178 Cm 7/2009
na všech podáních uvádějte naše č.j. 178 Cm 7/2009-132

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: JUDr. Josef Janota, Koněvova 130/16, Praha 3-Žižkov, insolvenční správce dlužníka Dacota, spol. s r.o., zastoupen: JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem, Na Hřebenech II 1062, Praha 4 a žalovaného: STATUS stavební a.s., IČ 466 79 120, se sídlem Nádražní 998, Humpolec, zastoupen: JUDr. Miroslavem Somrem, advokátem, Benešova 21, Jihlava o určení neúčinnosti smlouvy o zřízení zástavního práva

takto :

I. Určuje se, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti, uzavřená dne 15. 10. 2008 mezi zástavním dlužníkem Dacota, spol. s r.o. a zástavním věřitelem STATUS stavební a.s., kterou mělo být zřízeno zástavní právo k pozemkům p. č. St 1096 a p. č. 188/3 a ke stavbě Kamenný Přívoz č.e. 443, vše v katastrálním

území Kamenný Přívoz, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, je právně neúčinná. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, na náhradu nákladů řízení, k rukám JUDr. Vlastibora Vejvody částku 29 568 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění :

Žalobou za dne 9. 10. 2009 se insolvenční správce dlužníka Dacota, spol. s r.o., JUDr. Josef Janota (dále jen žalobce), domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude soudem určeno, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, uzavřená dne 15. 10. 2008, mezi zástavním dlužníkem Dacota, spol. s r.o. a zástavním věřitelem STATUS stavební a.s., kterou mělo být zřízeno zástavní právo k pozemkům p. č. St 1096 a p. č. 188/3 a ke stavbě Kamenný Přívoz č.e. 443, vše v katastrálním území Kamenný Přívoz, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, je právně neúčinná. Žalobce tvrdil, že k uzavření předmětné smlouvy došlo v době kratší než jeden rok před zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka Dacota, spol. s r.o. a uzavření smlouvy žalobce hodnotil jako zvýhodňující právní úkon společnosti Dacota, spol. s r.o., dle § 241 IZ, kterým dlužník zvýhodnil žalovaného na úkor ostatních věřitelů Dacota, spol. s r.o. K naplnění podmínek ust. § 241 IZ t.j. k neúčinnosti zvýhodňujícího právního úkonu dlužníka žalobce tvrdil, že v době uzavírání předmětné smlouvy se Dacota, spol. s r.o. nacházela ve stavu úpadku, když měla více věřitelů s pohledávkami po lhůtě splatnosti. Při ústním jednání dne 11. 2. 2014 žalobce též tvrdil, že společnost Dacota, spol. s r.o. byla ve stavu úpadku i z důvodu předlužení.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s názorem žalobce nesouhlasí. Důvodem nesouhlasu žalovaného bylo jeho tvrzení, že: -žalobce při přezkumném jednání žalobce přihlášenou pohledávku žalovaného nepopřel a tato byla ve smyslu ust. § 201 IZ zjištěna, -podle ust. § 241 odst. 5 IZ není zvýhodňujícím právním úkonem zřízení zajištění závazku, obdrží-li za to dlužník přiměřenou protihodnotu, -žalovaný provedl pro Dacota, spol. s r.o. stavební práce a k zajištění zaplacení ceny díla s ním uzavřel smlouvu o zajištění závazku dlužníka zaplatit cenu díla.

V projednávané věci již k odvolání žalobce rozhodoval Vrchní soud v Praze, který pod sp. zn. 11 Cmo 209/2010 a 13 Cmo 24/2012 mimo jiné vyslovil tento právní názor:

-že předmětem sporu není posuzování, zda tu je či není naléhavý právní zájem na tom, aby o pohledávce, která již byla jednou při přezkumném jednání zjištěna podle § 201 IZ, mohlo být opětovně rozhodováno, -že má být v řízení posuzováno, zda jsou v řízení splněny předpoklady pro vyslovení neúčinnosti smlouvy o zřízení zástavního práva podle právní úpravy § 241 odst. 3 písm. d) IZ, -že má být postaveno najisto, zda je předmětná zástavní smlouva platná,

-že má být též posuzováno, zda se nacházela společnost Dacota, spol. s r.o. ke dni 15. 10. 2008 ve stavu úpadku.

Podle ust. § 226 je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. S ohledem na shora uvedené závěry Vrchního soudu v Praze musí soud prvního stupně odmítnout konstrukci žalovaného o nemožnosti úspěšně se domáhat prohlášení neúčinnosti právního úkonu v případě, že přihlášená pohledávka byla při přezkumném jednání, a to včetně jejího pořadí, zjištěna.

Dále s ohledem na uvedené závěry Vrchního soudu v Praze soud prvního stupně zkoumal, zda společnost Dacota, spol. s r.o. poskytla svůj majetek k zajištění závazku vůči žalovanému až poté, co již existoval její závazek zaplatit žalovanému cenu díla, zda je zástavní smlouva platná a zda byla společnost Dacota, spol. s r.o. ke dni 15. 10. 2008 v úpadku.

Účastníci řízení učinili nesporným a soud vzal za svá skutková zjištění postupem podle § 120 odst. 4 o.s.ř., že: -dne 10. 6. 2008 uzavřel žalovaný s Dacota, spol. s r.o. smlouvu o zhotovení díla-Dodávka a montáž krytiny domu Lotyšská 646/10, Praha 6, s termínem splnění díla 7 až 15. 8. 2008, -smlouva o zřízení zástavního práva uzavřena mezi Dacota, spol. s r.o. a žalovaným byla datovaná dnem 22. 9. 2008 a podepsána dne 15. 10. 2008, -že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 1 464 822 Kč, jako pohledávky s právem přednostního uspokojení, které byly při přezkumném jednání zjištěny, -dle příloh k přihlášce žalovaného do insolvenčního řízení dlužníka Dacota, spol. s r.o., se pohledávka žalovaného skládala z neproplacených faktur č. 20072415 ze dne 24.6.2008, č. 20082007 ze dne 23. 7. 2008, č. 20072394 ze dne 24. 6. 2008 a č. 20082108 ze dne 11. 11. 2008.

Soud v řízení zkoumal, zda při uzavírání zástavní smlouvy nedošlo k takovému projevu vůle, který činí právní úkon některého z účastníků smlouvy absolutně neplatným. Absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona a od počátku a soud k absolutní neplatnosti právního úkonu přihlíží i bez návrhu. Z absolutně neplatného právního úkonu nevzniknou žádná práva a žádné povinnosti. O absolutní neplatnosti právního úkonu je možné uvažovat v případě, že se jedná o takový právní úkon, který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, který byl učiněn někým, kdo nemá způsobilost k právním úkonům, nebo se jedná o úkon učiněný v duševní poruše nebo úkon, který svým obsahem odporuje zákonu, obchází jej nebo se příčí dobrým mravům. Soud konstatuje, že neshledal při posuzování předmětné zástavní smlouvy ani u jedné ze stran smlouvy takový právní úkon, který by způsoboval absolutní neplatnost zástavní smlouvy.

V průběhu ústního jednání konaného dne 11. 2. 2014 účastníci řízení učinili opětovně nesporným, že dne 15.10.2008 byla řádně podepsána zástavní smlouva k předmětným nemovitostem. Ke shora zmiňovaným pochybnostem Vrchního soudu v Praze ohledně platnosti této smlouvy, účastníci řízení nenamítali její relativní ani absolutní neplatnost. Rovněž soud neshledal žádné důvody, pro které by bylo možné vyslovit relativní neplatnost zástavní smlouvy.

Z uvedených zjištění soud uzavřel, že Dacota, spol. s r.o. poskytla svůj majetek k zajištění závazků v době kdy již její závazek zaplatit žalovanému existoval a jedná se tedy o takový

úkon dlužníka Dacota, spol. s r.o., který je podle právní úpravy § 241 odst. 3 písm. d) IZ, vyjmenován jako úkon zvýhodňující. Právní úprava § 241 IZ nepřipouští jakoukoli volnou soudcovskou úvahu, která by mohla zohlednit konkrétní podmínky u zajišťování závazku, např. zda se jednalo ze strany Dacota, spol. s r.o. o úmysl vyvést prostřednictvím žalovaného majetek úpadce mimo ingerenci insolvenčního správce či nikoli.

Soud konstatuje též splnění další podmínky zákona, kdy zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení, protože insolvenční návrh na řešení úpadku společnosti Dacota, spol. s r.o. byl doručen zdejšímu soudu dne 1. 12. 2008.

Při ústním jednáni dne 11. 2. 2014 soud zjistil, že ke dni 15. 10. 2008 t.j. ke dni podepsání zástavní smlouvy se společnost Dacota, spol. s r.o. nacházela ve stavu úpadku z důvodu předlužení-§ 3 odst. 2 IZ. Její majetek představoval k tomuto dni částku 1 347 000 Kč a její závazky částku 1 480 502,13 Kč.

Při ústním jednáni dne 11. 2. 2014 soud též zjistil, že ke dni 15. 10. 2008 t.j. ke dni podepsání zástavní smlouvy se společnost Dacota, spol. s r.o., nacházela ve stavu úpadku též z důvodu platební neschopnosti-§ 3 odst. 1 IZ. Společnost Dacota, spol. s r.o. měla k tomuto dni více věřitelů, kterým již po delší dobu neplatila splatné závazky. Závěr o četnosti věřitelů společnosti Dacota, spol. s r.o. podporuje též četnost věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení tohoto subjektu a splatnost jejich přihlášených pohledávek. Tyto skutečnosti jsou veřejně známé z insolvenčního rejstříku.

Soud nemůže polemizovat s tvrzením žalovaného, že o úpadku na straně dlužníka Dacota, spol. s r.o., při podepisování smlouvy o dílo a smlouvy o zřízení zástavního práva, nevěděl. Tato skutečnost by mohla mít relevanci při posuzování jednání zainteresovaných osob podle právní úpravy § 241 odst. 5 písm. b) IZ. Pro tento případ je ale nutné zmínit, že opravou střešního pláště domu nedošlo k přiměřenému protiplnění dlužníkovi ale stavebníkům, kteří si provedení tohoto díla objednali u dlužníka.

Na základě shora uvedených zjištění, daných do souvislostí s platnou právní úpravou a zejména s ohledem na dodržení právního názoru Vrchního soudu v Praze, soud žalobě o určení neúčinnosti smlouvy o zřízení zástavního práva vyhověl, protože konstatoval, že společnost Dacota, spol. s r.o. podepsala smlouvu o zřízení zástavního práva v době, kdy se nacházela v úpadku, a poskytla svůj majetek k zajištění již existujícího závazku-§ 241 odst. 2 písm. d) IZ.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci právní úprava § 142 o.s.ř. Žalobce byl v celém rozsahu věci vůči žalovanému úspěšný. Žalovaný mu proto nahradí náklady vynaložené na právní zastoupení advokátem v rozsahu odměna ve výši 9 000 Kč za řízení v prvním stupni, odměna 9 000 Kč za odvolací řízení a 6 úkonů po 300 Kč. To vše zvýšeno o 20% DPH a dále náklady řízení vzniklé žalobci po odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu, dle vyhl. min. sprav. ČR č. 177/1996 Sb. v rozsahu 2 úkony po 2 100 Kč a

2x 300 Kč a to zvýšeno o 21 % DPH. Za celé řízení představuje náhrada nákladů řízení částku 29 568 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 11. 2. 2014

JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Vojtěch Tristan Kundert