195 ICm 719/2016
Č.j. MSPH 195 ICm 719/2016-52 (MSPH 95 INS 10311/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Štefkovou ve věci žalobkyně: Efrema Business, a.s., v likvidaci, IČO 24711306, se sídlem Husitská 107/3, 130 00 Praha 3, zastoupená Mgr. Hanou Kyjovskou, advokátkou se sídlem Cihlářská 16, 602 00 Brno, proti žalované: Klára anonymizovano , anonymizovano , bytem Větrná 1305, 250 92 Šestajovice, zastoupená Ing. Liborem anonymizovano , anonymizovano , obecným zmocněncem, bytem Korunní 1972/121, 130 00 Praha 3, o určení pohledávky žalobkyně za dlužnicí takto: I. Určuje se, že žalobkyně má za žalovanou pohledávku 143 660 Kč ze směnky vystavené a žalovanou avalované dne 30. 8. 2011, pohledávku přihlášenou dne 29. 9. 2015 do insolvenčního řízení dlužnice vedeného pod sp.zn. MSPH 95 INS 10311/2015.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 29 218,90 Kč na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: Žalobkyně se proti žalované domáhala uvedeného určení, neboť je řádnou majitelkou směnky, kterou dne 30. 8. 2011 vystavila společnost Certifikovaní makléři s.r.o. na řad Raiffeisenbank a.s. jako blankosměnku, dlužnice se zavázala jako směnečný rukojmí k zaplacení směnečného peníze 143 660 Kč, Raiffeisenbank a.s. směnku indosovala na žalobkyni, žalobkyně se nároků ze směnky domáhá žalobou u Krajského soudu v Ostravě, ten dne 19. 8. 2013 vydal směnečný platební rozkaz č.j. 6 Cm 345/2013-13, žalovaná proti němu podala námitky, Krajský soud v Ostravě dne 9. 12. 2014 rozsudkem č.j. 6 Cm 338/2014-71 ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti, rozsudek s ohledem na odvolání žalované dosud nenabyl právní moci. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, potvrdila vystavení blankosměnky, uvedla, že téhož dne 30. 8. 2011 avalem na líci směnky převzala směnečné rukojemství a prohlášením avalisty, nedílné součásti dohody o vyplňovacím právu směnečném, s dohodou vyslovila souhlas, k vyplnění blankosměnky však došlo až po postoupení pohledávky žalobkyni, v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu směnečném, kdy toliko bance bylo uděleno právo vyplnit údaj splatnosti, směnečnou sumu a místo platební, směnka je proto neplatná.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Roman Pechar. isir.justi ce.cz (MSPH 95 INS 10311/2015) Soudu je známo z jeho činnosti insolvenčního soudu, že dne 20. 4. 2015 bylo zahájeno insolvenční řízení na dlužnici Kláru anonymizovano na základě jejího návrhu podaného společně s návrhem na povolení oddlužení, dne 2. 9. 2015 byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno oddlužení, do insolvenčního řízení přihlásila žalobkyně jako věřitelka č. 3 svou pohledávku 143 660 Kč jako jistinu z důvodu směnky a ručení žalované-ručitelky na směnce ze dne 30. 8. 2011 vystavené ve prospěch Raiffeisenbank a.s., žalobkyně je majitelkou směnky, pohledávka jí byla dne 23. 5. 2013 postoupena, postoupení bylo oznámeno dlužnici dne 18. 6. 2013. Pohledávka byla insolvenční správkyní posouzena jako nevykonatelná a uznána, při přezkumném jednání dne 26. 10. 2015, konaném bez přítomnosti žalobkyně, dlužnice pohledávku popřela s odkazem na námitky podané proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Ostravě pod sp.zn. 6 Cm 345/2013. Dne 21. 12. 2015 bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře, přípisem ze dne 1. 3. 2016 vyrozuměla insolvenční správkyně žalobkyni o popření její nevykonatelné pohledávky. Incidenční žaloba byla podána a soudu doručena dne 3. 3. 2016. Soudu je dále známo z jeho činnosti, údajů obchodního rejstříku, že žalovaná je jedinou jednatelkou a společnicí společnosti Certifikovaní makléři s.r.o., IČO 28407849, od jejího vzniku dne 3. 8. 2008. Soudu je dále známo z přehledu infoSoud přístupného na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, že nalézací soud vydal uvedený směnečný platební rozkaz dne 19. 8. 2013, dne 9. 12. 2014 nalézací soud ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti po podání námitek žalovanou proti němu, námitky žalované neshledal důvodnými, rozhodnutí dosud pro odvolání žalované není v právní moci. Dále má soud za prokázaný tento skutkový stav: Kopií přípisu insolvenční správkyně ze dne 1. 3. 2016, že vyrozuměla žalobkyni o popření její nevykonatelné pohledávky dlužnicí při přezkumném jednání dne 26. 10. 2015 a o možnosti uplatnit nárok žalobou podanou do 30 dnů od doručení tohoto vyrozumění proti popírající dlužnici, s tím, že při popření pohledávky dlužníkem při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky schválení oddlužení a tento den je rozhodný i pro počátek běhu třicetidenní lhůty pro podání žaloby. Směnečným platebním rozkazem vydaným Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci, dne 9. 8. 2013 pod č.j. 6 Cm 345/2013-13, že ve věci žalobkyně proti žalované o zaplacení 143 660 Kč s postižními právy uložil žalované do 15 dnů zaplatit žalobkyni tuto částku s šestiprocentním úrokem ročně od 26. 5. 2013 do zaplacení a směnečnou odměnu 478 Kč, případně podat ve lhůtě 15 dnů od doručení u podepsaného soudu odůvodněné námitky. Rozsudkem téhož soudu ze dne 9. 12. 2014 č.j. 6 Cm 338/2014-71, že soud ponechal uvedený směnečný platební rozkaz v platnosti a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady námitkového řízení, podle odůvodnění jde o nároky ze směnky vystavené dne 30. 8. 2011. Kopií dohody o vyplňovacím právu směnečném ze dne 30. 8. 2011 s prohlášením avalisty z téhož dne, že společnost Certifikovaní makléři s.r.o., jednající jednatelkou-žalovanou, vystavila na řad Raiffeisenbank a.s. blankosměnku jako prostředek zajištění pohledávky Raiffeisenbank a.s. ze smlouvy o úvěru uzavřené tento den, včetně případných dodatků, do celkové výše 3 000 000 Kč, společnost udělila bance jako majitelce blankosměnky právo vyplnit údaj o splatnosti, směnečnou sumu a platební místo, žalovaná současně prohlásila jako avalista, že s dohodou souhlasí v celém rozsahu. Kopií námitek žalované ze dne 29. 8. 2013 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 19. 8. 2013 (bez jakéhokoli podpisu a údaje o doručení soudu), že namítla nepředložení směnky v den její splatnosti k placení ani smlouvy o postoupení a že pouze bance bylo uděleno právo vyplnit údaje o splatnosti, směnečnou sumu a platební místo. Přípisem Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 13. 2. 2018 v této věci zástupkyni žalobkyně, že zasílá fotokopii směnky, jejíž originál se nachází v anonymizovano soudu u sp.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Roman Pechar. (MSPH 95 INS 10311/2015) zn. 6 Cm 338/2014, a tímto soudem ověřenou fotokopií směnky registrační číslo BS/01/KTK/01/28407849, s potvrzením shody fotokopie s originálem, že dne 30. 8. 2011 výstavce Certifikovaní makléři s.r.o., IČO 28407849, jednající žalovanou coby jednatelkou, se zavázal za směnku zaplatit na řad Raiffeisenbank a.s. v den splatnosti směnky, rukou je dopsáno datum splatnosti 23. května 2013, směnečná suma 143 660 Kč a místo placení v Olomouci, žalovaná směnku podepsala též jako avalista, a směnka je opatřena rubopisem Raiffeisenbank a.s. bez závazku na řad žalobkyně. S ohledem na provedené dokazování a důvody uvedené v přihlášce pohledávky, nárok ze směnky a směnečného rukojemství žalované, rubopis na směnce, soud neprovedl coby nadbytečný důkaz smlouvou o postoupení pohledávky mezi Raiffeisenbank a.s. a žalobkyní. Podle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ) věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí. Podle § 198 odst. 1 věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Podle odst. 2 v žalobě může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání. Podle § 410 odst. 1, není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Podle odstavce 2 popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. Podle § 10 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, blankosměnkou je při vydání neúplná směnka, s dodatečným vyplněním, jak bylo ujednáno. Podle § 11 každou směnku lze převést rubopisem, není-li v ní výslovně uvedeno nikoli na řad. Podle § 14 indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky. Podle § 16 o tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů. Podle § 32 odst. 1 směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Podle § 43 odst. 1 nebyla-li směnka zaplacena, může majitel vykonat postih proti všem osobám směnečně zavázaným. Podle § 47 odst. 2 majitel směnky může žádat plnění na každém ze zavázaných. Z provedeného dokazování ve vazbě na uvedenou právní úpravu vyplývají tyto závěry: Dlužnice popřela nevykonatelnou pohledávku insolvenční věřitelky-žalobkyně při přezkumném jednání konaném v nepřítomnosti věřitelky, insolvenční správkyně pohledávku uznala, po přezkumném jednání bylo schváleno oddlužení dlužnice, ve lhůtě uvedené insolvenční správkyní ve vyrozumění popření, do 15 dnů po obdržení vyrozumění, žalobkyně uplatnila nárok žalobou, nároku se domáhá ze stejného důvodu, jaký uvedla v přihlášce pohledávky. Dlužnice coby jednatelka výstavce směnky převzala ručení za směnečný závazek, banka oprávněná ze směnky nárok indosovala na žalobkyni, žalobkyně prokázala, že směnku k datu jednání soudu vlastní. S ohledem na úpravu zákona směnečného a šekového osoba, v jejíž prospěch byla směnka vystavena, je oprávněna ji převést rubopisem na další osobu, s tímto převodem se převádějí všechna práva ze směnky (§ 14 zákona č. 191/1950 Sb.) Stávající judikatura je ujednocena v názoru, že tímto právem je i právo nového vlastníka vyplnit veškeré na blankosměnce

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Roman Pechar. (MSPH 95 INS 10311/2015) neuvedené údaje směnky, tedy i právo vyplývající z vyplňovacího práva směnečného. Není proto rozhodné, zda blankosměnku vyplnila Raiffeisenbank a.s. nebo její nový vlastník. Dlužnice přes opakované poučení soudem ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.) při obou jednáních soudu netvrdila a nedoložila úhradu nároků ze směnky. Z uvedených důvodů soud shledal nárok žalobkyně jako řádně a včas uplatněný, v souladu s § 197 odst. 2, § 198 odst. 1, 2, § 410 odst. 2 IZ a jako řádně doložený ve smyslu citovaných ustanovení zákona o právu směnečném a šekovém, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu žalobkyně ve věci, přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení: zaplacený soudní poplatek za žalobu 5 000 Kč, odměnu advokátky ve výši celkem 12 400 Kč podle § 9 odst. 4 písmeno c), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písmeno a), b), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. odměnu za jednotlivé úkony právní služby-převzetí věci, sepis žaloby, účast na dvou jednáních soudu, dále režijní náhradu v celkové výši 1 200 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky za každý z těchto úkonů, náhradu 1 600 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 4 vyhlášky za čas strávený cestami zástupkyně žalobkyně k oběma nařízeným jednáním soudu z jejího sídla v Brně do Prahy a zpět, dle sdělení zástupkyně žalobkyně ve výši přesně dvou hodin při cestě jedním směrem, náhradu 4 815,60 Kč cestovních výdajů v souvislosti s těmito cestami, při cestě jedním směrem 208 km, osobním vozem v držení zástupkyně žalobkyně, s průměrnou spotřebou 6 litrů nafty motorové na 100 km, základní sazba 4 Kč za jeden km jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 29,80 Kč za jeden litr motorové nafty a konečně přiznal též zvýšení těchto nákladů (s výjimkou nákladů soudního poplatku za žalobu) o 21% DPH, neboť zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátkyní této daně. (Soud nepřihlédl ke zcela zřejmě pochybenému vyúčtování nákladů cestovného zástupkyní žalobkyně, když chybně provedla vyúčtování odkazem na již neúčinnou vyhlášku č. 440/2016 Sb. a v rozporu s požadavkem sděleným při jednání soudu neuvedla nárok na úhradu zaplaceného soudního poplatku za žalobu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Toto rozhodnutí se považuje za doručené dnem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta pro podání odvolání běží ode dne, kdy bylo doručeno v písemném vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nároku exekučně.

Praha 1. března 2018

JUDr. Irena Štefková, v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Roman Pechar.