193 ICm 4279/2014
C1-2

Číslo jednací: MSPH 193 ICm 4279/2014-28 (MSPH 93 INS 6127/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Vaňousem v právní věci žalobce: ALD Automotive s.r.o., IČO 610 63 916, se sídlem U Stavoservisu 1, 108 00, Praha 10, práv. zast. JUDr. Martinem Doubravou, advokátem, U První baterie 1, 162 00, Praha 6, proti žalovanému: JUDr. Ing. Kristýna Fronc Chalupecká, IČO 725 37 426, se sídlem Zemské právo 1574/3, 102 00, Praha 10, insolvenční správce dlužníka REASPORT a.s., IČO 274 31 517, se sídlem Milady Horákové 390/49, 170 00, Praha 7, práv. zast. Mgr. Ing. Petrou Bělicovou, advokátkou, Pod pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Pohledávka uplatněná věřitelem č. 26: ALD Automotive s.r.o., IČO 610 63 916, se sídlem U Stavoservisu 1, 108 00, Praha 10, insolvenční přihláškou evidovanou v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 6127/2014 pod pořadovým č. 26, je co do výše 722.000,-Kč pohledávkou po právu.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8.12.2014 domáhal, aby soud určil, že pohledávka věřitele č. 1 uplatněná žalobcem insolvenční přihláškou evidovanou Pokračování 2 MSPHv insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 6127/2014 pod pořadovým č. 26, je co do výše 722.000,-Kč popřené při přezkumném jednání konaném dne 24.11.2014 pohledávkou po právu. V žalobě žalobce uvedl, že při přezkumném jednání byla insolvenčním správcem popřena jeho pohledávka pro pravost a výši co do výše 722.000,-Kč, a uznána co do výše 1.067.433,45 Kč. Popírána byla pravost a výše jistiny, která představuje nárok na náhradu škody za nevrácení osobního automobilu: Mercedes Benz S třídy 4 dv. S 350 CDi Bluetech. Podle insolvenčního správce žalobce neprokázal, že by mu nevrácením vozidla dlužníkem vznikla škoda v dané výši, a proto popřel pouze škodu, která žalobci měla vzniknout z důvodu nevrácení shora uvedeného vozidla. Žalobce uvedl, že výše škody byla doložena znaleckým posudkem soudního znalce Ing. Michala Kešnera, č. posudku 073/14. Žalobce dále uvedl, že skutečnost, že nedošlo k vrácení vozidla, je nutno považovat za nespornou, za spornou tak lze dle jeho názoru považovat maximálně hodnotu vozidla na počátku insolvenčního řízení. Tato je však dle názoru žalobce dostatečně doložena k přihlášce pohledávky přiloženým znaleckým posudkem, z něhož výše škody vyplývá. V části 3 citovaného posudku je uvedeno: Výše kupní výkupní ceny obecné ceny /obvyklé/ vozidla Mercedes Benz S 350 CDI Bluetech rz. zn. 2AS 4636 k datu 09.06.2014 činí 722.000,-vč. DPH.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že žalovaný coby insolvenční správce popřel pohledávku žalobce představující náhradu škody z důvodu nevrácení vozidla MERCEDES-BENZ S 350 BLUETEC 221, který byl ve vlastnictví žalobce jako leasingového pronajímatele. Důvodem popření byla skutečnost, že to, zda žalobci vznikla škoda a v jaké výši, považoval žalovaný za sporné. Žalovaný v replice k žalobě uvedl, že dle bodu 5.3.4. Všeobecných obchodních podmínek žalobce, které tvořily nedílnou součást leasingové smlouvy s dlužníkem, byl dlužník povinen vinkulovat pojistné plnění ve prospěch žalobce. Žalovaný dále uvedl, že mu bylo předsedou představenstva dlužníka sděleno, že dne 29.9.2013 došlo k odcizení vozidla, které bylo předmětem leasing, což mělo být dle jeho sdělení oznámeno také žalobci. Žalobce tak měl mít nárok na plnění z důvodu pojistné události.

Žalobce se v replice k replice žalovaného vyjádřil k žalovaným tvrzenému odcizení vozidla dlužníkovi a uvedl, že o tvrzeném odcizení vozidla jako předmětu leasingu mu není ničeho známo. Z pohledu žalobce nebylo vozidlo vráceno a jeho odcizení nebylo žalobci nikdy doloženo. Žalobce dále uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by věc byla předmětem jakéhokoliv pojistného šetření a likvidace. Od pojišťovny žalobce neobdržel ničeho. Na základě výše uvedeného žalobce uvedl, že na své žalobě trvá.

Sporným mezi účastníky bylo, zda žalobci vznikla škoda, a zda tato škoda byla v deklarované výši.

Za nespornou strany považují skutečnost, že nedošlo k vrácení vozidla žalobci. Shora uvedené učinili nesporným účastníci na jednání konaném 5.12.2015. Soud tedy v souladu s ustanovením § 120 odst. 4 o.s.ř. vzal toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

Soud se zaměřil při dokazování pouze na ty skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence. Pokračování 3 MSPH

Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. MSPH 93 INS 6127/2014 na dlužníka doručené zdejšímu soudu 30.9.2014 soud zjistil, že žalobce přihlásil tři dílčí pohledávky v celkové výši 1.789.433,45 Kč, a to jako jistinu. Dílčí pohledávka č. 1 ve výši 1.035.005,-Kč byla tvořena nedoplatky splátek a plateb dle leasingové smlouvy č. 120052352 o leasingu vozu Mercedes Benz S třída 4 dv. v pořizovací ceně 1.920.000,-Kč. Dílčí pohledávka č. 2 ve výši 274.639,70 Kč byla tvořena nedoplatky splátek a plateb dle leasingové smlouvy č. 480056950 o leasingu vozu Mercedes Benz M třída 4 dv. Dílčí pohledávka č. 3 ve výši 479.788,75 Kč byla tvořena smluvní pokutou z prodlení vypočtenou ke dni 31.7.2014 za období prodlení první od neuhrazené platby 27.02.2012 do 5.9.2014. dle čl. 9.2. leasingové smlouvy č. 480056960, resp. čl. 7.2 v případě leasingové smlouvy č. 120052352.

Z protokolu z přezkumného jednání konaného 24.11.2014 a z upraveného seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaný jako insolvenční správce dlužníka částečně popřel žalovaným přihlášené pohledávky co do celkové částky 722.000,-Kč pro pravost a výši a uznal co do výše 1.067.433,45 Kč. Obě dílčí pohledávky jsou vykonatelné a obě byly částečně popřeny pro výši. Jako důvod popření insolvenční správce uvedl, že věřitel neprokázal, že mu nevrácením vozidla vznikla škoda v dané výši.

Ze smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené mezi dlužníkem a žalobcem dne 8.2.2012, a to včetně všeobecných smluvních podmínek finančního pronájmu, podepsáno rovněž 8.2.2012, včetně rozpisu plateb, soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi dlužníkem a žalobcem podepsána leasingová smlouva, jejímž předmětem byl osobní automobil Mercedes-Benz S třída 4 dv. sedan S 350 CDI. Pořizovací cena předmětu leasingu činila 1.920.000,-Kč. Složená akontace činila 30 % z pořizovací ceny. Bylo sjednáno 60 měsíčních splátek ve výši 28.304,80 Kč, přičemž byla stanovena pevná úroková sazba. Po skončení nájmu měla zůstatková cena předmětu leasingu činit 1.200,-Kč. Havarijní pojištění mělo být dle smlouvy sjednáno individuálně nájemcem na pojistnou cenu 1.600.000,-Kč. Dle čl. 5.3.1 Všeobecných smluvních podmínek je nájemce v případě odcizení nebo zničení předmětu leasingu povinen bez ohledu na to, kdo škodnou (pojistnou událost) způsobil, uhradit v plné výši nárok pronajímatele vyplývající z vypořádání provedeného v rámci předčasného ukončení, a to i tehdy když pojistitel odmítl poskytnout pojistné plnění. Leasingové splátky před lhůtou splatnosti (vzhledem ke dni sestavení vyúčtování) se diskontují při použití obvyklé úrokové částky.

Z daňového dokladu č. 056-00018/12 soud zjistil, že žalobce dne 9.2.2012 vystavil na dlužníka fakturu za vozidlo, které bylo předmětem leasingu, na částku 2.275.485,60 Kč vč. DPH. Datum její splatnosti byl stanoven dle ukončení leasingové smlouvy.

Z protokolu o předání a převzetí předmětu Leasingu z 9.2.2012 soud zjistil, že tohoto dne došlo k předání předmětu leasingu dlužníkovi.

Z faktury č. 17-00031/14 vystavené 20.8.2014 žalobcem na dlužníka soud zjistil, že byla fakturována škoda způsobená nevrácením předmětu Leasingu dle znaleckého posudku.

Ze znaleckého posudku zpracovaného Ing. Michalem Kešnerem pod č. 073/14 zpracovaným 20.8.2014 soud zjistil, že obvyklá cena vozidla činí k 9.6.2014 částku 722.000,-Kč-nikdo z účastníků pak obsah a závěry znaleckého posudku nesporoval, soud tak vzal za prokázané, že hodnota vozidla, které dlužník žalobci nevrátil, činila právě tuto částku. Pokračování 4 MSPH

Z protokolu o jednání konaném dne 26.1.2015 u Městského soud v Praze soud zjistil, že při výslechu a prohlášení o majetku předseda představenstva dlužníka uvedl, že věc odcizení vozidla je řešena policií ČR, č.j. předseda představenstva však neuvedl, výslovně však vypověděl, že odcizené vozidlo pojištěno bylo, a celá věc týkající se odcizení vozidla byla řešena s pojišťovnou, která ale s tvrzením, že se jednalo o neoprávněné užití vozidla, odmítla plnit-z toho vzal soud za prokázané, že dlužník vozidlo pojistil pro případ krádeže, porušil však své povinnosti z leasingové smlouvy, když vozidlo přenechal bez souhlasu žalobce do užívání třetí osobě, a v důsledku toho odmítla pojišťovna vyplatit pojistné plnění žalobci-z toho důkazu tak soud vzal jednoznačně za prokázané, že žalobce ničeho na cenu nevráceného vozidla od pojišťovny neobdržel.

Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř., a to každý jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba je po právu.

Soud na prvním jednání shrnul výsledky přípravy jednání s tím, aby předešel případně překvapivému rozhodnutí ve věci, upozornil účastníky na to, že předběžně shledává nárok uplatněný žalobcem po právu. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nepřinesl žádná konkrétní tvrzení a neoznačil žádné konkrétní důkazy ohledně toho, že by proběhlo pojistné plnění ve prospěch žalobce a v jaké výši. Žalobce naopak svá tvrzení podložil znaleckým posudkem, z něhož vyplývá, že ke dni 9.6.2014 činí výše obvyklé ceny vozidla 722.000,-Kč. Soud dále upozornil žalovaného na to, že z leasingové smlouvy jednoznačně vyplývá povinnost sjednat pojištění-ohledně případného odcizení-ze strany dlužníka, a proto soud považuje obranu žalovaného za bezdůvodnou. S ohledem na to soud dále netrval na dalším splnění již udělených výzev žalovanému, kdy další případné návrhy důkazů již nemohly zvrátit tento závěr soudu. Žalovaný navíc uvedl, že předseda představenstva dlužníka prohlásil, že pojistná událost byla nahlášena, a že ze strany pojišťovny bylo odmítnuto plnit. Žalovanému tak bylo zřejmé, že žalobci žádné pojistné plnění poskytnuto nebylo, ani být nemohlo.

Soud vycházel především z toho, že v projednávané věci není mezi účastníky sporné, že nedošlo k vrácení vozidla žalobci. Soud musel v tomto řízení posoudit, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody vzniklé žalobci a způsobené dlužníkem, tj. zda bylo prokázáno porušení právní povinnosti dlužníkem, zda vznikla škoda jako majetková újma na straně žalobce, a zda existuje příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Soud pak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zákonné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody naplněny byly, když nesporné bylo protiprávní jednání dlužníka spočívající v porušení povinnosti vrátit předmět leasingu po skončení leasingové smlouvy, v důsledku čehož žalobci vznikla škoda, soud rovněž vzal za prokázané, že žalobci vznikla škoda ve výši obvyklé ceny takto nevráceného vozidla. Žalobce tedy prokázal, že mu v souvislosti s porušením smluvní povinnosti dlužníka vznikla škoda, prokázal tedy existenci své pohledávky vůči žalovanému. Oproti tomu se žalovanému nepodařilo vyvrátit existenci této pohledávky tím, že neprokázal, že by žalobce na cenu tohoto vozidla obdržel jakékoliv plnění. V řízení bylo naopak prokázáno, a to důkazem, který předložil sám žalovaný-tj. prohlášením o majetku, v němž předseda představenstva dlužníka uvedl, že vozidlo pojištěno bylo a pojišťovna odmítla pojistné plnění, že žalobce na cenu nevráceného vozidla neobdržel ničeho. Pokračování 5 MSPH

Po zhodnocení takto provedeného dokazování podle § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a s ohledem na dále citovaná ustanovení žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Projednávanou soud posuzoval dle následujících ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31.12.2013: Dle ustanovení § 373 obch. zák. kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Dle ustanovení § 379 obch. zák. nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Předpokladem odpovědnosti za škodu dle obecné právní úpravy jsou : a) porušení právní povinnosti, b) škoda jako majetková újma a c) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou (na rozdíl od úpravy v Občanském zákoníku se ke vzniku obecné odpovědnosti za škodu v obchodně právních vztazích v režimu obchodního zákoníku nevyžaduje zavinění, odpovědnost za škodu je tedy v obchodním zákoníku budována na principu objektivním-Bejček, Eliáš, Raban a kolektiv-Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, 4.vydání 2007). K základním předpokladům odpovědnosti za škodu ve smyslu shora citovaných ustanovení obchodního zákoníku patří protiprávní úkon, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (kausální nexus). Tyto tři předpoklady jsou objektivní povahy. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle (úkon), ať již komisivní nebo omisivní, který je v rozporu s objektivním právem (někdy se též hovoří o úkonu, který zasahuje do subjektivních práv jiné osoby). Přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou.

Soud má tedy po provedeném dokazování za prokázané, že žalobci vznikla z důvodu nevrácení vozidla dlužníkem škoda ve výši 722.000,-Kč, a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Dle ust. § 142 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud rozhodl dle ust. § 202 odst. 2 IZ, dle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Praze dne 5.11.2015

JUDr. Petr Vaňous, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Sušická