189 ICm 1460/2013
Č.j. MSPH 189 ICm 1460/2013-64

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Hanou Homolovou v právní věci žalobce: REASTAV Praha s.r.o., se sídlem Mokropeská 2026, Černošice, IČ: 279 46 177, zastoupeného: JUDr. Denisou Sudolskou, advokátkou se sídlem Italská 2, Praha 2, proti žalovanému: JUDr. Danielu Kaplanovi, LL.M., se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1, insolvenčnímu správci dlužníka EUROBETON CZ s.r.o., se sídlem Praha 1-Malá Strana, Újezd 450/40, IČ: 260 64 430, o vyloučení věcí z majetkové podstaty

takto:

I. Majetek evidovaný v soupisu majetkové podstaty dlužníka EUROBETON CZ s.r.o., IČ: 260 64 430, se sídlem Praha 1, Újezd 450/40, PSČ 118 01, jako dlouhodobý hmotný majetek, položka S2: 3 ks UNI buněk na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95, v nichž jsou provozovány kanceláře, se vylučuje z majetkové podstaty dlužníka.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 22.570,-Kč vč. DPH a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

O d ů v o d ě n í:

Žalobce se svou žalobou domáhal vyloučení 3 kusů UNI buněk na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95, v nichž jsou provozovány kanceláře, z majetkové podstaty dlužníka EUROBETON CZ s.r.o., IČ: 260 64 430, se sídlem Praha 1, Újezd 450/40, PSČ 118 01, (dále jen dlužník či EUROBETON ) s tím, že je vlastníkem výše uvedeného movitého majetku a to na základě kupní smlouvy uzavřené se společností G.T.I.L. ASSETS s.r.o., IČ: 285 44 811 se sídlem Praha 1, Malá strana, Újezd 40/450 (dále jen G.T.I.L. ASSETS ), a dále na základě dohody o narovnání uzavřené s touto společností. Žalobce dále uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení.

Žalobce tvrdil, že dne 29.04.2011 uzavřela společnost G.T.I.L. ASSETS jako kupující kupní smlouvu s dlužníkem, na základě které nabyla do vlastnictví předmět žaloby. Kupní cena činila 1,320.000,-Kč včetně DPH, byla řádně vyúčtována a společností G.T.I.L. ASSETS uhrazena, a to ve dvou splátkách. Žalobce jako kupující uzavřel dne 30.11.2011 se společností G.T.I.L. ASSETS kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej sestavy obytných buněk od výrobce ZRUP Příbram a to 2 kusů buněk o rozměrech 9.000x3.000 mm a 1 kusu buňky o rozměrech 6.000 x 3.000 mm umístěných na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95. Kupní cena byla sjednána na 962.500,-Kč bez DPH. Ve smlouvě byla sjednána výhrada vlastnictví do úplného zaplacení kupní ceny. Dne 30.11.2011 žalobce předmět smlouvy převzal a sepsal o tom předávací protokol. Kupní cena ve výši 1,155.000,-Kč (včetně DPH) byla vyfakturována fakturou č. 110100026, se splatností 14.12.2011. Dne 13.12.2011 byl uzavřen dodatek kupní smlouvy č. 1, kterým byl sjednán odklad splatnosti faktury do 31.12.2014. Dne 10.02.2012 uzavřeli žalobce a G.T.I.L. ASSETS dohodu o narovnání, zrušili dohodu o výhradě vlastnictví a nahradili zajištění doplatku kupní ceny vystavením směnky vlastní, znějící na částku 1,155.000,-Kč plus žalobce uznal vůči G.T.I.L. svůj dluh.

Žalovaný tvrdil, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby. Žalovaný uvedl, že vzhledem k sjednané výhradě vlastnictví nesvědčí žalobci vlastnické právo. Žalobce neuhradil v plném rozsahu kupní cenu, sám uvedl, že na ni plnil jen částečně. Dále žalovaný tvrdil, že z kupní smlouvy nevyplývá, které konkrétní buňky má podle ní žalobce nabýt, obytné buňky nejsou identifikovány výrobním číslem. Ze smlouvy ani z předávacího protokolu nelze dovodit, kde se obytné buňky nacházejí.

Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti.

Soudu je na základě jeho činnosti a z údajů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku známo, že usnesením č.d. MSPH 89 INS 2001/2012-A-19 ze dne 03.07.2012 zjistil zdejší soud úpadek dlužníka EUROBETON CZ s.r.o., ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Daniela Kaplana se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 (dále jen IS ), usnesením č.d. MSPH 89 INS 2001/2012-B-11 ze dne 01.10.2012 soud rozhodl, že způsobem řešení úpadku dlužníka bude konkurs. Dne 22.03.2013 předložil IS zdejšímu soudu doplněný soupis majetkové podstaty, jehož součástí jsou i předmětné obytné buňky. Dne 23.04.2013 podal žalobce u zdejšího soudu žalobu na vyloučení obytných buněk z majetkové podstaty. Insolvenční řízení, v jehož rámci je dlužníkův úpadek řešen konkursem, je vedeno zdejším soudem pod spisovou značkou MSPH 89 INS 2001/2012, účinky zahájení insolvenčního řízení a prohlášení konkursu dosud trvají.

Mezi účastníky nebylo sporu ohledně toho, že insolvenční řízení trvá, žaloba byla podána včas, předmět žaloby je dosud zapsán v soupisu.

Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalobci svědčí vlastnické právo k předmětnému majetku a zda obytné buňky, kterých měl nabýt žalobce kupní smlouvou od společnosti G.T.I.L. s.r.o. jsou totožné s obytnými buňkami sepsanými v majetkové podstatě dlužníka.

K prokázání sporných skutečností provedl soud důkaz listinami, založenými do spisu žalobcem.

Z dohody o narovnání ze dne 10.02.2012 (A1) soud zjistil, že sne 10.02.2012 společnost G.T.I.L. ASSETS s.r.o a REASTAV Praha s.r.o. narovnali své vzájemné vztahy tak, že s účinností ode dne 10.02.2012 zrušili sjednanou výhradu vlastnictví k 3 ks obytných buněk od výrobce ZRUP Příbram, které byly umístěny na adrese Pražská 95, Týnec na Sázavou, společnost REASTAV Praha s.r.o. uznala svůj dluh vůči společnosti G.T.I.L. ASSETS s.r.o. z titulu nedoplatku kupní ceny, splatnost tohoto dluhu byla nově stanovena na 31.12.2014, závazek žalobce byl zajištěn směnkou vlastní vystavenou žalobcem, obě strany závazku potvrdily, že předmět dohody byl nejpozději ke dni 30.11.2011 předán společnosti REASTAV Praha s.r.o..

Ze směnky ze dne 10.02.2012 (A2) soud zjistil, že dne 10.02.2012 se REASTAV Praha s.r.o. zavázal uhradit 31.12.2014 částku 1,155.000,-Kč.

Z kupní smlouvy ze dne 30.11.2011 (A3) soud zjistil, že 30.11.2011 uzavřely G.T.I.L. ASSETS s.r.o. kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo dle bodu I. 2 ks buněk o rozměrech 9000x 3000 mm (světlá výška 2500 mm) a 1 ks buňky o rozměru 6.000 x 3000 mm (světlá výška 2.500 mm) s tím, že technická dokumentace a fotodokumentace byla součástí odborného posudku č. 108/2011 vyhotoveného znalcem Zdeňkem Frantou CSc. dne 09.11.2011. Kupní cena byla sjednána na 962.500,-Kč bez DPH. V článku III. byla sjednána výhrada vlastnictví, podle které měl kupující nabýt vlastnického práva až úplným zaplacením kuní ceny.

Z dodatku ke kupní smlouvě ze dne 13.12.2011(A4), soud zjistil, že prodávající a kupující posunul splatnost faktury č. 110100026 do 31.12.2014.

Z faktury č. 110100026 ze dne 30.11.2011(A5) soud zjistil, že REASTAV PRAHA s.r.o. bylo vyúčtováno celkem 1,155.000,-Kč se splatností 14.12.2011.

Z bankovního výpisu ze dne 07.01.2013 (A6) soud zjistil, že ve prospěch G.T.I.L. ASSETS odešla dne 04.01.2011 platba ve výši 155.000,-Kč.

Z faktury č. 110100025 ze dne 30.11.2011 (A7) soud žádné zjištění ve vztahu k věci neučinil.

Z příjmového pokladního dokladu ze dne 05.01.2012 (A8) soud zjistil, že společnost G.T.I.L. ASSETS přijala od REASTAV PRAHA s.r.o. platbu ve výši 300.000,-Kč.

Z bankovního výpisu ke dni 31.01.2012 (A9, A10) soud žádné zjištěn ve vztahu k věci neučinil.

Ze znaleckého posudku ocenění technologie betonárny č. 105/2011 soud žádné zjištění neučinil, znalecký posudek se vůbec nevztahuje k předmětu řízení.

Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (A 12), stav ke dni 22.03.2012 soud zjistil, že pod položkou Dlouhodobý hmotný majetek S2 jsou sepsány 3x UNI buňky na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95, v nichž jsou provozovány kanceláře.

Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že předmětem vlastnictví je soubor tří obytných buněk na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95. K předmětu žaloby nabyla vlastnického práva dne 29.04.2011 společnost G.T.I.L. ASSETS. Tato společnost následně uzavřela kupní smlouvu na předmět prodeje se žalobcem a předala mu jej. Ve smlouvě byla sjednána výhrada vlastnictví až do úplného uhrazení kupní ceny. Splatnost byla stanovena na den 14.12.2011, dne 13.12.2011 byla dodatkem č. 1 odložena ke dni 31.12.2014. Dne 10.02.2012 byla dohodou o narovnání výhrada vlastnictví zrušena a úhrada kupní ceny ve prospěch G.T.I.L. ASSETS byla zajištěna vystavením směnky vlastní.

Na základě zjištěného skutkové ho stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

Podle ustanovení § 225 odst. 1 IZ se mohou osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že vyhovět žalobě na vyloučení majetku ze soupisu (excindační žalobě) lze při splnění následujících předpokladů: 1. správce zahrnul majetek do soupisu, 2. excindační žaloba byla podána včas, 3. excindační žaloba byla podána proti správci, 4. v době rozhodování soudu trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a majetek je stále zapsán v soupisu (nebyl ze soupisu vyňat či vyloučen), 5. žalobce prokáže, že majetek neměl být do soupisu zahrnut a zároveň že právo, pro které neměl být majetek zařazen do soupisu, svědčí jemu (např. z titulu práva vlastnického, oprávněné držby atd.). V daném případě považuje soud za splněné čtyři prvně jmenované podmínky, a omezil se proto na posouzení, zda žalobci svědčí tvrzené vlastnické právo, které by vylučovalo sepsání předmětného majetku do majetkové podstaty dlužníka. Dle ust § 585 odst. 1 zák. 40/1964 Sb. (Obč.zák.) mohou účastníci dohodou o narovnání upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dle odst. 2 cit.ust. byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku. Dle odst. 3 cit.ust. je dosavadní závazek nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.

Žalobce své vlastnické právo odvozoval od uzavřené kupní smlouvy se společností G.T.I.L. ASSETS ve znění dohody o narovnání ze dne 10.02.2012. Žalovaný platnost původní smlouvy ani dohody o narovnání nikterak nezpochybnil, soud ji považuje za platnou, neboť žádné důvody její neplatnosti neshledal. Smlouva byla uzavřena písemně, je dostatečně určitá a řádně podepsaná. Ze smlouvy vyplývá, že vůlí účastníků bylo převést vlastnické právo na žalobce. Platnost původní smlouvy, kterou nabyla předmětu žaloby společnost G.T.I.L. ASSETS nebyla žalovaným nikterak zpochybněna. Na základě těchto zjištění má soud za to, že žalobce prokázal, že je vlastníkem 3 ks UNI buněk a to 2 ks buněk o rozměrech 9.000 x 3.000 mm a 1 ks buňky o rozměrech 6.000 x 3.000 mm. Námitku žalovaného, že předmět kupní smlouvy nebyl dostatečně identifikován, soud považuje za účelovou. Soud uvěřil žalobci, že na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95 se jiný soubor obytných buněk nenachází, identifikace buněk je dále uvedena v dohodě o narovnání ze dne 10.02.2012. Soud má za to, že předmět žaloby je nezaměnitelně identifikován určením svého umístění na adrese Týnec nad Sázavou, Pražská 95, žalovaný netvrdil, že by dlužník původně měl ve svém majetku více obytných buněk umístěných na stejné adrese. Tvrzení žalovaného, že každá z buněk je označena výrobním číslem, které jedině může předmět nezaměnitelně identifikovat, soud za správné nepovažuje, neboť přestože se jedná o věci movité, jde o věci, které jsou dlouhodobě umístěny na témže místě, a proto jsou dostatečně identifikovatelné i prostřednictvím označení svého umístění na dané adrese.

Výrok ad. II. je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého přizná soud nárok na náhradu nákladů účastníku, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě uspěl žalobce a soud mu proto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 2.000,-Kč a dále z odměny za zastupování advokátem ve výši 15.500,-Kč za pět úkonů právní služby (dle vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif, při tarifní hodnotě 50.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 3 citované vyhlášky), tj. 3.100,-Kč za úkon, a to příprava a převzetí zastoupení, účast na přípravném jednání, písemné vyjádření, účast na jednání, porada s klientem přesahující 1 hodinu a pět krát částky 300,-Kč na náhradu hotových výdajů odpovídajících pěti úkonům právní služby, celkem 1.500,-Kč, to vše zvýšeno o DPH v sazbě 21% tedy 22.570,-Kč celkem. Požadovanou odměnu za úkon právní služby, spočívající v poradě s klientem přesahující 1 hodinu v souvislosti se změnou právního zástupce, soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad a jeho náhradu žalobci proto nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 29. září 2014 JUDr. Hana Homolová, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Ziková