16 VSOL 167/2017-111
16 ICm 493/2015 16 VSOL 167/2017-111 (KSOL 16 INS 22486/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Vladimíry Strakové a soudců JUDr. Marty Coufalové a JUDr. Roberta Grygy ve věci žalobce BP Integralis Limited, Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097 Nikósia, Kyperská republika, zastoupen Mgr. Ivem Siegelem, advokátem se sídlem Praha 1, Školská 695/38, proti žalovanému Mgr. Roman anonymizovano , anonymizovano , Olomouc, Šantova 719/2, PSČ 779 00, insolvenční správce dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , Kojetín, Stružní 326, PSČ 752 01, zastoupenému Mgr. Radimem Janouškem, advokátem se sídlem Olomouc, Šantova 719/2, PSČ 779 00, o určení popřené pohledávky, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 14.3.2017, č.j. 16 ICm 493/2015-91 (KSOL 16 INS 22486/2013), ve znění opravného usnesení ze dne 31.7.2017, č.j. 16 ICm 493/2015-105 (KSOL 16 INS 22486/2013),

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, to je ve výroku II., m ě n í takto: isir.justi ce.cz (KSOL 16 INS 22486/2013)

Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Janem Hromádkou, anonymizovano , bytem Stružní 326, 752 01 Kojetín pohledávku ve výši 121.730 Kč z titulu zákonných úroků z prodlení s úhradou části jistiny vzniklou kapitalizací úroků sjednanou ve smlouvě o půjčce č. 1F 100549/2008 ze dne 26.9.2008.

II. Ve zbývající napadené části, to je ve výroku III., se rozsudek soudu prvního stupně p o t v r z u j e.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci určil, že žalobce má za dlužníkem Janem Hromádkou, anonymizovano pohledávku ve výši 362.590 Kč z titulu půjčení peněz-část jistiny vzniklá kapitalizací úroků dle smlouvy o půjčce č. 1F 100549/2008 ze dne 26.9.2008, zajištěnou zástavním právem k pozemku parcela č. St. 749 včetně na něm stojící stavby v části obce Kojetín I.-Město č.p. 326, budova bydlení a pozemek stavební parcela St. 750, vše zapsané na listu vlastnictví č. 99 pro katastrální území Kojetín, obec Kojetín (výrok I.). Žalobu, aby soud určil, že žalobce má za dlužníkem Janem Hromádkou, anonymizovano pohledávku ve výši 121.730 Kč z titulu zákonných úroků z prodlení s úhradou části jistiny vzniklou kapitalizací úroků sjednanou ve smlouvě o půjčce č. 1F 100549/2008 ze dne 26.9.2008, zamítl, (výrok II.). Konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Dle odůvodnění se žalobce včasnou žalobou doručenou soudu domáhal určení, že má za dlužníkem Janem Hromádkou a) dílčí pohledávku č. 2 ve výši 362.590 Kč z titulu uzavřené smlouvy o půjčce č. 1F 100549/2008 ze dne 26.9.2008-kapitalizovaný smluvní úrok a jednak b) dílčí pohledávku č. 6 ve výši 121.730 Kč z titulu zákonných úroků z prodlení s úhradou jistiny vzniklé kapitalizací úroků a sjednané dle výše uvedené smlouvy o půjčce-úrok z prodlení z kapitalizovaného smluvního úroku, které přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou č. 9 jako část pohledávky v celkové výši 811.464 Kč. V žalobě tvrdil, že uvedené pohledávky vznikly v souvislosti s poskytnutím půjčky podle smlouvy o půjčce ze dne 26.9.2008 uzavřené mezi původním věřitelem, dlužníkem a spoludlužnicí Anežkou Hromádkovou, manželkou dlužníka, přičemž insolvenční správce na přezkumném jednání tyto dílčí pohledávky žalobce popřel v plné výši co do pravosti. Dílčí pohledávka č. 6 ve výši 121.730 Kč vyplývající z nároku na zákonný úrok z prodlení s úhradou části jistiny vzniklé kapitalizací úroků byla popřena z důvodu tvrzeného rozporu se zákonem, kdy bylo namítáno, že úroky z úroků jsou nepřípustné. Soud prvního stupně na základě zjištění z insolvenčního spisu dlužníka konstatoval, (KSOL 16 INS 22486/2013)

že usnesením z 21.10.2014 byl zjištěn dlužníkův úpadek a insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Roman anonymizovano . Na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. Na přezkumném jednání dne 13.1.2015 byla popřena přihlášená pohledávka věřitele č. 9 BP Integraly Limited, s.r.o. ohledně dílčích pohledávek č. 2 a 6. Pokud jde o dílčí pohledávku č. 6 ve výši 121.730 Kč, která byla přihlášena z titulu zákonného úroku z prodlení s úhradou části jistiny vzniklé kapitalizací úroků, pak důvodem popření bylo tvrzení, že zákonné úroky z prodlení jsou počítány z úroků, které tvoří příslušenství jistiny z půjčky, což je v rozporu se zákonem. Dále z obsahu insolvenčního spisu soud prvního stupně zjistil, že dlužník a Anežka Hromádková coby spoludlužník uzavřela s věřitelem 1. Faktorská, s.r.o. smlouvu o půjčce č. 1F 100549/2008 dne 26.9.2008, dle níž jí byla poskytnuta půjčka ve výši 200.000 Kč, kterou se zavázala hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 26. dni v měsíci, poprvé 26.10.2008 po dobu 180 měsíců s výší pravidelné splátky 3.290 Kč. V čl. III. 10 smlouvy bylo dohodnuto okamžité splacení celé půjčky (všech sjednaných splátek, úroků, smluvních pokut a ostatních nároků věřitele snížených o již zaplacenou část pohledávky) v případě s prodlením s úhradou jakékoliv splatné částky. V čl. IV. 2 smlouvy bylo ujednáno pro případ neuhrazení úroku z půjčky v den splatnosti, že se na neuhrazený úrok hledí jako novou půjčku věřitele vůči dlužníkovi, která se k témuž dni slučuje s dosavadní půjčkou, to je připočítává se k jistině dosavadní půjčky a stává se její součástí. K zajištění pohledávek ze smlouvy o půjčce zástavce Jan Hromádka a zástavní věřitel 1. Faktorská, s.r.o. uzavřeli zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva č. 1F 150049/2008, kdy zastavovaná byla nemovitost budova bydlení č.p. 326 na pozemku č. St. 749 a pozemky St. 749 a St. 750 zapsané na LV č. 99 pro k.ú. Kojetín, obec Kojetín. V důsledku prodlení se splácením půjčky byl dlužník vyzván k okamžité úhradě celé půjčky výzvou ze dne 21.10.2009 v celkové výši 552.552 Kč a byl realizován čl. IV. 2 smlouvy o půjčce, tzn. došlo ke kapitalizaci smluvního úroku a k nesplacené jistině byl připočítán úrok z půjčky ve výši 362.590 Kč. Smlouvou ze dne 14.10.2011 1. Faktorská, s.r.o. předmětnou pohledávku postoupila postupníkovi BP Integralis Limited. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že přihlášená dílčí pohledávka č. 6 není po právu. Pohledávka spočívá v přihlášeném nároku na úrok z prodlení ve výši 121.730 Kč ze smluvního úroku (kapitalizovaného úroku podle čl. IV. 2 smlouvy o půjčce) ve výši 362.590 Kč. Soud prvního stupně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 689/2006, dle nějž je smluvní ujednání o placení úroků z prodlení ze smluvených úroků ve smyslu § 39 ObčZák neplatné pro rozpor se zákonem. Dovodil, že úrok z prodlení je tak možné požadovat pouze z jistiny, v projednávané věci pouze z částky 200.000 Kč a tento úrok byl také žalobcem přihlášen jako příslušenství jistiny (dílčí pohledávka č. 1 ve výši 67.144 Kč) a insolvenční správce tuto pohledávku na přezkumném jednání uznal. Dle názoru soudu prvního stupně je konstrukce, že se přičte úrok k jistině a tím vznikne nová jistina a z této celé částky se bude žádat úrok z prodlení, zjevně v rozporu se zákonem a k takovému ujednání se smluvní strana nemůže platně zavázat. Na podporu svého závěru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2004, sp.zn. 35 Odo 101/2002 a tam formulovaný závěr na právo účastníků dohodnout se, že sjednané úroky se stanou součástí jistiny a následně pak vznikne právo věřitele požadovat, aby dlužník pro případ prodlení s placením (KSOL 16 INS 22486/2013) takto zvýšené jistiny platit sjednanou nebo zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení. Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že se takto opět úročí pouze jistina a nikoli příslušenství pohledávky. Dle názoru soudu prvního stupně ze závěrů tohoto rozhodnutí plyne pro konkrétní věc, že úrok z prodlení je možné požadovat jen z části této nově vzniklé jistiny, připadající na původní jistinu, v projednávané věci na částku 200.000 Kč.

Proti tomuto rozsudku výslovně však pouze proti výroku II. a souvisejícímu výroku III. podal včasné odvolání žalobce. Vytkl soudu prvního stupně nesprávné právní posouzení věci. Dle žalobce soud prvního stupně výrok II. napadeného rozsudku odůvodnil nesprávnou interpretací části usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 35 Odo 101/2002 ze dne 24.3.2004. Dle žalobce ze zmíněného usnesení Nejvyššího soudu plyne, že v případě, že je ujednáno, že sjednané úroky se stanou součástí jistiny (jak je tomu v nyní projednávané věci viz čl. IV. odst. 2 smlouvy o půjčce), pro případ prodlení s úhradou takto zvýšené jistiny, má věřitel oprávnění požadovat úroky z prodlení z jistiny. Tvoří-li tedy jistinu jak dosud nesplacená část původní jistiny, tak i nová část pocházející ze smluvních úroků transformovaných (povoleným způsobem) do jistiny, pak je věřitel oprávněn v případě prodlení dlužníka požadovat úrok z prodlení z obou těchto částí-obě jsou totiž jistinou. Z čeho věřitel není oprávněn požadovat úrok z prodlení, je příslušenstvím, které je tvořeno například úrokem z prodlení, na který věřiteli vznikl nárok nebo náklady na vymáhání pohledávky. Žalobce se proto domáhal změny napadeného rozsudku ve výroku II. tak, že i v tomto rozsahu bude žalobě vyhověno.

Žalovaný v podaném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku v odvoláním dotčené části jako věcně správného.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, to vše v mezích podaného odvolání, to je z hlediska výroku II. a souvisejícího výroku III., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

Odvolací soud zcela přisvědčuje odvolací argumentaci žalobce, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na nesprávném právním názoru vyplývajícím z nesprávné interpretace rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2004, sp.zn. 35 Odo 101/2002 ze dne 24.3.2004. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud formuloval závěr, že není dotčeno práva účastníků dohodnout se (typově například v mezích smlouvy o úvěru-srovnej § 497 a násl. ObchZák), že sjednané úroky se stanou součástí jistiny (že k nim podle dohody účastníků budou přičítány coby civilní plody peněz (fructus civiles) a následně pak právo věřitele požadovat, aby dlužník pro případ prodlení s placením takto zvýšené jistiny platil sjednanou nebo zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení. Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že se takto opět úročí pouze jistina a nikoli příslušenství pohledávky . V daném případě v čl. IV. odst. 2 smlouvy o půjčce uzavřené mezi Anežkou Hromádkovou a Janem Hromádkou jako dlužníky a věřitelem 1. Faktorská, s.r.o. bylo ujednáno, že úroky z půjčky se počítají a jsou splatné vždy jednou měsíčně, a to v den pravidelné splátky půjčky. Nebude-li úrok z půjčky uhrazen v den (KSOL 16 INS 22486/2013) splatnosti, hledí se na něj jako na novou půjčku věřitele dlužníkovi, která se k témuž dni slučuje s dosavadní půjčkou, to je připočítává se k jistině dosavadní půjčky a stává se její součástí. Tato nová půjčka sleduje veškeré ostatní podmínky, které náležejí dosavadní půjčce s tím, že novou výši dluhu věřitel může promítnout do nové výše splátek nebo zvýšení počtu splátek.

Zcela jednoznačně se tak smluvní strany ve smlouvě o půjčce dohodly na tom, že dlužné smluvní úroky se v případě prodlení s jejich zaplacením připočtou k jistině půjčky a stanou se její součástí. To se v daném případě též stalo. Jistina půjčky tak byla navýšena o částku 362.590 Kč a právem žalobce požaduje z takto nově vzniklé jistiny zaplacení úroků z prodlení. V daném případě je totiž opět úročena pouze jistina, tedy nová již zvýšená jistina a nikoli příslušenství pohledávky, jak nesprávně dovodil soud prvního stupně.

Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud postupem podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, to je ve výroku II. změnil tak, že žalobě vyhověl.

Pokud jde o náklady řízení, odvolací soud ve výroku III. potvrdil napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a o nákladech odvolacího řízení za situace, kdy žalobce měl ve věci úspěch, avšak vůči žalovanému coby insolvenčnímu správci nepřísluší náhrada nákladů řízení (§ 202 odst. 1 IZ), rozhodl tak, jak je ve výroku odvolacího řízení uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e za podmínek ustanovení § 237 o.s.ř. ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Olomouc 16. listopadu 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vladimíra Straková v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu