178 ICm 3247/2017
178 ICm 3247/2017-61 (MSPH 78 INS 4841/2017)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl soudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci žalobce CLEAR BALANCE, SE, Praha 8, Podlipného 942/11, IČO: 24811718, zastoupen JUDr. Radkou Kubešovou, advokátkou, Lázně Toušeň Ve Dvoře 70, a žalovaného Insolvency Project, v.o.s., Hradec Králové, Dukelská třída 15/16 Pražské předměstí, insolvenční správce dlužníků manželů Petr Kohl a Jana Kohlová, zastoupen JUDr. Milanem Novákem, advokátem, Dukelská 15, Hradec Králové o určení pravosti a pořadí popřené pohledávky

t a k t o:

I. Žaloba o určení, že žalobce má za dlužníky Petrem anonymizovano , anonymizovano a Janou anonymizovano , anonymizovano , dílčí pohledávku č. 3, přihlášky P16 ve výši 180 000 Kč, z titulu smluvní pokuty za porušení sjednané povinnosti, která je zajištěná zástavním právem k nemovitostem pozemková parcela č. 153, LV č. 1268, k.ú. Nebušice, obec Praha, budova č.p. 506, v části obce Nebušice, na parc. č. 153, zapsaná na LV č. 776, pro k.ú. Nebušice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že všechny pohledávky přihlášené žalobcem přihláškou P16 do insolvenčního řízení dlužníků Petra Kohla, anonymizovano a Jany Kohlové, anonymizovano , v členění dílčí pohledávka č. 1, ve výši 518 008 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 970,39 Kč, dílčí pohledávka č. 2, z titulu části jistiny ve výši 405 446,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 324,93 Kč, dílčí pohledávka č. 3, z titulu smluvní pokuty ve výši 180 000 Kč, dílčí pohledávka č. 4, z titulu části jistiny úvěru ve výši 191 643 Kč, dílčí pohledávka č. 5, z titulu části jistiny ve výší 109 338,31 Kč a dílčí pohledávka č. 6, z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti ve výši 30 098 Kč, jsou zajištěné majetkem

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kápičková isir.justi ce.cz (MSPH 78 INS 4841/2017)

náležejícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem k nemovitým věcem pozemková parcela č. 153, LV č. 1268, k.ú. Nebušice, obec Praha, budova č.p. 506, v části obce Nebušice, na parc. č. 153, zapsaná na LV č. 776, k.ú. Nebušice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, a žalobce má právo na uspokojení těchto pohledávek z výtěžku těchto nemovitých věcí, s e z a m í t á .

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 7. 7. 2017 se společnost CLEAR BALANCE, SE (dále jen žalobce), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude soudem určeno, že její pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků manželů Kohlových (dále jen dlužníci) ve výši 180 000 Kč, je po právu a jako taková je též zajištěna nemovitými věcmi ve vlastnictví dlužníků. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků přihláškou č. 16, mimo jiné též pohledávku č. 3, ve výši 180 000 Kč z titulu smluvní pokuty. Žalobce tvrdil, že tato jeho pohledávka je zajištěna nemovitostmi ve vlastnictví dlužníků-pozemková parcela č. 153, LV č. 1268, k.ú. Nebušice, obec Praha, budova č.p. 506, v části obce Nebušice, na parc. č. 153, zapsaná na LV č. 776, pro k.ú. Nebušice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha. Při přezkumném jednání konaném dne 6. 6. 2017 byla pohledávka žalobce insolvenčním správcem popřena v celém rozsahu co do pravosti. Rovněž tak insolvenční správce popřel pořadí této pohledávky s odůvodněním, že zástavní právo k pohledávce svědčí osobě odlišné od navrhovatele. Žalobce v podané incidenční žalobě dále požadoval, aby soud rozhodl též o tom, že všechny jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníků jsou zajištěny v jeho prospěch nemovitostmi shora uvedenými.

Insolvenční správce (dále jen žalovaný), který se z nařízeného ústního jednání omluvil, se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 12. 10. 2017. Tvrdil, že popření dílčí pohledávky č. 3 žalobce v rozsahu 180 000 Kč bylo po právu, jak co do pravosti této pohledávky tak i co do neexistence zástavního práva svědčícího žalobci. Odůvodňoval, že pohledávka navrhovatele není po právu, protože smluvní pokuta nebyla platně ujednána, když způsob stanovení smluvní pokuty není vázán na nesplacenou část dluhu, ale vychází z celého dlužníkům poskytnutého úvěru. Žalovaný považoval předmětnou smluvní pokutu za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. K žalobě na určení existence pořadí žalobce, jako zajištěného věřitele, se žalovaný nevyjádřil.

Soud z přihlášky insolvenčního věřitele-žalobce zjistil, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení sp. zn. MSPH 78 INS 4841/2017, dlužníků manželů Kohlových, mimo jiné též svoji dílčí pohledávku č. 3, ve výši 180 000 Kč z titulu smluvní pokuty. Z insolvenčního spisu sp. zn. MSPH 78 INS 4841/2017, zejména z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že na přezkumném jednání dne 6. 6. 2017 žalovaný dílčí pohledávku žalobce č. 3 popřel v celém přihlášeném rozsahu částky 180 000 Kč. Přihlášená pohledávka byla popřena co do pravosti, protože podle žalovaného je smluvní pokuta neplatná. Žalovaný též popřel i pořadí této pohledávky a tvrdil, že zástavní právo k předmětné pohledávce nesvědčí žalobci.

Soud konstatuje, že žaloba o určení popřené pohledávky byla ve smyslu ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona podána včas.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kápičková (MSPH 78 INS 4841/2017)

Soud v řízení, na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností uváděných účastníky řízení, zjistil tento skutkový stav. Dlužníci uzavřeli dne 27. 5. 2014 se společností CREDIT ALLIANCE, SE smlouvu o úvěru č. CA100410/2014, na základě které dlužníci čerpali úvěr. Práva poskytovatele úvěru byly postoupeny pod č. 200-217/2017, dne 16. 3. 2017 na žalobce. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky řízení sporná. Součástí smlouvy o úvěru byly též Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů pro podnikatele, podepsané Petrem anonymizovano a CREDIT ALLIANCE, SE, dne 27. 5. 2014, obsahující zejména články 11.5.2 a 11.5.2.1, odkazující na článek 9.1.1.9. Podle těchto ujednání měli dlužníci povinnost informovat poskytovatele úvěru o insolvenčním návrhu na svoji osobu, ve lhůtě do tří dnů ode dne, kdy byla zveřejněna vyhláška o zahájení takového insolvenčního řízení. Za nesplnění této povinnosti stíhala dlužníky smluvní pokuta ve výši 30% z úvěrové částky. Mezi účastníky řízení nebyl spor o tom, že dlužníci podali sami na sebe insolvenční návrh ani o tom, že o této skutečnosti nikoho neinformovali. Nesporným též byla ta skutečnost, že žaloba o určení má svůj původ právě v zatížení dlužníků smluvní pokutou za nesplnění povinnosti oznámit poskytovateli úvěru zahájení insolvenčního řízení.

Z uvedeného vyplývá, že pro rozhodnutí soudu ve věci samé bylo rozhodné posouzení, zda ujednání o smluvní pokutě ze smlouvy o úvěru č. CA100410/2014, je takového charakteru, že žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 180 000 Kč, za porušení povinnosti oznámit vstup dlužníků do insolvenčního řízení či nikoli. V kladném případě by soud dále posuzoval, zda je žalobce jako nositel pohledávky ve výši 180 000 Kč za dlužníky, z titulu smluvní pokuty za neoznámení zahájení insolvenčního řízení, též jejich zajištěným věřitelem či nikoli.

Soud konstatuje, že problematika oprávněnosti smluvní pokuty za neoznámení vstupu do insolvenčního řízení již byla řešena jak soudy nalézacími tak i soudy odvolacími. Podle názoru soudu je ujednání o smluvní pokutě prostředkem, který zajišťuje závazek ze smlouvy jednoho z účastníků smlouvy vůči druhému. Smluvní pokuta tu plní funkci preventivní, sankční a uhrazovací a sjednává se výlučně pro případ porušení povinnosti ze smlouvy. V projednávané věci nemá smluvní pokuta, dohodnutá za neoznámení insolvenčního řízení na majetek dlužníků, žádný z popsaných vztahů k povinnostem smluvních stran ze smlouvy o úvěru. Nesplnění této povinnosti dlužníky nemohlo nijak zasáhnout do práv žalobce ze z této smlouvy, nemohlo ani nijak ovlivnit postup žalobce při přihlašování svých pohledávek za dlužníky do jejich insolvenčního řízení. Není totiž odpovědností dlužníků, zda, kdy a jak jejich věřitel přihlásí svoji pohledávku do insolvenčního řízení. Žalobcem tvrzená pohledávka za dlužníky není v žádném vztahu ke konkrétnímu splatnému dluhu dlužníků, ani k délce prodlení dlužníků s placením úvěru a pod. Takovému smluvnímu ujednání o smluvní pokutě nelze přiznat soudní ochranu a nelze než konstatovat, že je v rozporu s dobrými mravy dle § odst. 1 zák. č. 40/1964, občanský zákoník, s důsledkem neplatnosti takového ujednání o smluvní pokutě podle § 39 téhož zákona. Uvedené je možné srovnat s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 104 VSPH 88/2014.

Vzhledem ke shora uvedeným závěrům insolvenčního soudu nezbylo, než žalobu v rozsahu požadavku žalobce na určení pravosti jeho pohledávky za dlužníky ve výši 180 000 Kč, z titulu smluvní pokuty zamítnout. Z uvedeného závěru soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o úvěru, součástí které byly též Všeobecné úvěrové podmínky úvěrů pro podnikatele, vychází též rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby o určení existence pohledávky žalobce za dlužníky ve výši 180 000 Kč. Ze stejného závěru soudu vychází též rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby v rozsahu požadavku žalobce na určení pořadí této

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kápičková (MSPH 78 INS 4841/2017) pohledávky. Neexistuje-li pohledávka, nemůže ani existovat postavení žalobce, jako zajištěného věřitele k neexistující pohledávce.

Soud zamítl žalobu též v rozsahu požadavku žalobce na určení, že je zajištěným věřitelem ve vztahu k dalším pohledávkám přihlášeným do insolvenčního řízení-dílčí pohledávka č. 1, ve výši 518 008 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 970,39 Kč, dílčí pohledávka č. 2, z titulu části jistiny ve výši 405 446,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 324,93 Kč, dílčí pohledávka č. 4, z titulu části jistiny úvěru ve výši 191 643 Kč, dílčí pohledávka č. 5 z titulu části jistiny ve výší 109 338,31 Kč a dílčí pohledávka č. 6 z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti ve výši 30 098 Kč. Ohledně oprávněnosti těchto pohledávek žalobce nevznikly při přezkumném jednání žádné pochybnosti, pohledávky nebyly popřeny a podle právní úpravy § 201 odst. 1 písm. a) IZ se jedná o pohledávky zjištěné v takovém rozsahu, v jakém byly žalobcem do insolvenčního řízení přihlášené. Žaloba byla proto v tomto rozsahu zamítnuta pro nadbytečnost, když o zjištěných pohledávkách již insolvenční soud žádná rozhodnutí ve smyslu jejich relevantnosti nevydává.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl samostatným usnesením-§ 151odst. 6 o.s.ř.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 20. 2. 2018

JUDr. Pavol P i k n a, v. r. soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kápičková