198 ICm 824/2016
č.d. 198 ICm 824/2016-20 (MSPH 98 INS 14321/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Alešem Bartošem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Šárka anonymizovano , anonymizovano , Revoluční 118, 747 92 Háj ve Slezsku- Lhota, proti žalovanému: ZILVAROVÁ CTIBOR HLADKÝ v.o.s., insolvenční správce dlužníka: ASTRAIA CZ a.s., IČ: 28918398, sídlem Národní třída 41/973, 110 00 Praha 1, zastopenému Mgr. Lenkou Gomez Tomčalovou, advokátkou se sídlem Národní 973/41, Praha 1 o určení pořadí uplatněné pohledávky

takto:

1. Určuje se, že pohledávka č. 3 ve výši 240.000,-Kč. Uplatněná přihláškou P20-1, v insolvenčním řízení dlužníka ASTRAILA CZ, a.s., IČ: 28918398, se sídlem Praha 1, Křemencova 178/10, 110 01, v insolvenčním řízení vedeném městským soudem v Praze, pod sp. zn. MSPH 98 INS 14321/2011, věřitele Šárky anonymizovano , nar. 24.07.1969, bytem Revoluční 118, 747 92 Háj ve Slezsku-Lhota, je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu ust. § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů k řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhá určení, že pohledávka ve výši 240.000,-Kč přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za isir.justi ce.cz majetkovou podstatou. Uvedla, že usnesením zdejšího soudu ze dne 03.02.2016 byla vyzvána, aby ve lhůtě 30ti dnů ode dne doručení podala žalobu proti insolvenčnímu správci o určení pořadí uplatněné pohledávky, uplatněné jako pohledávku za majetkovou podstatou, nebo jako pohledávku postavenou na roveň pohledávce za majetkovou podstatou. Uvedla dále, že v přihlášce pohledávky pod bodem III., označila pohledávku z pracovního poměru na základě pracovní smlouvy ze dne 08.07.2010 a na základě dohody o mzdě ze dne 07.07.2010. Druh výkonu práce byl sjednán jako ředitel PR, přičemž obsahovou náplní této práce bylo podle čl. 18 pracovní smlouvy zajišťování dodržování etiky v pojišťovnictví. Náplní práce bylo zastupovat zaměstnavatele navenek jako mluvčí, snaha o pozitivní zviditelňování zaměstnavatele a propagaci jeho dobrého jména, jednání s veřejnoprávními médii a zajišťování pozitivní reference k budování silné pozice na trhu. Taková činnost je zcela odlišná od činnosti člena představenstva. Proto odměna za tuto činnost, sjednanou v pracovní smlouvě a honorovanou podle dohody o mzdě, je mzdou podle zákoníku práce a je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 odst. 1 písm. a) ins. zákona.

Podáním ze dne 4.8.2017 se žalovaný k žalobě vyjádřil s tím, že navrhl její zamítnutí. Uvedl, že do insolvenčního řízení byly žalovanou přihlášeny celkem čtyři pohledávky na základě přihlášky č. 20 ze dne 30.03.2012. Pohledávka žalobkyně č. 1 ve výši 12.000,-Kč, pohledávka žalobkyně č. 2 ve výši 10.000,-Kč a pohledávka žalobkyně č. 4 ve výši 17.822,-Kč byly insolvenčním správcem na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 12.07.2012 uznány. Pohledávka žalobkyně č. 3 ve výši 240.000,-Kč byla rovněž uplatněna přihláškou č. 20, přestože se má jednat dle § 169 odst. 1 písm. a) zákona Insolvenčního zákona o pohledávku z pracovněprávního vztahu žalobkyně k dlužníkovi, a tedy o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Žalovaný v rámci insolvenčního řízení na přezkumném jednání konaném dne 12.07.2012 pohledávku žalobkyně č. 3 nepopřel pro pořadí (insolvenční správce nepovažuje pohledávku č. 3 za pohledávku podléhající režimu přihlašování podle § 173 IZ), nýbrž odmítl uznat existenci pohledávky č. 3, neboť má za to, že nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 240.000,-Kč vůbec nevznikl.

Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní, zejména přihláškou pohledávky ze dne 2.4.2012, pracovní smlouvou a dohodou o mzdě ze dne 7.7.2010 má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně dne 2.4.2012 přihlásila do insolvenčního řízení pohledávky, mimo jiné i pohledávku ve výši 240.000,-Kč a to jako dílčí pohledávku č.3, jako právní důvod vzniku uvedla pracovní smlouvu ze dne 8.7.2010 a dohodu o mzdě ze dne 7.7.2010. Na přezkumném jednání konaném dne 12.7.2012 insolvenční správkyně uvedla, že dílčí pohledávku č. 3 ve výši 240.000,-Kč popírá pro pravost přesto, že se jedná o pohledávku pracovně právní. Z upraveného seznamu přihlášených pohledávek, předloženého soudu dne 1.6.2012 soud zjistil, že dílčí pohledávka č.3 přihlášené žalobkyní ve výši 240.000,-Kč je popřena zcela pro pravost.

Podle ustanovení § 203a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenčního zákona, dále jen IZ, v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno. Řízení o žalobě je incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a) IZ.

Dle ustanovení §203 odst.4/ Insolvenčního zákona neuspokojí-li osoba s dispozičním oprávněním (zde insolvenční správce) pohledávku za majetkovou podstatou nebo pohledávku jim postavenou na roveň, může se věřitel domáhat jejího splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičním oprávněním, nejde o incidenční spor.

Vztah žalob podle ust.§203 odst.4/ a 203a Insolvenčního zákona je ten, že v případě sporu podle e§203 odst.4/ jde o žalobu na plnění, kdy osoba s dispozičním oprávněním odmítá uhradit uplatněnou pohledávku za majetkovou podstatou, naproti tomu spor podle §203a je pouze sporem o pořadí ve chvíli, kdy není zpochybňována platnost a výše uplatněné pohledávky, soud pouze posuzuje otázku pořadí, pravost a existence uplatněné pohledávky nemůže být v tomto sporu řešena.

V předmětné věci žalobkyně jednoznačně uplatnila v insolvenčním řízení svoji pracovněprávní pohledávku, a to jako dílčí pohledávku č. 3 v přihlášce pohledávek. Insolvenční správkyně jako osoba s dispozičním oprávněním se k této uplatněné pohledávce vyjádřila tak, že ji neuznává s tím, že dle jejího názoru vůbec nevznikla, jednoznačně se tak jedná o pohledávku, kterou musí žalobkyně uplatnit vůči insolvenční správkyni postupem dle §203 odst.4/ Insolvenčního zákona u obecného soudu. Vzhledem k tomu však, že pohledávka byla přezkoumána a insolvenční správkyní na přezkumném jednání popřena a tento výsledek přezkumného jednání zachycen v upraveném seznamu přihlášených pohledávek, vznikly fakticky pochybnosti o tom, zda je dílčí pohledávka č.3 uplatněná žalobkyní ve výši 240.000,-Kč pracovněprávní pohledávkou tedy pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou nebo pohledávkou, kterou je nutno přihlásit přihláškou postupem dle §165 a násl. Insolvenčního zákona a podrobit přezkumu na přezkumném jednání.

Dle názoru soudu je nepochybné, že dílčí pohledávka č.3 ve výši 240.000,-Kč je pohledávkou pracovněprávní, žalobkyně ji takto v přihlášce pohledávky označila a dokládala ji pracovní smlouvou s dlužníkem jako zaměstnavatelem ze dne 8.7.2010 a dohodou o mzdě ze dne 7.7.2010. Jak vyplývá ze stanoviska insolvenční správkyně na přezkumném jednání, ani ona neměla pochybnosti o tom, že se jedná o pohledávku pracovněprávní. Dle §169 odst.1/ písm.a) Insolvenčního zákona jsou pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Soud proto v předmětné věci nezbylo, než určit, že sporná dílčí pohledávka č.3 ve výši 240.000,-Kč přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení přihláškou je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, byť si je vědom, že vzhledem ke stanovisku správce se jedná o situaci řešenou v §203 odst.4/ Insolvenčního zákona. Soud tak rozhodl v zájmu právní jistoty stran s tím, že postavit na jisto, zda je uplatněná pohledávka žalobkyní oprávněná může řešit pouze nalézací obecný soud, pokud takovou žalobu žalobkyně poté, co tento rozsudek nabude právní moci, podá. Na dílčí pohledávku č.3 ve výši 240.000,-Kč přihlášenou žalobkyní do insolvenčního řízení dlužníka se tak po právní moci tohoto rozhodnutí bude hledět jako na pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, kterou žalobkyně postupem dle §203 odst.1/ Insolvenčního zákona-uplatnila vůči osobě s dispozičním oprávněním zde vůči žalované insolvenční správkyni.

O nákladech řízení rozhodl soud dle §142 odst.1/ o.s.ř. podle úspěchu ve věci, kdy žalobkyně měla ve věci úspěch, ale dle §202 odst.1/ Insolvenčního zákona nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 16. listopadu 2017

JUDr. Aleš Bartoš, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Krupařová