závěru, v jakém rozsahu, případně čeho se limity týkají. Lze tedy pochybovat o určitosti a srozumitelnosti ustanovení týkajících se sjednání smluvních pokut v předmětných úvěrových a zástavních smlouvách. Nejvyšší soud České republiky již opakovaně judikoval, že je nutné zcela přesné a určitého označení povinností, při jejímž nesplnění vznikne právo na smluvní pokutu. Ujednání o možnosti sankcionování porušení jakékoliv smluvní povinnosti se dá považovat za neurčité. Z tohoto ujednání nelze posoudit, jaké porušení je stiženo smluvní pokutou a jaké maximální výší, což má vliv i na posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty. Žalované je známa judikatura Nejvyššího soudu ČR, týkající se určitosti sjednání smluvní pokuty a nepovažuje ustanovení čl. 8.1 předmětných úvěrových smluv a ustanovení čl. 6.1 zástavních smluv za určité, kdy tedy má za to, že není splněn ani požadavek uceleného a identifikovatelného souboru povinností, které jsou zajištěných smluvních po pokutou. Uvedené právní závěry jsou

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová. aplikovatelné na jednotlivé sporné dívce dílčí pohledávky žalobce č. 2, 3 a 7,8 , které následně shodně u všech jednotlivých dílčích pohledávek specifikuje shodně s argumenty shora uvedenými. 5. Soud rozhodl o věci dle § 115a o.s.ř. ve spojením s ustavením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 6. Soud především předesílá, že žaloba byla podána u soudu dne 5.12.2017, tedy ve lhůtě stanovené v ustanovení § 198 odst. 2 IZ , když přezkumné jednání , na němž pohledávky byly popřeny se konalo dne 9.11.2017. Přihláška pohledávky má náležitosti vymíněné v ustanovení § 174 IZ . 7. Ke sporným skutečnostem pak soud zjistil ze spisu KS v Ostravě, sp.zn. KSOS 25 INS 16337/2017: a) Z Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.9.2017, č.j.: KSOS 25 INS16837/2017- A-8 , že byl zjištěn úpadek dlužnice Simony Čunkové (výrok I.), insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínkovou (výrok II.), bylo povoleno řešení úpadku oddlužením (výrok III.), s tím, že usnesení je účinné okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok XI.). b) Z Přihlášky pohledávky, že žalobce přihlásil pohledávku za dlužníkem v celkové výši 2.492.472,42 Kč, a to jako Zajištěnou , která je evidovaná pod č. P2, přičemž sporné pohledávky byly specifikované následovně: Dílčí pohledávka č. 2 Specifikovaná jako typ pohledávky:zajištěná nejen majetkem dlužníka ; výše jistiny 90.800 Kč; důvod vzniku: smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy číslo 52/01679/12/1/011 ze dne 28. 6. 2012; další okolnosti: věřitel zaslal dlužníku dne 12. 6. 2017 upozornění před udělením smluvních pokut, když jej upozornil, že při přetrvávání porušování mu budou uděleny smluvní pokuty. Jelikož porušování přetrvávalo, vyzval věřitel dlužníka přípisem ze dne 26. 6. 2017 uhradit smluvní pokuty níže specifikované se splatností 11. 7. 2017: I. porušení čl. 3 odst. 3.1 c) ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 a čl. 3 odst. 3.2 porušení prohlášení, že u dlužníka neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, porušení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janov, smluvní pokuta ve výši 18 160 Kč, zápis č. j.: V-4688/2016-810, zástavní právo dle rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/3312-00540-800218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč, II smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 4 odst. 4.1 ve spojení s ustanovením čl. 8. Odst. 8.1 (porušení závazku dlužníka splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách), porušení spočívající v tom, že dlužník řádně splácel úvěr v pravidelných měsíčních splátkách (dle výpisu banky), III smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 4 odst. 4.4 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 (porušení prohlášení dlužníka, že zajistí, aby nejpozději v poslední pracovní den předcházející dni, v němž má být splátka podle smlouvy uhrazena, byl na běžném účtu dostatek peněžních prostředků), porušení spočívající v tom, že dlužník neměl dostatek peněžních prostředků na svém účtu pro převod splátek úvěru poslední pracovní den předcházející dní, v němž měla být splátka podle smlouvy hrazena; IV smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 4 odst. 4.5 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst.8. 1 (porušení povinnosti uhradit veškeré své finanční závazky ke dni splatnosti jednotlivých závazků), porušení spočívající v tom, že dlužník neuhradil své finanční závazky ke dni splatnosti. Vzhledem k tomu následně došlo k zesplatnění úvěru; V. smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 5 odst. 5.2 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 (porušení povinnosti platit bance úrok za poskytnutý úvěr,), porušení spočívající v tom, že dlužník bance nehradil úrok za poskytnutý úvěr. Příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši 1.461,88 Kč, způsob výpočtu 8,05 % p.a. z částky 90.800 Kč od 11. 7. 2017 20. 9. 2017. Celková výše pohledávky

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

92.261,88 Kč. Tato pohledávka je zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty a zároveň zajištěna jinak. Dílčí pohledávka číslo 3: typ pohledávky: zajištěna nejen majetkem dlužníka; výše jistiny 72.640 Kč ; důvody vzniku smluvní pokuty za porušení zástavní smlouvy číslo 502/01679/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012; další okolnosti . věřitel zaslal dlužníku upozornění před udělením smluvních pokut, když jej upozornil, že při přetrvávání porušováním mu budou uděleny smluvní pokuty. Porušování přetrvávalo, vyzval věřitel dlužníka přípisem ze dne 12. 6. 2017 k úhradě smluvních následně specifikovaných se splatností 27. 6. 2017: I. porušení čl. 4 odst. 4.1 ( f) ve spojení s ustanovením čl. 6 odst. 6.1 a čl. 5 odst. 5.2 porušení prohlášení, že dlužník bude řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu řádně odstraní. Pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, je zástavce povinen tuto skutečnost bez odkladu oznámit zástavnímu věřiteli; konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431 katastrální Území přes 57026 je nová, a to: smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč za zápis č. j.: V-4688/2016-810 zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/331-00540-800218, k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč, II porušení článku 4 odst. 4. 1(i) ve spojení s ustanovení čl. 6 odst. 6.1. A čl. 5 odst. 5.2 učinit prohlášení, že se dlužník zdrží jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnosti realizace předmětu zástavy, konkrétně se jedná o porušení uvedeného v ustanovení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janová,-smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč, za zápis č. j. V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/3312-540-8000218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč; III smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 5 odst. 5.11 (a) ve spojení s ustanovením čl. 6 odst. 6 .1 na čl. 5 odst. 5.2 (porušení prohlášení, že předmět zástavy není zatížen žádným zástavním právem, předkupním právem ani věcným břemenem a že žádná třetí osoba nemá k předmětu zástavy smluvní nebo věcné právo), konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývajícího ze zápisu na LV zápis číslo jednací V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, č. j. 1823795/16/3312-0540-800218, pro uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč; IV porušení čl. 5 odst. 5.1 (e) ve spojení s ustanovením čl. 6. Odst. 6.1 a čl. 5 odst. 5.2 , tj. porušení prohlášení, že u dlužníka neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývající zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janová,-smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč, V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, č. j. 1823795/16/3312-00540-800218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků 267.228 Kč; V. věřitel zaslat prostřednictvím svého právního zástupce dlužníku předžalobní upomínku dle § 142 a o.s.ř. , na tuto však nebyla ze strany dlužníka dlužníka žádná reakce. Věřiteli tak vznikly náklady spojené s odesláním předžalobní výzvy ve výši 10.454,40 Kč (to je náhrady nákladů právního zastoupení dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby z tarifní hodnoty 72.640 Kč po 4.020 Kč, 2× režijní paušál po 300 Kč a 21% DPH). Celková výše pohledávky činí částku 84.491,31 Kč. Tato částka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty a zároveň zajištěna jinak. Zajištění majetkem, který náleží do majetkové podstaty je provedeno zástavní smlouvou číslo 502/01679/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012, na které byl vklad zástavního práva povolen rozhodnutím č. j. 2- 1611/2012-810 s právními účinky vkladu práva ke dni 2. 7. 2012 okamžik vzniku zajištění 2. 7. 2012 a jedná se o nemovitosti zapsané na LV číslo 54 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová, když nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví, kdy dlužnice vlastní ideální 3/8

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

nemovitostí a podíl ve výši ideální 2/8 nemovitostí je ve společném jmění manželů a dále pak nemovitostmi zapsanými na LV číslo 1431 Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová ; jiné zajištění provedené toutéž zástavní smlouvou a představuje ideální 3/8 podílu na shora citovaných nemovitostech zapsaných na LV číslo 54 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová, jehož vlastníkem je Miloslav Čunek. Pohledávka je splatná od 27. 6. 2017 v celkové výši 72.640 Kč. Dílčí pohledávka č. 7 Specifikovaná jako typ pohledávky:zajištěná nejen majetkem dlužníka ; výše jistiny 105.200 Kč; důvod vzniku: smluvní pokuty dle úvěrové smlouvy číslo 502/01861/12/1/01 ze dne 28. 6. 2012; další okolnosti: věřitel zaslal dlužníku dne 12. 6. 2017 upozornění před udělením smluvních pokut, když jej upozornil, že při přetrvávání porušování mu budou uděleny smluvní pokuty. Jelikož porušování přetrvávalo, vyzval věřitel dlužníka přípisem ze dne 26. 6. 2017 uhradit smluvní pokuty níže specifikované se splatností 11. 7. 2017: I. porušení čl. 3 odst. 3.1 c) ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 a čl. 3 odst. 3.2 porušení prohlášení, že u dlužníka neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, porušení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janová, smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč, zápis č. j.: V-4688/2016-810, zástavní právo dle rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/3312-00540-800218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč, II smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč dle čl. 4 odst. 4.1 ve spojení s ustanovením čl. 8. Odst. 8.1 (porušení závazku dlužníka splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách), porušení spočívající v tom, že dlužník řádně nesplácel úvěr v pravidelných měsíčních splátkách (dle výpisu banky), III smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč dle čl. 4 odst. 4.4 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 (porušení prohlášení dlužníka, že zajistí, aby nejpozději v poslední pracovní den předcházející dni, v němž má být splátka podle smlouvy uhrazena, byl na běžném účtu dostatek peněžních prostředků), porušení spočívající v tom, že dlužník neměl dostatek peněžních prostředků na svém účtu pro převod splátek úvěru poslední pracovní den předcházející dní, v němž měla být splátka podle smlouvy hrazena; IV smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč dle čl. 4 odst. 4.5 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst.8. 1 (porušení povinnosti uhradit veškeré své finanční závazky ke dni splatnosti jednotlivých závazků), porušení spočívající v tom, že dlužník neuhradil své finanční závazky ke dni splatnosti. Vzhledem k tomu následně došlo k zesplatnění úvěru; V. smluvní pokuta ve výši 18.160 Kč dle čl. 5 odst. 5.2 ve spojení s ustanovením čl. 8 odst. 8.1 (porušení povinnosti platit bance úrok za poskytnutý úvěr,), porušení spočívající v tom, že dlužník bance nehradil úrok za poskytnutý úvěr. Příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši 1.693,72 Kč, způsob výpočtu 8,05 % p.a. z částky 105.200 Kč od 11. 7. 2017 20. 9. 2017. Celková výše pohledávky 106.893,72 Kč. Tato pohledávka je zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty a zároveň zajištěna jinak. Zajištění majetkem, který náleží do majetkové podstaty je provedeno zástavní smlouvou číslo 502/01679/12/2/01 s datem 8. 6. 2012, dle byl vklad zástavního práva povolen rozhodnutím č. j.: V-1611/2012-810 s právními účinky vkladu práva ke dni 2. 7. 2012, okamžik vzniku zajištění 2. 7. 2012 a předmětem jsou nemovitosti zapsané na LV číslo 54 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janov , když nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví, kde dlužnice vlastní ideální 3/8 nemovitostí a podíl ve výši ideálních 2/8 nemovitostí je v SJM., a také nemovitosti zapsané na LV číslo 1431 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová . Jiné zajištění provedeno majetkem Miloslava Čunka, okamžik vzniku zajištění 2. 7. 2012, a to taktéž na základě zástavní smlouvy číslo 502/01679/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

Dílčí pohledávka číslo 8: typ pohledávky: zajištěna nejen majetkem dlužníka; výše jistiny 84.160 Kč ; důvody vzniku smluvní pokuty za porušení zástavní smlouvy číslo 502/01861/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012; další okolnosti: věřitel zaslal dlužníku upozornění před udělením smluvních pokut, když jej upozornil, že při přetrvávání porušováním mu budou uděleny smluvní pokuty. Porušování přetrvávalo, vyzval věřitel dlužníka přípisem ze dne 12. 6. 2017 k úhradě smluvních následně specifikovaných se splatností 27. 6. 2017: I. porušení čl. 4 odst. 4.1 ( f) ve spojení s ustanovením čl. 6 odst. 6.1 a čl. 5 odst. 5.2 porušení prohlášení, že dlužník bude řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu řádně odstraní. Pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, je zástavce povinen tuto skutečnost bez odkladu oznámit zástavnímu věřiteli; konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431 katastrální území 657026 Janová a to: smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč za zápis č. j.: V-4688/2016-810 zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/331-00540-800218, k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč, II porušení článku 4 odst. 4. 1(i) ve spojení s ustanovení čl. 6 odst. 6.1. A čl. 5 odst. 5.2 učinit prohlášení, že se dlužník zdrží jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by zněsnadňovala možnosti realizace předmětu zástavy, konkrétně se jedná o porušení uvedeného v ustanovení vyplývající ze zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janová,-smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč, za zápis č. j. V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu č. j. 1823795/16/3312-540-8000218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč; III smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč dle čl. 5 odst. 5.1 (a) ve spojení s ustanovením čl. 6 odst. 6.1 a čl. 5 odst. 5.2 (porušení prohlášení, že předmět zástavy není zatížen žádným zástavním právem, předkupním právem ani věcným břemenem a že žádná třetí osoba nemá k předmětu zástavy smluvní nebo věcné právo), konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývajícího ze zápisu na LV zápis číslo jednací V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, č. j. 1823795/16/3312-0540-800218, pro uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků ve výši 267.228 Kč; IV porušení čl. 5 odst. 5.1 (e) ve spojení s ustanovením čl. 6. odst. 6.1 a čl. 5 odst. 5.2 , tj. porušení prohlášení, že u dlužníka neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, konkrétně se jedná o porušení uvedeného ustanovení vyplývající zápisu na LV číslo 1431, katastrální území 657026 Janová,-smluvní pokuta ve výši 21.040 Kč, V-4688/2016-810, zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, č. j. 1823795/16/3312-00540-800218 k uspokojení pohledávky z daňových nedoplatků 267.228 Kč; Příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši 1.618,44 Kč, způsob výpočtu 8,05 % p.a. z částky 84.778,44 Kč od 27.6.2017 do 20. 9. 2017. Celková výše pohledávky činí částku 85.778,44 Kč. Tato částka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty a zároveň zajištěna jinak. Zajištění majetkem, který náleží do majetkové podstaty je provedeno zástavní smlouvou číslo 502/01679/12/2/01 ze dne 28. 6. 2012, na které byl vklad zástavního práva povolen rozhodnutím č. j. 2-1611/2012-810 s právními účinky vkladu práva ke dni 2. 7. 2012 okamžik vzniku zajištění 2. 7. 2012 a jedná se o nemovitosti zapsané na LV číslo 54 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová, když nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví, kdy dlužnice vlastní ideální 3/8 nemovitostí a podíl ve výši ideální 2/8 nemovitostí je ve společném jmění manželů a dále pak nemovitostmi zapsanými na LV číslo 1431 Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální území a obec Janová jiné zajištění provedené toutéž zástavní smlouvou a představuje ideální 3/8 podílu na shora citovaných nemovitostech zapsaných na LV číslo 54 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro katastrální

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

území a obec Janová, jehož vlastníkem je Miloslav Čunek. Pohledávka je splatná od 27. 6. 2017 v celkové výši 84.160 Kč. c) Ze Seznamu přihlášených pohledávek-přezkumný list pro zajištěné a nezajištěné věřitele ze dne 9.11.2017 , že na osobním jednání insolvenčního správce s dlužníkem konaném dne 9.11.2017 došlo ze strany žalované k popření mimo jiné dílčí pohledávky č. 2, dílčí pohledávky č. 3, dílčí pohledávky č. 7 a dílčí pohledávky č. 8 (které jsou předmětem daného řízení), když tato popírá jejich pravost, výši a pořadí s odůvodněním, že přihlašované smluvní pokuty nevznikly, když ujednání o nich jsou neplatná pro rozpor se zákonem a dobrými mravy a svůj popěrný úkon odůvodňuje shodně jako ve své obraně. Dlužnice pohledávky nepopřela. d) Z Úvěrové smlouvy č. 502/01679/12/1/01 uzavřené předchůdcem žalobce Raiffeisenbank a.s. a dlužnicí dne 28.6.2012, že dlužníce byla v této smlouvě označena , jménem, příjmením a rodným číslem spolu s adresou bydliště. Tuto smlouvu uzavřela dlužnice společně s manželem Miloslavem Čunkem, který je taktéž označen rodným číslem a trvalým bydlištěm. V záhlaví se deklaruje, že smlouva je uzavírána v souladu se zákonem č. 513/19 91 Sb., obchodní zákoník v platném znění, Všeobecnými obchodními podmínkami Raiffeisenbank a.s. (dále v textu i VOP ) , Produktovými podmínkami Raiffeisenbank a.s. pro poskytování hypotečních úvěrů (dále jen produktové podmínky ). Na smluvní vztah založený touto smlouvou se dále budou aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění změn a doplňků, případně též zákona č. 145/2010 Sb., o Spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon o spotřebitelském úvěru ). Touto smlouvou byl dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 908.000 Kč, který může být čerpán v období do 30. 11. 2012. V čl. 3 označeném Závazky a prohlášení pod bodem 3 je prohlášení klienta, který prohlašuje a ujišťuji banku, že: a) uzavření této smlouvy a plnění povinnosti z ní vyplývající probíhá v souladu s jeho oprávněními a není v rozporu s jeho zákonnými , úředními či smluvními omezeními, která jsou pro něj závazná ; b) ke dni podpisu této smlouvy není v prodlení s plněním svých daňových povinností ani jiných platebních povinností a veřejných odvodů vzniklých na základě právního předpisu (zejména s platbami pojistného na sociální zabezpečení), právních či protiprávních úkonů; c) podle nejlepšího vědomí klienta neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba, anebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, rozhodčí řízení, exekuce ani šetření týkající se záležitostí klienta, jeho majetku nebo jeho práv, které při nepříznivém rozhodnutí by mohlo bránit klientovi splnění jeho povinností podle této smlouvy, a dle klientova vědomí nebyl vůči němu podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. V bodu 3.2 je pak ujednání, že každé z prohlášení a ujištění klienta uvedené v tomto článku výše se považuje za opakované ke každému dni v období trvání této smlouvy. Klient je povinen zajistit, aby prohlášení a ujištění byla pravdivá. Nepravdivost uvedených prohlášení a ujištění je případem porušení ve smyslu čl. III.7 Produktových podmínek. Dle bodu 3.3 závazky klienta: a) předložit bance nejpozději do tří měsíců od ukončení období čerpání originál LV, ze kterého bude zřejmé, že na nemovitostech specifikovaných v čl. 7 odst. 7.1 bod 7.1.1 této smlouvy nevázne vyjma zástavního práva zřízeného ve prospěch banky na základě předložené zástavní smlouvy žádné jiné zástavní právo nebo omezení převodu nemovitostí, vyjma případů výslovně uvedených v § 30 odst. 2 a 6 zákona o dluhopisech a případů akceptovaných bankou; b) nejpozději do šesti měsíců po čerpání předložit bance originál LV, ze kterého bude zřejmé, že na nemovitostech specifikovaných v čl. 7 odst. 7.1 bod 7.1.1 této smlouvy nevázne výjma zástavního práva zřízeného ve prospěch banky na základě předložené zástavní smlouvy žádné jiné zástavní právo nebo omezení převodu nemovitosti, vyjma případů výslovně uvedených v § 30 odst. 2 až 6 zákona o dluhopisech a případu akceptovaných bankou. Pokud klient tento

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

závazek splní před prvním čerpáním úvěru, nebude po něm banka požadovat splnění podmínek čerpání předepsaných k zajištění čerpání na návrh na vklad. Klient je oprávněn banku požádat o souhlas s prodloužením lhůty pro předložení výše uvedeného LV v případě, že byl podán návrh na vklad zástavního práva dle zástavní smlouvy a do konce lhůty pro předložení LV nedojde ke vkladu zástavního práva z důvodu nikoliv na straně klienta. Banka se zavazuje, že v takovém případě souhlas s prodloužením lhůty bezdůvodné neodepře a sdělí klientovi dodatečnou lhůtu pro předložení LV. Nedojde-li ke splnění tohoto závazku ani v dodatečně stanovené lhůtě, je banka oprávněna uplatnit opatření ve smyslu čl. III.7 Obchodních podmínek. Banka je oprávněna ověřit skutečnosti, které mají být těmito dokumenty prokázany , prostřednictvím práva přístupu do Katastru nemovitostí, přičemž klient je v takovém případě povinen zaplatit bance poplatek dle sazebníku; c) do 60 dnů od ukončení období čerpání úvěru předložit bance doklad o zániku závazků klienta, k jejichž zaplacení je klient dle této smlouvy povinen předložit bance žádost o čerpání/příkaz k úhradě splatnou/ný ke dni čerpání úvěru. Článek 4. pak upravuje Splácení úvěru, úroků, kde se klient ( dlužník) zavázal splácet úvěr v 240 pravidelných měsíčních splátkách po 5739,56 Kč, které zahrnují splátku jistiny a úroků v souladu s čl. 5 této smlouvy . V bodu 4.2 je ujednání, že konečná splatnost úvěru, úroku z úvěru a ostatních finančních závazků výplývajících ze Smlouvy je sjednána na den, kdy uplyne 240 měsíců po dni ukončení samostatného splácení úroku, přičemž počet splátek je stanovena 240. Pod bodem 4.4 je ujednáno, že pokud den splatnosti jakékoliv částky podle této smlouvy připadně na den pracovního klidu, potom je taková částka splatná nejbližší předcházející pracovní den. Klient je povinen zajistit, aby nejpozději v poslední pracovní den předcházející dnu, v němž má být splátka dle této smlouvy uhrazena, byl na běžném účtu dostatek peněžních prostředků. Pro případ, že v den splatnosti jistiny úvěrů, úroků, poplatků, pojistného, nákladů a výlohu banky nebude na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, klient zmocňuje banku k tomu, aby podle svého uvážení zatížila dlužnou částkou kterýkoliv jiný účet klienta vedený bankou. Ve všech výše uvedených případech je banka oprávněna zatížit běžný účet i do debetu. Klient je v takovém případě povinen hradit bance úrok z prodlení. Pod bodem 4.5 je ujednání, ve kterém se klient zavázal uhradit veškeré své finanční závazky vyplývající z této smlouvy ke dni splatnosti jednotlivých závazků, nejpozději však k datu splatnosti poslední splátky úvěrů, a to až do jejich úplného zaplacení. V čl. 5 úroková sazba je v čl. 5.2. sjednána výše úroku 4,49 % p.a. jako standardní úroková sazba s platnosti do nejbližšího šestnáctého kalendářní dne zpětně po uplynutí tří let od podpisu této smlouvy. Bylo sjednáno, že úroky jsou splácené nejprve samostatně, poté v rámci anuitních splátek. Samostatné placení úroku začíná měsícem, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru a končí nejbližší 16 dnem měsíce po dni dočerpání úvěru (dále jen Den ukončení samostatného splácení úroků ). V čl. 7 jsou pak ujednána zajištění úvěru tak, že dle bodu 7.1.1 je zajištěn zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy, jež byly bance dány do zástavy nemovitost zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín pro obec Janová, katastrální území Janová. V bodu 7.1.2 je pak úvěr zajištěn vinkulací pojistného plnění z pojistné smlouvy-pojištění uvedených nemovitostí. Dle bodu 7.2 se klient zavázal, že po dobu trvání úvěrového vztahu nebude jednat tak, aby byť jen částečně zmařil uspokojení banky jako věřitele. Dále se dlužník zavazuje, že po celou dobu platnosti smlouvy bez předchozího souhlasu banky neprovede změnu charakteru ani způsobu užívání nemovitostí, ke kterým je za účelem zajištění pohledávek z této smlouvy zřízeno zástavní právo ve prospěch banky. V čl. 8 je definice porušení smlouvy, kde pod bodem 8.1 je uvedeno, že opatření banky v případě porušení této smlouvy jsou upravena v Produktových podmínkách, které tvoří nedílnou součást této smlouvy.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

V případě jakéhokoliv porušení této smlouvy, včetně produktových podmínek je banka oprávněna po předchozím písemném upozornění uplatnit vůči klientovi nejen opatření dle článku II.7 produktových podmínek, ale i uložit mu za každý takový případ porušení smluvní pokutu až do výše 2 % z celkového limitu úvěru specifikovaného v čl. 1 odst. 1.1 této smlouvy. Klient je povinen uloženou smluvní pokutu řádně uhradit. Úhrada smluvní pokuty se řídí podmínkami stanovenými v čl. III.5 produktových podmínek. Tímto není dotčeno právo domáhat se náhrady způsobené škody, a to i v případě, že by vzniklá škoda v souhrnu převyšovala výši smluvní pokuty. e) Ze Smlouvy o zřízení zástavního práva nemovitostem číslo 202/01679/12/2/01 , že předchůdce žalobce Raiffeisenbank a. s., IČO 49240901 coby zástavní věřitel tuto uzavřel dne 28. 6. 2012 se zástavci Miloslavem Čunkem, rodné číslo 630719/0197 a dlužnící Simonou Čunkovou rodné číslo 686028/174, oba bytem Janová 127, PSČ 755 01 s odkazem na ustanovení § 152 zákona č. 40/64 Sb., občanského zákoníku v platném viz k zajištění plnění z úvěrové smlouvy číslo 502/01679/12/11/01 uzavřené jiných dlužníky. Předmět zástavy je specifikován v čl. 3. a v čl. 4 Závazky , kde se pod bodem 4.1. zástavce zavazuje: a) po podpisu této smlouvy podat návrh na vklad zástavního práva ve prospěch zástavního věřitele k předmětu zástavy u příslušného Katastrálního úřadu a nevzít tento návrh na vklad k předmětu zástavy zpět bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele ; b) v případě, kdy katastrální úřad přeruší řízení o vkladu zástavního práva ve prospěch zástavního věřitele nebo zamítne vklad zástavního práva ve prospěch zástavního věřitele, učinit veškeré kroky směřující k odstranění vad návrhu na vklad zástavního práva, popřípadě tomuto poskytnout zástavnímu věřiteli součinnost střední to platí též v případě, že katastrální úřad snese jakékoliv námitky či připomínky ke smlouvě ; c) bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele a stavby nelze zřídit, kromě dalšího zástavního práva, jiné své právo k věci cizí ve prospěch třetí osoby. Dále se zástavce zavazuje, že bude zástavního věřitele v dostatečném časovém předstihu písemně informovat o zamýšleném převodu vlastnictví předmětu zástavy na jinou fyzickou nebo právnickou osobu; d) pro případ, že zástavce zřídí další zástavní právo k předmětu zástavy, oznámí zástavnímu věřiteli tuto skutečnost do pěti pracovních dní od podpisu příslušné zástavní smlouvy; e) předem projednat se zástavním věřitelem uzavření jakýchkoliv smluv souvisejících s nakládáním s předmětem zástavy s výjimkou smluv týkajících se dodávek služeb, energií a údržby a předem požádat o souhlasu zástavního věřitele s uzavřením nájemních smluv na dobu delší než 1 rok. Pokud se zástavní věřitel písemně nevyjádří k takové žádosti ve lhůtě 10 pracovních dnů, má za to, že souhlasí. Zástavce se dále zavazuje předem požádat o souhlas zástavního věřitele s provedením stavebních úprav a ostatních změn na předmětu zástavy vyžadujících stavební povolení. V případě, že se zástavní věřitel k uvažovaným změnám písemně do jednoho měsíce ode doručení žádosti nevyjádří, má se za to, že s provedením změn souhlasí. V případě, že je předmět zástavy v době uzavření této smlouvy ve výstavbě, dává tímto zástavní věřitel souhlas s dokončením předmětu zástavy; f) řádně pečovat o předmět zástavy a jeho případné poškození bez zbytečného odkladu odstranit. Pokud dojde ke snížení hodnoty předmětu zástavy, je zástavce povinen tuto skutečnost bez odkladu oznámit zástavnímu věřiteli; g) zpřístupnit na výzvu zástavního věřitele předmět zástavy pověřenému zástupci zástavního věřitele za účelem kontroly stavebně technického stavu předmětu zástavy a způsobu hospodaření s ním. Zástavce se zejména zavazuje, že umožní v souvislosti s případnou přípravou a realizací prodejem předmětu zástavy vstup do předmětu zástavy za účelem zpracování aktualizovaného odhadu ceny předmětu zástavy, prohlídku předmětu zástavy potenciálním kupcům, a to za doprovodu zástavce, případně osoby zástavcem určené. V případě, že zástavce osobu, za jejíž účasti bude umožněn vstup do předmětu zástavy zástavnímu věřiteli nesdělí, je zástavní věřitel

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

oprávněn si tuto osobu zvolit sám. Povinnost zpřístupnit předmět zástavy trvá po celou dobu existence zástavního práva podle této smlouvy; h) Předložit zástavnímu věřiteli potřebné doklady k provedení aktualizovaného odhadu ceny předmětu zástavy; i) zdržet se jakékoliv dispozice s předmětem zástavy, která by znesnadňovala možnost realizace předmětu zástavy; j) bezodkladně písemně zástavního věřitele informovat o změně ve skutečnostech charakterizujících zástavce, zejména o změně bydliště, případně sídla, ke změně jména, popřípadě obchodní firmy; poskytnout vyžádanou součinnost v případě realizace zástavního práva. V čl. 5 Prohlášení a ujištění zástavce pod bodem 5.1 zástavce prohlašuje a ujišťuje zástavního věřitele, že: a) je neomezeným a výlučným vlastníkem předmětu zástavy a že má hlavní věřitel na základě této smlouvy získat zástavní právo k předmětu zástavy. Kde zástavce prohlašuje, že předmět zástavy není zatížen žádným zástavním právem, předkupním právem, ani věcným břemenem a že žádná třetí osoba nemá k předmětu zástavy smluvní nebo věcné právo s výjimkou omezení, se kterými zástavního věřitele seznámil a která jsou pro zástavního věřitele akceptovatelná; b) podle nejlepšího vědomí zástavce neexistuje žádná skutečnost, která by znemožnila nebo zpochybnila vznik zástavního práva dle této smlouvy; c) uzavření této smlouvy a plnění povinností z ní vyplývajících probíhá v souladu s jeho oprávněnímmi a není ani v rozporu s jeho zákonnými , úředními či smluvními omezeními, která jsou pro něj závazná; d) ke dni podpisu této smlouvy není v prodlení s plněním svých daňových povinností ani jiných platebních poviností a veřejných odvodů vzniklých na základě právního předpisu, (zejména s platbami pojistného na sociální zabezpečení), právních či protiprávních úkonů; e) podle nejlepšího vědomí zástavce neprobíhá ani nehrozí žádné jednání, žaloba nebo jiné řízení před soudem či správním orgánem, pro zřízení, exekuce ani šetření týkat senát záležitosti zástavcem, jeho majetku nebo jeho práv, které by při nepříznivém rozhodnutí mohl bránit zástavci k plnění jeho povinností podle této smlouvy, nebo které by mohla znemožnit či ztížit vznik nebo realizaci zástavního práva a nezavdává vědomí nebyl vůči němu podán návrh na zahájení konkursu či vyrovnání. Pod bodem 5.2 je pak ujednání, že každé prohlášení a ujištění zástavce uvedené v článku výše se považují se za opakované ke každému dni v období trvání této smlouvy. Zástavce je povinen zajistit, aby prohlášení k ujištění byla pravdivá. Nepravdivost uvedených prohlášení k ujištění je případem porušení pro účely úvěrové smlouvy. V čl. 6 Závěrečná ustanovení je pod bodem 6.11 deklarováno, že v případě porušení a/nebo nedodržení závazků, uvedených výše ve Smlouvě, je zástavní věřitel oprávněn požadovat, aby mu zástavce zaplatil smluvní pokutu až do výše 2 % procent z jistiny úvěru specifikovaného v čl. 2 odst. 2.11 této smlouvy. Smluvní pokuta je splatná dnem doručení výzvy zástavního věřitele na zaplacení smluvní pokuty zástavci. Uhrazení smluvní pokuty se nedotýká nároku zástavního věřitele na náhradu škody, která vznikne v důsledku porušení příslušné povinosti zástavcem dle této smlouvy. f) Z Úvěrové smlouvy č. 502/01861/12/1/01 uzavřené předchůdcem žalobce Raiffeisenbank a.s. IČO49240901 a dlužnicí (spolu s Miloslavěm Čunkem) dne 28.6.2012, že touto smlouvou se banka zavázala poskytnout klientovi po splnění podmínek stanovených touto smlouvou peněžní prostředky formou hypotečního úvěru (dále jen úvěr) do výše celkového limitu úvěru ve výši 1.052.000 Kč. Závazky a prohlášení klienta-dlužníka v čl. 3, způsob splácení úvěru, úroků a poplatků čl. 4, jakož i porušení ujednání týkající se porušení smlouvy v čl. 8 jsou shodná jako v již citované smlouvě o úvěrovou č. číslo502/01679/12/1/01 uzavřené předchůdcem žalobce Raiffeisenbank a.s. a dlužnicí dne 28.6.2012. Shodně je taky sjednána i smluvní pokuta. g) Ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem číslo 502/01861/12/2/01, že předchůdce žalobce Raiffeisenbank a. s., IČO 49240901 coby zástavní věřitel tuto

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

uzavřel dne 28. 6. 2012 se zástavci Miloslavem Čunkem, rodné číslo 630719/0197 a dlužnící Simonou Čunkovou rodné číslo 686028/174, oba bytem Janová 127, PSČ 755 01 s odkazem na ustanovení § 152 a násl. zákona č. 40/64 Sb., občanského zákoníku v platném znění k zajištění plnění z úvěrové smlouvy číslo 502/01861/12/1/01 uzavřené dlužníky. Předmět zástavy je specifikován v čl. 3. V čl. 4 závazky zástavce, v čl. 5 Prohlášení zástave a v čl. 6 Závěrečná ujednání shodna jsou shodná jako v citované smlouvě o zřízení zástavního práva k nemoviteostem číslo 502/01679/12/2/01 uzavřené předchůdcem žalobce Raiffeisenbank a.s. a dlužnicí téhož dne , tj. dne 28.6.2012.

8. V daném případě byly jak Smlouva o hypotečním úvěru i Smlouva o úvěru tak i obě Zástavní smlouvy uzavřeny před účinností zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák. a proto je nutno tyto posuzovat dle dosavadních právních předpisů ( § 3028 odst.2,3 citovaného zák.) .

9. Dle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Účastníci tak uzavřeli úvěrové smlouvy ve smyslu ust. § 497 a násl. zá č. 513/1991 Sb v rozhodném znění, obchodního zákoníku (viz obchodní zákoník). Jejich vztah se řídí obchodním zákoníkem ve smyslu ust. § 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku.

11. Dle § 262 obch. zák. se touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona podle odstavce 1, jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí touto částí zákona ( odst. 3). Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku ( odst. 4) .

12. Z výše uvedeného vyplývá, že na spor je nutno nahlížet z pohledu norem přijatých na ochranu spotřebitele. Jak judikoval Ústavní soud (nález ze dne 15. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 342/09, uveřejněný na www.nalus.usoud.cz) cit.: Východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Společným znakem této nové kogentní právní úpravy je tedy snaha cestou práva vyrovnat tuto faktickou nerovnost, a to formou omezení autonomie vůle. Základním ustanovením majícím za úkol chránit spotřebitele v případě smluv o spotřebitelském úvěru jsou jednak ustanovení zákona č. 321/2001 Sb. (v daném případě ustanovení zák. č. 145/2010 Sb.) a dále ustanovení § 55 a 56 obč. zák., nyní ustanovení § 1813 zák. č. 89/2012 Sb , o. z. v platném znění o zneužívajících klauzulích, přičemž platí, že požadavek, aby soud, který zjistí, že smluvní klauzule ve spotřebitelské smlouvě má zneužívající charakter, o tom informoval (z úřední povinnosti) účastníky řízení a umožnil jim, aby se k tomu vyjádřili způsobem, který stanoví vnitrostátní procesní pravidla, se zásadně uplatní pro všechny typy možných zneužívajících klauzulí, přičemž soud není při přezkumu zakázaných klauzulí odkázán

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová. na námitky spotřebitele (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 29Cdo 530/2012, uveřejněný na www.nsoud.cz nebo rozsudek Soudního dvora ze dne 21. února 2013, Banif Plus Bank Zrt., C-472/11).

13. Dle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. 14. Dle § 35 obč. zák. projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit ( odst. 1). Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem ( odst. 2). Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen ( odst. 3) . 15. Dle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel (odst. 1). Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti ( odst. 2) . Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání ( odst. 3) . 16. Dle § 55 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3). 17. Dle § 56 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran ( odst. 1) . Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění ( odst. 2) . 18. Dle § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Dle § 153 obč. zák. zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví ( odst. 1) . Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy ( odst. 2) . 19. Dle § 155 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky ( odst. 1) . Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky ( odst. 3) . Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době ( odst. 4) .

20. Dle § 544 obč. zák. Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda ( odst. 1) . Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení ( odst. 2) . 21. Dle § 545 obč. zák. nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení ( odst. 1) . Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto ( odst. 2). Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil ( odst. 3) .

22. Z uvedeného tak vyplývá, že soud je povinen přezkoumat, zdali klauzule obsažené ve spotřebitelské smlouvě neznamenají v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran či zda se neodchylují od zákona v neprospěch spotřebitele. Dle stávající judikatury platí, že přezkumu z pohledu zneužívajících klauzulí nepodléhají klauzule individuálně sjednané (kterými je třeba rozumět takové klauzule, které jsou výsledkem jednání mezi účastníky a které může spotřebitel reálně ovlivnit, tedy takové, které nebyly sepsány předem, a spotřebitel proto nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky, zejména v souvislosti s předem sepsanou běžnou smlouvou) a dále smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (srovnej i § 1813 o. z. v platném znění).

23. Podle ustanovení § 266 obch. zák. projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (odstavec 1). V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (odstavec 2). Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí (odstavec 3). Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila (odstavec 4).

26. Nejvyšší soud vyložil v rozsudku ze dne 26. listopadu 1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy č. 7, ročník 1999, s. 386, že jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu.

27. Je přitom třeba zvláště zdůraznit, že podle judikatury Ústavního soudu (srov. zejména nález ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003), která se promítla též v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 27. března 2008, sp. zn. 26 Cdo 2317/2006, který je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz), základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy (nevede k závěru o její neplatnosti), před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady; je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Rozhodování upřednostňující výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím Ústavní soud hodnotí jako ústavně nekonformní a rozporné s principy právního státu. Jsou-li tedy ve vzájemném konfliktu interpretační alternativy, z nichž jedna zakládá neplatnost smlouvy a druhá nikoliv, uplatní se pravidlo priority výkladu nezakládajícího neplatnost smlouvy, za předpokladu ovšem, že výklad nezakládající neplatnost smlouvy je vůbec možný (že se jedná ještě o výklad). Jak totiž opakovaně ve svých rozhodnutích zdůrazňuje

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

Nejvyšší soud, výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat (srov. např. usnesení ze dne 7. října 1998, sp. zn. 1 Odon 110/1998, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1999, pod číslem 30).

28. Nutno říci, že soud při výkladu smluvního ujednání smluvních stran vycházel z citovaných zákonných ustanovení a prezentovaných judikatorních názorů, když z uvedeného vyplývá , že v daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou i ve vztahu k zástavní smlouvě, která byla uzavřena v souladu s ustanovením § 152 a následujících obč. zák. v rozhodném znění, což navíc mezi účastníky nebylo ani sporné.

29. Z podrobné citace smluvních ujednání ve smlouvách o úvěrech a zástavních smlouvách vyplývá, že v nich byly podrobně popsané povinnosti , které byla dlužnice (zástavce) po dobu trvání smluv plnit. Ve sporných ustanoveních článku 3, 4 a 5 úvěrových smluv jsou zcela srozumitelně a určitě uvedené závazky dlužnice v čl. 8.1 pak pouze uvedeno, že v případě jakéhokoliv porušení této smlouvy včetně Produktových podmínek , je banka oprávněna po předchozím písemném upozornění uplatnit vůči klientovi nejen opatření dle čl. III.7 Produktových podmínek , a uložit mu za každý takový případ porušení smluvní pokutu až do výše 2 % z celkového limitu úvěru specifikovaného v čl. 1 odst. 1,1 Smlouvy , tj. ujednání o smluvní pokutě. Takto byla smluvní pokuta vyjádřená i v zástavních smlouvách

30. Dle názoru soudu na rozdíl od žalované má za to, že jazykovým výkladem lze jednoznačně dospět k závěru, že maximální výše smluvní pokuty je určitě vymezena 2% z jistiny poskytnutého úvěru a tato výše není s ohledem na výši poskytnutých úvěrů ( 908.000 Kč a 1.052.000Kč) a sjednanou dobu jejich splácení nepřiměřená.

31. Na rozdíl od žalované má soud za to, že z citovaného ujednání vyplývá jednoznačně, že je touto smluvní pokutou zajištěné plnění všech povinností, ke kterým se dlužník zavázal a tato skutečnost je srozumitelná i pro průměrného spotřebitele. Je však podstatné při posuzování uplatněných smluvních pokut, že některé závazky-povinnosti dlužníka se významem překrývají, tj. ukládají shodnou povinnost již shora uvedenou, tj. např. zajistit dostatek finanční prostředků na účtu ( čl. 4 odst. 4.4), platit řádně úroky( čl 5 odst. 5.2), povinnost uhradit své finanční závazky ke dni splatnosti ( čl. 4 odst. 4.5), kterážto dle názoru soudu jsou shodná s povinností dlužníka plnit řádně své platební povinnosti dle čl. 4 odst. 4.1. Veškeré tyto povinnosti ve svém souhrnu i samostatně nejsou protiprávní. Pokud však na jejich základě je vůči spotřebiteli uplatněna smluvní pokuta za jejich porušení jako celku, dochází tak k nerovnováze v právech a povinnostech stran k tíži dlužníka a překrývajícím se sankcím nelze přiznat opodstatnění. Soud tak považuje tyto smluvní pokuty shodně se žalovanou neplatnými.

32. Řídě se uvedenou úvahou vycházel soud pak zejména z funkcí smluvní pokuty, které dle konstantní judikatury jsou preventivní, reparační a sankční, a zásadně směřují dlužníka k řádnému plnění platebních povinností a v případě zástavní smlouvy k zajištění udržení hodnoty předmětu zástavy, což je jasné a srozumitelné i průměrnému spotřebiteli a proto považuje za relevantní smluvní pokutu (spolu s příslušným úrokem z prodlení) vyúčtovanou a přihlášenou žalobcem u dílčí pohledávky 2 pod bodem . I za porušení čl. 3 odst. 3.1 c)-porušení prohlášení, že nehrozí a neprobíhá žádné jednání před soudem či spr. orgánem, jehož výsledek by mohl ohrozit řádné splnění jeho závazků a II. za porušení povinností splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Výše vyměřené smluvní pokuty koresponduje s ujednáním v čl. 8. odst. 8.1. tj. 2% z jistiny tedy za každé porušení povinnosti 18.160 Kč, tj. celkem 36.320 Kč, úrok z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. činí 576,74 Kč , celkem tedy u dílčí pohledávky č. 2 přiznal soud za opodstatněnou smluvní pokutu ve výši 36.896,74 Kč .

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.

Stejnou úvahou se řídil při posuzování dílčí pohledávky č. 7, která byla přihláškou žalobce uplatněna shodně jako dílčí pohledávka č. 2 ( a má také i shodný zjištěný skutkový stav), když zde vycházel z odlišné výše smluvní pokuty ( 2 % z jistiny ), mající základ v odlišné výši poskytnutého úvěru tj. z částky 21.040 Kč x 2 činí částku 42.080 Kč , úrok z prodlení činí částku 668,21 Kč, celkem tedy činí výše soudem uznané částku 42.748,21 Kč . 33. Pokud jde o smluvní pokuty sjednané za porušení povinností uvedených v zástavních smlouvách, shledal soud za relevantní sankci za porušení povinností vymezené v čl. 4 odst. 1 (f) povinnost pečovat o nemovitost-předmět zástavy a čl. 5 odst. 5.1. (e) povinnost oznámit hrozící či probíhající jednání u přísl orgánů viz . přihláška u dílčí pohledávky č. 3 a dílčí pohledávky č. 8 specifikace pod body I. a IV. , která s ohledem na význam povinností, jež zajišťují mají pro zástavního věřitele zásadní význam a jsou i pro průměrného spotřebitele srozumitelná. U dílčí pohledávky č. 3 tak považuje soud za adekvátní částku 18.160 Kč x 2, tj. celkem 36.320 Kč a z této částky pak činí výše úroku z prodlení částku 688,89 Kč ( za dobu 27.6.2017 do 20.9.2017), celkem tedy částku 37.008,89 Kč. U dílčí pohledávky č. 8 považuje pak soud za adekvátní částku 21.040 Kč x 2, tj . celkem 42.080 Kč a z této částky pak činí výše úroku z prodlení částku 798,14 Kč (za dobu 27.6.2017 do 20.9.2017), celkem tedy částku 42.878,14 Kč. Ostatní smluvní pokuty považuje soud s ohledem na výše uvedené za neplatné pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.).

34. Pokud jde o pohledávku specifikovanou v přihlášce u dílčích pohledávek č. 3 a č. 8 pod body II. a III. i zde se významově dle názoru soudu jednotlivé sankcionované povinnosti překrývají-dlužník je povinen zdržet se dispozice s předmětem zástavy ( čl. 4 odst. 4.1 (i)) a porušení prohlášení, že předmět zástavy není zatížen žádným zástavním právem .( čl. 5 odst. 5.1.(a). Žalobcem v přihlášce a nakonec ani v žalobě nebylo tvrzeno, že by dlužník smluvně s předmětem zástavy disponoval. Porušení této povinnosti je navíc saturováno již povinností dlužníka ohlásit hrozící řízení v čl. 5. odst. 1 (e). 35. Soud si je vědom tohoto, že ochrana spotřebitele nemůže být bezbřehá. Nicméně vždy se tak musí jednat o proporcionalitu a nesmí se jednat o cílené navyšování dluhu a ctít zákon v daném případě na ochranu spotřebitele (§ 55 odst.1. a § 56 odst. 1 obč. zák. v rozhodném znění, zák. č. 145/2010 Sb.), což v projednávané věci v uvedeném rozsahu není splněno. Uznal proto za opodstatněné smluvní pokuty spolu s přísl. v celkové výši 159.531,97 Kč.

36. S ohledem na výše uvedené , má soud za to, že popěrný úkon insolvenčního správce ve shora uvedeném rozsahu celkové částky 209.893,37 Kč je důvodný,

37. Řídě se uvedenou úvahou rozhodl soud tak, jak ve výroku I. a II. uvedeno.

38. Nákladový výrok vychází z ustanovení § 7 IZ a § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla úspěšná v rozsahu 56,82% , žalobce v rozsahu 43,18% , přísluší tedy žalované, která byla advokátně zastoupena úhrada vzniklých nákladů řízení v rozsahu 13,64 % , z celkových nákladů ve výši 8.228 Kč dle ust. § 9 odst. 4, písm. c) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 3.100 Kč (příprava a převzetí, sepis vyjádření k žalobě , 2 x 300 Kč režijní paušál dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., spolu s 21 % DPH dle § 137 o.s.ř. tj. částky 1.428 Kč, činí částku 1.122,30 Kč. Proto soud tuto platební povinnost uložil žalobci zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta ( § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř.).

39. Pro úplnost je třeba uvést, že při vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti ve výroku III., kde soud opomněl uvést platební místo k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta , třebaže byl žalovaný zastoupen advokátem . Tuto zjevnou nesprávnost odstranil soud postupem dle ust. § 164 o. s. ř. tak, že ji v protokolu o vyhlášení rozsudku opravil a

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová. v písemném vyhotovení rozsudku uvedl ve výroku III. již předmětné platební místo. Skutečnost, že se jedná o zřejmou nesprávnost přitom vyplývá z obsahu spisu i odůvodnění nákladového výroku pod bodem 38.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 27.4.2018

JUDr. Vlastimila Potoczková v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Vlasta Zezulová.