16 ICm 4355/2014
Číslo jednací: 16 ICm 4355/2014-37 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 16 INS 97/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEMREPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci žalobce: Česká spořitelna, a. s., IČO 45244782, Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: JUDr. Adéla Konvičková, Řeznická 29, Frýdek-Místek, insolvenční správkyně dlužnice Dany anonymizovano , r.č. 675607/1861, bytem Doloplazy 93, 783 56 Doloplazy, zastoupena Mgr. Zuzanou Hrudovou, advokátkou, Masarykovo náměstí 38, 733 01 Karviná, o určení pravosti a výše popřené pohledávky,

takto:

I. Zamítá se žaloba na určení, že

-pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši ve výši 4,496.880,58 Kč přihlášenou v řízení vedeném u KS Ostrava, pobočka v Olomouci, pod sp. zn. KSOL16INS97/2014 je pohledávkou zjištěnou se zachovalým pořadím v přihlášce P1; -žalobce má právo na výplatu ze zpeněžení nemovitostí budova č.p. 93 na pozemku p.č. 1842, pozemek p.č. 1840, p.č. 1841, p.č. 1842, p.č. 1843 a p.č. 1844, vše zapsáno na LV č. 568 pro k.ú. Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, okres Olomouc.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 2.12.2014, ve znění následujících podání, se žalobce domáhá určení, že pohledávka žalobce za dlužníkem v přihlášené výši 4.496.880,58 Kč vzniklá z titulu smlouvy o úvěru je pohledávkou zjištěnou se zachovalým pořadím v přihlášce P1 a žalobce má právo na výplatu ze zpeněžení nemovitostí budova č. p. 93 na pozemku p. č. 1842, pozemek p. č. 1840, p. č. 1841, p. č. 1842, p. č. 1843 a p. č. 1844, vše zapsáno na LV č. 568 pro k. ú. Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, okres Olomouc.

Svou žalobu zdůvodnil tvrzením, že:

-Žalovaná je insolvenčním správcem dlužníka Dany anonymizovano , r. č. 675607/186, bydliště: Doloplazy 93, PSČ: 783 56 ve věci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka u Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. KSOL 16 INS 97/2014 a je tak osobou pasivně legitimovanou dle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona. -Dne 02.01.2014 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku č. 1, evidovanou pod pořadovým číslem P1 ve výši 4.496.881,58 Kč z Smlouvy o úvěru č. 0216154199 ze dne 25.05.2005. -Pohledávka žalobce je zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka. -Pohledávku pod pořadovým číslem P1 přihlásil žalobce jako pohledávku vykonatelnou. -Na přezkumném jednání konaném dne 11.11.2014 došlo k popření pohledávky co do pravosti a co do výše 4.496.880,58 Kč s odůvodněním, že žalovaná namítá promlčení pohledávky. -Žalobce byl žalovanou poučen o možnosti podání žaloby o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky ve 30 denní lhůtě od přezkumného jednání, a to proti insolvenčnímu správci v souladu s ust. 198 odst. 1 insolvenčního zákona. -Předmětná pohledávka je zajištěná zástavním právem a stala se splatnou dne 30.12.2006. -Dne 24.11.2009 byla pohledávka přihlášena do dražby nemovitostí v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. Ing. Radimem Opletalem pod sp.zn. 057 EX 3397/05 proti dlužníkovi jako povinné, přičemž přihláška byla soudnímu exekutorovi doručena dne 24.11.2009. Tuto skutečnost (přihlášení pohledávky do dražby) žalobce uvedl v návrhu na zahájení insolvenčního řízení ze dne 02.01.2014. -Žalobce opakovaně svou přihlášenou pohledávku ke dni opakovaných dražeb nemovitostí vyčísloval. -K dražbě doposud nedošlo. -Dne 06.11.2013 vydal Okresní soud v Olomouci usnesení č. j. 13C 22/2013-42, kterým nařídil soudní prodej zástavy k zaplacení přihlášené pohledávky. Rozhodnutí soudu nabylo právní moci 11.12.2013. Svědčí o tom Přihláška pohledávky do dražby ze dne 24.11.2009 a Vyčíslení pohledávky k dražbě ze dne 27.05.2013, 24.08.2012.

ICM R

Žalobce je přesvědčen, že přihláškou pohledávky do dražby došlo k stavění běhu promlčecí doby ve smyslu ust. §112 občanského zákoníku a má za to, že nelze tuto normu vykládat restriktivně, že se musí jednat pouze o řízení nalézací mezi věřitelem a dlužníkem. Dovolávaje se rozhodnutí NS ČR sp. zn. Rc 31/74, ve kterém judikatura v minulosti dospěla k závěru, že jestliže poškozený uplatnil v trestním řízení včas nárok na náhradu škody, jež mu byla způsobena trestním činem a v řízení řádně pokračuje, běh promlčecí doby se staví, má za to, že přihláška pohledávky do dražby nemovitostí podle ust. §336f o.s.ř. je uplatněním nároku věřitele vůči dlužníkovi v řízení, které je vedeno soudem, resp. soudním exekutorem, jehož úkony jsou podle ust. § 52 odst.2 exekučního řádu považované za úkony soudu. Pokud by byla dražba úspěšná a nemovitosti by byly vydraženy, následovalo by poté rozvrhové jednání, kde jsou přihlášené pohledávky projednávány a posuzovány, zda mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Kdokoliv z účastníků rozvrhového řízení včetně dlužníka může přihlášené pohledávky popírat co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupin a pořadí. Přihláškou je tedy uplatněno právo na zaplacení pohledávky proti dlužníkovi a o tomto právu je soudem řádně rozhodováno. S ohledem na ust. §112 občanského zákoníku tak dojde ke stavění promlčení doby i uplatněním nároku formou přihlášky do dražby v exekučním řízení proti dlužníkovi. Žalobce přihlásil svou pohledávku před datem 30.12.2010, nemohlo dojít k promlčení pohledávky, když obecná promlčení lhůta je v tomto případě 4 roky.

Zástavní právo a právo na realizaci tohoto majetkového práva nemohlo být promlčeno, když usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 03.11.2013, č. j. 13 C 22/2013-42, které nabylo právní moci dnem 11.12.2013, byl nařízen soudní prodej zástavy k přihlášené pohledávce. Jde o majetkové právo , které podléhá promlčení. Zástava smí být cestou výkonu rozhodnutí zpeněžena jen, jestliže povinný zástavní dlužník, respektive insolvenční dlužník nenamítl promlčení zástavního práva nebo, jestliže jím uplatněná námitka promlčení není opodstatněná. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 101 občanského zákoníku). Zástavní právo mohlo být poprvé vykonáno dnem, v němž žalobci vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy, tedy dnem, k nimž je žalobce podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy, protože insolvenční dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil (marným uplynutím doby splatnosti zajištěné pohledávky). Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku).

Žalobce tvrdí, že žalovaná námitku promlčení zástavního práva nevznesla.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když má za to, že popěrný úkon z důvodu promlčení uplatněné pohledávky byl učiněn po právu. Učinila nespornou skutečnost, že: -Jde o pohledávku vzniklou z titulu smlouvy o úvěru číslo 0216 11 54199 uzavřené dne 25. 5. 2005, která je zajištěna majetkem, který náleží náleží do majetkové podstaty dlužníka.

ICM R

-Na přezkumném jednání konaném dne 11. 11. 2014 popřela předmětnou pohledávku, co do pravosti a výše,pořadí i zajištění , když shledala pohledávku promlčenou. -Předmětná pohledávka se stala splatnou dne 30. 12. 2006. Dne ještě 24. 11. 2009 byla přihlášena do dražby nemovitostí v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. Radimem Opletalem sp. zn. 057 EX 3397/05, kterému byla přihláška doručená dne 24. 11. 2000. Z tohoto úkonu žalobce dovozuje, že došlo ke stavění běhu promlčecí doby dle ust. § 112 občanského zákoníku. -V daném případě se jedná o čtyřletou promlčecí lhůtou.

Následně pak uvedla, že

-pohledávka, která se stala splatnou dne 30. 12. 2006 se promlčela dne 30. 12. 2010, když smlouvy o úvěru se řídí obchodním zákoníkem. Žalovaná má za to, že před uplynutím promlčecí době nenastala žádná skutečnost, která by měla za následek stavění běhu promlčecí doby. -Vyslovila názor, že přihláška pohledávky do dražby nemovitostí podle ust. § 336f o.s.ř. není uplatnění nároku věřitele v řízení, které je vedeno soudem, respektive soudním exekutorem ve smyslu ust. § 112 občanského zákoníku. V této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci vydaného dne 10. 5. 2012 pod sp.zn. 12 Co 446/2011, ve kterém byl jednoznačně vysloven závěr, že pokud žalobce podle § 336f o.s.ř. pouze uplatnil svoji pohledávku z titulu sjednané zástavy v rámci dražby zatížené nemovitosti, přičemž se jednalo o řízení, ve kterém žalobce nevystupoval jakožto další oprávněný (tedy neměl přihlášenou žalobní pohledávku přiznanou v soudním či jiným rozhodnutím), nemůže mít takováto skutečnost za následek stavění promlčecí doby. Z citovaného soudního rozhodnutí dále vyplývá, že nelze zaměňovat tituly, tedy důvod soudního uplatnění nároku založeného smlouvou o půjčce a nároku vyplývajícího ze smlouvy o zřízení zástavního práva, jakožto zajišťovacího institutu k této smlouvě. -Pokud tedy žalobce v předmětné insolvenční věci uplatnil přihláškou do insolvenčního řízení svůj nárok z titulu smlouvy o úvěru, přičemž je zcela jednoznačné, že z tohoto titulu šlo o první uplatnění předmětného nároku před soudem, nemůže mít jeho obrana stran postupu dle § 336f o.s.ř. v exekučním řízení s jiným okruhem účastníků, uplatněná z jiného titulu (zástavní smlouvy), žádný vliv a dopad na stavění promlčecí doby v dané věci, neboť jde pouze o uplatnění jiného práva, odlišného právního instrumentu, než která je předmětem daného sporu. -Nesprávnost obrany žalobce dále plyne i z dalšího požadavku ust. § 112 občanského zákoníku, jímž je nejen řádné uplatnění majetkového práva před soudem či u jiného příslušného orgánu, ale také skutečnost, že věřitel v zahájeném řízení řádně pokračuje. -Žalovaná v této souvislosti namítá, že žalobce žádné takto vymezené řízení nezahájil, natož aby v něm pokračoval, a pouhé uplatnění jeho věcného práva v exekučním řízení jiných účastníků není způsobilé naplnit hypotézu § 112 občanského zákoníku.

Soud rozhodl o věci dle § 115a o.s.ř. ve spojením s ustavením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení

ICM R jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili a to žalobkyně v podání ze dne 9.9.2015 a žalovaná v podání ze dne 1.9.2015 .

Soud pak z veřejně přístupného rejstříku programu ISIR zjistil, že:

-Usnesením Krajského soudu v Ostravě , pobočka v Olomouci ze dne 11. 8. 2014, pod č. j. KSOL 16 INS 97/2014-A 13 byl zjištěn úpadek dlužníka Dany anonymizovano , rodné číslo 675607/1861 bytem Doloplazy č.p. 93 (výrok I), insolvenčním správcem byla ustanovena JUDr. Adéla Konvičková, IČ 71464166, žalovaná, (výrok II), a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs (výrok III). -Ze zápisu o přezkumném jednání a Seznamu přihlášených pohledávek, přezkumné jednání se konalo dne 11. 11. 2014, přičemž přihlášenou pohledávku žalobce pod číslem přihlášky P 1, v celkové výši 4.496.881,58 Kč s právním důvodem vzniku pohledávky: smlouva o úvěru číslo 0216 11 54199 ze dne 25. 5. 2005, s datem pořadí zajištění: 25. 5. 2010 a na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti číslo 2116154199/1 ze dne 25. 5. 2005, jejímž předmětem jsou nemovitosti zapsané na LV číslo 568 pro katastrální území Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, okres Olomouc, žalovaná popřela do pravosti, výše, zajištění i pořadí zajištění z důvodu promlčení pohledávky, když i dle tvrzení věřitele v přihlášce pohledávky došlo k zesplatnění pohledávky dne 30. 12. 2006. V případě smlouvy o úvěru uzavřené mezi věřitelem jako podnikatelem a dlužníkem jako spotřebitelem je obecná promlčecí lhůta 4 roky, k promlčení pohledávky tak došlo dne 30. 12. 2010. Nad rámec uvedeného insolvenční správkyně popřela výši úroku z prodlení, neboť za období od 30. 12. 2006 věřitel uplatňuje nejen zákonný úrok z prodlení ale rovněž smluvní úrok z prodlení ve výši 3,99 % p.a. přičemž ve spotřebitelských smlouvách není možno sjednat smluvní úrok z prodlení v jiné než v zákonné výši. Dlužník předmětnou pohledávku uznal.

Na základě uvedeného soud především konstatuje, že žaloba vůči insolvenčnímu správci byla u soudu uplatněna v souladu s ust. § 198 odst. 1 IZ, když přezkumné jednání se konalo dne 11. 11. 2014 a žaloba byla u soudu podána dne 2. 12. 2014.

Ze spisu oddílu P, sp. zn. KSOL 16 INS 97/2014, týkající se přihlášky žalobce, vedené pod číslem přihlášky P1 soud zjistil, že -žalobce touto přihláškou ze dne 2.1.2014 ve znění přihlášky ze dne 21.8.2014 uplatnil pohledávku číslo 1 v celkové výši 4,496.881,58 Kč sestávající se a) z jistiny ve výši 2.425.953,60 Kč s důvodem vzniku: smlouva o úvěru číslo 0216154199 ze dne 25. 5. 2005, na jejímž základě byl dlužnici a Vladimíru anonymizovano , rodné číslo 8510215373, poskytnut úvěr ve výši 2.500.000,-Kč. Pohledávka nebyla řádně splácena a stala se v souladu s obchodními podmínkami splatnou ke dni 30. 12. 2006. b) Příslušenství pohledávky bylo vyčísleno částkou 2,070.927,98 Kč jakožto řádný úrok ve výši 3,99 % p.a. z neuhrazené jistiny do 30. 12. 2006 (20.831,39 Kč), součet sazby řádného úroku 3,99 % a zákonného úroku z prodlení ve výši reposazby stanovené ČNB zvýšeno o 7 procentních bodů, a to pro každé kalendářní pololetí, ve kterém trvá prodlení do 11.8.2014 (2.042.146,59 Kč), poplatky za vedení a správu úvěru (7.950,- Kč).

ICM R

Dále se z přihlášky podává, že tato pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka a je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění. Pohledávka není zajištěna jiným způsobem. V řádku 16 je specifikován důvod : Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti číslo 216154199/1 ze dne 25. 5. 2005. Majetek tvořící předmět zajištění je specifikována nemovitostmi, zapsanými na LV číslo 568 pro katastrální území Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy, okres Olomouc pod bodem 17 s okamžikem vzniku zajištění je den 25. 5. 2005 (bod 18). Pohledávka je splatná od 30. 12. 2006 v částce 2.425.953,60 Kč (bod 22 Vlastnosti pohledávky). Celková výše zajištěných pohledávek pak činí částku 4,496.881,58 Kč (řádek číslo 49). Nebyla přihlášená jako pohledávka vykonatelná.

Z tvrzení účastníků vyplynul pro soud závěr, že mezi nimi je nesporná skutečnost, že 1) mezi dlužnicí a žalobcem byla dne 25.5.2005 Kč uzavřena -Smlouva o úvěru číslo 0216154199, kterou byl dlužnici a Vladimíru anonymizovano , rodné číslo 85102155373 ve smyslu ust. § 497 a následujících obchodního zákoníku poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2.500.000,-Kč a k jejímu zajištění pak -Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti pod číslem 216154199/1, přičemž předmětem zástavy byly nemovitosti specifikované v přihlášce jakožto nemovitosti zapsané na LV číslo 568 v katastrálním území Doloplazy u Olomouce, obec Doloplazy okres Olomouc. -2) pohledávka ze Smlouvy o úvěru byla splatná dne 30.12.2006.

Proto k těmto skutečnostem další zjištění nečinil.

Spor mezi účastníky v daném případě spočívá v otázce, zda předmětná pohledávka je promlčena.

Ke sporné otázce pak soud provedl následující zjištění: -Z podání ze dne 24. 11. 2004 k č.j. 057 EX 3397/05 adresované Exekutorskému úřadu v Olomouci, Mgr. Ing. Radim Opletal, z podání ze dne 24. 8. 2012, č. j. 057 EX 3397/05 -přihláška do opakované elektronické dražby a podání ze dne 27. 5. 2013, č. j. 057EX 3397/05 , že žalobce přihlásil předmětnou pohledávku do dražby , přičemž z posledně citovaných 2 podání vyplývá, že se jednalo o dražbu realizovanou k návrhu oprávněného: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114957, proti povinné Daně anonymizovano , rodné číslo 6756071861. -Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 11. 2013, č. j. 13 C 22/2013-42, že v právní věci žalobce Česká spořitelna a.s. se sídlem Praha 4 Olbrachtova 1929/62, IČ 45244782, proti žalované Daně anonymizovano , anonymizovano , bytem Doloplazy 93, o nařízení soudního prodeje zástavy, byl nařízen soudní prodej zástavy a to nemovitostí zapsaných na LV číslo 568 u katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (které jsou specifikované shodně v přihlášce žalobce), pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele (žalobce) ve výši 4.495.343,26 Kč s úrokem ve výši 3,99 % p.a. z částky 2.425.953,60 Kč Kč ode dne 24. 9. 2013 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.425.953,60 Kč od 24. 9. 2013 do zaplacení ( odst. I. výroku). Dále pak zástavnímu dlužníku byla uložena povinnost zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů řízení částku 5.000,-Kč s tím, že

ICM R

uspokojení této pohledávky se zástavní věřitel může domáhat jen z výtěžku prodeje zástavy specifikované ve výroku I ( odst. II. výroku) . Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že zástavní věřitel ( žalobce) se žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2013 domáhal proti zástavnímu dlužníku o nařízení soudního prodeje zástavy ve výroku specifikované. Soud rozhodl v souladu s ust. § 200z o.s.ř., ust. § 155 občanského zákoníku, § 157 odst. 1 občanského zákoníku, § 164 odst. 1 občanského zákoníku, § 165 odst. 1 občanského zákoníku a § 165a odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdy uzavřel, že soudní prodej zástavy se realizuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na výkon rozhodnutí prodejem zástavy dle § 251 a následujících o.s.ř..

Dle § 165 občanského zákoník účinného ke dni uzavření smlouvy o zástavě, není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (odstavec 1). Dle § 165a občanského zákoníku lze zástavu zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu (odst. 1). Právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem u soudu po dlužníku není ustanovením v odst. 1 a 2 dotčeno (odst. 3).

V Komentáři k ust. § 165a občanského zákoníku se podává: . zůstává i nadále zachován tradiční postup, spočívající v dosažení exekučního titulu, pomineme-li vykonatelný notářský zápis, v nalézacím řízení s případným navazujícím výkonem rozhodnutí. Na této cestě mohou se vyskytnout určitá úskalí při prokazování rozhodných skutečností způsoby, jakými je to obvyklé ve sporném soudním řízení, v neposlední řadě i možnosti uplatnění námitky promlčení ze strany žalovaného. Naproti tomu dosažení exekučního titulu neomezuje věřitele jen na zpeněžení předmětu zástavního práva, které by mohla být zdlouhavější, zjednává mu možnost postihnout výkonem rozhodnutí i jiný druh majetku povinného a dosáhnout tak snadněji a s menšími časovými ztrátami peněžního zdroje k uspokojení vymáhané pohledávky . Shora citovaná ustanovení § 165 jsou zaměřena na uhrazovací funkce zástavního práva v obecné rovině, přičemž ust. § 165a v prvním a třetím odstavci má na zřeteli způsoby, které se zástavnímu věřiteli při realizaci zástavního práva nabízejí. ..Zkrácený postup při realizaci zástavního práva představuje soudní prodej zástavy. Jde o řízení svého druhu, probíhající mimo sporné nalézací řízení, na které sice navazuje výkon rozhodnutí prodejem movitých a nemovitých věcí, vykazující však určité, nikoliv nevýznamné odchylky od postupu v běžných věcech. Východiskem řízení je žaloba, opírající se o ust. § 200y o.s.ř.. V jejím petitu se navrhovatel ( může jim být jen zástavní věřitel) , uchází o výrok soudu, že se nařizuje prodej zástavy. Pasivně legitimováni je pouze zástavní dlužník. Zvláštnosti procesu svědčí také to, že předmětem dokazování jsou pouze 3 skutečnosti: existence zajištěné pohledávky, existence zástavního práva a osoba zástavního dlužníka. Obrana žalovaného může tudíž spočívat jen ve zpochybňování těchto

ICM R taxativně vyjmenovaných skutečností. Nemůže mít místo zejména námitka promlčení zajištěné pohledávky, protože promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká (§ 170 odst. 2). Ke zvláštnostem tohoto řízení patří skutečnost, že se rozhoduje usnesením, i když úkonem, kterým se řízení bývá i žaloba. K vykonatelnosti usnesení dochází již dnem právní moci. Vlastní výkon rozhodnutí soudem se řídí ustanoveními o.s.ř.. K jeho zahájení dojde k návrhu zástavního věřitele, výrokem rozhodnutí je nařízení výkonu. Řízení o soudním prodeji zástavy je upravenou v ust. § 200y, 200z a § 210za. Výkon rozhodnutí vzešlého z tohoto řízení se provede podle § 338a o.s.ř. (viz strana 678 a násl. Občanský zákoník, komentář, 10 vydání , autoři Švestka, Jehlička, Škárová, Spáčil a kol., nakladatelství C.H.BECK, rok 2006).

Dle § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ust. § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka (odst. 2).

Dle ust. § 338a o.s.ř. v rozhodném znění se na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon, jinak (odst. 1). Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, se nepoužijí ust. § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ust. § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou ( odst. 3) .

Z Komentáře k citovanému zákonnému ustanovení se podává, že v řízení o nařízení prodeje zástavy a v nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy se soud zabývá pouze tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej se navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, existence zajištěné pohledávky se přitom posuzuje především z hlediska doložení právního vzniku této pohledávky, neboť jiné skutečnosti nejsou pro nařízení právně významné . Zástavní dlužník může uplatnit svoji obranu a zpochybnit osvědčení zákonných skutečností, které byly podkladem pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy a pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy až v návrhu na zastavení. V návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy může uplatnit i další skutečnosti, jimiž se proti prodeji zástavy brání. Soud rovněž zastaví výkon rozhodnutí v případě, že povinný namítne promlčení zajištěné pohledávky zástavního práva a soud zjistí, že tato námitka je důvodná. Zastaví-li soud výkon rozhodnutí prodejem zástavy, rozhodne dle § 271 o nákladech výkonu rozhodnutí podle procesního zavinění. Zaviněně zavinili zastavení výkonu rozhodnutí oprávněný, může soud zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech, a to nejenom samotného výkonu rozhodnutí, ale i výrok o nákladech usnesení, jímž byl nařízen prodej zástavy dle § 210 odst. 3 a o těchto nákladech znovu rozhodnout. (viz Velké komentáře, autoři Drápal, Bureš a kolektiv, Občanský soudní řád II, rok vydání 2009, bod 6 IV. zastavení výkonu rozhodnutí, str. 2568 a násl.).

Z uvedeného skutkového stavu (a to jak tvrzení účastníků, tak i provedeného dokazování) vyplývá, že žalobce coby věřitel za dlužnicí z titulu smlouvy o úvěru (hypotečního úvěru) ze dne 25. 5. 2005 má pohledávku ve výši 4.496.881,58 Kč, která se

ICM R stala splatnou dne 30. 12. 2006 (tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné). Tuto pohledávku má zajištěnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti číslo 216154199/1, taktéž ze dne 25. 5. 2005 (skutečnost taktéž nesporná).

Z těchto právních důvodů žalobce pak přihlásil coby věřitel předmětnou pohledávku dne 2. 1. 2014 v jejím následujícím znění do předmětného insolvenčního řízení. Žalovaná, insolvenční správkyně předmětnou pohledávku popřela, jak co do výše, pravosti, pořadí i zajištění, kdy vznesla námitku promlčení (z důvodu jejího promlčení). Soud tedy nemá pochybnosti o tom, že námitku promlčení je nutno vztáhnout nejenom k uplatněné pohledávce, ale také i k zástavnímu právu.

Soud souhlasí s názorem žalované, že promlčecí lhůta je čtyřletá v souladu se shora citovaným ust. § 100 odst. 2 občanského zákoníku, a to jak ve vztahu k pohledávce samé, tak také k zástavnímu právu, které má akcesorickou povahu k zajišťovanému závazku a pohledávka ze smlouvy o úvěru ( § 497 a násl. obch. zák.) se řídí ustanovením obchodního zákoníku, který délku promlčecí lhůty upravuje v ustanovení § 397.

Vzhledem k tomu, že pohledávka byla splatná dne 30. 12. 2006, počala běžet promlčecí lhůta (a to jak ve vztahu k realizaci pohledávky samotné, tak také i k její realizaci ze zástavního práva) dnem následujícím tedy dnem 31. 12. 2006 a uplynula tedy dnem 31. 12. 2010.

Žalobce měl možnost domoci se realizace předmětné pohledávky, jak uplatněním svého nároku u soudu v nalézacím řízení dnem následujícím po dni splatnosti, to je dnem 31.12.2006 a téhož dne mohl uplatnit svá práva ze zástavy, jak z výše uvedeného vyplývá.

Jak z přihlášky, tak z žalobních tvrzení v daném případě se podává, že žalobce v nalézacím řízení nedosáhl vydání exekučního titulu, když žádná takováto tvrzení se nepodávají. Předmětnou pohledávku se snažil nedůsledně realizovat přihlášením pohledávky do dražby s odkazem na ust. § 336 c a následujících o.s.ř. podáním ze dne 24. 11. 2004 k č. j. 057 EX 3397/05 adresované Exekutorskému úřadu v Olomouci, Mgr. Ing. Radim Opletal následně pak podáním ze dne 24. 8. 2012, č.j. 057 EX 3397/05-přihláška do opakované elektronické dražby a podáním ze dne 27. 5. 2013, č.j. 057EX 3397/05 svou pohledávku dodatečně vyčísloval, přičemž z posledně citovaných 2 podání vyplývá, že se jednalo o dražbu realizovanou k návrhu oprávněného: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114957, proti povinné Daně anonymizovano , rodné číslo 6756071861.

Soud souhlasí s důvody žalovanou prezentovanou v obraně, na které pro stručnost odkazuje, že tento úkon (úkony) nemohl způsobit stavení běhu promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 112 občanského zákoníku, dle kterého je základním předpokladem stavení běhu promlčecí lhůty a) skutečnost, že věřitel uplatní v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje; b) existence práva, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

ICM R

V daném případě žalobce nenaplnil žádné z uvedených skutečností tímto ustanovením presumovaných. Přihláška pohledávky do dražby , byť opakovaně realizované, nemohou naplnit předpoklady citovaným ustanovením presumované, tj. uplatnění svého práva u soudu . a řádné pokračování v řízení , zvláště, když jsou učiněné v řízeních zahájených 3 osobou a absentuje zde tedy relevantní návrh na výkon rozhodnutí.

Pokud se pak žalobce dovolává citovaného usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 13C 22/2013-42, kterým byl nařízen soudní prodej zástavy dle ustanovení § 200y a násl. o.s.ř. v rozhodném znění (pravděpodobně jako rozhodnutí pravomocně přiznávající jeho právo), pak v této souvislosti je nutno akcentovat, že toto rozhodnutí bylo vydáno dne 6. 11. 2013 na základě žaloby zástavního věřitele (žalobce) doručené soudu dne 24. 9. 2013 , což je téměř za 3 roky poté, kdy uplynula čtyřletá promlčecí lhůta. Navíc žalobce ani netvrdil, že by na základě tohoto rozhodnutí Okresního soudu se domáhal nařízení výkonu rozhodnutí (a v řízení tak řádně pokračoval), jak mu z tohoto usnesení vyplývala povinnost k uspokojení jeho pohledávky. Soud má za to, že žalobce si byl vědom skutečnosti, že předmětná pohledávka a i zástavní právo jsou již promlčeny, a proto s ohledem na možnost vznesení námitky promlčení v řízení o výkon rozhodnutí (jeho zastavení) a důsledky shora citované v řízení nadále nepokračoval. I zde tedy chybí zákonem předpokládaný návrh na výkon rozhodnutí.

Soud tak uzavírá, že popěrný úkon žalované shledává důvodným, žalobu shledává nedůvodnou, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku v odst. I. uvedeno.

Nákladový výrok vychází z ustanovení § 7 a § 142 odst. 1 o.s.ř. , když zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 30.10.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlastimila Potoczková v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R