18 VSOL 473/2017-49
č. j. 73/31 ICm 4477/2016 18 VSOL 473/2017-49 (KSBR 31 INS 28437/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Koláře a soudců JUDr. Ladislava Bognára a Mgr. Jakuba Černoška ve věci

žalobce: D.R.GEO s.r.o., IČO 29246342 sídlem Musilova 1638/9, 614 00 Brno-Husovice proti žalovanému: VPI CZ, v.o.s., IČO 03007740 sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8-Karlín jako insolvenčnímu správci dlužníka Němeček-Elektromontáž, a.s., IČO 26253194 sídlem Nádražní 726, 696 62 Strážnice zastoupený advokátem JUDr. Milanem Jelínkem sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8-Karlín

o určení pravosti pohledávky jako incidenčním sporu v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Brně pod sp.zn. KSBR 31 INS 28437/2014-C7-10, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. října 2017, č. j. 73/31 ICm 4477/2016-29,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

Odůvodnění: 1. Rozsudkem označeným v záhlaví vydaným jako rozsudek pro uznání Krajský soud v Brně určil, že pohledávka ve výši 953 109,70 Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka Němeček-Elektromontáž, a.s., se sídlem ve Strážnici, Nádražní 726, IČ 26253194, je po právu, Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková. isir.justi ce.cz (KSBR 31 INS 28437/2014)

když žalovaný v soudem prvního stupně nereagoval na výzvu soudu prvního stupně k vyjádření k žalobě, v níž byl upozorněn, že neučiní-li tak, bude soud prvního stupně mít zato, že žalovaný nárok, který je předmětem řízení, uznal (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, v němž s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp.zn. 29 ICdo 5/2012, argumentoval, že ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Protože odvolání podle svého odůvodnění směřovalo pouze proti právnímu posouzení věci, odvolací soud za podmínek ustanovení § 214 odst. 3 o.s.ř. věc projednal bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 4. Z obsahu spisu je pro účely tohoto rozhodnutí zřejmé, že insolvenční správce popřel u zvláštního přezkumného jednání konaného dne 26. února 2016 nezajištěnou pohledávku žalobce přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka Němeček-Elektromontáž, a.s. ve výši 953 109,70 Kč s tím, že věřitel nedoložil vznik pohledávek s datem vystavení v roce 2013, doložil pouze faktury a u převzetí neidentifikovatelný podpis , a žalobce proto u soudu prvního stupně podal dne 18. března 2016 žalobu o určení pravosti této pohledávky, kterou doplnil dalším podáním dne 4. dubna 2016. Na výzvu k vyjádření dle ustanovení § 114b o.s.ř. ze dne 22. května 2017 doručenou dne 8. června 2017 žalovaný v soudem prvního stupně určené třicetidenní lhůtě nereagoval a poté byl vydán napadený rozsudek. 5. Postup podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř., kdy soud může žalovanému uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a neuzná-li žalobou uplatněný nárok v celém rozsahu, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření přiložil listinné důkazy, jichž se dovolává, a označil důkazy k prokázání svých tvrzení, s tím, že neučiní-li tak v soudem určené lhůtě, bude rozhodnuto za podmínek ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání, přichází do úvahy zejména vyžaduje-li to povaha věci, nebo okolnosti případu . Nejvyšší soud k tomu v usnesení, na něž odkazuje žalovaný v odvolání, uvedl, že povahou věci se rozumí její typová, skutková či právní obtížnost, která sama o sobě vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Okolnosti případu odůvodňují vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. zejména v takovém sporu, kdy dosavadní poznatky ukazují, že-ačkoliv by podle své povahy nemuselo jít o věc z hlediska zjišťování skutkového stavu mimořádně obtížnou-tu jsou takové mimořádné skutečnosti, které vedou k závěru, že bez písemného vyjádření žalovaného ve věci nemůže být jednání připraveno tak, aby při něm mohlo být zpravidla o sporu rozhodnuto. Ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 vyloučeno , a pro poměry insolvenčního řízení uzavřel, že přihláškou nevykonatelné pohledávky a obsahem žaloby na určení její pravosti na jedné straně a popěrným úkonem insolvenčního správce na druhé straně by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. naplněny zásadně nebudou a postup podle ustanovení § 114b lze akceptovat pouze jako výjimku z pravidla. 6. V této věci je sice popření pohledávky insolvenčním správcem u zvláštního přezkumného řízení, jak je shora citováno, velice stručné, ale zcela jednoznačně a nezaměnitelně z něj vyplývá důvod

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková. (KSBR 31 INS 28437/2014)

popření tak, že insolvenční správce popírá pravost pohledávek žalobce vzniklých v roce 2013, protože žalobce nedoložil důvod jejich vzniku, ale předložil pouze faktury, a podpis na převzetí nelze identifikovat. Z tohoto stanoviska podle názoru odvolacího soudu jednoznačně vyplývá další procesní postup soudu prvního stupně, který by měl připravit jednání tak, aby na něm bylo možno provést dokazování k existenci popřených pohledávek, a poté spornou pravost posoudit na základě skutkového stavu zjištěného provedeným dokazováním. 7. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny a napadené rozhodnutí proto v souladu s ustanovením § 220 o.s.ř. změnil, jak je ve výroku uvedeno (a rozsudek veřejně vyhlásil).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí m ů ž e účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 OSŘ).

Olomouc 10. ledna 2018

JUDr. Pavel Kolář v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková.