196 ICm 699/2014
Č.j.: MSPH 196 ICm 699/2014-25 (MSPH 96 INS 27883/2012)

Městský soud v Praze, se sídlem Praha 2, Slezská 9, rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Kamilou Balounovou v právní věci žalobce: JUDr. Dana Hanáková, se sídlem Hurbanova 1279/6, 142 00 Praha 4, insolvenčního správce dlužníka ARP-TH s.r.o., IČ 26747898, se sídlem Křížová 2598/4, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: OKNOPLUS SK, spol. s r.o., IČ: 34149261, se sídlem Bratislavská 466, 911 05 Trenčín, Slovenská republika, právně zastoupen: JUDr. Oktaviánem Kociánem, advokátem, se sídlem Příkop 6, 604 20 Brno, o neúčinnost kupní smlouvy

takto:

I. Určuje se, že kupní smlouva uzavřená dne 17.10.2012 mezi prodávajícím ARP- TH spol. s.r.o., Křížová 2598/4, 150 00 Praha 5, IČ 26747898 a kupujícím OKNOPLUS SK, spol. s.r.o., Bratislavská 466, 911 05 Trenčín, IČ 34149261, Slovenská republika, jejímž předmětem je prodej motorového vozidla tovární značky AUDI A6 AVANT, rok výroby 2006, výrobní číslo vozidla: WAUZZZ4F16N167749, identifikační číslo motoru (typ): BMK, barva černá, číslo technického průkazu: UAK 748 356 s přidělenou registrační značkou 5SO 03 75 za kupní cenu 78.800,-Kč je neúčinným právním úkonem.

II. Určuje se, že vzájemný zápočet pohledávek na základě Dohody o započítání vzájemných pohledávek ze dne 12.11.2012 mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinným právním úkonem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 24.2.2014 podal žalobce JUDr. Dana Hanáková, se sídlem Hurbanova 1279/6, 142 00 Praha 4, insolvenčního správce dlužníka ARP-TH s.r.o., IČ 26747898, Křížová 2598/4, 150 00 Praha 5, žalobu na neúčinnost právního úkonu-kupní smlouvy ze dne 17.10.2012. Dne 17.10.2012 měl dlužník jako prodávající uzavřít smlouvu se žalovaným jako kupujícím. Touto smlouvou měl dlužník převést na společnost OKNOPLUS SK, spol. s r.o., isir.justi ce.cz

IČ: 34149261, motorové vozidlo tovární značky AUDI A6 AVANT, rok výroby 2006, výrobní číslo vozidla: WAUZZZ4F16N167749, identifikační číslo motoru (typ): BMK, barva černá, číslo technického průkazu: UAK 748 356 s přidělenou registrační značkou 5SO 03 75 za kupní cenu 7.800,-EUR. Na základě uvedené smlouvy byla vystavena na kupujícího faktura č. FVoe 12001 dne 17.10.2012 se splatností dne 31.10.2012 na částku 7.800,-EUR. Kupní cena nebyla na účet dlužníka uhrazena a podle jednatele dlužníka byla kupní cena započtena oproti pohledávkám, které měl žalovaný za společností ARP-TH s.r.o., IČ 26747898. Podle žalobce se v daném případě jednalo o zvýhodňující právní úkon, kterým měl být na základě kupní smlouvy ze dne 17.10.2012 převeden majetek dlužníka na společnost (žalovaného), se kterou byl propojen osobou jednatele. Právní úkon měl dlužník uskutečnit necelý měsíc před zahájením insolvenčního řízení, tj. dne 12.11.2012. Kupní cena za výše uvedené vozidlo nebyla kupujícím uhrazena, tudíž se do majetkové podstaty dlužníka nedostala žádná částka, která by mohla sloužit poměrnému uspokojení věřitelů. Žalovaný měl takto získat vyšší uspokojení než by mu jinak v rámci insolvenčního řízení po prohlášení konkursu náleželo, a to na úkor ostatních věřitelů. Proto má žalobce za to, že výše uvedený právní úkon, tj. kupní smlouva dne 17.10.2012 je neúčinným právním úkonem a proto navrhuje, aby zdejší soud vydal rozhodnutí, kterým určí, že kupní smlouva ze dne 17.10.2012 a vzájemný zápočet pohledávek na základě dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne 12.11.2012 mezi dlužníkem a žalovaným jsou neúčinnými právními úkony. Žalobce na podporu svých tvrzení předložil následující listinné důkazy: Dohodu o započtení vzájemných pohledávek ze dne 12.11.2012, Fakturu-daňový doklad č. FVoe 12001, Kupní smlouvu ze dne 17.10.2012.

Žalovaný ve svém podání ze dne 10.10.2014, doručeném soudu dne 16.10.2014, k výše uvedenému uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a neopodstatněnou. Předmětná smlouva ze dne 17.10.2012 byla podepsaná dne 17.10.2012, tj. v době kdy dlužník nebyl v úpadku a kupní smlouva měla veškeré zákonem vyžadované náležitosti. Předmětem kupní smlouvy byl úplatný převod motorového vozidla, přičemž došlo k předání vozidla kupujícímu. Kupní cena byla stanovena dohodou stran a žalovaný ji považuje za zcela přiměřenou vzhledem k typu a veku movité věci. Dlužník jako prodávající řádně vystavil fakturu za předmětné vozidlo s řádně uvedenou kupní cenou. Následně vzhledem na vzájemné pohledávky smluvních stran došlo dne 12.11.2012 k uzavření dohody o vzájemném započtení pohledávek, což mělo za následek zánik pohledávek. Právní úkon tak nemohl být zvýhodňujícím úkonem na úkor ostatních věřitelů. Dále žalovaný nesouhlasí s tvrzením, že by s dlužníkem tvořil koncern, jelikož je samostatným právním subjektem podnikajícím na území Slovenské republiky. Mezi žalovaným a dlužníkem nebyla podepsaná žádná smlouva či pakt, který by měl za následek vznik koncernu. Zásadně tak odmítá tvrzení žalobce a požaduje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

Z kupní smlouvy ze dne 17.10.2012 bylo zjištěno, že společnost dlužníka jako prodávající uzavřela se společností OKNOPLUS SK, spol. s r.o., IČ 34149261, smlouvu, jejímž předmětem byl prodej motorového vozidla tovární značky AUDI A6 AVANT, rok výroby 2006, výrobní číslo vozidla: WAUZZZ4F16N167749, identifikační číslo motoru (typ): BMK, barva černá, číslo technického průkazu: UAK 748 356 s přidělenou registrační značkou 5SO 03 75. Kupní cena byla stanovena dohodou mezi účastníky tohoto řízení ve výši 7.800,-EUR. Prodávající odevzdal kupujícímu před podpisem této smlouvy výše uvedené motorové vozidlo, které kupující převzal. Okamžikem předání movité věci měl kupující nabýt vlastnické právo k automobilu. Současně s převodem automobilu dlužník odevzdal kupujícímu doklady k řádnému užívání vozidla a příslušenství, tj. běžného vybavení vozidla. Účastníci jsou ve smlouvě identifikováni obchodním jménem, identifikačním číslem a sídlem obou právnických osob. Za prodávajícího smlouvu podepsal Ing. Rastislav anonymizovano a za kupujícího smlouvu podepsal Ing. Andrej Mikula.

Z faktury č. FVoe 12001 ze dne 17.10.2012 bylo zjištěno, že dlužník jako dodavatel vyúčtoval společnosti žalovaného za prodej automobilu Audi A6 Avant SPZ 5S0 0375, částku ve výši 7.800,-EUR včetně DPH (se směnným kurzem 25.057 Kč, tj. celkem 195.444,60 Kč).

Z dohody o vzájemném zápočtu ze dne 12.11.2012 bylo zjištěno, že dlužník uzavřel dohodu na základě, které mělo dojít mezi dlužníkem a společností OKNOPLUS SK, spol. s r.o. k zápočtu pohledávek ve výši 14.382,-EUR. Společnost se dohodou zavázala odečíst výše uvedenou částku od pohledávek společnosti Vekos, s.r.o., přičemž zbylá částka k úhradě činí 120.243,21 EUR.

Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti dlužníka bylo zjištěno, že dne 8.1.2003 byla zapsána obchodní společnost ARP-TH s.r.o., IČ 26747898, se sídlem Křížová 2598/4, 150 00 Praha. Dne 8.2.2003 byl zapsán jako jednatel Ing. Rastislav anonymizovano , anonymizovano , přičemž uvedenou funkci dlužníka vykonával i v rozhodné době. Ode dne 12. března 2009, tj. i v rozhodném období, byla výše uvedená osoba zapsána do obchodního rejstříku i jako společník dlužníka.

Z výpisu z obchodního rejstříku SR bylo zjištěno, že dne 31.10.1996 byla zapsána do rejstříku obchodní společnost OKNOPLUS SK, spol. s r.o., (původně pod obchodním názvem: A.B.MOBIL, společnost s ručením obmedzeným; Eurotip Trenčín, spol. s r.o.) IČ: 34149261, se sídlem Bratislavská 466, 911 05 Trenčín, Slovenská republika. Dne 9.7.2011 byl Ing. Rastislav anonymizovano zapsán do výše uvedeného rejstříku, tj. i v rozhodné době jako konateľ (statutární orgán) a společník.

Z přihlášky pohledávek Finančního úřadu pro hl.m. Prahu bylo zjištěno, že věřitel přihlásil celkem 163 nezajištěných a vykonatelných pohledávek v celkové výši 2.467.023,-Kč. U dílčích pohledávek nastala splatnost již dne 30.11.2010.

Z přihlášky věřitele č.3 bylo zjištěno, že Hana anonymizovano , anonymizovano přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka tzv. zapodstatovou pohledávku z titulu neuhrazeného odstupného ve výši 27.514,-Kč a úroku z prodlení ve výši 549,-Kč, se splatností ode dne 10.8.2012 (pracovněprávní nárok).

Z přihlášky pohledávky věřitele GE Capital Factoring GmbH bylo zjištěno, že věřitel přihlásil do insolvenčního řízení 4 nezajištěné a nevykonatelné pohledávky v celkové výši 162.566,93 Kč. Splatnost dílčích pohledávek nastala dne 7.10.2012, 27.10.2012, 30.9.2012 a 20.10.2012.

Dle ustanovení § 235 InsZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"), není-li dále stanoveno jinak.

Dle ustanovení § 236 InsZ neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty. Není-li možné vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada.

Dle ustanovení § 240 InsZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

Dle ustanovení § 241 InsZ Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné. Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

V první řadě se zdejší soud zabýval včasností podané žaloby v souladu s ust. §§ 239 odst. 3 a 240 odst. 3 InsZ. Podle ust. § 239 odst. 3 InsZ insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zaniká. Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 140a InsZ). Předmětný spor je incidenčním sporem o určení neúčinnosti právního úkonu, jehož meritorní projednání je podmíněno splněním podmínek vyplývajících z § 239 a násl. InsZ Žaloba o neúčinnosti právního úkonu byla podána dne 24.2.2014. Insolvenční řízení ve věci dlužníka-společnosti ARP-TH s.r.o., IČ 26747898, se sídlem Křížová 2598/4, 150 00 Praha 5, bylo zahájeno dne 9.11.2012 (ke zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku došlo dne 12.11.2012) na návrh jednoho z věřitelů dlužníka. Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 18.4.2013 č.j. MSPH 96 INS 27883/2012-A-20, zveřejněným dne 18.4.2013, o úpadku dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs. Insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalobce. Incidenční žaloba byla podána včas.

V daném případě měl dlužník kupní smlouvou pozbýt vlastnického práva k motorovému vozidlu necelý měsíc před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch žalovaného, aniž by se mu dostalo náležitého/ skutečného (reálného) protiplnění využitelného k dosažení účelu konkursu. Ačkoliv dlužník měl řadu jiných a starších pohledávek, vč. neuhrazených mezd, nesnažil se je uspokojit, naopak zaměřil se pouze na jednoho ze svých věřitelů a na základě zápočtu pohledávek, tj. bez adekvátního protiplnění, vyvedl majetek dlužníka ze společnosti a to na úkor dalších věřitelů. V daném kontextu soud konstatuje, že o zkracující právní úkon vůči ostatním věřitelům jde zejména tehdy, jestliže vede ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoli-nebýt těchto úkonů-by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil (k tomu viz závěr prezentovaný v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 549/2001 ze dne 22. 1. 2002 uveřejněném pod č. 64/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jenž byl sice přijat při posuzování podmínek odpůrčí žaloby dle ust. § 42a občanského zákoníku, ale jenž se uplatní i při posuzování podmínek odpůrčí žaloby dle ust. § 242 IZ).

Soud považuje v dané souvislosti za nutné uvést, že Nejvyšší soud ČR v rozsudku uveřejněném pod č. 30/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek pro poměry odpůrčí žaloby dle ust. § 42a občanského zákoníku (dále jen ObčZ) vysvětlil, že pro závěr, že se dlužníkův majetek následkem převodu věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty na jiného nesnížil, není bez dalšího významný jen obsah smlouvy nebo jiného ujednání. O tzv. ekvivalentní právní úkon dlužníka jde jen tehdy, jestliže za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty se dlužníku opravdu (reálně) dostala jejich obvyklá cena nebo jiná skutečně přiměřená (rovnocenná) náhrada. Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4886/2007 ze dne 29.4.2010 formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož uzavře-li dlužník, který nemá jiný majetek postačující k uspokojení svých věřitelů, poté, co jako prodávající uzavřel se svým věřitelem jako kupujícím kupní smlouvu o prodeji movitých věcí, s kupujícím dohodu o započtení kupní ceny proti pohledávce kupujícího, byla kupní smlouva ve smyslu ust. § 42a ObčZ právním úkonem zkracujícím dlužníkovy věřitele, neboť v době účinnosti kupní smlouvy se dlužníku za prodaný majetek nedostalo žádného skutečného (reálného) protiplnění, z nějž by mohli dlužníkovi věřitelé uspokojit své pohledávky.

Když žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v době podepsání smlouvy nebyl dlužník v úpadku, nelze s tímto tvrzením souhlasit, především z důvodu, že podle § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (dále jen InsZ ) lze úpadek definovat jako stav, kdy má dlužník dva a více věřitelů s pohledávkou více než 30 dní po splatnosti a není schopen své závazky plnit. Pro upřesnění dnem vydání vyhlášky, tj. dne 9.11.2012 bylo pouze zahájeno insolvenční řízení výše uvedeného dlužníka. Proto lze stav dlužníka v době podepsání kupní smlouvy považovat za úpadek, jelikož dlužník měl v rozhodném období minimálně neuhrazený závazek vůči insolvenčnímu navrhovateli Kláře Kojdové, bytem Makovského 1223, 163 00 Praha 6 a dalšímu věřiteli Haně anonymizovano , n anonymizovano , bytem č.p.51, 384 03 Ktiš. K vzájemnému započtení pohledávek mezi dlužníkem a žalovaným došlo dne 12.11.2012, tj. po zahájení insolvenčního řízení dlužníka.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že dlužník byl v době, kdy měl pozbýt vlastnické právo k motorovému vozidlu dle ust. § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) IZ v úpadku ve formě insolvence, neboť měl více věřitelů, jimž neplnil splatné závazky po dobu delší než 3 měsíce (prokázáno přihláškami pohledávek). To stejné platí i pro započtení pohledávek mezi dlužníkem a žalovaným, kdy k úkonu došlo již po zahájení insolvenčního řízení. V kontextu podepsané dohody o zápočtu pohledávek ze dne 12.11.2012 je zřejmé, že kupní cena za vozidlo nebyla uhrazena a dlužníku se tak nemohlo dostat protiplnění využitelného k dosažení účelu konkursu. Započtení pohledávek nelze považovat za využitelné a přiměřené plnění, především z důvodu, že dlužník neobdržel ani částku podstatně nižší než je cena reálná, z níž by mohli věřitelé uspokojit své pohledávky. Ve vazbě na rozsah uspokojení pohledávek konkursních věřitelů se jedná o neúčinný právní úkon. Předpoklady pro závěr o neúčinnosti právního úkonu bez přiměřeného protiplnění dle ust. § 240 odst. 1 a 2 IZ, tak jsou u kupní smlouvy i dohody o započtení pohledávek naplněny. Pro posouzení neúčinnosti kupní smlouvy přitom není rozhodné, zda žalovaný o dalších věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách nemohl v době uzavření smlouvy vědět, neboť ust. § 240 IZ je postaveno na objektivním stavu úpadku na straně dlužníka v době provedení posuzovaného úkonu (eventuálně na tom, že tento úkon k jeho úpadku vedl), nikoli na subjektivní vědomosti osoby, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, o tomto stavu.

Ze všech shora uvedených důvodů zdejší soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Nad rámec výše uvedeného společnost dlužníka a žalovaného byla v době podpisu kupní smlouvy a dohody o započtení pohledávek propojena osobou jednatele a společníka Ing. Rastislava Oravce (osobou ovládající oba subjekty), přičemž se v daném případě mohlo jednat o úmyslně zkracující právní úkon dlužníka, kdy kupující i prodávající jednal ve shodě s úmyslem vyvést majetek ze společnosti dlužníka bez náležitého protiplnění.

Výrok III.: O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle výsledku řízení dle §142 odst. 1 o.s.ř., když měl žalovaný plný úspěch ve věci, příslušela by mu náhrada nákladů řízení. Žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud je tudíž nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 8. září 2016

JUDr. Ing. Kamila Balounová, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Ivana Hronová