194 ICm 2354/2013
Č.j.: MSPH 194 ICm 2354/2013-124

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Janoutem v právní věci o určení pravosti popřených pohledávek žalobce-1. zasílatelská s.r.o., IČ 24267694, Ovocný trh 1096/8, Praha 1, PSČ 110 00, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem Vodičkova 791/39, Praha 1, Nové Město, PSČ 11000, proti žalovanému-VJV INSOLVENCE, v.o.s., IČ 24318400, Révová 3242/3, Praha 10, PSČ 100 00 jako insolvenčnímu správci dlužníka Novinová a poštovní s.r.o., IČ 25773801, Špitálská 885/2a, Vysočany, Praha 9, PSČ 190 00, zastoupenému Mgr. Hubertem Műllerem, advokátem, Pražská 3546/46, Znojmo, PSČ 669 02, o žalobě žalobce ze dne 28. června 2013

takto:

I. Určuje se, že pohledávky žalobce přihlášené v insolvenčním řízení se společností Novinová a poštovní s.r.o., IČ 257 73 801, se sídlem Špitálská 885/2a, Vysočany, 190 00 Praha 9, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 1151/2013 pod pořadovým číslem přihlášky č. 120, které byly při přezkumném jednání dne 31. 5. 2013 žalovaným popřeny co do pravosti, jsou přihlášeny v celé výši po právu. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce v žalobě z 28. června 2013 zejména uvedl, že dne 17. ledna 2013 byl na základě dlužnického insolvenčního návrhu Městského soudu v Praze zahájeno insolvenční řízení se společností Novinová a poštovní s.r.o., IČ 25773801 se sídlem Špitálská 885/2a, Vysočany, Praha 9, PSČ 190 00 (dále jen dlužník). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2013 byl potom zjištěn úpadek dlužníka a žalovaný byl jmenován insolvenčním správcem dlužníka.

V tomto uvedeném insolvenčním řízení přihlásil žalobce dne 15. dubna 2013 pět pohledávek v celkové výši 101 332 624,45 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 31. května 2013 žalovaný pohledávky žalobce popřel co do pravosti. Jako důvod popření žalovaný uvedl neplatnost postoupení pohledávky pro rozpor s ust. § 39 občanského zákoníku v platném znění, dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům a dále neplatnost postoupení pro nedostatek vážnosti vůle dle § 37 občanského zákoníku v platném znění a dále neplatnost postoupení v souladu se smlouvou a v případě pohledávek 2/ až 5/ v celkové výši 72 734 000,-Kč uvedl žalovaný neplatnost postoupení pohledávky pro rozpor s ustanovením § 39 občanského zákoníku (dále jen obč.zák.) v tehdy platném znění, dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům a dále neplatnost postoupení pro nedostatek vážnosti vůle dle § 37 obč.zák. v platném znění.

Samotná existence pohledávek, či jejich výše nebyla na přezkumném jednání ze strany žalovaného nikterak rozporována. Podle žalobce je tak popření pohledávek ze strany žalovaného pouze účelovým krokem s ohledem na nepodložené domněnky o propojení žalobce a společnosti RMSM3, a.s. (dříve VESONEMER a.s.), IČ: 24192651, se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, PSČ 140 00 s cílem zabránit žalobci uplatňovat v insolvenčním řízení hlasovací práva spojená s jeho pohledávkami.

Dne 30. srpna 2011 uzavřeli společnost RMSM3, a.s. a dlužník smlouvu o úvěru či, na jejímž základě poskytla společnost RMSM3, a.s. dlužníkovi úvěr ve výši 27 200 000,-Kč, který měl být ze strany dlužníka splacen nejpozději ke dni 30. srpnu 2013. Úvěr byl ze strany dlužníka čerpán dne 7. září 2012, přičemž v čl. III smlouvy o úvěru byl za poskytnutí úvěru sjedná obchodní úrok ve výši 10 % p.a.

Dne 25. února 2013 uzavřela společnost RMSM3, a.s. se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012, čímž došlo k převodu pohledávek společnosti RMSM3, a.s. ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012, včetně veškerého příslušenství na žalobce. S postoupením pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012 na žalobce byl ze strany dlužníka udělen souhlas a dokument obsahující tento souhlas byl žalovanému předán ještě před přezkumným jednáním, proto žalovaný tento důvod popření dále neuváděl.

Ke dni prohlášení úpadku dlužníka tak žalobce ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012 za dlužníkem evidoval pohledávky v celkové výši 28 598 624,45 Kč, které jsou tvořeny jistinou pohledávky ve výši 27.200.000,-Kč a obchodním úrok ve výši 10 % p.a. přirostlým z jistiny ode dne 7.září 2012 do dne 13.března 2013 ve výši 1 398 624,45 Kč.

Dne 12. března 2003 uzavřeli společnost MAFRA, a.s., IČ: 453 13 351, se sídlem Karla Engliše 519/11, Praha 5, PSČ 150 00 a dlužník smlouvu o úvěru, na jejím základě společnost MAFRA, a.s. poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 22 000 000,-Kč, který měl být ze strany dlužníka splacen nejpozději ke dni 31. prosinci 2012. Úvěr byl ze strany dlužníka čerpán v částce 16 000 000,-Kč dne 12. března 2012 a v částce 6 000 000,-Kč dne 11.dubna 2012. Ke dni splatnosti pohledávka nebyla pohledávka dlužníkem uhrazena ani částečně.

Dne 6. dubna 2012 uzavřeli společnost MAFRA, a.s. a dlužník smlouvu o úvěru, na jejímž základě společnost MAFRA, a.s. poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 19 000 000,- Kč, který měl být ze strany dlužníka splacen nejpozději ke dni 31.prosincí 2012. Úvěr byl ze strany dlužníka čerpán v částce 13 000000,-Kč dne 16. dubna 2012 a v částce 6 000 000,-Kč dne 2.května 2012. Ke dni splatnosti pohledávky nebyla pohledávka dlužníkem uhrazena ani částečně.

Dne 3. května uzavřely společnost MAFRA, a.s. a dlužník smlouvu o úvěru, na jejímž základě společnost MAFRA, a.s. poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 20.000.000,-Kč, který měl být ze strany dlužníka splacen nejpozději do 31. května 2013. Úvěr byl ze strany dlužníka čerpán v částce 17 500 000,-Kč dne 9. května 2012 a v částce 2 500 000,-Kč dne 5. června 2012.

Dne 6.června 2012 uzavřeli společnost MAFRA, a.s. a dlužník smlouvu o úvěru, jejímž základě společnost MAFRA, a.s. poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 11 734 000,-Kč, který měl být ze strany dlužníka splacen nejpozději ke dni 31. květnu 2013. Úvěr byl ze strany dlužníka čerpán v částce 7 500 000,-Kč dne 7.června 2012 a dne 18. června 2012 v částce 4 234 000,-Kč.

Dne 25. února 2013 uzavřela společnost MAFRA, a.s. se společností RMSM3, a.s. smlouvu o postoupení jistiny pohledávek ze smluv o úvěru ze dne 12. března 2012, ze dne 6. dubna 2012, ze dne 3. května 2012 a ze dne 6.června 2012, čímž došlo k převodu jistin pohledávek společnosti MAFRA, a.s. z výše uvedených smluv na společnost RMSM3, a.s.

Dne 25. února 2013 uzavřela společnost RMSM3, a.s. se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek ze smluv o úvěru ze dne 12. března 2012, ze dne 6.dubna 2012, ze dne 3.května 2012 a ze dne 6.června 2012, čím došlo k převodu jistin pohledávek z výše uvedených smluv na žalobce. Ke dni prohlášení úpadku dlužníka tak žalobce ze smluv o úvěru evidoval za dlužníkem pohledávky v celkové výši 72 734 000,-Kč, která se skládala z jednotlivých pohledávek ve výši 22 000 000,-Kč, 19 000 000,-Kč, 20 000 000,-Kč a 11 734 000,-Kč. Celková výše pohledávek za dlužníkem je potom 101 332 624,45 Kč.

Žalovaný popřel pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka z důvodů údajné neplatnosti postoupení těchto pohledávek pro rozpor s ust. § 39 obč. zák., podle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu

nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům. Rozpor s § 39 obč. zák. potom žalovaný odvozuje od své domněnky o propojení žalobce a společnosti RMSM3,a.s., jakožto společníka dlužníka, jež na žalobce pohledávky postoupila. Žalobcem zde zdůrazňuje, že není osobou jakkoliv majetkově či personálně propojenou se společností RMSM3,a.s. a s touto společností netvoří koncern. Žalobce tak při nabytí pohledávek nebyl jakkoliv limitován § 196a obchodního zákoníku.

Pokud jde o argumentaci žalovaného ohledně osoby právního předchůdce žalobce (RMSM3,a.s.) potom žalobce uvedl, že tento argument je zcela irelevantní ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 18/2010 ze dne 29. listopadu 2012, podle které, pro posouzení, zda věřitel hlasuje ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké je rozhodný stav v době hlasování. Tedy, skutečnost, že osobu, o které by bylo možno říci, že hlasujeme vlastní věci nebo věc osoby blízké byl právní předchůdce věřitele, ale důvodem k vyloučení žalobce z výkonu hlasovacích práv tato skutečnost není.

Domněnky žalované, které navíc žalovaný nijak nedoložil, nemohou tedy zdůvodňovat popření pohledávek žalobce.

Podle žalobce je popření jeho pohledávek dále zřejmě založeno na domněnce, že se žalobce a společnost RMSM3,a.s. se převodem pohledávek snaží dosáhnout možnosti výkonu věřitelský jich práv v rámci insolvenčního řízení dlužníka, v níž by, jinak společnost RMSM3,a.s., jakožto společník dlužníka byla omezena. Žalobci však není zřejmé, jaké výhody by mělo společnosti RMSM3,a.s. postoupení pohledávek na žalobce v rámci insolvenčního řízení dlužníka přinést, protože hlasovat o podstatných bodech schůze věřitelů nařízené na den 31. května 2013 2 by v případě nepostoupení pohledávek měla i společnost RMSM3,a.s. Stejně tak nemohlo postoupení pohledávky ze strany společnosti RMSM3,a.s. na žalobce ovlivnit případné hlasování o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, protože v daném případě dlužníka byl jediným přípustným způsobem řešení úpadku konkurs a reorganizace nebyla dlužníkem, ani žádným z věřitelů navrhována.

Žalobce tak shrnul, že pokud by měl žalovaný pochybnosti o důvěryhodnosti žalobce, případně o jeho propojení se společností RMSM3,a.s., které žalobce popírá, potom by i v případě prokázání tohoto poměru tato skutečnost mohla být ve smyslu § 59 insolvenčního zákona překážkou pro výkon funkce člena věřitelského výboru na straně žalobce, avšak nikoliv důvodem pro popření pohledávky žalobce, jejíž samotná existence není ze strany žalovaného nijak rozporována.

Žalobce vyjádřil přesvědčení, že jediným důvodem popření jeho legitimních pohledávek je skutečnost, že pohledávky žalobce přesahují 50 % veškerých pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení dlužníka. Žalovaný tak žalobci ve spolupráci s dalšími věřiteli upírá jeho zákonná práva v insolvenčním řízení.

Dále, na internetu je veřejně dostupný projekt rozdělení společnosti dlužníka, z něhož je zřejmé, jaký majetek byl předmětem převodu mezi nástupnickými společnostmi a z něhož plyne, že žádná z nástupnických společností nezískala jakýkoliv významný majetek. Tato skutečnost je významná s ohledem na tvrzení o údajné účelovosti rozdělení odštěpením. Jedná se však o ničím nepodloženou spekulací a žalobce se bez svého

zavinění dostal do situace, kdy jsou jeho legitimní pohledávky v rámci insolvenčního řízení zcela bezdůvodně popírány.

Pokud žalovaný popřel pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka z důvodů údajné neplatnosti postoupení těchto pohledávek pro rozpor s ust. § 37 obč. zák., podle kterého je neplatný právní úkon, který není učiněn vážně, žalovaný se k tomu domnívá, že s ohledem na výši úplaty za postoupení pohledávek nemělo toto postoupení pro společnost RMSM3,a.s. ekonomický smysl a tento úkon nemohl být ze strany společnosti RMSM3,a.s. proveden vážně. Žalobce uvádí, že postoupení pohledávek ze strany společnosti RMSM3,a.s. na žalobce bylo oběma stranami postupních smluv míněno zcela vážně a proto úkony stran nemohou být v rozporu s § 37 obč. zák. a tudíž neplatné. Kdyby byla mezi žalobcem a společností RMSM3,a.s. hypoteticky sjednána vyšší postupní cena, než jaká je uvedena v postupních smlouvách, neměla by tato skutečnost na platnost samotného postoupení vliv. K neplatnosti úkonu v případě jednání na oko dochází pouze v případě, že simulována je podstatná náležitost daného úkonu, který tak však absentuje. Ujednání o postupní ceně není podstatnou náležitostí dohody o postoupení pohledávek.

Pohledávka číslo 1) v celkové výši 28 598 624,45 Kč byla dále ze strany žalovaného popřena z důvodu údajné absence souhlasu dlužníka s postoupením pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012, jež vyžadoval čl.VII odst. 2 úvěrové smlouvy ze dne 30.srpna 2012. Žalobce k tomu uvel, že před postoupením pohledávky společnosti RMSM3,a.s. ze smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012 na žalobce, k němuž došlo dne 25. února 2013, byl ze strany dlužníka udělen písemný souhlas k postoupení pohledávky a žalobce tento souhlas již předložil insolvenčnímu správci. Tato argumentace poukazující na údajnou absenci souhlasu dlužníka s postoupením pohledávky ve výši 28 598 624,45 Kč tak není důvodná.

Na základě uvedeného žalobce návrh, aby soud vydal rozsudek, kterým se určuje, že pohledávky žalobce přihlášené v insolvenčním řízení se společností Novinová a poštovní s.r.o., IČ 257 73 801, se sídlem Špitálská 885/2a, Vysočany, 190 00 Praha 9, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 1151/2013 pod pořadovým číslem přihlášky č. 120, které byly při přezkumném jednání dne 31.5.2013 žalovaným popřeny co do pravosti, jsou přihlášeny v celé výši po právu.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 3. dubna 2014 uvedl, že namítá, že vážnost projevu vůle je žalobcem opět pouze tvrzená a není ničím dokládána. Žalovaný zde především poukázal na skutečnost, že předmětem postoupení byly pohledávky v nominální hodnotě 72 734 000,-Kč bez příslušenství, které byly postoupeny na věřitele za 1,-Kč a dále pohledávka v nominální výši 27 200 000,-Kč, která byla postoupena a rovněž částku ve výši 1,-Kč. Takovýto postup sám o sobě postrádá pro postupitele jakékoliv ekonomické opodstatnění a důvodně vede k závěru, že úmyslem stran ve skutečnosti nebylo postoupit pohledávky na věřitele a proto příslušný úkon byl pouze úkonem simulovaným. Žalobce přitom cenu převodu nijak neosvětluje a této otázce se zcela vyhýbá. Z uvedeného důvodu žalovaný trvá na svém stanovisku o popření pohledávky s tím, že tvrzení žalobce nedokládají skutečnost, že právní úkony spočívající v postoupení předmětných pohledávek na žalobce byly učiněny vážně.

Pokud jde o rozpor s ust. § 39 obč. zák., potom lze navázat na shora uvedená tvrzení s tím, že postoupení pohledávek nesleduje žádný ekonomický efekt a tento není ani tvrzen. Jediný důvod postupu žalobce, resp. postupníka a postupitele potom spočívá ve snaze společnosti RMSM3, a.s. obejít omezení plynoucí z ust. § 53 insolvenčního zákona.

S ohledem na toto své uvedené stanovisko žalovaný návrh, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta s tím, že se jedná o žalobu nedůvodnou.

Žalobcem reagoval na vyjádření žalovaného ve svém podání ze dne 3. července 2014 a uvedl, že v první řadě argument žalovaného o rozporu úkonů převedení pohledávek s § 39 občanského zákoníku je pouhým tvrzením, které není jakkoliv podloženo. Žalobce již zdůvodnil, že postoupení pohledávek na společnost RMSM3,a.s. na žalobce nemohlo mít za účel umožnit prostřednictvím třetí osoby hlasovat na schůzi věřitelů konané dne 31.května 2013 bodech, o niž by nemohla hlasovat přímo společnost RMSM3,a.s., protože i společnostem RMSM3,a.s. byla oprávněna o jednotlivých bodech projednávaných schůzí věřitelů hlasovat. Domněnky žalovaného o propojení žalobce a společnosti RMSM3,a.s. žalovaný při popření pohledávek ani následně nijak nedoložil a domněnky nemohou zdůvodňovat popření pohledávek žalobce.

Žalobce v tomto svém podání dále zdůraznil, že žalovanému vůbec nepřísluší zpochybňovat platnost smluv o postoupení pohledávek, protože Nejvyšší soud ČR v rámci své rozhodovací praxe opakovaně uzavřel, že jestliže postupitel oznámil dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, nemá dlužník vůči postupníkovi k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Tyto závěry byly Nejvyšším soudem ČR republiky detailně shrnuty v rozhodnutí občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. prosince 2009, sp. 31 Cdo 1328/007, které byl dokonce publikováno ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 61/2010. Tento názor byl opakovaně Nejvyšším soudem ČR potvrzen v dalších rozhodnutích.

V návaznosti na toto uvedené, potom Nejvyšší soud ČR dále rozvedl pro potřeby incidenčních sporů v konkursních řízení a v rámci svého rozsudku ze dne 22. prosince 2009, sp.zn. 29 Cdo 1277/2007 uvedl, že nemá-li na základě formulovaných závěrů dlužník, jemuž postupitel řádně oznámil postoupení pohledávky vůči postupníkovi bez dalšího k dispozici námitku neplatnosti postupní smlouvy, nemůže s touto obranou ve sporu o pravost a v pořadí pohledávky uspět ani popírající správce konkursní podstaty. Je tedy zřejmé, že žalovanému, jakožto insolvenčnímu správci dlužníka přísluší pouze hmotněprávní námitky, ale mezi ty nepatří námitka neplatnosti postupních smluv. Neplatnosti postupních smluv se tak žalovaný nemůže dovolávat a tato otázku ze strany soudu v tomto řízení nemůže být zkoumána.

Žalobce ještě zdůraznil, že i kdyby mezi ním a společností RMSM3,a.s. byla hypoteticky sjednána vyšší kupní cena, než je cena uvedená v postupních smlouvách neměla být tato skutečnost v žádném případě vliv na platnost samotného postoupení. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že postupované pohledávky za dlužníkem mají v současné době s ohledem na insolvenční řízení vedené s dlužníkem takřka nulovou hodnotu, a proto nepovažuje za zvláštní, že byly na žalobce společnost RMSM3,a.s. postoupeny za symbolickou hodnotu, když náklady spojené s vymáháním těchto pohledávek, totiž, s nejvyšší pravděpodobností převýší peněžitou hodnotu, která může být prostřednictvím insolvenčního řízení od dlužníka získána.

V podání ze dne 30. července 2014 potom ještě žalobce vysvětlil, že pohledávky za dlužníkem ve výši 72 734 000,-Kč vznikly z titulu úvěrů poskytnutých v roce 2012 dlužníkovi, a to společností MAFRA, a.s., IČ: 453 13 351. Společnost MAFRA, a.s. byla společníkem společnosti Distribuční Holding s.r.o., IČ 261 79 024, která byla až do září 2012 společníkem dlužníka. Společnost MAFRA, a.s., jakožto mateřská společnost společnosti Distribuční Holding s.r.o. poskytnutými úvěry financovala provozování podniku dlužníka. Přitom, z účetnictví dlužníka jednoznačně vyplývá, že v rozhodné době, kdy byly příslušné půjčky poskytovány, činily ztráty z podnikání dlužníka minimálně 10.000.000,-Kč měsíčně. V září roku 2012 byl obchodní podíl společnosti Distribuční Holding s.r.o. ve společnosti dlužníka převeden na společnost RMSM3, a.s. a součástí celé této transakci bylo i postoupení pohledávek společnosti MAFRA, a.s. za dlužníkem. Pohledávky společnosti MAFRA, a.s., resp., jejich jistiny, které v době postoupení na společnost RMSM3, a.s. dosahovaly nominální hodnoty 111 000 000, byly ze strany společnosti MAFRA, a.s. postoupeny za částku ve výši 28 000 000, což je zlomek jejich nominální hodnoty. Již z této skutečnosti vyplývá obtížná dobytnost těchto pohledávek za dlužníkem, přičemž hodnota příslušných pohledávek klesala s dalším zhoršováním ekonomické situace dlužníka.

Nový společník dlužníka společnost RMSM3, a.s. dále pokračovala v provozním financování podniku dlužníka cestou úvěrového financování, přičemž na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. srpna 2012 poskytla dlužníkovi další úvěr ve výši 28 800 000,-Kč, který byl ze strany dlužníka opět použit k zachování běžného provozu podniku dlužníka. Úvěrové financování ze strany společnost MAFRA, a.s. a RMSM3, a.s. bylo dlužníkovi i přes jeho ztrátové hospodaření poskytováno zejména s ohledem na připravovanou liberalizaci klíčového poštovního trhu s poštovními zásilkami do 50 g plánovanou od počátku roku 2013, od které si společníci dlužníka slibovali zásadní zlepšení ekonomické situace dlužníka a také s ohledem na stálou snahu managementu dlužníka získat zpět klienty, pro které již dlužník v roce 2011 na počátku roku 2002 distribuoval neadresné zásilky, takzvané reklamní letáky. Ke konci roku 2012 však došlo k dalšímu zhoršení ekonomické situace dlužníka a ke ztrátě dalších významných klientů a míjela se účinkem i snaha získat zpět dřívější klienty či získat klienty nové. Na přelomu let 2012 a 2013 proto dospěli společníci dlužníka k závěru, že již nadále nejsou ochotni akceptovat ztrátové hospodaření dlužníka a nadále financovat jeho provoz.

Proto byl v lednu 2013 dlužník nucen podat v souladu s příslušnými ustanoveními insolvenčního zákona insolvenční návrh, když současně i z vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že se dlužník nachází ve stavu předlužení, které nebude schopen po ukončení úvěrového financování cestou společníků samostatně překonat.

Jediným akcionářem společnosti RMSM3, a.s. v této době byla společnost RMS Mezzanine, a.s., IČ: 00025500, která je kótovaná na burze cenných papírů v Praze a specializuje se na poskytování kapitálu malým a středním společnostem a na investice do minoritních i majoritních podílů společností, u nichž se předpokládá vysoký růst. S ohledem na skutečnost, že akcie tehdejší mateřské společnosti RMS Mezzanine, a.s. byly veřejně obchodovatelné na finančních trzích, mohla mít jakákoliv negativní informace o neúspěšně uskutečněných investicích společnosti RMSM3, a.s. značný vliv na cenu akcií společnosti RMS Mezzanine, a.s. a stejně tak mohla mít značný vliv na cenu akcií i účast jakékoliv dceřiné společnosti na insolvenčním řízení či v soudních sporech souvisejících s insolvenčním řízení. Negativní publicita tak mohl akcie společnosti RMS Mezzanine, a.s.

srazit na výrazně nižší cenovou hladinu a snížit důvěru investorů. Společnosti RMS Mezzanine, a.s. a RMSM3, a.s. proto dospěly k závěru, že uvedená reputační rizika mohou být alespoň částečně eliminována tím, že dojde k postoupení pohledávek společnosti RMSM3, a.s. za dlužníkem na třetí osobu a společnost RMSM3, a.s. nebude na insolvenčním řízení dlužníka nijak participovat. Proto byly pohledávky společnosti RMSM3, a.s. za dlužníkem následně 25.února 2013 postoupeny na žalobce a s ohledem na očekávaný úpadek dlužníka a jejich fakticky nulovou hodnotu byla postupní cena za postoupení pohledávek sjednána jako zcela symbolická. Přitom, postoupení pohledávek bylo dlužníkovi ze strany společnosti RMSM3, a.s. řádně oznámeno dne 26. února 2013

Vedle dohod o postoupení pohledávek ze dne 25. února 2013 byla mezi společností RMSM3, a.s. a žalobcem uzavřena i dohoda o rozdělení výtěžku při vymáhání pohledávek. Případný výtěžek pohledávek měl do určité částky připadat zcela žalobci, když tato částka měla pokrývat náklady žalobce spojené s uplatněním pohledávek za dlužníkem. V případě, že dojde k přesažení této částky, by se potom další výtěžek rozdělil v dohodou určeném poměru mezi žalobce a společností RMSM3, a.s. Žalobce i RMSM3, a.s. tak na výtěžku z pohledávek participují.

Žalobce zopakoval, že se domnívá, že je zřejmé, že, pohledávky z úvěrového financování dlužníka skutečně vznikly, že důvodem poskytnutí úvěru bylo provozní financování dlužníka ze strany akcionářů či s nimi spřízněných osob, že s ohledem na situaci úpadku dlužníka nemají postoupené dodávky významnou hodnotu, což vyplývá i z dosavadního průběhu insolvenčního řízení vedeného na dlužníka a že postoupení pohledávek za symbolickou hodnotu bylo ze strany společnosti RMSM3, a.s. s ohledem na výše uvedené důvody zdůvodněno jak faktickými důvody, tak i důvody finančními.

Pokud vyvstala otázka udělení předchozího souhlasu dlužníka s postoupením pohledávky ve výši 27 200 000,-Kč vzniklé ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. srpna 2012 mezi společností RMSM3, a.s. a dlužníkem, tak originál souhlasu s postoupením uvedené pohledávky na žalobce, který byl žalobci udělen ze strany jednatele dlužníka byl předán žalovanému insolvenčnímu správci. K tomuto předání došlo v den konání přezkumného jednání 31. května 2013 Žalobce, bohužel, nedisponuje podepsanou fotokopií tohoto souhlasu, jehož originál byl předán a současně je pravděpodobné, že další vyhotovení tohoto dokumentu se nachází dokumentaci dlužníka, ale tu měl k dispozici žalovaný. Žalobce proto do spisu založil alespoň nepodepsanou verzi souhlasu, který byl ze strany žalobce žalovanému předán a e-mailovou komunikaci prokazující předání uvedeného souhlasu žalovanému. Žalobce současně předkládá souhlas s postoupením pohledávky, který byl ze strany dlužníka samostatně udělen společnosti RMSM3, a.s., a který si žalobce od společnosti RMSM3, a.s. vyžádal. Předchozí souhlas k postoupení pohledávky tak byl ze strany dlužníka separátní udělen jak žalobci, tak společnosti RMSM3, a.s. Proto má žalobce udělení předchozího souhlasu dlužníka s postoupení pohledávky ve výši 27 200 000,-Kč za prokázané. Žalobce v podání znovu navrhl, aby soud jeho žalobě vyhověl v celém rozsahu.

Městský soud v Praze v této právní věci jednal a to ve dnech 9.7.2014, 12.8.2014 a 22.10.2014.

Soud v řízení dokazoval:

-příslušným listem z přezkumného jednání z 31. května 2013, týkající se věřitele poř. č. 115., z listu je zřejmé popření pěti pohledávek žalobce v celkové výši 101 332 624,45 Kč -smlouvou o úvěru ze 30. srpna 2012, kterou se a společnosti RMSM3, a.s. (dříve VESONEMER a.s.) zavázala poskytnout společnosti Mediaservis s.r.o., IČ: 25773801 jako právnímu předchůdci dlužníka peněžitý úvěr ve výši 28 800 000,-Kč, -výpisem z účtu ze 7. září 2012 o částce 28,800.000,-Kč ze strany VESONEMER, a.s., podle tohoto dokladu uvedená částka byla připsána na účet společnosti Mediaservis s.r.o., -smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. února 2013, ze které vyplývá, že pohledávka za společností Novinová a poštovní s.r.o. (dříve Mediaservis s.r.o.), na jistině 27 200 000,-Kč, byla ze společnosti RMSM3, a.s. převedena za cenu 1,-Kč na společnost žalobce, -smlouvou o úvěru ze dne 12. března 2012, podle které se společnost MAFRA, a.s. zavázala k poskytnutí úvěru společnosti Mediaservis, s.r.o. do výše 22 000 000,-Kč, -výpisy z účtu z 12. března 2012 a 11. dubna 2012, podle kterých byly částky 16 000 000,-Kč a 6 000 000,-Kč převedeny z účtu MAFRA, a.s. na účet společnosti Mediaservis s.r.o. -smlouvou úvěru ze 6. dubna 2012, podle které se společnost MAFRA, a.s. zavázala k poskytnutí úvěru společnosti Mediaservis, s.r.o. do výše 19 000 000,- Kč -výpisy z účtu z 16. dubna 2012 a 2. května 2012, podle kterých byly částky 13 000 000,-Kč a 6 000 000,-Kč převedeny z účtu MAFRA, a.s. na účet společnosti Mediaservis s.r.o., -smlouvou o úvěru ze dne 3. května 2012, kterou se společnost MAFRA, a.s. avázala k poskytnutí úvěru společnosti Mediaservis, s.r.o. do výše 20 000 000,- Kč a výpisem z účtu z 9.větna 2012 a ze dne 5. června 2012, které prokazují čerpání této částky -smlouvou o úvěru ze 6. června 2012, kterou se společnost MAFRA, a.s. zavázala k poskytnutí úvěru společnosti Mediaservis, s.r.o. do výše 19 000 000,-Kč, -výpisy z účtu ze 7. června 2012 a ze dne 18. června 2012, podle kterých byly částky 7 500 00,-Kč a 11 500 000,-Kč od společnosti MAFRA, a.s. připsány na účet společnosti Mediaservis, s.r.o., -smlouvou o postoupení pohledávky ze 30. srpna 2012, podle které byly pohledávky za společností Novinová a poštovní s.r.o. (dříve Mediaservis s.r.o.) v celkové výši 111 000 000,-Kč postoupeny ze společnosti MAFRA, a.s. na společnost žalobce za cenu 28 000 000,-Kč,

-smlouvou o postoupení pohledávek z 25. února 2013, podle které byly pohledávky za společností Novinová a poštovní s.r.o. (dříve Mediaservis s.r.o.) v celkové výši 72 734 000,-Kč postoupeny ze společnosti RMSM3, a.s. na společnost žalobce za cenu 1,-Kč, -výpisem z obchodního rejstříku pořízený dne 28. června 2013 v 10:41:24 hod., z tohoto výpisu je patrno, že právním předchůdcem Novinové a poštovní, s.r.o. byla společnost Mediaservis, s.r.o.,

-vyjádřením insolvenční správkyně tom, že nemůže ani potvrdit ani vyvrátit předání souhlasu s postoupením pohledávky, k předání této listiny mělo dojít před konáním přezkumného jednání, správkyně prošla své spisy týkající se tohoto řízení, ale příslušnou listinu nenašla, ale nemůže jednoznačně tvrdit, že by jí takovou listinu protistrana nepředala.

Podle soudu, provedené dokazování potvrdilo tvrzení a stanoviska žalobce. Proti tomu obecná tvrzení žalovaného nebyla podepřena žádným konkrétním důkazem a v řízení tedy nebylo zjištěno nic, co by svědčilo proti tvrzením v žalobě a provedenému dokazování. Pokud se žalovaný dovolává neplatnosti právních úkonů podle § 39 obč. zák. pro rozpor postoupení pohledávek proto, že se jedná o úkony, které svým účelem nebo obsahem odporují zákonu nebo se příčí dobrým mravům a nedostatku vážnosti vůle dle § 37 obč. zák., nebyl pro tato tvrzení v řízení nabídnut žádný důkaz a ani provedené dokazování nic takového neprokázalo a ani nenaznačilo. Pokud se žalovaný dovolával skutečnosti, že pohledávky byly převedeny evidentně neekonomicky za 1,-Kč nelze než konstatovat, že tato okolnost, která byla v řízení prokázána, sama o sobě nezpochybňuje legitimitu smluv o postoupení pohledávek z hlediska zákona a tedy platnost takového právního úkonu.

Podle soudu tak nezbývá nic jiného, než akceptovat skutková tvrzení žalobce o tom, že původní společnost Mediaservis, s.r.o., která je právním předchůdcem společnosti dlužníka, byla v roce 2012 již dlouhodobě ve ztrátě a tato ztráta byla financována prostřednictvím úvěru společnosti MAFRA, a.s., která byla mateřskou společností společníka společnosti Mediaservis, s.r.o. V této situace přišla do společnosti Mediaservis, s.r.o. jako investor společnost RMSM3, a.s., která společně s obchodním podílem na společnosti Mediaservis, s.r.o. nabyla od společnosti MAFRA, a.s. také pohledávku z úvěrového financování dlužníka do té doby společností MAFRA, a.s. Společnost RMSM3, a.s. spatřovala ve společnosti Mediaservis, s.r.o. i nadále obchodní potenciál.

Nový investor, společnost RMSM3, s.r.o. rozhodl o formálním odštěpení z původní společnosti Mediaservis, s.r.o. a o vzniku tří společností ze společnosti původní.

Nový společník RMSM3, a.s., stejně jako další společnost F-LOG Media Holding GmbH financoval provoz vzniklých společností, čímž vznikla společnosti RMSM3, a.s. další pohledávka za dlužníkem. Poté, co by prohlášen úpadek na dlužníka, postoupila společnost RMSM3, a.s. své pohledávky za dlužníkem na společnost 1. zasilatelská, s.r.o., tedy na žalobce.

Ještě před přezkumným jednáním proběhly mezi žalobcem, jakožto jedním z největších věřitelů a insolvenčním správce předběžné konzultace, ze kterých mimo jiné vyplynulo, že insolvenční správce požaduje doplnění souhlasu dlužníka s postoupením pohledávky ze společnosti RMSM3, a.s. na žalobce. Je velmi pravděpodobné, že souhlas za dlužníka s postoupením pohledávky byl udělen a insolvenčnímu správci předán. Dokazování k tomu nepřineslo žádný důkaz opaku.

Podle soudu potom, především, provedené dokazování prokázalo, že dlužníkovi byly poskytnuty prostředky z úvěrových smluv a dlužníkovi vznikla povinnost takto poskytnuté prostředky vrátit. Právo na vrácení poskytnutých prostředků přitom svědčí žalobci. Ze strany žalované přitom nebylo vzneseno nic konkrétního a ani navržen důkaz, který by na tomto zjištění a závěru měl něco změnit.

Jak vyplývá z § 1 písm. a) insolvenčního zákona je smyslem řešení dlužníkova úpadku, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů dlužníka k osobám dotčeným úpadkem dlužníka a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení věřitelů dlužníka. Protože v řízení bylo prokázáno, že dlužník žalovanému jako věřiteli řádně přihlášenému do insolvenčního řízení dluží podle žaloby, rozhodl soud, k uspořádání vztahu dlužníka a přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení podle § 201 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona tak, jak je to uvedeno shora v bodě prvním výroku tohoto usnesení.

V bodě druhém výroku tohoto usnesení rozhodl soud podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého, ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud, na základě tohoto ustanovení zákona, rozhodl tak, jak je to uvedeno shora v bodě druhém výroku tohoto usnesení.

P o u č e n : Proti tomuto rozsudku j e přípustné odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do patnácti dnů od doručení rozsudku. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze.

V Praze dne 22. října 2014

JUDr. Pavel Janout, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Myšáková