17 VSOL 234/2017-42
č. j. 37 ICm 979/2015 17 VSOL 234/2017-42 (KSOS 37 INS 23717/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Maiové a soudkyň JUDr. Magdaleny Vinklerové a JUDr. Lenky Kypré ve věci

žalobce: Ing. Peter Režnický sídlem Bohumínská 788/61, 710 00 Ostrava insolvenční správce dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano bytem Cihelní 1332/3, 792 01 Bruntál zastoupený advokátem Mgr. Milanem Kvasnicou sídlem Na Úvoze 392, 735 52 Bohumín-Záblatí

proti žalovanému: Primarius s.r.o., IČO 29271304 sídlem U Červeného mlýna 613/2, Ponava, 612 00 Brno

o popření pohledávky ve výši 63 088 Kč o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2017, č. j. 37 ICm 979/2015-24 (KSOS 37 INS 23717/2014)

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění: 1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalovaný nemá za dlužnicí Petrou anonymizovano pohledávku č. 1 ve výši 46 060 Kč a č. 1.1 ve výši 17 028,20 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení dlužnice přihláškou č. P 7 (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10 200 Kč (výrok II.) a soudní poplatek ve výši 5 000 Kč (výrok III.). V odůvodnění konstatoval, že žalovaný v přihlášce č. P7, kterou přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 23717/2014 pohledávku č. 1 ve výši 46 060 Kč z titulu jistiny dle Smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2009 č. 0990341009 a pohledávku č. 1.1 ve výši 17 028,20 Kč z titulu úroku z prodlení, netvrdil, že tuto nabyl v rámci postoupení pohledávek od společnosti MULTIRENT a.s. Jestliže žalovaný svou aktivní legitimaci k podání přihlášky pohledávek prokazoval usnesením ze dne 3. 3. 2014, č. j. 009 EX 2336/10-45, jímž soudní exekutor připustil, aby z exekučního řízení vystoupil oprávněný MULTIRENT a.s. a na jeho místo vstoupil nabyvatel pohledávky Primarius s.r.o., pak tato listina není relevantním důkazem o právním nástupnictví. Za tohoto stavu věci nelze žalobci vyčítat, že žalovaného (věřitele) nevyzval k doplnění přihlášky ve smyslu ustanovení § 188 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen IZ ). Přihláška, včetně příloh-Smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2009 č. 0990341009 a Rozhodčího nálezu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. M 1399/2010-Sva, byla úplná a zároveň prokazovala, že žalovaný za dlužnicí žádnou pohledávku nemá. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal svou aktivní legitimaci k podání přihlášky pohledávky, soud prvního stupně určil, že žádnou pohledávku za dlužnicí

Shodu s prvopisem potvrzuje Dana Langová. isir.justi ce.cz (KSOS 37 INS 23717/2014)

nemá, aniž by se zabýval dalšími důvody popření. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., výrok o zaplacení soudního poplatku dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž poukázal na to, že za situace, kdy byla v přihlášce pohledávky jako věřitel uvedena společnost Primarius s.r.o., zatímco Smlouva o půjčce, která byla důvodem vzniku předmětné pohledávky, byla uzavřena mezi dlužnicí a společností MULTIRENT a.s., bylo povinností žalobce postupovat v intencích ustanovení § 188 IZ a vyzvat věřitele k doplnění či opravě přihlášky. Pokud by žalobce dostál této povinnosti, žalovaný by ve vlastním zájmu inkriminovanou skutečnost, tj. přechod pohledávky, prokázal. Jestliže soud prvního stupně bez dalšího hodnotil skutkový stav tak, že žalovaný za dlužnicí nemá žádnou pohledávku, odepřel mu zákonné právo na nápravu chybně podané přihlášky. Závěrem žalovaný poukázal na to, že podal celou řadu přihlášek pohledávek, a to nejen u Krajského soudu v Ostravě, které byly vyplněny naprosto identickým způsobem, přičemž všechny byly uznány jako řádné a přihlášené pohledávky byly zjištěny. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že z přihlášky je zřejmé, z jakého titulu pohledávka vznikla, ale pokud žalovaný zároveň netvrdil, na základě jaké právní skutečnosti pohledávku nabyl, pak závěr soudu prvního stupně o tom, že žalovaný žádnou pohledávku za dlužnicí nemá, lze označit za správný. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, i řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o.s.ř.), a bez nařízení jednání (§ 214 o.s.ř.) dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 11. 3. 2015, se žalobce domáhal určení, že žalovaný nemá za dlužnicí Petrou anonymizovano pohledávku č. 1 v celkové výši 63 088 Kč přihlášenou přihláškou č. P7 do insolvenčního řízení dlužnice vedeného pod sp. zn. KSOS 37 INS 23717/2014. Ve skutkových tvrzeních uvedl, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 184 824,85 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 5. 2. 2015 žalobce vykonatelnou pohledávku z titulu Smlouvy o půjčce přihlášenou přihláškou č. P7 popřel co do pravosti ohledně jistiny 46 069 Kč a ohledně příslušenství ve výši 17 028 Kč, neboť: 1. rozhodčí smlouva nebyla platně sjednána, když výběr rozhodce se neuskutečnil dle transparentně daných pravidel, což mělo za následek nicotnost rozhodčího nálezu; 2. pohledávka je promlčena; 3. žalovaný (věřitel) neprokázal, že pohledávka na něj byla převedena. Žalovaný ve svém stanovisku k věci uvedl, že je přesvědčen o tom, že rozhodčí doložka byla platně sjednána, když rozhodce měl být jmenován Českou asociací pro arbitráž s.r.o., tudíž rozhodčí nález je platný a vykonatelný, pohledávka není ani promlčena. K převodu pohledávky uvedl, že od společnosti MULTIRENT a.s. koupil balík 1 000 kusů pohledávek, u nichž prováděl výkon soudní exekutor, který pro každou pohledávku vydal usnesení o záměně oprávněného, které bylo k přihlášce přiloženo. Pokud žalobce nepovažoval toto usnesení za dostatečné, bylo jeho povinností jej vyzvat k doplnění přihlášky. Soud prvního stupně poté co provedl důkaz Smlouvou o půjčce ze dne 22. 9. 2009 č. 0990341009, přihláškou pohledávky č. P7, seznamem přihlášených pohledávek, rozhodl napadeným rozsudkem. 6. Podle ustanovení § 188 odst. 1 a odst. 2 IZ Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout. Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo

Shodu s prvopisem potvrzuje Dana Langová. (KSOS 37 INS 23717/2014)

doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. 7. Povinností insolvenčního správce je přezkoumat přihlášky věřitelů podle všech hledisek rozhodných pro jejich hodnocení. Při přezkumu pohledávek insolvenční správce využije doklady přiložené věřitelem k přihlášce pohledávky, účetnictví dlužníka, jinou evidenci dlužníka. Náležitosti přihlášky pohledávky jsou popsány v § 21 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona. Náležitostmi jsou, mimo jiné, označení věřitele a bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky. Přílohami pohledávky jsou, mimo jiné, kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky. Neobsahuje-li přihláška náležitosti vyžadované vyhláškou, je povinností insolvenčního správce vyzvat věřitele k odstranění vad přihlášky. 8. V posuzované věci tkvělo jádro sporu v tom, zda bylo povinností žalobce (insolvenčního správce) vyzvat žalovaného coby věřitele, který přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici, k tomu, aby prokázal svou aktivní legitimaci k učinění takového úkonu. 9. Soud prvního stupně se přiklonil k závěru, že povinnost vyzvat žalovaného k objasnění otázky jeho aktivní legitimace k podání přihlášky pohledávky, žalobce nestíhala, neboť žalovaný stran této skutečnosti v přihlášce ničeho netvrdil. 10. Z přihlášky pohledávky č. P7 je však zřejmé, že jako věřitel zde vystupuje právnická osoba- společnost Primarius s.r.o., důvodem vzniku pohledávky je Smlouva o půjčce ze dne 22. 9. 2009 č. 0990341009 a Rozhodčí nález M 1399/2010-Sva. Jako další okolnost bylo uvedeno nařízena exekuce dle 62 Exe 1012/2010-11 . Jako přílohy žalovaný přiložil k přihlášce svůj výpis z obchodního rejstříku, Smlouvu o půjčce č. 0990341009, Rozhodčí nález M 1399/2010-Sva, usnesení o nařízení exekuce 62 Exe 1012/2010-11, výpis z účtu, usnesení o záměně oprávněného 009 Ex 2336/10-45 a plnou moc. Za situace, že ze smlouvy o půjčce, rozhodčího nálezu a usnesení o nařízení exekuce bylo zřejmé, že na straně věřitele vystupuje osoba odlišná od osoby věřitele označeného v přihlášce, přičemž, jak bylo již konstatováno shora, insolvenční správce vychází při přezkumu pohledávek z listin přiložených věřitelem k přihlášce, bylo na místě, aby žalobce žalovaného vyzval k odstranění tohoto rozporu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v exekučním řízení k záměně účastníka řízení na straně oprávněného (žalovaného) došlo. Lze souhlasit s názorem soudu prvního stupně, že usnesení exekutora není dostatečným důkazem o tom, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod či převod práva na nového nabyvatele, nicméně tuto skutečnost nelze bez dalšího pominout, neboť lze důvodně předpokládat, že inkriminované usnesení muselo být vydáno právě na základě takové skutečnosti. Jestliže tedy z připojených listinných důkazů bylo zjevné, že na straně věřitele pohledávky zřejmě došlo ke změně (záměně) osoby oprávněné, bylo povinností žalobce postupovat v intencích ustanovení § 188 odst. 2 IZ a pokusit se vadu přihlášky odstranit. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje, že výzva k odstranění vad přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení musí obsahovat údaj o tom, v čem vada či neúplnost spočívá, lhůtu k odstranění vad, poučení o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o následcích nesplnění této výzvy. 11. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně se jeví přinejmenším předčasné, když, přes absenci výzvy k odstranění vad přihlášky pohledávky, bez dalšího rozhodl, že žalovaný nemá za dlužnicí pohledávku, proto rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2, § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Shodu s prvopisem potvrzuje Dana Langová. (KSOS 37 INS 23717/2014)

12. Dříve než soud prvního stupně přistoupí k novému projednání věci, bude nezbytné, aby žalobce vyzval žalovaného k odstranění vady jeho přihlášky č. P7, a to stran jeho aktivní legitimace k provedení tohoto procesního úkonu, tj. aby relevantním způsobem prokázal právní skutečnost, na jejímž základě přihlášenou pohledávku nabyl. Poté, kdy žalovaný odstraní vytčenou vadu přihlášky pohledávky, žalobce ji znovu přezkoumá z tohoto úhlu pohledu, tj. zda žalovaný je aktivně legitimován k podání přihlášky pohledávky. V případě, že žalobce dospěje k závěru, že žalovaný prokázal, že mu svědčí právo domáhat se za dlužnicí plnění ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 9. 2009, bude nezbytné, aby se soud prvního stupně zabýval dalšími žalobcem uplatněnými důvody popření pohledávky přihlášené žalovaným přihláškou č. P7 do insolvenčního řízení dlužnice vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS 23717/2014. 13. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení, a to včetně nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Olomouc 18. prosince 2017

JUDr. Jana Maiová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Dana Langová.