193 ICm 592/2013
č.j. 193 ICm 592/2013-58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Vaňousem v právní věci žalobkyně: Blanka anonymizovano , K Sibině 190/2, Praha 9, zastoupeného Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem, se sídlem Karla IV. 468, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému První konkursní v.o.s., Severozápadní II. 32/306, Praha 4, insolvenční správce dlužníka Copacking Servise, s.r.o., IČ 27363473, zastoupenému Mgr. Kateřinou Kuncovou, advokátkou, U první baterie 800/9, 160 00 Praha 6-Střešovice, o určení pohledávky ve výši 161.537,71 Kč

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobkyně Blanky anonymizovano , anonymizovano , K Sibřině 190/2, 19016 Praha 9, za dlužníkem : Copacking Service, s.r.o., IČ: 27363473, U Habrovky 247/11, 140 00, Praha 4, přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 93 INS 27173/2012 pod pořadovým číslem č.12 ve výši 161.537,71 Kč, je v celé výši pohledávkou p o p r á v u.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala určení, že pohledávka za dlužníkem-firmou Copacking Servise, s.r.o., IČ 27363473 (dále jen dlužník )-v celkové výši 161.537,71 Kč (z toho 151.644,56 Kč jistina a 9.893,15 Kč zákonný úrok z prodlení), kterou přihlásila dne 4.1.2013 do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 27173/2012, a kterou žalovaný a dlužník popřel, je pohledávkou po právu co do důvodu a výše. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaný oznámil přípisem doručeným žalobci 25.10.2012, že-jako insolvenční správce dlužníka-popřel jeho přihlášenou pohledávku pod pořadovým číslem č.12 ve výši 161.537,71 Kč do insolvenčního řízení ve věci sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012, a to při přezkumném jednání konaném dne 28.1.2013, pohledávku pak popřel rovněž dlužník. Současně žalovaný žalobkyni vyzval, aby do 30-ti dnů ode dne doručení této výzvy podala u zdejšího soudu žalobu na určení svého práva. Žalobkyně tak podala podáním doručeným soudu dne 20.2.2013 žalobu, a to původně proti žalovanému 1/ První konkursní, v.o.s., IČ 264 24 568, insolvenční správce dlužníka Copacking Service, s.r.o., IČ: 273 63 473, a žalovanému 2/ Copacking Service, s.r.o., IČ: 273 63 473. Žalobkyně nesouhlasila s popřením své pohledávky, neboť tato je představována neuhrazenou cenou díla-na základě objednávky učiněné dlužníkem, a adresované firmě LOGIK, s.r.o. ze 17.4.2012 byla uzavřena smlouva o dílo, firma LOGIK, s.r.o. vyrobila a dodala dlužníkovi objednané polygrafické výrobky, a to dodacím listem č.DL 0984/12 z 26.4.2012, který potvrdil dlužník, fakturou vystavenou firmou LOGIK, s.r.o., č.1200466 z 20.4.2012, splatnou 25.4.2012, bylo dlužníku na základě dodání předmětu díla celkem fakturováno 234.960,-Kč. Žalobkyně nabyla tuto pohledávku za dlužníkem Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4.5.2012 uzavřenou mezi postupitelem: LOGIK, s.r.o. a postupníkem: žalobkyní. Podáním doručeným soudu dne 7.6.2013 vzala žalobkyně žalobu proti žalovanému 2/ Copacking Service, s.r.o. zpět, a soud řízení mezi těmito účastníky zastavil usnesením č.j. MSPH-27 ze den 4.7.2013.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to z následujících důvodů : Žalovaný popřel pohledávku žalobkyně, a to co do pravosti a výše, neboť výše postoupené pohledávky byla vyčíslena na základě jednostranně provedeného zápočtu neodpovídajícího skutečně hmotně právním vztahům. V rámci obrany proti podané žalobě se pak žalovaný omezil na námitku nedostatku aktivní legitimace na straně žalobkyně, když žalovaný tvrdil, že smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a byla antidatována, a toto prokazoval emailovou komunikací mezi firmou LOGIK, s.r.o. a dlužníkem-email firmy LOGIK, s.r.o. z 26.10.2012, kterým byl zaslán dlužníkovi jednostranný zápočet, a to s tím, že po započtení zbývá dlužníkovi k úhradě 151.644,56 Kč, a odpověď z firmy dlužníka z 29.10.2012, kterým dlužník na zápočet reagoval tak, že jej nemůže akceptovat, jelikož neodpovídá skutečně hmotně právním vztahům. Z těchto důkazů žalovaný dovozoval, že pohledávka nemohla být převedena smlouvou o postoupení pohledávek dne 4.5.2012, když 26.10.2012 firma LOGIK, s.r.o. předmětnou pohledávku evidovala v účetnictví a prováděla ohledně ní zápočet. Žalovaný dále namítal, že ani žalobkyně, ani firma LOGIK, s.r.o. neoznámila nabytí předmětné pohledávky postoupením od firmy LOGIK, s.r.o. dlužníkovi. Žalovaný trval na tom, že smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a to o několik měsíců později, a proto považuje tuto smlouvu za simulovaný právní úkon a tedy za úkon absolutně neplatný dle ust. § 37 odst. 1 občanského zákoníku pro nedostatek vůle účastníků této smlouvy.

Soud se zaměřil při dokazování pouze na ty skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence.

Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.z. MSPH 93 INS 27173/2012 na dlužníka doručené zdejšímu soudu 3.1.2013 soud zjistil, že žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 161.537,71 Kč.

Z protokolu z přezkumného jednání konaného 28.1.2013 a ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaný jako insolvenční správce dlužníka popřel žalobkyní přihlášenou pohledávku číslo přihlášky 12 ve výši 161.537,71 Kč, a to co do pravosti a výše, neboť výše postoupené pohledávky byla vyčíslena na základě jednostranně provedeného zápočtu neodpovídajícího skutečně hmotně právním vztahům. Z výzvy k podání incidenční žaloby, kterou učinil žalovaný dne 28.1.2013 a z dodejky k této listovní zásilce, soud zjistil, že žalovaný dal žalobkyni na vědomí, že její pohledávku popřel, a to co do pravosti a výše, neboť výše postoupené pohledávky byla vyčíslena na základě jednostranně provedeného zápočtu neodpovídajícího skutečně hmotně právním vztahům, výzva byla žalobci doručena 29.1.2013, jelikož žaloba byla podána 20.2.2013, jak vyplývá z podacího razítka zdejšího soudu, byla žaloba podána včas.

Z objednávky učiněné dlužníkem a adresovaná firmě LOGIK, s.r.o. ze dne 17.4.2012, soud vzal za prokázané, že tyto smluvní strany uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba a dodání polygrafické výrobky. Z dodacího listu č.DL 0984/12 z 26.4.2012, který potvrdil dlužník, soud vzal za prokázané, že firma LOGIK, s.r.o. tento předmět díla dlužníkovi dodala. Z faktury vystavené firmou LOGIK, s.r.o., č.1200466 ze dne 20.4.2012, soud vzal za prokázané, že firma LOGIK, s.r.o. dlužníku na základě dodání předmětu díla celkem vyfakturovala cenu díla v částce 234.960,-Kč, a tato faktura byla splatná dne 25.4.2012.

Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.5.2012 uzavřené mezi postupitelem: LOGIK, s.r.o. a postupníkem: žalobkyně, soud vzal za prokázané, že pohledávka z titulu neuhrazené ceny díla, tak jak byla předcházející fakturou vyúčtována, byla postoupena zhotovitelem díla na žalobkyni, přes výzvy ze strany soudu žalovaný neprokázal, že by tato smlouva o postoupení pohledávek byla vytvořena účelově, či byla snad antidatována.

Soud dále provedl důkaz emailovou zprávou od: Dana Přibylová z firmy LOGIK, s.r.o. z 26.10.2012, kterým byl zaslán dlužníkovi jednostranný zápočet, a to s tím, že po započtení zbývá dlužníkovi k úhradě 151.644,56 Kč, z odpovědi z firmy dlužníka z 29.10.2012 pak vyplývá, že dlužník na zápočet reagoval tak, že jej nemůže akceptovat, jelikož neodpovídá skutečně hmotně právním vztahům mezi těmito společnostmi-soud však posoudil tuto námitku jako zcela nekonkrétní a zjevně účelovou, když neobsahovala žádné konkrétní výhrady ať už k uzavření smlouvy o dílo, tak k dodání předmětu díla. Samotná skutečnost, že zhotovitel díla-a původní věřitel-firma LOGIK, s.r.o. ohledně své pohledávky komunikoval s dlužníkem ještě po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, nevyvrací existenci písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, když by se jednalo o pouhý nepřímý důkaz, který nebyl žádným jiným důkazem podpořen.

Soud dále provedl k důkazu Soupis majetkové podstaty dlužníka ze 17.1.2013, z něj sice zjistil, že do majetkové podstaty dlužníka je zahrnuta pohledávka vůči žalobkyni ve výši 70.000,-Kč, z tohoto samotného faktu však soud nedovodil účelovost vytvoření pohledávky ze strany žalobkyně.

Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř., a to každý jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu.

Soud na jednání konaném ve věci dne 30.10.2014 shrnul výsledky přípravy jednání s tím, že za sporné považuje dle obsahu spisu to, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace v tomto řízení, tj. že Smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a byla antidatována. Soud pak shrnul výsledky dosavadního dokazování, a s tím, aby předešel případně překvapivému rozhodnutí ve věci, upozornil účastníky na následující: Soud konstatoval, že žalovanému bylo během řízení opakovaně uloženo, aby označil veškeré důkazní návrhy, tak jak bylo uloženo při jednání u zdejšího soudu dne 17.10.2013, a jak bylo rovněž upomínáno ze strany soudu písemně, tj. aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace v tomto řízení, tj. že Smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a byla antidatována. Přes tuto výzvu žalovaný pouze setrval na již předložených návrzích. Soud pak upozornil na to, že nemá z důkazů v řízení provedených za prokázané, že by Smlouva o postoupení pohledávky byla neplatná či byla antidatována. Soud-s ohledem na shora zkonstatované-vyzval žalovaného v souladu s ust. § 118a) odst.3 o.s.ř. k označení návrhů důkazů k prokázání tvrzení o tom, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace v tomto řízení, tj. že smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a byla antidatována. Na dotaz soudu, zda existují nějaké vážné důvody vedoucí k tomu, aby žalovaný výzvu jemu udělenou splnil do konce tohoto jednání, nebo zda žádá o poskytnutí lhůty ke splnění této výzvy, tak na to reagovala zástupkyně žalovaného a nežádala o poskytnutí přiměřené lhůty. Soud tak vyzval žalovaného, aby jemu udělenou výzvu na dnešním jednání splnil do konce tohoto jednání s tím, že byl současně upozorněn na to, že nesplnění této výzvy bude znamenat nepříznivé rozhodnutí pro žalovaného. Na to pak reagovala zástupkyně žalovaného tak, že v silách žalovaného již není další důkazy označit a navrhnout.

Dle ustanovení § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V této lhůtě žalobce žalobu podal, žaloba byla podána včas a soud se jí zabýval a po provedeném řízení žalobě vyhověl.

Soud v prvé řadě provedl veškeré žalobcem navržené důkazy, a vzal za prokázané uzavření konkrétní smlouvy o dílo mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, dodání předmětného díla dlužníkovi-to ani nebylo ze strany žalovaného zpochybněno. Dle ust. § 536 odst. 1 obch.zák. se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle odst. 3 cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Soud vzal za prokázané tvrzení žalobce, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o dílo, a to na základě objednávky dlužníka, právním předchůdcem žalobkyně bylo zhotoveno a dlužníkem převzato, a nebylo tvrzeno, že by dlužník cenu díla uhradil. Sporné bylo tedy pouze postoupení pohledávky z titulu ceny tohoto díla na žalobkyni. Dle ustanovení § 524 občanského zákoníku odst. 1 věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, dle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Dle ustanovení § 526 občanského zákoníku odst. 1 postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Dle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku postoupením od firmy LOGIK, s.r.o., oznámení či neoznámení postoupení dlužníkovi je pak ve vztahu k účinkům tohoto postoupení irelevantním, když to by mělo význam jedině z hlediska případného plnění ze strany dlužníka-plnění původnímu věřiteli pak nebylo tvrzeno, tudíž ani prokázáno. Přes výzvu a poučení ze strany soudu žalovaný neprokázal své tvrzení, že žalobkyni nesvědčí aktivní legitimace v tomto řízení, tj. že smlouva o postoupení pohledávky byla vytvořena účelově a byla antidatována, a že se jedná o simulovaný právní úkon-nebylo tvrzeno-ani prokázáno-jaký jiný úkon, než postoupení pohledávky by její účastníci uzavřením této smlouvy sledovali, soud se tedy neztotožnil se závěry žalovaného, že se jedná o úkon absolutně neplatný dle ust. § 37 odst. 1 občanského zákoníku pro nedostatek vůle účastníků této smlouvy.

Soud tedy shledal po právu pohledávku v celkové výši 161.537,71 Kč, z čehož jistinu -požadovanou část ceny díla-představuje částka 151.644,56 Kč, a protože byl dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen platit krom jistiny i příslušenství pohledávky dle § 369 obch. zák. když úroky z prodlení nebyly účastníky sjednány, řídí se jejich výše zákonnou úpravou), a soud shledal nárokem po právu i nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství z této částky, tj. i část pohledávky ve výši 9.893,15 Kč. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Dle ust. § 142 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci sice byl zcela úspěšný žalobce, když v řízení bylo prokázáno a zjištěno, že jím přihlášená-a žalovaná-pohledávka je pohledávkou po právu v celé výši, o náhradě nákladů řízení však soud rozhodl dle ust. § 202 odst. 2 IZ, dle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 30. října 2014

JUDr. Petr Vaňous v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hohinová