18 VSOL 42/2017-64
č. j. 71/24 ICm 3944/2013 18 VSOL 42/2017-64 (KSBR 24 INS 31445/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Bognára a soudců JUDr. Aleny Ježíkové a Mgr. Jakuba Černoška ve věci

žalobkyně: LAZURNAYA LTD., reg. č. 07509978 sídlem 44a Brookfield Gardens R/O, West Kirby, Wirral, CH48 4EL, Spojené království Velké Británie a Severního Irska proti žalované: Indra-Šebesta v.o.s., IČO 26919877 sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno insolvenční správkyně dlužnice GBI Investments CZ, a.s., IČO 60197269 sídlem Mlýnská 326/13, Trnitá, 602 00 Brno

o určení pravosti popřené pohledávky, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice GBI Investments CZ, a.s., vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 24 INS 31445/2012, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 10. 2016, č. j. 71/24 ICm 3944/2013-48 (KSBR 24 INS 31445/2012),

takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se nepřerušuje.

Odůvodnění: Shora označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ. V odůvodnění soud uvedl, že žalobkyně se domáhá určení pravosti nevykonatelné pohledávky, která byla žalovanou popřena, a to proto, že smlouvu o poskytování účetní služby, z níž vyplývá pohledávka žalobkyně, podepsal za dlužníka statutární zástupce, který byl do funkce zvolen usnesením valné hromady, jež je žalovanou označováno za nicotné. Prohlášení nicotnosti uvedeného usnesení je pak předmětem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 250/2008, které dosud nebylo pravomocně skončeno. Jelikož má rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze zásadní význam pro posouzení žaloby a pro rozhodnutí v této věci, soud prvního stupně toto řízení přerušil s odkazem na § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytýkala, že pro přerušení řízení nejsou dány podmínky, neboť u Městského soudu v Praze není řešena otázka, která by mohla mít význam pro rozhodnutí soudu v této věci. Hlavním důvodem je zejména ta skutečnost že žalobkyně jednala v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, z čehož vyplývá, že zapsané údaje v obchodním rejstříku jsou vůči třetím osobám účinné ode dne jejich zveřejnění. Třetí osoba se pak v dobré víře spoléhá na to, že zapsané údaje jsou správné. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková. isir.justi ce.cz (KSBR 24 INS 31445/2012)

Protože se v daném případě jedná o posouzení otázky procesního charakteru, ponechává žalovaná na zvážení odvolacího soudu, zda jsou relevantní důvody pro přerušení řízení či zda bude v řízení pokračováno. Odvolací soud poté, co dovodil, že včas podané přípustné odvolání oprávněnou osobou obsahuje náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 OSŘ, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu předloženého spisu pro posouzení podaného odvolání odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 20. 11. 2013 se procesní předchůdkyně žalobkyně domáhala určení pravosti své nevykonatelné pohledávky, která byla popřena v insolvenčním řízení dlužníka GBI Investments CZ, a.s. Žalovaná považuje smlouvu o poskytování účetní služby ze dne 25. 1. 2013, ze které žalobkyně dovozuje svou pohledávku, za neplatnou, neboť byla za dlužníka podepsána statutárním zástupcem, jenž byl do funkce zvolen usnesením valné hromady, které je žalovanou označováno za nicotné. Poté co soud prvního stupně z jiné úřední činnosti zjistil, že o prohlášení nicotnosti uvedeného usnesení je vedeno řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 250/2008, které dosud nebylo pravomocně skončeno, rozhodl napadeným usnesením. Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět. Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ lze fakultativně přerušit řízení za okolnosti, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, popř. soud dal k takovému řízení podnět. Samozřejmě se musí jednat o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám dle § 135 odst. 2 OSŘ. Zde hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována zbytečně dvakrát. Soud přitom bere v úvahu i stav (pokročilost) obou řízení, tak aby eventuální přerušení mělo vůbec praktický smysl s ohledem na předpokládanou délku řízení, na jehož skončení hodlá soud vyčkat. (SVOBODA, K., SMOLÍK, P., LEVÝ, J., ŠÍNOVÁ, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 383.)

Protože zmíněná smlouva měla být uzavřena dne 25. 1. 2013, je potřeba při posuzování její platnosti aplikovat právní úpravu platnou v době jejího tvrzeného uzavření. V tomto případě ust. § 29 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen ObchZ).

Podle ust. § 29 odst. 1 ObchZ proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti.

Toto ustanovení upravuje princip materiální publicity zapsaných skutečností v obchodním rejstříku, nazývaný též principem dobré víry (veřejné důvěry) v zapsané skutečnosti. Podle tohoto principu se stav zápisu v obchodním rejstříku bude považovat za stav skutečný pro všechny, jimž není známo, že rejstříkový stav není v souladu se skutečným právním stavem (že realita je jiná než zapsaný stav-jednatel již není jednatelem, společník již není společníkem apod.).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková. (KSBR 24 INS 31445/2012)

Totožná norma je obsažena i v aktuální úpravě, konkrétně v § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen ZVR), podle kterého proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Princip materiální publicity vyjádřený v § 8 a násl. znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně relevantní vůči třetím osobám i v případě, že neodpovídají skutečnosti. Materiální publicita veřejného rejstříku např. způsobuje, že zapsanou osobu zavazuje jednání toho, kdo je ve veřejném rejstříku zapsán jako člen statutárního orgánu zapsané osoby (jedná-li předepsaným způsobem), i když už členem statutárního orgánu není, nebo se jím dokonce nikdy nestal. (HAVEL, M., ŠTENGLOVÁ, I., DĚDIČ, J., JINDŘICH, M. a kol.: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 14-21) Na základě uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že zde není dán důvod pro přerušení řízení, neboť v označeném jiném řízení není řešena taková otázka, která má význam pro toto řízení. S ohledem na princip materiální publicity totiž nemůže být k tíži žalobkyně, jednala-li v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, že za dlužníka podepsal předmětnou smlouvu někdo, o kom by se mohlo následně (na základě výsledku označeného řízení) ukázat, že k tomu nebyl oprávněn, a proto neměl být v rozhodné době ani zapsán v obchodním rejstříku jako osoba oprávněna za dlužníka jednat. Odvolací soud zdůrazňuje, že dlužníka zavazuje jednání toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán jako člen statutárního orgánu dlužníka (jedná-li předepsaným způsobem), i když už členem statutárního orgánu není, nebo se jím dokonce nikdy nestal. Za tohoto stavu, nebyly-li důvody pro potvrzení napadeného usnesení ani pro jeho zrušení, odvolací soud dle § 220 OSŘ napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí může účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bude-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, poběží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 OSŘ).

Olomouc 16. ledna 2018

JUDr. Ladislav Bognár v.r. předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Sedláčková.