196 Cm 104/2009
Číslo jednací: 196Cm 104/2009-65

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Praha 2, Slezská 9, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom ve věci žalobce: Ing. Aleš Pekárek, bytem Ovčí hájek 2153/2, Praha 5, zastoupeného: Mgr. Karlem Kadlecem, advokátem, se sídlem Opletalova 5, Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Tomáš Pelikán, se sídlem Dušní 22, Praha 1-Staré Město, insolvenční správce dlužníka Pražské stavební bytové družstvo, zastoupenému: Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem Jindřicha Plachty 28, Praha 5, o určení pravosti pohledávky žalobce pod poř. č. 200 přihlášené do insolvenčního řízení spis. zn. MSPH 96 INS 714/2009,

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem Pražské stavební bytové družstvo, IČ: 000 33 243, se sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5, Jinonice, nepeněžitou pohledávku vyčíslenou ve výši 2,100.000,-Kč z titulu nároku na uzavření kupní smlouvy o převodu bytu do vlastnictví vyplývající ze Smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 25. 3. 1993, ve znění jejího dodatku ze dne 29. 11. 1995, s e z a m í t á . Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 II. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem Pražské stavební bytové družstvo, IČ: 000 33 243, se sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5, Jinonice, peněžitou pohledávku ve výši 2,100.000,-Kč z titulu nároku na náhradu škody vzniklé nesplněním závazku dlužníka ze Smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 25. 3. 1993, ve znění jejího dodatku ze dne 29. 11. 1995, s e z a m í t á .

III. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem Pražské stavební bytové družstvo, IČ: 000 33 243, se sídlem Na Hutmance 300/7, Praha 5, Jinonice, podmíněnou peněžitou pohledávku pro případ nepřevedení bytu do vlastnictví ve výši 852.720,- Kč z titulu nároku na vrácení kupní ceny, s e z a m í t á .

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 12.960,-Kč k rukám Mgr. Karla Volfa, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, kterým soud určí, že jeho nepeněžitá pohledávka na bezúplatný převod vlastnického práva k bytové jednotce č. reg. 365 o velikosti 4 + K nacházející se v 8. podlaží v domě č. p. 2153 na adrese Ovčí hájek 2 v Praze 5 (dále jen předmětný byt), je po právu (nárok ad 1). Nepeněžitou pohledávku žalobce vyčíslil částkou 2,100.000,-Kč. Dále se žalobce domáhal určení existence své pohledávky z titulu nároku na náhradu škody ve výši 2,100.000,-Kč, vzniklé nesplněním závazku dlužníka ze Smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 25. 3. 1993 (nárok ad 2) a pro případ nepřevedení předmětného bytu do vlastnictví žalobce se žalobce domáhal určení jeho pohledávky z titulu nároku na vrácení kupní ceny ve výši 852.720,-Kč (nárok ad 3). Uvedené tři pohledávky v celkové výši 5,052.720,-Kč byly žalobcem přihlášeny do insolvenčního řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009. Žalobce požaduje vydat předmětný byt do vlastnictví na základě Smlouvy o smlouvě budoucí, která byla uzavřena mezi žalobcem a Pražským stavebním bytovým družstvem dne 25. 3. 1993 ve znění Dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 29. 11. 1995, přičemž pohledávku ohodnotil na 2,100.000,-Kč. Žalobce dále uvedl, že za předmětnou bytovou jednotku zaplatil dne 11. 6. 1993 plnou kupní cenu ve výši 852.720,-Kč a byt převzal do užívání. Pohledávka žalobce v celkové výši 5,052.720,-Kč byla při přezkumném jednání konaném dne 18. června 2009 zcela popřena insolvenčním správcem co do pravosti, neboť právo na uzavření kupní smlouvy vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí je prekludováno a stejně tak i právo na vydání bezdůvodného obohacení z titulu zaplacení zálohy kupní ceny ve výši 852.720,-Kč je promlčeno. K nároku ad 1 žalobce uvedl, že právo na uzavření kupní smlouvy ze smlouvy o smlouvě budoucí nemůže být prekludováno, neboť dle vědomostí žalobce dosud nebyla splněna podmínka stanovená v dodatku ke smlouvě. Dlužník žalobci dosud nesdělil, zda byl upraven právní vztah mezi ním a Hl. m. Prahou k zastavěnému pozemku pod předmětným domem. U nároku ad 3 žalobce odkazuje na argumentaci shodnou s nárokem ad 1 s tím, že považuje Smlouvu o smlouvě budoucí ze dne 25. 3. 1993 ve znění Dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 29. 11. 1995 dosud platnou a účinnou, a proto ani toto právo nemohlo být Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 promlčeno. K nároku ad 2 žalobce uvádí, že s ohledem na to, že dlužník neuzavřel kupní smlouvu k předmětnému bytu s žalobcem, k čemuž se zavázal ve Smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 25. 3. 1993, vznikla žalobci škoda. Tato škoda dle žalobce spočívá v nezvýšení jeho majetkového prospěchu, který by mohl mít z realizace prodeje předmětného bytu, kdyby již byl jeho vlastníkem. Žalobce na základě srovnání s cenou obdobných bytů v daném místě a čase vyčíslil obvyklou cenu předmětného bytu na částku 2,100.000,-Kč a ve stejné výši spatřuje i vzniklou škodu. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil soudu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4.2009 č.j. MSPH 96 INS 714/2009-A-256, přihlášku pohledávky ze dne 15. 5. 2009, vedená pod č. 200, vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ze dne 1. 7. 2009, Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu bytu z družstevního majetku, reg. č. 365, ze dne 25. 3. 1993, Dodatek č.1 ke smlouvě ze dne 11. 6. 1995, potvrzení o úhradě kupní ceny a převzetí bytu ze dne 11. 6. 1993, paspart bytu ze dne 11. 6. 1993, smlouvu o správě společných prostor objektu ve spojení s užíváním bytu ze dne 11. 6. 1993, 3 listy ze seznamu přihlášených pohledávek (č.200A, 200B, 200C), dopis správce nemovitosti ze dne 20. 2. 2006, dopis Pražského stavebního bytového družstva ze dne 20. 6. 1994 a dopis Pražského stavebního bytového družstva ze dne 11. 12. 1995, smlouvu o nájmu pozemků pod domem dlužníka, uzavřenou dne 2. 12. 1998 mezi Hlavním městem Praha a Pražským stavebním bytovým družstvem. V případě posouzení výše škody u nároku ad 2 žalobce navrhl vypracování znaleckého posudku na zjištění tržní ceny předmětného bytu. Žalovaný na svoji obranu proti žalobním návrhům ve svém vyjádření uvedl, že pohledávku žalobce při přezkumném řízení konaném dne 18. 6. 2009 popřel v celém rozsahu co do pravosti. Žalobce uvedl, že dne 25. 3. 1993 byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o majetkovém převodu, v níž se Pražské stavební bytové družstvo zavázalo převést žalobci předmětný byt do vlastnictví. Žalobce rovněž uhradil družstvu kupní cenu ve výši 852.720,-Kč. Kupní smlouva k předmětnému bytu však do dnešního dne nebyla uzavřena. Žalovaný dále uvádí, že dle Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy byl termín pro uzavření kupní smlouvy dohodnut tak, že se stane do 90 dnů po právní moci rozhodnutí o kolaudaci příslušného objektu, nicméně Dodatkem č. 1 ze dne 29. 11. 1995 byl posunut termín pro uzavřen kupní smlouvy tak, že bude tato smlouva uzavřena do 12 měsíců poté, co dlužník a vlastník zastavěného pozemku Hl. m. Praha upraví svůj vztah způsobem, který vyžaduje zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Žalovaný má za to, že z Dodatku č. 1 nijak nevyplývá, kdy přesně by budoucí kupní smlouva na převod bytové jednotky měla být uzavřena. Žalovaný tudíž dodatek smlouvy považuje pro neurčitost za neplatný, je přesvědčen o tom, že vztah mezi žalobcem a dlužníkem se řídí smlouvou o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu ke dni jejího uzavření, nikoliv ve znění Dodatku č. 1 ze dne 29. 11. 1995. Podle této smlouvy měla být budoucí kupní smlouva uzavřena do 90 dnů od právní moci rozhodnutí o kolaudaci příslušného objektu. Žalovaný nemá k dispozici toto kolaudační rozhodnutí a od dlužníka jej neobdržel. Nicméně z jiných souvisejících případů, které se týkají téhož objektu, je informován o tom, že bytové jednotky v tomto objektu byly předávány do užívání v průběhu let 1993-1994. Žalovaný uvedl, že nejpozději do konce roku 1995 měla být smlouva o koupi předmětného bytu uzavřena a nejpozději od roku 1996 tak začala běžet lhůta pro uplatnění nároku na uzavření kupní smlouvy u soudu v souladus ust. § 50a odst. 1 OZ. V dané lhůtě návrh žalobce podán nebyl, právo se tudíž promlčelo. Žalovaný proto vznáší námitku promlčení. V současné době dle žalovavého tudíž neexistuje žádný právní titul, na základě kterého by žalovaný byl povinen převést vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na žalobce. K nároku ad 3 na vrácení bezdůvodného obohacení žalovaný uvedl, že nejpozději od r. 1997 začala běžet promlčecí lhůta a tento nárok je tedy také promlčen. K nároku žalobce ad 2 žalovaný sdělil soudu, že žalobce neprokázal všechny Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu-škodu, protiprávní jednání žalovaného a ani příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodou-tedy to, že pouze a jedině v důsledku nesplnění povinnosti převést byt do vlastnictví žalobce mu vznikla škoda. Škoda, která dle názoru žalovaného nevznikla, byla žalobcem bez dalšího vyčíslena na částku 2,100.000,-Kč, aniž by bylo průkazné, jak k této částce žalobce došel. Z opatrnosti pak žalovaný i u tohoto nároku vznesl námitku promlčení. Žalovaný z důvodů výše uvedených navrhl soudu zamítnutí všech žalobních návrhů s tím, aby soud zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení. Žalovaný k prokázání svých tvrzení žádné důkazy soudu nenavrhl. Soud konstatuje, že rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. MSPH 96 INS 714/2009-A-256 ze dne 17. dubna 2009, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka Pražské stavební bytové družstva, současně prohlásil konkurs a insolvenčním správcem jmenoval JUDr. Tomáše Pelikána, se sídlem Dušní 22, Praha 1. Žalobce v postavení insolvenčního věřitele si dne 11. 5. 2009 přihlásil v insolvenčním řízení pohledávku v celkové výši 5,052.720,-Kč (pořadové číslo přihlášky 200) skládající se z nepeněžité pohledávky vzniklé z nároku na bezúplatný převod vlastnického práva k bytové jednotce č. reg. 365 o velikosti 4+ K, nacházející se v 8. podlaží v domě č. p. 2153 na adrese Ovčí hájek 2 v Praze 5 s tím, že žalobce požadoval vydat byt do vlastnictví na základě Smlouvy o smlouvě budoucí, která byla uzavřena mezi žalobcem a Pražským stavebním bytovým družstvem dne 25. 3. 1993 ve znění Dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 29. 11. 1995, tento nárok žalobce vyčíslil peněžitou částkou 2,100.000,-Kč (č. 200A). Dále se přihláška pohledávky skládala z nároku žalobce na náhradu škody ve výši 2,100.000,-Kč (č. 200B) vzniklé nesplněním závazku dlužníka ze Smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 25. 3. 1993 a pro případ nepřevedení předmětného bytu do vlastnictví žalobce z nároku z titulu bezdůvodného obohacení resp. nároku na vrácení kupní ceny ve výši 852.720,-Kč (č. 200C). V průběhu přezkumného jednání dne 18. 6. 2009 byla přihlášená pohledávka žalobce v celé výši 5,052.720,-Kč skládající se z částek 2,100.000,-Kč, 2,100.000,-Kč, 852.720,-Kč popřena zcela dlužníkem i insolvenčním správcem s odůvodněním, že insolvenční správce popírá přihlášené pohledávky co do pravosti. Z listů seznamu přihlášených pohledávek, které jsou ze zákona součástí protokolu o přezkumném jednání, pořadové číslo přihlášky 200A-200C věřitele č. 200 Ing. Aleše Pekárka, vyplývá, že insolvenční správce při přezkumném jednání dne 18. 6. 2009 popřel zcela pohledávku tohoto věřitele zcela co do pravosti, a to proto že právo na uzavření kupní smlouvy ze smlouvy o smlouvě budoucí je prekludováno a právo na vrácení zaplacené zálohy je rovněž promlčeno. Žalobce byl vyrozuměn 10. 7. 2009 insolvenčním správcem o popření jeho přihlášené pohledávky po poř. č. 200. V řízení o zjištění popřené nevykonatelné pohledávky insolvenční soud zkoumá, zda 1) věřitel podal žalobu v propadné lhůtě, tj. včas, 2) zda se domáhá zjištění své pohledávky z důvodu, který byl uplatněn věřitelem v přihlášce nebo nejpozději při přezkumném jednání, 3) zda popřená pohledávka je skutečně pohledávkou nevykonatelnou, 4) zda na straně žalované vystupuje zákonem vymezený okruh účastníků řízení, 5) při přezkumném jednání byl popřen důvod pohledávky, její výše či pořadí. Soud konstatuje, že v projednávaném případě jsou splněny všechny výše uvedené podmínky.

Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že -dne 25. 3. 1993 byla uzavřena Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu bytu z družstevního majetku mezi Pražským stavebním bytovým družstvem a žalobcem a dne 29. 11. 1995 byl uzavřen Dodatek č. 1 uvedené smlouvy, -Pražské stavební bytové družstvo vystavilo žalobci potvrzení o zaplacení kupní ceny za byt ve výši 852.720,-Kč dne 11. 6. 1993, Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 -částka ve výši 852.720,-Kč byla žalobcem uhrazena, -správce objektu Realing 92 rozúčtoval dne 20. 2. 2006 žalobci částku ke zdanění připadající na jeho byt dle spoluvlastnického podílu ve výši 9.222,-Kč, -předmětný byt byl a je užíván žalobcem a byl k němu vydán dne 11. 6. 1993 passpart bytu, -dne 11. 6. 1993 uzavřel žalobce se Servisem objektového fondu JZM smlouvu o správě společných prostor objektu ve spojení s užíváním bytu, -žalobce platil předepsané platby dle dispozic bytového družstva počínaje převzetím bytu až do doby, než byl insolvenčním správcem vyzván k tomu, aby platby poukazoval na jím určený účet.

Soud zjistil ze Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy majetkovém převodu bytu z družstevního majetku, že tato smlouva byla uzavřena dne 25. 3. 1993 mezi Pražským bytovým družstvem jako budoucím převádějícím a Ing. Alešem Pekárkem jako budoucím nabyvatelem s tím, že budoucí převádějící se zavázal uzavřít s budoucím nabyvatelem smlouvu o majetkovém převodu bytu k bytové jednotce č. reg. 365 o velikosti 4 + K, nacházející se v 8. podlaží v domě č. p. 2153 na adrese Ovčí hájek 2 v Praze 5 nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy nabude právní moci kolaudační rozhodnutí příslušného objektu. Z Dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 29. 11. 1995 soud zjistil, že shora uvedení účastníci Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy uzavřeli k této smlouvě dodatek, podle kterého převod bytu do vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb. bude proveden ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy bude mezi vlastníkem zastavěného pozemku Hl. m. Prahou a budoucím prodávajícím upraven právní vztah způsobem, který vyžaduje zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Soud zjistil ze smlouvy o nájmu pozemků pod domem dlužníka, uzavřené dne 2. 12. 1998 mezi Hlavním městem Praha a Pražským stavebním bytovým družstvem, že došlo k naplnění Dodatku č. 1 ke Smlouvě o uzavření budoucí smlouvy ze dne 29. 11. 1995. Z dopisu ze dne 11. 12. 1995 a ze 20. 6. 1994 soud zjistil, že před uzavřením dodatku smlouvy proběhlo jednání, které mohlo opravňovat žalobce k závěru, že bude dlužníkem upozorněn na to, že vztah k pozemkům pod domem byl již s Hlavním městem Prahou vyřešen, z dopisů však není zřejmé, komu byly adresovány. Soud nevyhověl návrhu žalobce na vypracování znaleckého posudku na zjištění tržní ceny předmětného bytu, kterým chtěl žalobce dokázat výši škody, poněvadž by byl s ohledem na právní názor soudu na projednávanou věc zbytečným.. Dle ust. § 159 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), jsou zařazeny mezi incidenční spory spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek. Podle ust. § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle ust. § 191 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Jednotlivý věřitelé toto právo nemají. Podle ust. § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 Dle ust. § 50a odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), se účastníci mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech a nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno. Dle ust. § 285 odst. 4 IZ je insolvenční správce při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu. Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání, s nimiž je omezeno právem fyzických osob-členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Insolvenční správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců se v těchto případech již nepoužijí. Soud uvádí k nároku žalobce ad 1, že se žalobce mohl domáhat svého nároku na převedení předmětného bytu dle Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu bytu z družstevního majetku ve smyslu ust. 50a odst. 2 OZ u soudu žalobou, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, a to nejpozději do jednoho roku, kdy podle dohody měla být smlouva uzavřena. Nárok se v opačném případě promlčuje. Nárok nelze uplatnit postupem dle ust. § 173 IZ, to je přihlásit pohledávku na předepsaném vzoru v insolvenčním řízení s tím, že pohledávka, v tomto případě nepeněžitý nárok na převedení bytu vyčíslený částkou 2,100.000,-Kč, bude uspokojen po zpeněžení veškerého majetku v konkursu. Jedná se o nárok, který je třeba ve lhůtách stanovených zákonem uplatnit, jak shora uvedeno, u soudu. Protože žalobce nebyl člen družstva, nemohl se domáhat převedení předmětného bytu ve smyslu ust. § 285 odst. 4 IZ, podle kterého je insolvenční správce při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu. Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání, s nimiž je omezeno právem fyzických osob-členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. S ohledem na výše uvedené je soud toho názoru, že uplatňovaný nárok žalobce ad 2-nárok na náhradu škody nemá oporu v platné právní úpravě. Podmínkou nároku na náhradu škody je v daném případě vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, která vznikla žalobci. Obecně předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti za způsobenou škodu tvoří porušení právní povinnosti (protiprávní úkon) nebo alternativně zákonem kvalifikovaná událost vyvolávající škodu (škodní událost), dále škoda, příčinná souvislost a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Popsané předpoklady musí být splněny současně a mají za následek vznik odpovědnostního vztahu k náhradě škody. Soud konstatuje, že v daném případě nebyla naplněna ani jedna z podmínek pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, a tedy nevznikl nárok žalobce na náhradu škody. Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 Odkládací podmínka pro uzavření kupní smlouvy na předmětný byt, byla formulována ve Smlouvě o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu bytu resp. jejímu Dodatku č. 1 ze dne 29. 11. 1995 takto: Převod předmětného bytu do vlastnictví bude proveden podle zák. č. 72/1994 Sb. a to ve lhůtě do 12 měsíců ode dne, kdy bude mezi vlastníkem zastavěného pozemku Hl. m. Prahou a budoucím prodávajícím upraven právní vztah způsobem, který vyžaduje výše uvedený zákon. Smlouvou o nájmu pozemků pod domem dlužníka, která byla uzavřena dne 2. 12. 1998 mezi Hl. m. Prahou a Pražským stavebním bytovým družstvem, došlo k naplnění Dodatku č. 1-tj. smluvené odkládací podmínky ke Smlouvě o uzavření budoucí smlouvy ze dne 29. 11. 1995. Znamená to tedy, že dohodnutá dvanáctiměsíční lhůta uplynula marně dnem 3. 12. 1999 a lhůta pro uplatnění nároku žalobce na uzavření kupní smlouvy na předmětný byt u soudu marně uplynula dnem 3. 12. 2000. Dle ust. § 415 OZ je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Z uvedeného ustanovení plyne, že se každý má s ohledem na požadavek předcházení škod bedlivě a pozorně chovat nejen vůči právům a zájmům ostatních, nýbrž i ke svým vlastním právům a zájmům. Soud s odkazem na již výše zmíněné ustanovení § 50a OZ a na ustanovení § 415 OZ a na obecný právní princip, dle kterého má každý dbát o svá práva, uzavřel, že žalobce měl a mohl uplatnit u soudu žalobou, aby prohlášení vůle dlužníka bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, a to nejpozději do jednoho roku, kdy podle dohody měla být smlouva uzavřena. Tímto by došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byl předmětný byt, a tudíž by žalobci k dnešnímu dni nemohla vzniknout škoda. V dané situaci proto nelze uvažovat o výlučném zavinění dlužníka, jelikož případná škoda by byla způsobena stejně tak výlučným zaviněním poškozeného tedy žalobce, a proto si škodu nese žalobce ve své majetkové sféře celou sám, aniž by její náhradu mohl požadovat na někom jiném. V souvislosti s tímto soud také považuje za vhodné připomenout obecný právní princip neznalost zákona neomlouvá . Skutečnost, že žalobce nebyl dlužníkem upozorněn na to, že vztah k pozemkům pod domem byl s Hlavním městem Prahou upraven k datu 2. 12. 1998 smlouvou o nájmu těchto pozemků, na tomto odůvodnění nic nemění. Dle ust. § 253 odst. 4 IZ nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem, ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. Žalovaným zmiňované ust. § 253 odst. 4 IZ v souvislosti s jeho uplatňováním náhrady škody se vztahuje na trvající práva a povinnosti vzniklé ze smluv o vzájemném plnění mezi dlužníkem a druhou smluvní stranou. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o majetkovém převodu bytu z družstevního majetku ze dne 25. 3. 1993 je sice platnou a účinnou, nicméně práva a povinnosti zúčastněných stran resp. jejich případné nároky již zanikly. Nárok žalobce ad 3 uplatňované právo na vydání bezdůvodného obohacení dlužníka z titulu zaplacení kupní ceny ve výši 852.720,-Kč je promlčeno, a to vzhledem k tomu, že Formatted: Font: 12 pt Deleted: 196Cm 104/2009 žalobce se nejpozději ke dni 3. 12. 2000, kdy marně uplynula lhůta pro uplatnění nároku na uzavření kupní smlouvy na předmětný byt u soudu, měl a mohl dozvědět, že došlo k bezdůvodnému obohacení dlužníka. Dle ust § 100 odst. 1 OZ se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (ust. § 101 až § 110 OZ). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle ust. § 107 odst. 1 se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. S ohledem na uplatněnou námitku promlčení vznesenou žalovaným je proto pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení ve výši 852.720,-Kč již promlčena, a to v souladu s ustanovením § 100 OZ a § 107 odst. 1 OZ, kdy promlčecí doba v případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení je dvouletá. V uvedeném případě nelze proto promlčené právo žalobci (věřiteli) přiznat. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují náklady za právní zastoupení dle ust. § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. v platném znění částkou 9.000,-Kč navýšenou o DPH, celkem 10.800,-Kč a 6 x režijní paušál po 300,-Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Celková výše nákladů řízení s DPH představuje částku 12.960,-Kč. Dle ust. § 149 o.s.ř. je žalobce povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného, advokáta Mgr. Karla Volfa, se sídlem Jindřicha Plachty 28, Praha 5. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. § 160 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.)

Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. (ust. § 57 odst. 3 o.s.ř.)

V Praze dne 3. února 2011

JUDr. Pavol Pikna, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Eva Navrátilová