16 VSOL 200/2017-32
č. j. 47 ICm 4233/2016 16 VSOL 200/2017-32 (KSBR 47 INS 18335/2016)

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Coufalové a soudců JUDr. Vladimíry Strakové a JUDr. Eustasie Rutarové ve věci

žalobkyně: JUDr. Tamara Kropáčová, IČO 72014903 sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc insolvenční správkyně dlužnice Veroniky Hurtové bytem Říčanská 919, 763 12 Vizovice zastoupená advokátem Mgr. Radimem Janouškem sídlem Šantova 2, 779 00 Olomouc proti žalovanému: PROFI CREDIT Czech, a.s., IČO 61860069 sídlem Klimentská 1216/49, 110 00 Praha 1-Nové Město

o popření pohledávky

k odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2017, č. j. 47 ICm 4233/2016-14 (KSBR 47 INS 18335/2016) ve znění opravného usnesení ze dne 2. listopadu 2017, č. j. KSBR 47 ICm 4233/2016-25

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části, to je výroku II., mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 12.142 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Radima Janouška.

II. Na náhradě nákladů odvolacího řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1.343,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Radima Janouška.

Odůvodnění:

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Podle odůvodnění se žalobce žalobou doručenou soudu dne 12. 11. 2016 domáhal vydání rozhodnutí o určení pořadí přihlášené pohledávky. Dne 17. 5. 2017 bylo insolvenčnímu soudu doručeno podání žalobkyně, ve kterém žalobu bere v celém rozsahu zpět a soud na jeho základě postupem dle ustanovení § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 96 o.s.ř. řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže bylo řízení zastaveno.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Šlajsová. isir.justi ce.cz (KSBR 47 INS 18335/2016)

2. Opravným usnesením opravil soud prvního stupně záhlaví usnesení o zastavení řízení tak, že do něho doplnil označení zástupce žalobkyně (nesprávně uvedl č. j. opravovaného usnesení).

3. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti výroku II., podala odvolání žalobkyně. Soudu vytýká, že se nezabýval tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení mělo být zastaveno a tím, že je-li důvodem řízení zpětvzetí žaloby, že žalobce nezavinil zastavení řízení, jestliže vzal zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného. Po podání žaloby vzal žalovaný částečně zpět přihlášku pohledávky (zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 17. 5. 2017), čímž odpadl důvod, pro který byla podaná předmětná žaloba. Žalobkyně proto vzala dne 17. 5. 2017 žalobu zpět a procesní zavinění na zastavení řízení bylo tedy na žalovaném. Soud prvního stupně tak měl zavázat žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni náklady řízení, které vyčísluje celkem částkou 12.343 Kč. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený výrok II. změnil tak, že žalovaného zaváže zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 12.342 Kč.

4. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

5. Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že odvolání je podáno včas, osobou oprávněnou, má náležitosti podle ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený výrok II. usnesení, v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to bez nařízení odvolacího jednání (§ 212, § 212a, § 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že v řízení zahájeném dne 21. 11. 2016 se žalobkyně nedomáhala vydání rozhodnutí o určení pořadí přihlášené pohledávky, jak uvádí v odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně, ale domáhala se určení, že pohledávka žalovaného č. 2 přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Veronika Hurtová, r. č. 675623/6146, bytem Vizovice, Říčanská 919 ve výši 8.831 Kč, která byla na přezkumném jednání ze dne 21. 11. 2016 popřena žalobkyní, není po právu, určení, že pohledávka žalovaného č. 2.1 přihlášená do insolvenčního řízení téhož dlužníka na přezkumném jednání ze dne 21. 11. 2016 popřena žalobkyní, není po právu a že pohledávka žalovaného č. 3 přihlášená do insolvenčního řízení téhož dlužníka ve výši 21.559 Kč, která byla na přezkumném jednání dne 21. 11. 2016 popřena žalobkyní, není po právu. Žalovaný na výzvu, aby se k žalobě vyjádřil, podáním datovaným 16. 5. 2017 sdělil, že dne 16. 5. 2017 doručil Krajskému soudu v Brně své částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky věřitele do insolvenčního řízení, kterým vzal svou přihlášku pohledávky zpět, co do výše 30.797 Kč. Tímto dispozičním úkonem žalovaného tak došlo k tomu, že již mezi žalovaným a žalobkyní neexistuje žádná sporná část pohledávky, která by byla předmětem nadepsaného incidenčního řízení a navrhl proto, aby řízení bylo zastaveno s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně podáním datovaným 17. 5. 2015 soudu sdělila, že jí bylo dne 17. 5. 2015 doručeno částečné zpětvzetí přihlášky ve výši 30.797 Kč do insolvenčního řízení, na základě takto učiněného zpětvzetí přihlášky pohledávky, která byla předmětem incidenční žaloby, vzala žalobkyně žalobu v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. zcela zpět a na náhradě nákladů řízení požadovala částku 12.342 Kč, když žaloba na popření vykonatelné pohledávky byla podána důvodně a následně byla vzata žalobkyní zpět pro chování žalovaného, neboť ten vzal až po podání žaloby přihlášku pohledávky zpět. Poté rozhodl soud prvního stupně napadeným usnesením s odůvodněním v něm uvedeným.

7. Přezkumu odvolacím soudem podléhá výlučně výrok II. o náhradě nákladů řízení. Protože soud prvního stupně řízení zastavil, měl se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve zabývat otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno či zda nastala situace, že žalobce nezavinil zastavení řízení proto, že vzal zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného. Soud prvního stupně se však podle odůvodnění napadeného rozhodnutí

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Šlajsová. (KSBR 47 INS 18335/2016)

touto otázkou vůbec nezabýval, ale rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které však je možno aplikovat pouze tehdy, pokud není důvod postupu dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř.

8. Odvolací soud se proto touto otázkou zabýval sám, přičemž musel posuzovat, zda při zpětvzetí podané žaloby žalobkyní nenastala situace, že brala zpět návrh, který byl podán důvodně, a to právě pro chování žalovaného. Přitom vyšel z obsahu spisu, a to podané žaloby, jíž se žalobkyně domáhala určení, že pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení dlužnice Veroniky Hurtové jako přihláška č. 2 ve výši 8.831 Kč, přihláška č. 2.1 přihlášená ve výši 407 Kč a přihláška č. 3 přihlášená ve výši 21.599 Kč, které žalobkyně popřela při přezkumném jednání dne 21. 11. 2016, tedy v celkové výši 30.797 Kč, a z důvodu zpětvzetí této žaloby a uzavřel, že byla vzata zpět pro chování žalovaného.

9. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení v rozporu s obsahem žaloby uvádí, že žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí o určení pořadí přihlášené pohledávky a ač uvádí, že žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět, vůbec důvody zpětvzetí žaloby neuvádí. To, co je podstatné pro vyhodnocení otázky, komu z účastníků vzniklo právo na náhradu nákladů řízení či zda nevzniklo žádnému, v odůvodnění rozhodnutí zcela absentuje.

10. Vzhledem k obsahu podané žaloby, k obsahu zpětvzetí přihlášky žalovaným v insolvenčním řízení a zpětvzetí žaloby, jak jsou odvolacím soudem výše dle obsahu spisu zjištěny, je zřejmé, že výrok o náhradě nákladů řízení nemůže jako správný obstát.

11. Nastala totiž situace, kdy žalobkyní důvodně podaná incidenční žaloba byla na základě chování žalovaného vzata zpět, neboť žalovaný tři dílčí pohledávky v části, v němž žalobkyní jako incidenční správkyní byly popřeny, vzal zpět. Je tedy třeba o náhradě nákladů řízení rozhodnout podle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když pro chování žalovaného byl vzat zpět návrh, který byl podán důvodně a žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení. Důvodnost podání žaloby je totiž třeba uvažovat procesně, tedy z hlediska vztahu chování žalovaného k požadavkům žalobkyně a žaloba by byla podána z tohoto hlediska důvodně, i kdyby žalovaný žalobkyni uspokojil, ačkoliv k tomu neměl právní povinnost, tedy v daném případě i tehdy, pokud by žalovaný vzal pohledávky přihlášek v insolvenčním řízení v rozsahu v celkové výši 30.797 Kč zpět, ačkoliv by pohledávka v tomto rozsahu byla po právu.

12. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, která spočívá v odměně za právní zastoupení, a to v odměně za tři úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách a náhradách advokátů, v platném znění (dále jen advokátní tarif), a to za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby a zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/), a to za jeden úkon ve výši 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c); ke každému z těchto úkonů náleží dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, a poněvadž zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k nákladům řízení též náhrada 21% DPH, to je k součtu částek 9.300 Kč + 900 Kč částka dalších 2.142 Kč. Celková částka nákladů řízení, na jejichž náhradu žalobkyni vzniklo právo tak činí 12.143 Kč a odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. změnil analogicky postupem dle ustanovení 220 o.s.ř. a tuto částku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

13. V odvolacím řízení měla žalobkyně zcela úspěch a podle obsahu spisu jí vznikly náklady za právní zastoupení, a to za jeden úkon právní služby, jímž je podání odvolání proti usnesení, které není rozhodnutím ve věci samé a odměna za tento úkon přísluší ve výši poloviční sazby stanovené dle § 7 bod 5. advokátního tarifu z tarifní hodnoty 12.142 Kč, to je 810 Kč, k tomuto úkonu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Šlajsová. (KSBR 47 INS 18335/2016) náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a k součtu těchto částek 1.110 Kč náleží náhrada 21% DPH, to je částka dalších 233,10 Kč. Celková částka náhrady nákladů odvolacího řízení, na kterou žalobkyni vzniklo právo, tak činí 1.343,10 Kč a odvolací soud tuto částku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1, § 149 o.s.ř.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Olomouc 9. ledna 2018

JUDr. Marta Coufalová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Šlajsová.