193 ICm 1599/2014
č. j. MSPH 193 ICm 1599/2014-60 (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Vaňousem v právní věci žalobce: LOGIK, s.r.o., IČ: 25748483, adresa: Radošovická 996/4, 100 00 Praha 10, práv. zast.: Mgr. Uhlíř Pavel, advokát, Karla IV. 468, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: První konkursní v.o.s., IČ: 26424568, adresa: Severozápadní II. 32/306, 141 00 Praha 4, insolvenční správce dlužníka Copacking Service, s.r.o., IČ: 27363473, adresa: U Habrovky 247/11, 140 00 Praha 4, práv. zast.: Mgr. Kateřina Kuncová, advokátka,U první baterie 9, 162 00 Praha 6, o vyloučení majetku z majetkové podstaty,

takto:

I. Plotter Typ: Kongsberg XE 10 Sériové číslo: 800124, se vylučuje z majetkové podstaty dlužníka: Copacking Service, s.r.o., U Habrovky 247/11, Praha 4, IČ 27363473.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31.286,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012)

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9.5.2014 domáhal vyloučení movité věci-Plotter Typ: Kongsberg XE 10 Sériové číslo: 800124 (dále jen plotter ) ze soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 15.4.2014. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem předmětného plotteru, neboť žalobce nabyl vlastnické právo, a to na základě Leasingové smlouvy č. 80221 uzavřené mezi Oberbank Leasing s.r.o. a žalobcem, ve spojení s protokolem o předání a převzetí předmětů koupě-leasingu z 17.1.2008. Po úhradě všech leasingových splátek uzavřel žalobce Kupní smlouvu č. 80221/ŘU, a to dne 17.1.2011 s Oberbank Leasing s.r.o., a k datu zaplacení kupní ceny ve výši 1.190,-Kč žalobce nabyl vlastnického práva k předmětnému plotteru. Nad rámec tohoto pak žalobce namítal, že nabyl vlastnického práva vydržením, když jednal v dobré víře, že je vlastníkem. Žalovaný zahrnul plotter do majetkové podstaty dlužníka dne 15.4.2014, a oznámil žalobci dopisem ze dne 15.4.2014, že předmětný plotter byl sepsán do majetkové podstaty, a žalobce z tohoto důvodu podal žalobu.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním: Dlužník hodlal do svého majetku nabýt plotter, avšak z důvodu krátké podnikatelské historie měl problém s obstaráním financování. S ohledem na tehdy vynikající vztahy se žalobcem mu bylo nabídnuto, že plotter i s financováním pro dlužníka obstará od prodávajícího, společnosti Macron Systems, spol. s r.o., žalobce. Žalobce pak skutečně uzavřel smlouvy, které tvrdí v bodě II. žaloby, avšak nedodává, že dlužník uhradil první část kupní ceny ve výši 376.992,-Kč přímo prodávajícímu plotteru (tedy namísto kupujícího formálně uvedeného v kupní smlouvě). Následující leasingové splátky (které dle žalobního tvrzení žalobce hradil ve prospěch Oberbank leasing s.r.o.) pak dlužník proplácel žalobci, a to celkem 36 měsíčních splátek po 27.370,20 Kč. Splátky však byly hrazeny na základě tehdejšího požadavku žalobce a jeho dohody s dlužníkem nikoliv podle skutečnosti, tj. přeúčtováním leasingových splátek, ale vyúčtováním fiktivních plotrovaných vzorků obalů . Žalovaný se dále vyjádřil k námitce vydržení vznesené žalobcem. Taková námitka nemůže obstát již proto, že žalobce nebyl (ani přes uzavřené kupní smlouvy) v dobré víře, že mu plotter patří, žalobce neměl předmětný plotter ve svém držení ani držbě. Tomu svědčí i to, že žalobce se vydání plotteru vůbec nedožadoval, a to ani po dlužníkovi, ani po žalovaném, přikročil nejprve k podání trestního oznámení a následně k podání této žaloby.

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dlužník uhradil-v rámci leasingové smlouvy-první splátku ve výši 376.992,-Kč přímo leasingovému pronajímateli plotteru (tedy namísto žalobce jako leasingového nájemce), přičemž-na dotaz soudu-zástupce žalobce uvedl, že se tak stalo z důvodu dohody mezi žalobcem a dlužníkem, dle které dlužník mohl následně plotter užívat. Nesporné dále bylo to, že dlužník zaplatil žalobci celkem 36 měsíčních plateb po 27.370,20 Kč, jak tvrdí žalovaný, a že se jednalo o splátky hrazené na základě tehdejšího požadavku žalobce a jeho dohody s dlužníkem formálně účtované-nikoliv podle skutečnosti, tj. přeúčtováním leasingových splátek-jako fiktivní plotrované vzorky obalů , tj. které žalobce účtoval za fiktivní práce-ohledně toho zástupce žalobce sdělil, že tyto pravidelné platby se uskutečnily rovněž na základě dohody, dle které dlužník mohl plotter užívat, těmito fakturami tedy byly fakticky vyúčtovány dohodnuté částky za užívání. Nesporné dále bylo to, že žalobce (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012) neměl předmětný plotter po celou dobu ve svém držení, když tento byl v držení a užívání dlužníka.

Tato tvrzení učinili nesporným účastníci na jednání konaném ve věci dne 28.5.2015, soud tedy v souladu s ustanovením § 120 odst. 4 o.s.ř. vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění.

Soud se zaměřil při dokazování pouze na tyto skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence.

Z dodatku č. 3 k soupisu majetkové podstaty ze dne 15.4.2014 soud zjistil, že žalovaný sepsal do soupisu majetkové podstaty dlužníka Plotter Typ: Kongsberg XE 10 Sériové číslo: 800124.

Z vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 15.4.2014 soud vzal za prokázané, že žalovaný vyrozuměl žalobce o zahrnutí majetku-předmětného plotteru-do soupisu majetkové podstaty dlužníka, a to s uvedením důvodu, že se jedná o zařízení umístěné v provozovně dlužníka a dle pracovníků dlužníka bylo toto zařízení hrazena z finančních prostředků dlužníka, toto vyrozumění bylo-dle přiložené dodejky žalobci doručeno 23.4.2014-žaloba byla podána dne 9.5.2014, takže byla podána včas.

Z Kupní smlouvy č. 80221 uzavřené mezi Macron Systems s.r.o. a Oberbank Leasing s.r.o. 14.12.2007 soud vzal za prokázané, že Oberbank Leasing s.r.o. nabyla vlastnického práva k předmětnému plotteru, z Leasingové smlouvy č. 80221 uzavřené mezi Oberbank Leasing s.r.o. a žalobcem bez data-s uvedením roku 2007, včetně splátkového kalendáře-ten vystaven 25.1.2008, soud zjistil, že si Oberbank Leasing s.r.o. a žalobce sjednali leasing, předmětem leasingu byl Plotter Typ: Kongsberg XE 10 Sériové číslo: 800124, s dobou pronájmu 36 měsíců s tím, že celková měsíční platba činí 27.370,20 Kč včetně DPH, první mimořádná splátka : 376.992,-Kč včetně DPH, a zůstatková cena, za kterou je oprávněn žalovaný předmět leasingu odkoupit : 1.000,-Kč bez DPH.

Z protokolu o předání a převzetí předmětů koupě-leasingu z 17.1.2008 soud vzal za prokázané, že plotter žalobce převzal.

Z dopisu Oberbank Leasing s.r.o. adresovaného žalobci z 11.1.2011 soud vzal za prokázané, že-s ohledem na řádné ukončení leasingové smlouvy-leasingový pronajímatel zaslal žalobci originál kupní smlouvy a fakturu k úhradě sjednané kupní ceny následné koupě. Z faktury vystavené Oberbank Leasing s.r.o. na žalobce z 11.1.2011 soud vzal za prokázané, že leasingový pronajímatel vyúčtoval žalobci dle leasingové smlouvy za kupní cenu plotteru částku 1.000,-Kč + DPH 190,-Kč, tedy celkem 1.190,-Kč-z transakční historie pak soud vzal za prokázané, že tato kupní cena 1.190,-Kč byla žalobcem uhrazena. Z Kupní smlouvy č. 80221/ŘU uzavřené dne 17.1.2011 mezi žalobcem a Oberbank Leasing s.r.o. soud vzal za prokázané, že žalobce se stal vlastníkem předmětného plotteru. (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012)

Z výslechu svědků Jana Kotrče a Ing. Jana Vrátila-jednatelů dlužníka-soud vzal za prokázané, že došlo k uzavření ústní dohody mezi žalobcem a dlužníkem, dle které žalobce uzavřel s Oberbank Leasing s.r.o. leasingovou smlouvu, a to na předmětný plotter, s tím, že leasingové splátky Oberbank Leasing s.r.o. hradil žalobce, ten pravidelně každý měsíc vystavoval na dlužníka fakturu na stejnou částku, a k převodu plotteru ze žalobce na dlužníka mělo dojít po doplacení leasingových splátek, konkrétní náležitosti dohodnuty nebyly, plotter se měl převést bezúplatně. Dle této dohody fakticky plotter užíval-a pracoval na něm-dlužník. Svědek Kotrč-na dotaz soudu-zda a jaká dohoda o převodu vlastnictví k předmětnému plotteru byla mezi dlužníkem a žalobcem uzavřena, jednoznačně vypověděl, že žádná taková výslovná dohoda uzavřena nebyla, dlužník vycházel z toho, že mu žalobce umožnil nakládat s plotterem jako vlastním, dlužník na něm vyráběl, případnou výrobu pro žalobce mu dlužník fakturoval, současně vypověděl, že plotter nebyl veden v účetnictví dlužníka. Svědek Vrátil pak vypověděl, že v době skončení leasingu již nebyl jednatelem dlužníka, takže o dohodě, kterou by přešlo vlastnické právo k plotteru ze žalobce na dlužníka mu není ničeho známo.

Z oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu učiněné zástupcem žalobce z 27.2.2013 soud zjistil, že žalobce oznámil neoprávněné užívání cizí věci, a to neznámým pachatelem, s tím, že žalobce uvedl okolnosti nabytí vlastnictví plotteru kupní smlouvou od Oberbank Leasing s.r.o., a dále uvedl, že plotter následně zapůjčil dlužníkovi, který ukončil ke dni 2.11.2012 svou činnost a plotter nevrátil.

Návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem jednatele žalobce Tomáše Říhy soud zamítnul, a to z důvodu nadbytečnosti, jakož i hospodárnosti řízení a především proto, že případný výslech by nemohl zvrátit skutkové a právní hodnocení, ke kterému soud dospěl, když soud shledal podanou žalobu žalobou po právu, když se žalobci podařilo prokázat existenci vlastnického práva k předmětnému plotteru a žalovaný toto nevyvrátil, účastnický výslech výslechem jednatele žalobce Tomáše Říhy považuje soud za nadbytečný, když svědci vyslechnutí na jednání konaném 3.11.2015 vypověděli, že žádná konkrétní smlouva, kterou by přešel plotter do vlastnictví dlužníka, mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena nebyla.

Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil provedené důkazy podle ust. § 132 o.s.ř., a to každý jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu.

Soud na prvním jednání konaném ve věci shrnul výsledky přípravy jednání s tím, aby předešel případně překvapivému rozhodnutí ve věci, upozornil účastníky na to, že z předložených listinných důkazů zatím plyne, že žalobci svědčí vlastnické právo k předmětnému plotteru, chybí však konkrétní žalobcova tvrzení ohledně toho, od kdy do kdy měl žalobce předmětný plotter ve svém držení, kdy se dostal do držení a užívání dlužníka, kdy a jak konkrétně se žalobce domáhal vydání plotteru vůči dlužníku, což nasvědčuje existenci zatím blíže neurčené dohody mezi žalobcem a dlužníkem, když však chybí konkrétní tvrzení ohledně této dohody, a to s tím, že tvrzení doplněná na dnešním jednání ohledně této dohody žalobcem považuje soud za nedostatečná. Soud však-k obraně žalovaného-zatím postrádá konkrétní tvrzení a návrhy důkazů ohledně toho, kdy, mezi kým a s jakým obsahem byla uzavřena tvrzená dohoda, dle které dlužník (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012) uhradil první část kupní ceny ve výši 376.992,-Kč přímo leasingovému pronajímateli plotteru, a následně hradil leasingové splátky žalobci, zda-a jak-byl dohodnut převod vlastnického práva ze žalobce na dlužníka-a kdy a na základě jakého titulu toto vlastnické právo na dlužníka přešlo, zda a kdy uhradil dlužník kupní cenu 1.190,-Kč, tak jak byla sjednána v rámci kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a leasingovým pronajímatelem. S ohledem na to není zřejmé, zda-a na základě čeho-dlužníkovi svědčí vlastnické právo k předmětnému plotteru, když vlastnické právo-prozatím-osvědčil žalobce. S ohledem na toto shrnutí pak soud vyzval žalobce v souladu s ust. § 118a) odst. 1 o.s.ř. k doplnění tvrzení, od kdy do kdy měl žalobce předmětný plotter ve svém držení, kdy-a na základě čeho-se dostal do držení a užívání dlužníka, kdy a jak konkrétně se žalobce domáhal vydání plotteru vůči dlužníku; kdy, mezi kým a s jakým konkrétním obsahem byla uzavřena tvrzená dohoda, dle které dlužník uhradil první část leasingové splátky ve výši 376.992,-Kč přímo leasingovému pronajímateli, a dle které dlužník dále hradil měsíční částky odpovídající leasingovým splátkám, a užíval plotter. Soud dále vyzval žalobce dle ust.§ 118a) odst.3 o.s.ř. k označení návrhů důkazů k prokázání tvrzení, k jejichž doplnění byl vyzván výzvou předcházející. Zejména však soud vyzval žalovaného v souladu s ust.§ 118a) odst.1 o.s.ř. k doplnění tvrzení, kdy, mezi kým a s jakým obsahem byla uzavřena tvrzená dohoda, dle které dlužník uhradil první leasingovou splátku ve výši 376.992,-Kč přímo leasingovému pronajímateli, a následně hradil leasingové splátky žalobci, zda-a jak-byl dohodnut převod vlastnického práva ze žalobce na dlužníka-a kdy a na základě jakého titulu toto vlastnické právo na dlužníka přešlo, zda a kdy uhradil dlužník kupní cenu 1.190,-Kč, tak jak byla sjednána v rámci kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a leasingovým pronajímatelem. Soud dále vyzval žalovaného dle ust. § 118a) odst. 3 o.s.ř. k označení návrhů důkazů k prokázání tvrzení, k jejichž doplnění byl vyzván výzvou předcházející. Účastníkům byla poskytnuta lhůta ke splnění těchto výzev a byli upozorněni na možný neúspěch ve věci. Účastníci výzvy splnili a soud-s výjimkou výslechu jednatele žalobce-všechny navržené důkazy provedl a dospěl k závěru, že v právu je žalobce.

Dle ustanovení § 224 odst. 1) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen IZ ) insolvenční správce, který zapíše do soupisu věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáleží dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo. Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. Dle odst. 2) vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis.

Dle ustanovení § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle odst. 2) téhož ustanovení žaloba musí být podána proti insolvenčnímu (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012) správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Soud konstatuje, že žalovaný vyrozuměl žalobce o soupisu předmětných věcí do majetkové podstaty dlužníka, a to vyrozuměním o zahrnutí plotteru do soupisu majetkové podstaty dlužníka z 15.4.2014, toto vyrozumění bylo žalobci doručeno 23.4.2014, vylučovací žaloba byla doručena soudu dne 9.5.2014, žaloba o vyloučení majetku z majetkové podstaty byla podána včas.

V daném případě soud konstatuje, že břemeno tvrzení i důkazní spočívalo výhradně na žalobci. S ohledem na ustálenou judikaturu reprezentovanou rozhodnutím Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cod 342/2000 publikovaným ve Sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod číslem 67/2002, jež lze aplikovat i na poměry insolvenčního řízení, kdy byl formuloval závěr, že osoba, která se domáhá vyloučení věci (pohledávky) ze soupisu majetku konkursní podstaty, musí prokázat nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty svědčí jí, a žalobce právo, které mu svědčilo-a které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetkové podstaty, osvědčil, když prokázal nabytí vlastnického práva k předmětnému plotteru, a žalovaný nevyvrátil, že je žalobce vlastníkem předmětného plotteru.

S ohledem na shora citovaná ustanovení a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětnému plotteru na základě Kupní smlouvy č. 80221/ŘU uzavřené dne 17.1.2011 mezi žalobcem a Oberbank Leasing s.r.o., a to dle následujících zákonných ustanovení: Dle ust. § 489 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o koupi najaté věci, si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. Smlouva o koupi najaté věci vyžaduje písemnou formu. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že leasingovou smlouvu uzavřel ohledně pronájmu plotteru žalobce s Oberbank Leasing s.r.o., a po splnění povinností dle leasingové smlouvy uzavřel ohledně plotteru smlouvu o koupi najaté věci v písemné formě, stal se tedy vlastníkem plotteru, tím tedy žalobce osvědčil právo, které mu svědčilo-a které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetkové podstaty.

Oproti tomu-přes výzvy ze strany soudu-žalovaný nevyvrátil existenci vlastnického práva žalobce, které dle provedených důkazů vylučovalo zařazení věci do soupisu majetkové podstaty. Vyslechnutí svědci Kotrč a Vrátil pouze shodně vypověděli, že došlo k uzavření ústní dohody mezi žalobcem a dlužníkem, dle které formálně měl vyřídit leasing žalobce, a to s tím, že dlužník bude hradit akontaci a leasingové splátky, a -po skončení leasingu-dojde k převodu vlastnického práva ze žalobce na dlužníka. Svědek Kotrč pak jednoznačně vypověděl, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla. Svědek Vrátil pak již-v době skončení leasingu-nebyl jednatelem dlužníka, takže o dohodě, kterou by přešlo vlastnické právo k plotteru ze žalobce na dlužníka, mu nebylo ničeho známo. Žalovaný tak neprokázal, že by mezi žalobcem a dlužníkem-poté, co se (sp. zn. MSPH 93 INS 27173/2012)

žalobce stal vlastníkem plotteru-byla uzavřena jakákoliv smlouva o převodu vlastnictví ze žalobce na dlužníka. Ve spojitosti s tím jednoznačným skutkovým závěrem se jeví nepodstatným to, zda-a jaká konkrétní-dohoda byla uzavřena o užívání plotteru mezi žalobcem a dlužníkem, jakož i o platbách v souvislosti s tímto užíváním realizovaných ze strany dlužníka vůči žalobci.

Pro úplnost soud dodává, že nebylo namístě zabývat se námitkou vydržení, neb tuto vznesl žalobce, a-jelikož byla prokázána existence jeho vlastnického práva k plotteru na základě kupní smlouvy uzavřenou s leasingovým pronajímatelem po skončení leasingové smlouvy, nepřicházelo do úvahy nabytí vlastnického práva vydržením.

Na základě shora uvedených skutečností a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl plný úspěch ve věci žalobce, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč, náklady právního zastoupení advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když vyhláška č. vyhlášky 484/2000 Sb. byla v době vyhlášení rozsudku již zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12)-6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2 vyjádření ve věci, účast na 2 jednáních) po 3.100,-Kč/1 úkon, a dále dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. (advokátního tarifu) režijní paušály za těchto 6 úkonů právní služby á 300,-Kč. Náklady právního zastoupení dále pak představují 12 náhrad za promeškaný čas-dle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. ve znění 276/2006 Sb., 100,-Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tzn. celkem 1.200,-Kč. V této části náklady řízení bez vyčíslení DPH činí: 23.600,-Kč. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. má pak zástupce žalobce, který je plátcem DPH, nárok na 21% DPH, což představuje 4.536,-Kč. Dále náklady řízení tvoří i náklady za použití vozidla CITROEN U PICASSO 1.6 HDI-cesta Hradec Králové-Praha a zpět, a to dvakrát, které činí celkem 3.150,50 Kč včetně DPH (vzdálenost celkem 456 km, průměrná cena pohonných hmot 36,10 Kč, sazba základní náhrady 3,70, průměrná spotřeba 5.57). Celkové náklady řízení tak představují částku 31.286,50 Kč, kterou soud žalobci vůči žalovanému na náhradě nákladů řízení výrokem II. přiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 3. listopadu 2015 JUDr. Petr Vaňous, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Michaela Kápičková