16 VSOL 445/2017-73
71/32 ICm 3255/2016 16 VSOL 445/2017-73 (KSBR 32 INS 7628/2016)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Coufalové a soudců JUDr. Eustasie Rutarové a JUDr. Vladimíry Strakové v právní věci žalobce JUDr. Ladislava Pauluse, se sídlem Brno, Veveří 456/9, PSČ 602 00, IČO 73627780, insolvenčního správce dlužníků Pavla anonymizovano , anonymizovano a Eriky anonymizovano , anonymizovano , obou bytem Prostějov, Kotkova 2814/19, PSČ 796 01, zastoupeného Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 456/9, PSČ 602 00, proti žalovanému DEKTRADE a.s., se sídlem Praha 10, Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČO 48589837, o popření vykonatelné pohledávky, k odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. října 2017, č.j. 71/32 ICm 3255/2016-62 (KSBR 32 INS 7628/2016),

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zavázal žalovaného zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14.580,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce žalobce. Podle odůvodnění soud prvního stupně usnesením ze dne 3.7.2017, č.j. 71/32 ICm 3255/2016-19 (KSBR 32 INS 7628/2016) výrokem I. zastavil řízení a výrokem II. nepřiznal žádnému isir.justi ce.cz (KSBR 32 INS 7628/2016) z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s tím, že se nejedná o náklady účelně vynaložené. Po zrušujícím usnesení výroku II. odvolacím soudem rozhodl o náhradě nákladů řízení postupem dle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobce vzal incidenční žalobu zpět proto, že žalovaný jako věřitel vzal svou přihlášku pohledávky ve výši 69.878 Kč, v níž ji žalobce na přezkumném jednání popřel, zpět. Na základě uvedeného uzavřel, že žaloba byla podána důvodně a vzata zpět pro chování žalovaného. Náklady řízení vyčíslil celkem částkou 14.580,50 Kč, a to včetně náhrady daně z přidané hodnoty.

Proti tomuto usnesení podal odvolání žalovaný, který soudu prvního stupně vytýká, že nezkoumal důvody, pro které byla žalovaná pohledávka vzata zpět, tedy zda bylo vyhověno petitu žaloby žalovaným, ani zda žaloba byla skutečně podána důvodně ve smyslu tvrzení a petitu obsaženého v žalobě. S posouzením žaloby jako důvodné žalovaný nesouhlasí, když žalobce vadně namítal neplatnost rozhodčí doložky a tím i oprávněnost přihlášeného nároku žalovaného, na který žaloba směřovala. Rozhodná je podle něho skutečnost, že žaloba byla podána neoprávněně, na základě vadných závěrů uvedených přímo v žalobním návrhu a není možné žalobci přiznávat jakékoliv nároky spojené s uplatněním této žaloby. K důvodu, pro který vzal svou pohledávku částečně zpět, uvádí, že tak učinil i přesto, že svůj nárok považuje za řádně přihlášený a osvědčený, který mu po právu náleží, když považuje za neefektivní jej dále řešit, zejména s ohledem na nedůvodně podanou žalobu, kdy náklady a časové zatížení všech stran včetně soudu nepovedou ve výsledku k takovému uspokojení, které by kompenzovalo vynaložené úsilí a s tím spojené náklady. Proto se dobrovolně vzdal části svého oprávněného nároku a zpětvzetím části přihlášené pohledávky v žádném případě nevyhověl petitu podané žaloby a dále považuje svou pohledávku po právu. Navrhl, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se k podanému odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti stanovené ust. § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání vyhovět nelze.

Z obsahu spisu vyplývá, že napadené usnesení, jímž rozhodl o náhradě nákladů řízení, vydal soud prvního stupně poté, co jeho předchozí rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo odvolacím soudem pro nepřezkoumatelnost zrušeno. Odvolací soud konstatuje, že nyní přezkoumávané rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zcela požadavkům na odůvodnění rozhodnutí vyhovuje. Je také věcně správné. (KSBR 32 INS 7628/2016)

Závěr soudu prvního stupně, že povinnost hradit náklady řízení žalobci, který žalobu vzal zpět, je povinen žalovaný, když nastala situace, kdy žalobcem důvodně podaná incidenční žaloba byla na základě chování žalovaného vzata zpět, je správný. Správně tedy aplikoval ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., podle něhož byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se žalobou domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že vykonatelná pohledávka žalovaného jako věřitele č. 9, kterou přihlásil ve své přihlášce pohledávek č. P10 ve výši 393.478,92 Kč, není v části 69.878 Kč po právu. Žalovaný pohledávku v části, v níž byla žalobcem jako insolvenčním správcem popřena a v němž se domáhal vydání rozsudku o tom, že vykonatelná pohledávka po právu není, vzal jako věřitel podáním ze dne 26.6.2007 pohledávku částečně zpět, a to právě ve výši 69.878 Kč a z tohoto důvodu, to je na základě částečného zpětvzetí přihlášky, vzal žalobce dne 27.6.2007 žalobu v celém rozsahu zpět s tím, že tím odpadl předmět řízení.

S úvahami žalovaného o tom, že důvody, pro které byla žaloba podána, musí být postaveny najisto, a že je rozhodující, že žaloba byla neoprávněná již na základě vadných závěrů uvedených přímo v žalobním návrhu, nelze souhlasit. Důvodnost podání žaloby je totiž třeba uvažovat procesně, tedy z hlediska vztahu chování žalovaného k požadavkům žalobce a žaloba by byla podána z tohoto hlediska důvodně, i kdyby žalovaný žalobce uspokojil, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost, tedy v daném případě tehdy, pokud by žalovaný vzal pohledávku přihlášky v insolvenčním řízení v rozsahu 69.878 Kč zpět, ačkoliv pohledávka by byla v tomto rozsahu po právu. Žalobce se domáhal určení toho, že pohledávka v této výši po právu není a žalovaný zpětvzetím pohledávky v tomto rozsahu v insolvenčním řízení požadavku žalobce uplatněným žalobou v tomto řízení vyhověl.

Je naprosto nerozhodný důvod, pro který žalovaný vzal svou pohledávku částečně zpět a jeho tvrzení, že soud měl zkoumat i důvody, pro které byla jím žalovaná pohledávka vzata zpět, je třeba uvést, že takovéto zkoumání důvodů zpětvzetí pohledávky je jednak zcela nerozhodné a jednak v této věci ani žalovaný soudu nesdělil, jaké důvody ho k tomuto postupu vedly, ale pouze sdělil, že bere částečně zpět svou přihlášenou vykonatelnou pohledávku v rozsahu částky 69.878 Kč .

Žalobci právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. vzniklo, soud prvního stupně správně zavázal žalovaného náhradu nákladů řízení žalobci zaplatit a její výši také zcela správně vyčíslil. Ostatně proti vyčíslení této náhrady žalovaný žádné námitky neuplatňuje.

Z výše uvedených důvodů bylo napadené usnesení jako věcně správné postupem dle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno. (KSBR 32 INS 7628/2016)

V odvolacím řízení žalovaný úspěch neměl, žalobci podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly a odvolací soud proto rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

Olomouc 5. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Marta Coufalová v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu