195 Cm 9/2009
Číslo jednací: 195Cm 9/2009-94

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Věrou Modlitbovou v právní věci žalobce: ing. Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Průhonice, Květnové nám. 34, PSČ 21543, zastoupeného JUDr. ing. Radovanem Karasem, advokátem se sídlem v Unhošti, Dr. Beneše 51, PSČ 28351, proti žalovanému: JUDr. Vlasta Houdková, advokátka se sídlem v Praze 1, Betlémské nám. 2, PSČ 11000, insolvenční správkyně dlužníka EXIM WOOD a. s. se sídlem v Praze 2, Kunětická 2534/2, PSČ 12000, IČ 25056727, o vyloučení majetku z majetkové podstaty takto:

I. Žaloba s návrhem, aby z majetkové podstaty dlužníka EXIM WOOD a. s. se sídlem v Praze 2, Kunětická 2534/2, PSČ 12000, IČ 25056727, byly vyloučeny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 623 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ, specifikované jako budova č.p. 20, průmyslový objekt na stavební parcele č. st. 78, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 22/3, st. 22/6 a st. 22/7, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 22/4 a st. 22/5, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 67/1 a st. 67/2 a budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 68/1 a st. 68/2, s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 1.653,-Kč na účet Městského soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 27.5.2009 vyloučení nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 623 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ, specifikovaných jako budova č.p. 20, průmyslový objekt na stavební parcele č. st. 78, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 22/3, st. 22/6 a st. 22/7, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 22/4 a st. 22/5, budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 67/1 a st. 67/2 a budova bez čp/če, průmyslový objekt na parcelách st. 68/1 a st. 68/2 (dále též jen sporné nemovitosti ) z majetkové podstaty dlužníka EXIM WOOD a. s. se sídlem v Praze 2, Kunětická 2534/2, PSČ 12000, IČ 25056727 (dále též jen dlužník ). Žalobce uvedl, že sporné nemovitosti nabyl žalobce do svého vlastnictví na základě darovací, respektive kupní smlouvy v dobré víře. Sporné nemovitosti coby předmět vlastnického práva původního vlastníka zosobněného dlužníkem byly v rámci exekuce soudním exekutorem JUDr. Pavlem Procházkou prodány vydražiteli personifikovanému HELLAS-organizační jednotka sdružení RESPALDO se sídlem Praha 2, Vinohrady, Kunětická 2534/2, PSČ 12000, IČ 71221182 (dále též jen HELLAS ), jenž uhradil v konané dražbě nejvyšší podání. HELLAS následně daroval sporné nemovitosti občanskému sdružení THASSOS, o.s. se sídlem Modletice 20, Říčany u Prahy, PSČ 25101, IČ 22674519 (dále též jen THASSOS ), které je posléze prodalo kupní smlouvou ze dne 10.3.2008 žalobci. Žalobce tedy opřel svou aktivní legitimaci o vlastnického právo ke sporným nemovitostem nabyté v dobré víře argumentuje nálezovou judikaturou Ústavního soudu České republiky (dále též jen Ústavní soud nebo ÚS ), pokud jde o problematiku nabytí vlastnictví k nemovitosti od nevlastníka.

Žalovaný coby insolvenční správce navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedl, že se jedná žalobu, která nemá šanci na úspěch, a to ve smyslu konstantní judikatury týkající se možnosti nabýt vlastnictví ke sporným nemovitostem od nevlastníka. V předmětném případě nebyla totiž prokázána úhrada sporných nemovitostí ze strany HELLAS jako vydražitele v rámci exekuce vedené proti dlužníkovi coby povinnému. JUDr. Pavel Procházka jako pověřený exekutor tvrdil splnění úhrady nejvyšší ceny ze strany HELLAS tím, že k této úhradě došlo předložením záruční listiny vydané Státním fondem živnostního prostředí. Žalovaný uplatnil výhradu týkající se možnosti nabývání vlastnictví k nemovitým věcem zakotvenou v Občanském zákoníku toliko na základě dobré víry a namítal nesplnění podmínek pro možnost nabytí žalobcova vlastnictví ke sporným nemovitostem vydržením.

Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených důkazů (oznámení Exekutorského úřadu Znojmo ze dne 26.3.2009 o přechodu vlastnického práva, usnesení Exekutorského úřadu Znojmo o příklepu č.j. 072 Ex 424/06-42 ze dne 28.11.2006, darovací smlouvy ze dne 5.11.2007, protokolu z ustavující členské schůze sdružení THASSOS, o.s. ze dne 4.11.2007, výpisu z registru ekonomických subjektů ze dne 24.8.2006, protokolu z ustavující členské schůze sdružení HELLAS o.s., organizační složka sdružení RESPALDO ze dne 3.11.2007, návrhu na provedení vkladu vlastnického práva ze dne 5.11.2007, stanov občanského sdružení THASSOS, o.s. ze dne 10.10.2007, návrhu na vklad vlastnického práva a věcného břemene do katastru nemovitostí ze dne 10.3.2008, kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene užívání ze dne 10.3.2008, výpisu z registru ekonomických subjektů ze dne 21.2.2008, protokolu z členské schůze občanského sdružení THASSOS, o.s. ze dne 10.11.2007, podpisového vzoru organizační jednotky sdružení RESPALDO, HELLAS, organizační jednotka sdružení RESPALDO ze dne 8.5.2004, registračních listů organizační jednotky sdružení RESPALDO, oznámení ekonomického subjektu Českému statistickému úřadu ze dne 15.6.2004, výpisu z registru ekonomických subjektů ze dne 2.1.2006, stanov sdružení RESPALDO ze dne 25.3.2004, výpisu z registru ekonomických subjektů ze dne 24.8.2006, výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, list vlastnictví 572 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ ze dne 17.9.2007, záruční listiny HELLAS bez uvedení data, přípisu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3.6.2009, výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, list vlastnictví 623 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ ze dne 14.5.2009, návrhu na nařízení exekuce ze dne 21.2.2006 ve věci oprávněného RESPALDO proti povinnému zosobněnému dlužníkem, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 33 Nc 186/2006-9 ze dne 28.2.2006, výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, list vlastnictví 3758 pro katastrální území Říčany-Radošovice, obec Říčany, okres Praha-východ ze dne 23.9.2006, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 33 Nc 186/2006-39 ze dne 16.11.2006, předložení dokladů pro rozvrhové jednání na nemovitosti coby podání JUDr. Pavla Procházky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Znojmo, č.j. 072 Ex 424/06-73 ze dne 17.5.2007, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 33 Nc 186/2006-183 ze dne 14.5.2008, přípisu Mgr. Daniela Týče, soudního exekutora, Exekutorský úřad Blansko ze dne 8.12.2008, přípisu s Mgr. Daniela Týče, soudního exekutora, Exekutorský úřad Blansko ze dne 6.5.2009, garance číslo č.j. 8145-1/D/95 ze dne 16.5.1996, podání Mgr. Daniela Týče, soudního exekutora, Exekutorský úřad Blansko ze dne 18.5.2009, usnesení Obvodního soud pro Prahu 2 č.j. 33 Nc 186/2006-212 ze dne 12.6.2009 jako součástí spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 značky 33 Nc 186/2006 a výpovědi svědka JUDr. Pavla Procházky). Dne 16.5.1996 podepsali Ing. František Benda, CSc. jako ministr životního prostředí České republiky a Ing. Jan Beneš coby ředitel SFŽP garanci číslo č.j. 8145-1/D/95 Státního fondu životního prostředí České republiky znějící na částku 710,000.000,-Kč se lhůtou 15 let na zajištění financování projektu výstavby spalovny průmyslového a nemocničního odpadu-Mladá Boleslav pro žadatele ECO GAIA, a.s., Mladá Boleslav, Ptácká 30/IV, PSČ 29306. Dne 26.11.2003 bylo registrováno RESPALDO se sídlem Chýnov, Mlýnská 261, PSČ 39155, IČ 26646480 (dále též jen RESPALDO ) jako občanské sdružení Ministerstvem vnitra České republiky pod č.j. VS/1-1/55 598/03-R. Dne 25.3.2004 byla přijata změna stanov občanského sdružení RESPALDO coby nezávislého, dobrovolného občanského sdružení, jehož hlavním cílem je naplnění hesla Zkoumej historii svých předků a posiluj tak jejich tradice, kulturu a vlastenectví , zdrojem příjmů jsou zejména dary a příspěvky fyzických a právnických osob, výnosy z majetku a členské příspěvky a orgány jsou členská schůze, představenstvo a předseda. Dne 1.6.2004 byla zaregistrována organizační jednotka RESPALDA HELLAS, kterou navenek coby právnickou osobu zastupuje předseda výboru organizační jednotky, přičemž ustavující členská schůze HELLAS se konala 3.11.2007. Dne 22.2.2006 byl

Obvodnímu soudu pro Prahu 2 doručen návrh na nařízení exekuce iniciovaný občanským sdružením RESPALDO proti povinnému zosobněnému dlužníkem. Usnesením č.j. 33 Nc 186/2006-9 ze dne 28. února 2006 nařídil Obvodní soud pro Prahu 2 k uspokojení pohledávky RESPALDO za dlužníkem ve výši 32,000.000,-Kč exekuci a pověřil jejím provedením soudního exekutora JUDr. Pavla Procházku, Exekutorský úřad Znojmo, Jana Palacha 4 (dále též jen JUDr. Procházka ). Dlužník byl ke dni 23.9.2006 registrován jako vlastník nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 3758 pro katastrální území Říčany-Radošovice, obec Říčany, okres Praha-východ. Dne 24.10.2006 vydal JUDr. Procházka pod č.j. 072 EX 424/06-27 usnesení o nařízení dražebního jednání-dražební vyhlášku, jíž mimo jiné stanovil jednak dražební jednání na den 28.11.2006 od 10.00 hodin v zasedací místnosti Exekutorského úřadu Znojmo, Jana Palacha 4 (výrok I.), jednak předmět dražby specifikovaný jako sporné nemovitosti tehdy zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 572 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ (výrok II.), jednak výslednou cenu dražených (sporných) nemovitostí celkovou výší 7,169.000,-Kč s nejnižším podáním ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitostí odpovídající 4,779.334,-Kč a jistotou ve výši 1,000.000,-Kč s minimálním příhozem ve výši 10.000,-Kč (výrok III.). Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením č.j. 33 Nc 186/2006-39 ze dne 16.11.2006 zastavil exekuci nařízenou usnesením jmenovaného soudu ze dne 28.2.2006 č.j. 33 Nc 186/2006-9 ohledně nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 3758 pro katastrální území Říčany-Radošovice, obec Říčany, okres Praha-východ. Dne 28.11.2006 vydal JUDr. Procházka usnesení o příklepu č.j. 072 EX 424/06-42, které nabylo dne 18.12.2006 právní moci a jímž jednak udělil vydražiteli HELLAS příklep na sporné (vydražené) nemovitosti za nejvyšší podání 4,779.334,-Kč (výrok I.), jednak určil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání do 28.1.2007 (výrok II.), jednak konstatoval započítání složené jistoty ve výši 1,000.000,-Kč vydražiteli na zaplacení nejvyššího podání (výrok III.). Podáním ze dne 26.3.2007 oznámil JUDr. Procházka Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, že na základě příklepu v dražbě konané dne 28.11.2006 v rámci exekuce ve věci oprávněného RESPALDO proti povinnému dlužníkovi přešlo vlastnické právo ke sporným nemovitostem z dlužníka na HELLAS, jenž jako vydražitel dne 28.11.2006 uhradil dražební jistotu v částce 1,000.000,-Kč a dne 12.1.2007 doplatil cenu dosaženou vydražením v částce 3,779.334,-Kč (celkem 4,779.334,-Kč). Podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 21.5.2007 předložil JUDr. Procházka řečenému soudu ve věci vedené pod spisovou značkou 33 Nc 186/2009 doklady pro rozvrhové jednání na nemovitosti s označením vydražitele sporných nemovitostí jako HELLAS, výtěžku dražby 4,779.334,-Kč a datem zaplacení nejvyššího podání 12.1.2007. JUDr. Procházka spatřuje úhradu dražební jistoty i zbytku ceny vydražených (sporných) nemovitostí do výše nejvyššího podání ze strany vydražitele RESPALDO splněnou předložením záruční listiny vydané Ministerstvem životního prostředí České republiky znějící na několik set korun, k níž JUDr. Procházka přistupoval jako k cennému papíru, konkrétně směnce. Úhrada nejvyššího podání tedy nebyla provedena bezhotovostním převodem peněz, ale složením záruční listiny státu. HELLAS byl ke dni 17.9.2007 registrován jako vlastník sporných nemovitostí tehdy zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 572 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ. Dne 10.10.2007 byly přijaty stanovy občanského sdružení THASSOS jako dobrovolného zájmového sdružení, jehož hlavním cílem je rozvoj a zkoumání historických dat a sblížení české a řecké kultury, zdroji příjmů jsou zejména dary a příspěvky fyzických a právnických osob, výnosy z majetku a členské příspěvky a orgány jsou členská schůze, představenstvo a předseda. Dne 1.11.2007 bylo registrováno THASSOS coby občanské sdružení Ministerstvem vnitra České republiky pod č.j. VS/1-1/69 218/07-R. Dne 3.11.2007 se konala ustavující členská schůze HELLAS, která udělila souhlas s darováním sporných nemovitostí THASSOSu. Dne 4.11.2007 se konala ustavující členská schůze THASSOS, která zvolila představenstvo a předsedu THASSOSu. Dne 5.11.2007 podepsali HELLAS jako dárce a THASSOS jako obdarovaný darovací smlouvu, jejímž předmětem jsou sporné nemovitosti. Předmětný kontrakt obsahuje v čl. II ujednání o darování sporných nemovitostí v době podpisu dohody deklarovaných jako předmět vlastnictví HELLASu THASSOSu. Dne 5.11.2007 podali HELLAS a THASSOS u Katastrální úřadu Středočeského kraje, Katastrální pracoviště Praha-východ návrh na provedení vkladu vlastnického práva ke sporným nemovitostem. Dne 10.11.2007 se konala členská schůze THASSOS, která mimo jiné vyslovila souhlas s přijetím RESPALDA a ECOTEC a.s. za své členy. Dne 10.3.2008 podepsali žalobce jako kupující a THASSOS coby prodávající kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemena užívání, jejímž předmětem jsou sporné nemovitosti. Článek II. citovaného kontraktu pojednává o prodeji sporných nemovitostí za kupní cenu definovanou v článku III. dohody výší 6,000.000,-Kč. Usnesením č.j. 33 Nc 186/2006-183 ze dne 14.5.2008 ve věci oprávněného RESPALDO proti povinnému dlužníku zprostil Obvodní soud pro Prahu 2 JUDr. Procházku provedením exekuce a současně pověřil provedením exekuce soudního exekutora Mgr. Daniela Týče, Exekutorský úřad Blansko, Masarykova 12, PSČ 67801 (dále též jen Mgr. Týč ). Usnesením č.j. MSPH 95 INS 1087/2008-A-13 ze dne 9.4.2008 zjistil zdejší soud úpadek dlužníka a současně prohlásil na dlužníkův majetek konkurs. Insolvenčním správcem ustanovil soud JUDr. Vlastu Houdkovou, advokátku se sídlem tehdy v Praze 2, Máchova 431/21, dnes v Praze 1, Betlémské nám. 2 (dále též jen správce nebo žalovaný ). Podáním ze dne 18.12.2008 adresovaným Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a žalovanému sdělil Mgr. Týč, že dosud neobdržel od JUDr. Procházky doklady související s úhradou nejvyššího podání ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 33 Nc 186/2006, přičemž v exekučním spise se tyto doklady nenacházejí. Podáním ze dne 6.5.2009 adresovaným Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a správci sdělil Mgr. Týč, že JUDr. Procházka vysvětlil skutečnosti týkající se provedené dražby tak, že dražební jistotu a doplatek do nejvyššího podání zaplatil vydražitel formou státní záruky v hodnotě 710,000.000,-Kč jako cenným papírem, penězi nezaplatil. Ke dni 14.5.2009 byl žalobce evidován jako vlastník sporných nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ na listu vlastnictví 623 pro katastrální území Modletice u Dobřejovic, obec Modletice, okres Praha-východ. Dne 18.5.2009 předložil správce zdejšímu soudu soupis majetkové podstaty (dále též jen soupis ) dlužníka, v němž jsou pod položkami 1, 1a-d a 2e identifikovány sporné nemovitosti. Dne 18.5.2009 vyrozuměl správce žalobce o tom, že sporné nemovitosti zahrnul do soupisu. Podáním ze dne 18.5.2009 adresovaným Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a žalovanému sdělil Mgr. Týč, že mu byl dne 13.5.2009 předán JUDr. Procházkou kompletní spis s opakovaným sdělením, že neexistuje výpis z účtu ani pokladní doklad, kterým by bylo možno prokázat ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 33 Nc 186/2006 úhradu nejvyššího podání, neboť vydražitelem nejsou složeny finanční prostředky. Dne 28.5.2009 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu o vyloučení sporných nemovitostí z majetkové podstaty (dále též jen podstata ) proti správci. Insolvenční řízení, v jehož rámci je dlužníkův úpadek řešen konkursem, je vedeno zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 95 INS 1087/2008. Usnesením č.j. 33 Nc 186/2006-212 ze dne 12.6.2009 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2, že ve věci oprávněného RESPALDO proti povinnému dlužníkovi bude v řízení na straně věřitele přihlášeného do exekuce pokračováno se žalobcem, tj. s Ing. Miroslavem Řičicou.

Skutečnostmi rozhodnými pro danou věc jsou jednak moment zjištění dlužníkova úpadku, potažmo prohlášení konkursu na dlužníkův majetek a soupis sporných nemovitostí, jednak okamžik zahájení excindačního procesu. Dlužníkův úpadek byl zjištěn a konkurs na dlužníkův majetek byl prohlášen dne 9.4.2008, přičemž správce (žalovaný) dne 18.5.2009 zahrnul sporné nemovitosti do soupisu a vyrozuměl o uvedené skutečnosti žalobce. Podle ustanovení § 225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) se mohou osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. Podle ustanovení § 204 odst. 2 IZ věřitelé, kteří se domáhají toho, aby věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota byla vyloučena z majetkové podstaty, tak mohou učinit jen vylučovací žalobou podle tohoto zákona.

Vyhovět žalobě o vyloučení majetku ze soupisu (excindační žalobě) lze při splnění následujících předpokladů: 1. správce zahrnul majetek do soupisu, 2. excindační žaloba byla podána včas, 3. excindační žaloba byla podána proti správci, 4. v době rozhodování soudu trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (zjištěním úpadku, prohlášením konkursu) a majetek je stále zapsán v soupisu (nebyl ze soupisu vyňat či vyloučen), 5. osoba žalobce odlišná od dlužníka prokáže, že majetek neměl být do soupisu zahrnutý a zároveň že právo, pro které neměl být majetek zařazený do soupisu, svědčí jí, tedy osobě žalobce (např. z titulu vlastnického práva). V daném případě považuje soud za splněné čtyři prvně jmenované podmínky, neboť žalovaný zapsal sporné nemovitosti do soupisu, žalobce podal včas excindační žalobu proti správci (ve lhůtě předpokládané shora citovaným paragrafem) a v době rozhodování zdejšího soudu probíhá nadále insolvenční řízení, v jehož rámci je řešen dlužníkův úpadek konkursem, a sporné nemovitosti jsou stále zapsány do soupisu. Soud tedy dále zkoumal, zda žalobci svědčí tvrzené, tj. vlastnické právo, které by vylučovalo možnost zahrnutí sporných nemovitostí do podstaty.

Při hodnocení otázky žalobcem odvozovaného vlastnického práva ke sporným nemovitostem vycházel soud ze závěrů obsažených v konstantní judikatuře týkající se uvedené problematiky. Soud se tedy nejprve zabýval problematikou nabytí vlastnického práva ke sporným nemovitostem žalobcem tvrzeným právním předchůdcem HELLAS. Vzav v potaz žalobcem prokázanou právní subjektivitu vydražitele , stejně jako dalších dvou v dané věci vystupujících občanských sdružení (RESPALDO, THASSOS), soud nejprve považuje za nutné poukázat na dikci §§ 28 a 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen EŘ ), potažmo ustanovení §§ 336j a 336l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen OSŘ ). Byly-li totiž sporné nemovitosti coby původní vlastnictví dlužníka předmětem dražby konané soudním exekutorem, pak je třeba zdůraznit, že úkony exekutora při provádění exekuce se považují za úkony soudu; jinými slovy, exekutor nemá při provádění exekuce postavení soukromoprávního subjektu, nýbrž vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřejného práva. Na exekutora je tedy delegována část státní moci, jejímž nositelem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, a exekutor je při provádění exekuce prodejem nemovitostí vázán příslušnými ustanovení OSŘ upravujícími výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Usnesení o příklepu vydané exekutorem při prodeji nemovitosti v exekučním řízení tak má stejnou povahu jako soudní usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti podle § 336j odst. 1 OSŘ. Soud proto v dané věci v souladu s ustanovením § 135 odst. 1 a 2 OSŘ řešil míru možnosti vlastního posouzení východisek obsažených v rozhodnutích JUDr. Procházky coby soudního exekutora.

Vycházeje ze shora popsaného skutkového stavu týkajícího se průběhu exekuce prováděné JUDr. Procházkou prodejem sporných nemovitostí, soud uzavírá, že v dané věci bylo zpochybněno naplnění kumulativních podmínek vyžadovaných zákonem pro nabytí vlastnictví ke sporným nemovitostem v rámci řečené procedury. Ve smyslu ustanovení § 336l odst. 2 OSŘ ve spojení s § 69 EŘ platí, že pro nabytí vlastnictví v exekuci prodejem nemovitostí je rozhodující, že usnesení o příklepu vydané exekutorem nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání. Jelikož citované ustanovení je kogentní (donucující) povahy, nelze se od něj odchýlit, tudíž při nenaplnění jedné z uvedených obligatorních podmínek (pravomocné usnesení o příklepu + úhrada nejvyššího podání) nelze považovat přechod vlastnického práva k draženým (sporným) nemovitostem za uskutečnitelný (uskutečněný). Vzhledem k neprokázání zaplacení nejvyššího podání vydražitelem HELLAS v rámci exekuce prováděné ve věci dlužníka coby povinného, byl přechod vlastnictví na základě usnesení o příklepu zrušen . V této souvislosti je přitom třeba poukázat jednak na obsah pojmu zaplacení obsaženého v samotném § 336l odst. 2 OSŘ, jednak na možnost prokázání existence provedené úhrady. Jazykovým a teleologickým výkladem norem vztahujících se k předmětné aktivitě (exekuce prodejem nemovitostí) lze dospět k jedinému závěru, podle nějž může vydražitel uskutečnit platbu nejvyššího podání toliko prostřednictvím finančních prostředků. Jinak řečeno, vydražitel je povinen uhradit nejvyšší podání takovým nástrojem, který lze bez dalšího použít k uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů. K okamžitému krytí závazků povinného (dlužníka), tj. k rozvrhu výtěžku získaného prodejem nemovitostí v exekuci určeného k satisfakci dlužníkových věřitelů je možné použít pouze peníze, nikoli jakýkoli platební instrument (například cenný papír). Bez zřetele k posledně uvedenému názoru je soud navíc nucen konstatovat absenci prokázání uskutečnění zaplacení nejvyššího podání vydražitelem HELLAS prostřednictvím platebního nástroje spočívajícího v cenném papíru, neboť jak listina vydaná Státním fondem životního prostředí, tak záruční listina vystavená organizační jednotkou občanského sdružení RESPALDO postrádají atributy řečené ceniny. Posledně uvedená písemnost nadto neobsahuje ani základní náležitost vyžadovanou pro psanou podobu aktů, jíž je datum provedení úkonu. Žalobcova výhrada týkající se neprůkaznosti neprovedení platby nejvyššího podání vydražitelem HELLAS pak naráží na notorietu plynoucí z právní teorie a její aplikace. Negativní důkaz totiž nelze povést, proto bylo věcí žalobce, aby při prokázaných pochybnostech o splnění podmínek pro nabytí vlastnictví HELLAS ke sporným nemovitostem v rámci dražby uskutečněné v exekuci nabídl takové důkazní prostředky, jejichž povedením by byly tyto pochybnosti vyvráceny, tj. bylo by prokázáno, že HELLAS zaplatil nejvyšší podání finančními prostředky (ať už hotovými penězi či prostřednictvím platby z bankovního účtu). Žalovaným namítané pochyby o uskutečnění platby ze strany HELLAS však přetrvaly a plynou jednak z exekučního spisu, potažmo spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 značky 33 Nc 186/2006, tak z výpovědi samotného JUDr. Procházky coby exekutora pověřeného svého času provedením exekuce prodejem sporných nemovitostí. Na tomto faktu nic nemění výsledek trestního řízení, jehož závěry nepovažuje soud pro danou věc významné, a proto důkaz provedený usnesením příslušného policejního orgánu soud nijak nehodnotil, stejně jako nepodepsanou listinu vystavenou vydražitelem HELLAS označenou jako záruční.

Vzhledem k nenabytí vlastnického práva ke sporným nemovitostem vydražitelem HELLAS jsou následně uzavřené darovací smlouva a kupní smlouva absolutně neplatné.

Z povahy nabytí jakéhokoli práva, zejména vlastnického, od někoho, komu toto právo nesvědčí, plyne, že nikdo nemůže nabýt od jiného právo, které právní předchůdce neměl. Vzav v potaz zásadu Nemo ad alienum plus iuris transferre potest, quam ipse habet (nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám) soud hodnotil žalobcem uváděnou posloupnost nabyvatelů sporných nemovitostí v souvislosti se žalobcem namítanou dobrou vírou. Dojde-li k nabytí věci od někoho, kdo nebyl sám jejím vlastníkem, nedojde tím k nabytí jejího vlastnictví, i když sám nabyvatel byl v dobré víře a věc získal na základě skutečnosti, která by jinak převod (přechod) vlastnického práva působila. Byla-li ovšem osoba nabývající věc v dobré víře, stane se oprávněným držitelem věci ve smyslu § 132 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen OZ ), s možností takovou věc vydržet. Uvedené zásadě koresponduje závěr vyslovený Nejvyšším soudem České republiky (dále též jen Nejvyšší soud nebo NS ČR ) například v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1836/2002 ze dne 28.7.2003. Nejvyšší soud uzavřel, že oprávněný držitel má právo na takovou dispozici s věcí, při které nedochází ke změně vlastnického práva. Pokud oprávněný držitel věc prodá, může nabyvateli vzniknout jen právo oprávněné držby, nikoli právo vlastnické. Proto, nabyl-li někdo nemovitost od nevlastníka, přičemž vycházel ze zápisu v katastru nemovitostí označujícího převodce za vlastníka této nemovitosti, nestal se vlastníkem této věci. Ani zápis do katastru nemovitostí nemůže prolomit zásadu, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám měl.

Aplikuje výše uvedené myšlenky a úvahy na souzenou věc při akceptaci nálezové judikatury Ústavního soudu, pokud jde o výklad právních úkonů, a při respektování obecných principů důvěry v právo, právní jistoty a předvídatelnosti právních aktů strukturujících právní řád soud učinil následující závěry. HELLAS nemohl jako nevlastník sporných nemovitostí převést na THASSOS vlastnické právo, které sám neměl; darovací smlouva ze dne 5.11.2007 je tak dle § 39 OZ absolutně neplatná pro svůj rozpor se zákonem. Stejný závěr je možno učinit o kupní smlouvě ze dne 10.3.2008 uzavřené THASSOSem a žalobcem. Vzhledem k personálnímu propojení vydražitele sporných nemovitostí HELLAS a následného obdarovaného THASSOS (a současně pozdějšího prodávajícího) se nemohl posledně jmenovaný stát v dobré víře ani oprávněným držitelem sporných nemovitostí, neboť oběma subjektům bylo známo, že k zaplacení nejvyššího podání vydražitelem ve smyslu § 336l odst. 2 OSŘ ve spojení s § 69 EŘ nedošlo. Bez ohledu na závěr týkající se oprávnění držby prodávajícím THASSOS je však zřejmé, že žalobce při uzavírání kupní smlouvy v dobré víře ve správnost údajů zapsaných v katastru nemovitostí jednal, přičemž žalobcova dobrá víra trvala až do doby správcova vyrozumění o zápisu sporných nemovitostí do soupisu. Žalobce se tak stal v souladu s citovanými názory na základě kupní smlouvy ze dne 10.3.2008 oprávněným držitelem sporných nemovitostí.

Podle ustanovení § 134 odst. 1 OZ se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle ustanovení § 134 odst. 3 OZ se do vydržecí doby započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

Na základě zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že jak HELLAS, tak THASSOS nemohli při držbě sporných nemovitostí být v dobré víře, a to vzhledem k absenci splnění jedné ze dvou podmínek nezbytných k nabytí vlastnictví nemovitostí při dražbě v rámci exekuce a s ohledem na personální shodu předsedy inkriminovaných občanských sdružení; bona fide jmenovaných právních předchůdců žalobce je tak vyloučena. Ani v případě existence oprávněné držby oběma subjekty práva však není zachována lhůtu stanovená OZ pro možnost nabytí vlastnictví k nemovitostem pravým disponentem, neboť ke všem zmíněným převodům či přechodům práva došlo v době od listopadu, potažmo prosince 2006 do března 2008. Desetiletá vydržecí doba nutná pro nabytí vlastnictví ke sporným nemovitostem by tak ani při oprávněné držbě už prvního disponenta (HELLAS) dosud neuplynula. V souladu se závěry NS ČR vyslovenými v rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1110/2000 ze dne 11.4.2001 je přitom v dané věci možno uzavřít, že nebyl-li bezprostřední předchůdce oprávněným držitelem, nelze dobu, po kterou věc oprávněně držel vzdálenější předchůdce, započítat do vydržecího termínu. Žalobce se chopil držby, kterou lze se zřetelem ke všem zjištěným skutečnostem považovat za oprávněnou, dne 10.3.2008, desetiletá vydržecí doba dle § 134 OZ mu tak nestihla uplynout. Žalobcova dobrá víra byla navíc narušena doručením vyrozumění žalovaného o zahrnutí sporných nemovitostí do podstaty s uvedením důvodů, které správce k uvedenému kroku vedly, již ke dni 18.5.2009.

Shrnuto uvedené, soud uzavírá, že žalobce neprokázal nabytí vlastnického práva ke sporným nemovitostem, a to ani na základě kupní smlouvy ani vydržením. Předpoklad, že by žalobci nejpozději ke dni vydání tohoto rozsudku svědčilo právo, které vylučuje zařazení (a další setrvání) sporných nemovitostí v soupisu, tak není splněn. Za tohoto stavu soud pro nadbytečnost neprovedl další žalovaným navrhované důkazy týkající se osudu státní garance. Protože žalobce neprokázal, že je vlastníkem sporných nemovitostí, soud žalobu pro nedostatek žalobcovy legitimace zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, přičemž v daném případě je povinen hradit náklady řízení dle shora citovaného ustanovení žalobce. Náklady placené státem spočívají v úhradě svědečného v celkové výši 1.653,-Kč přiznaného soudem svědkovi JUDr. Procházkovi.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 17. března 2011

Mgr. Věra Modlitbová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Alena Tvrzová