16 ICm 3865/2014
Číslo jednací: 16 ICm 3865/2014-50 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 10598/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEMREPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci žalobce: Kateřina anonymizovano , anonymizovano , Nádražní 291/35, 751 17 Horní Moštěnice, zastoupeného Mgr. Davidem Frankem, advokátem, se sídlem Bartošova 1660/16, 750 02 Přerov, proti žalovanému: Ing. Jiří Hanák, IČO 15407128, Erbenova 29, 703 00 Ostrava-Vítkovice, insolvenční správce dlužníka Mikasa plus, s. r. o., IČO 24784184, Záhumenní 51/1, 750 02 Přerov, zastoupenému Mgr. Jakubem Jančovičem, advokátem, se sídlem Čechova 2, 750 02 Přerov, o určení popřené nevykonatelné pohledávky, takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce č. P10 přihlášená dne 28.7.2014 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014 je po právu do výše částky 273.000 Kč. II. Co do částky 39.000 se žaloba na určení předmětné pohledávky žalobce č. P 10, přihlášené dne 28.7.2014 do insolvenčního řízení u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014, s e z a m í t á. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobou došlou procesnímu soudu dne 7. 11. 2014 se žalobkyně domáhá vydaní rozhodnutí, kterým bylo určeno, že pohledávka žalobce č. P10 přihlášená dne 28.7.2014 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014 je po právu do výše částky 312.000 Kč z důvodů, že: -Přihláškou ze dne 21.05.2014 přihlásil žalobce v řízení vedeném u procesního soudu pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014 pohledávku ve výši 312.000 Kč, z důvodu nezaplaceného nájemného na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 (jistina). Přihláška byla evidovaná pod pořadovým číslem P10; -Při přezkumném jednání konaném dne 09.10.2014, jehož se věřitel zúčastnil, popřel žalovaný co by insolvenční správce pravost pohledávky s odůvodněním, že ,,v účetnictví dlužníka se nenachází žádné dokumenty, které by uzavřením nájemní smlouvy prokazovaly, o této nebylo žádným způsobem účtováno, nebylo prokázáno ani převzetí nemovitosti ani její faktické užívání. Stejně tak se z účetnictví nenacházejí dokumenty prokazující, že by bylo kdykoliv minulostí účtováno o službách s nájmem spojených, či by služby měl vlastník zajišťovat samostatně ; -Při přezkumném jednání byl žalobce poučen o tom, že žalobu o určení popřené pohledávky je oprávněn podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání; -Dne 1. 3. 2011 žalobce jakožto pronajímatel uzavřel s dlužníkem coby nájemcem Smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byly nebytové prostory na adrese Záhumenní 51/1 v Přerově IV-Kozlovice ( čl.1 cit. smlouvy) o velikosti 86 m, které měl dlužník užíval jako kancelář (čl. 3 smlouvy) na dobu neurčitou od 1. 3. 2011. V čl. 5 smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 7.800,-Kč měsíčně. Nebytové prostory byly žalobcem řádně předány dlužníkovi dne 1. 3. 2011 a od té doby doposud je dlužník užívá, když na adrese těchto nebytových prostor má i své sídlo. Předmětná pohledávka 312.000,-Kč představuje nezaplacené nájemné za období od 1. 3. 2011 do 30. 6. 2014; -U jednání dne 13.10.2015 pak žalobce doplnil tvrzení tak, že žalobkyně není podnikatelem. Prostory pronajímal na základě nájemní smlouvy a jednotlivé nájemné dlužníkovi nevyúčtovával (tj. nefakturoval). Způsob platby nájemného byl účastníky sjednán nájemní smlouvou. Dlužník své sjednané povinnosti nesplnil.

Žalovaný navrhl zamítnutí této žalobě s argumentem, že žalobce doposud neprokázal, že by poskytl dlužníkovi jakékoliv plnění dle citované smlouvy, když zejména nebylo prokázáno, že by nebytové prostory byly žalobcem dlužníkovi řádně předány. Žalovaný má dále pochybnosti o tom, že pohledávka vyplývající ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 3. 2011 byla ze strany žalobkyně řádně zdaněna.

U jednání dne 12.1.2016 pak zpochybnil pravost originálu smlouvy o nájmu poukazem na rozdíly s kopií založenou v ,,P spise, kde na kopii je podpis žalobkyně pod označením ,,za pronajímatele podstatně níž než podpis na originále, přičemž ani podpis žalobkyně není shodný s podpisem na originále, kde čárka nad písmenem a je propojena kličkou po ukončení písmene a, kdežto na kopii je čárka nad a individuálně provedená. Z těchto skutečností dovozuje žalovaný závěr, že předmětná smlouva v originále byla

ICM R vyhotovena dodatečně. Má za to, že s ohledem na současné technické možnosti dle jeho názoru není problém vyhotovit kopii jakékoliv smlouvy, tedy i smlouvy obdobné, která tvoří přílohu přihlášky žalobce, stačí pouze naskenovat podpis firmy žalovaného, resp. jeho jednatele a opatřit jeho razítko. Relevantnost podpisu jednatele dlužníka Ing. Ždímala na originálu nezpochybňuje, má však za to, že tento podpis tam mohl Ing. Ždímal dát kdykoliv v následujícím období, tedy např. i měsíc předtím, resp. v době, než byl originál této smlouvy žalobcem opatřen. Stejné argumenty uplatnil i u Protokolu o předání a převzetí nebytových prostor dle Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 .

Následně pak u jednání dne 12.1.2016 vznesl námitky promlčení uplatněného nároku žalobcem a to ve výši 39.000 Kč s příslušenstvím, kdy se jedná o nájemné za měsíce březen, duben, květen, červen a červenec 2011, neboť dle článku 5.2. smlouvy se nájemné platí 1 x měsíčně vždy na začátku období, tedy k 1. dni v měsíci a přihláška pohledávky žalobkyně byla soudu doručena 28.07.2014, tedy po uplynutí 3leté promlčecí lhůty ve vztahu k nájemnému za citované měsíce.

U jednání konaném dne 12.1.2016 účastníci učinili nesporná skutková tvrzení, že: -Přihláškou ze dne 21.05.2014 uplatnil žalobce v řízení vedeném u procesního soudu pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014 pohledávku ve výši 312.000 Kč, z důvodu nezaplaceného nájemného na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 (jistina). Přihláška byla evidovaná pod pořadovým číslem P10; -Při přezkumném jednání konaném dne 09.10.2014, jehož se věřitel zúčastnil, popřel žalovaný coby insolvenční správce pravost pohledávky s odůvodněním, že ,,v účetnictví dlužníka se nenachází žádné dokumenty, které by uzavření nájemní smlouvy prokazovaly, o této nebylo žádným způsobem účtováno, nebylo prokázáno ani převzetí nemovitosti ani její faktické užívání. Stejně tak se v účetnictví nenacházejí dokumenty prokazující, že by bylo kdykoliv minulostí účtováno o službách s nájmem spojených, či by služby měl vlastník zajišťovat samostatně . Dlužník předmětnou pohledávku popřel také; -Při přezkumném jednání byl žalobce poučen o tom, že žalobu o určení popřené pohledávky je oprávněn podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání.

V daném případě jsou sporné mezi účastníky následující otázky:

a) zda předmětná pohledávka žalobce má relevantní základ, resp. zda byla mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena dne 01.03.2011 žalobcem dovolávaná smlouva o nájmu nebytových prostor; b) zda dlužník předmětné nemovitosti v uvedené době, tj. od 01.03.2011 do 30.06.2014 užíval, resp. zda v uvedené době žalobce tvrzené služby z citované smlouvy dlužníkovi poskytoval.

Ke sporné otázce ad a) soud zjistil :

-Z originálu Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011, že byla uzavřena mezi žalobkyní Kateřinou anonymizovano , r.č. 745709/5679 (pronajímatel) a dlužníkem (nájemce). V bodu 2 je deklarace skutečnosti, že pronajímatel přenechává touto smlouvou nájemci do užívání nebytových prostor kanceláře o rozloze 86 m2 v nemovitosti, jejichž je vlastníkem na adrese Záhumenní 51/1, 750 02 Přerov-

ICM R

Kozlovice (dále jen nemovitost) viz. bod 1 citované smlouvy. Pod bodem 4 je sjednaná doba nájmu na dobu neurčitou od 01.03.2011 a v bodě 5 je sjednáno nájemné a zálohy na poplatky za služby, kde pod bodem 5.1. je sjednáno, že výše nájemného nebytových prostor činí 7.800 Kč/měsíc a dle bodu 5.2. je sjednané, že nájemné se zavazuje nájemce platit 1 x měsíčně, vždy na začátku období v hotovosti. Dle bodu 5.4. v případě prodlení s platbou nájemného a paušální platby bylo sjednáno oprávnění pronajímatele požadovat úrok z prodlení ve výši 0,1 % z neuhrazené částky za každý den prodlení. Pod bodem 6 je upraveno předání nebytových prostor, ve kterém je deklarace nájemce, že se seznámil s nebytovými prostory a prohlašuje, že splňuje jeho požadavky a současně se zavázal po skončení nájmu předat prostory a vybavení ve stavu, v jakém je převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pod bodem 8 je ujednání týkající se ukončení nájemní smlouvy, umožňující oběma smluvním stranám smlouvu vypovědět písemnou výpovědí s 1 měsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet 1. dnem měsíce následujícího po doručení výpovědí druhé smluvní straně. Pod bodem 9 v Závěrečných ustanoveních je deklarace smluvních stran, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvních stran (bod 9.1.), smlouva je vyhotovená ve 2 vyhotoveních po jednom pro každé ze smluvních stran (bod 9.2.) a smluvní strany na důkaz svého souhlasu s celým obsahem smlouvy připojují své podpisy. Za pronajímatele je na originále smlouvy podpis ,, anonymizovano za pronajímatele a za nájemce nečitelný podpis subjektu, opatřeného razítkem dlužníka; -Poté porovnáním originálu citované listiny s její kopií, nacházející se ve spise v odd. P, č. přihlášky P10 a tvořící přílohu přihlášky žalobce, bylo soudem uzavřeno, že co do vzhledu a textu se jedná o listiny identické, obě také opatřené podpisy stejných subjektů i obdobného vzhledu podpisů.

Ke sporné otázce ad b) pak soud zjistil :

-Z originálu Protokolu o předání a převzetí nebytových prostor dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 , že tento je opatřen datem k 01.03.2011 a podpisem pronajímatele, označeným subjektem žalobkyně a nájemce, subjektem dlužníka, zastoupeného Ing. Ždímalem, přičemž podpisy těchto subjektů jsou shodné jako na originálu Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011. Listina dokumentuje místo a čas předání nebytových prostor v místě Záhumenní 51/1, Přerov IV.-Kozlovice, předání dnem 01.03.2011, specifikací nebytových prostor kancelářské prostory, skladové prostory o celkové rozloze 86 m2 a v Závěrečném prohlášení deklaraci nájemce, že nebytové prostory byly řádně zkontrolovány a jsou schopny trvalého užívání a na základě uvedených skutečností nájemce od pronajatele nebytové prostory specifikované v bodě III. tohoto protokolu přebírá. Tento protokol je sepsán ve 2 vyhotoveních, z nichž každé má platnost originálu. Každá smluvní strana si ponechá jedno vyhotovení; -Po porovnání originálu citované listiny s její kopií, nacházející se ve spise v odd. P, č. přihlášky P10 a tvořící přílohu přihlášky žalobce, bylo soudem uzavřeno, že co do vzhledu a textu (obsahu) se jedná o listiny identické, obě také opatřené podpisy stejných subjektů i obdobného vzhledu podpisů.

Předpokladem projednání žaloby je posouzení její včasnosti a dále okruhu účastníků. Přezkumné jednání, na kterém byla žalovaným (i dlužníkem) popřena přihlášená pohledávka ve výši 312,000 Kč, co do pravosti se konalo dne 9.10.2014. Žalobce se jednání zúčastnil a byl poučen o nutnosti podat předmětnou žalobu. Žaloba byla podána u příslušného

ICM R

Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 7.11. 2014, tedy včas (§ 198 insolvenčního zákona). Tyto skutečnosti navíc byly mezi účastníky nesporné. V souladu s poučením dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona tak, jak je uvedeno v poučení IS u jednání proti insolvenčnímu správci ( když úpadek dlužníka byl řešen konkurzem).

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že je u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10598/2014 je vedeno insolvenční řízení ohledně majetku dlužníka a že přihláškou ze dne 21.05.2014 uplatnil žalobce pohledávku ve výši 312.000 Kč, z důvodu nezaplaceného nájemného na základě Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 (jistina). Přihláška byla evidovaná pod pořadovým číslem P10.

Při přezkumném jednání konaném dne 09.10.2014, jehož se věřitel zúčastnil, popřel žalovaný coby insolvenční správce pravost pohledávky s odůvodněním, že ,,v účetnictví dlužníka se nenachází žádné dokumenty, které by uzavření nájemní smlouvy prokazovaly, o této nebylo žádným způsobem účtováno, nebylo prokázáno ani převzetí nemovitosti ani její faktické užívání. Stejně tak se v účetnictví nenacházejí dokumenty prokazující, že by bylo kdykoliv minulostí účtováno o službách s nájmem spojených, či by služby měl vlastník zajišťovat samostatně . Dlužník předmětnou pohledávku popřel také.

Pro posouzení věci je rozhodující, zda popření pravosti předmětné pohledávky žalobce ze strany insolvenčního správce (a potažmo i dlužníka) bylo důvodné či nikoliv.

V této souvislosti pak soud posuzoval náležitosti přihlášky žalobce, která byla doručena Krajskému soudu v Ostravě, ve smyslu ustanovení § 174 odst.1 insolvenčního zákona, která musí obsahovat kromě náležitostí podání důvod vzniku a výši požadované pohledávky. Důvodem vzniku se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Tyto náležitosti přihláška pohledávky žalobce dle názoru soudu splňuje.

Dle § 192 odst. 1 insolvenčního zákona je správce oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. Právo popírat všechny přezkoumávané pohledávky mají přihlášení věřitelé, správce insolvenční správce a úpadce (jehož popření ovšem nemá-v intencích insolvenčního zákona-pro zjištění pohledávky v konkursu význam). Popřením pravosti pohledávky se přitom rozumí popření jejího základu, má-li popírající za to, že pohledávka vůbec nevznikla, nebo že sice vznikla, ale také již zcela zanikla (např. splněním, započtením nebo prekluzí), anebo že je zcela promlčená (§ 193 insolvenčního zákona). Popření výše pohledávky představuje námitka, že přezkoumávaná pohledávka tu sice je, avšak nikoliv v takové výši, jakou uvádí přihlašovatel; typické v tomto případě je, že popírající uznává pohledávku co do základu, ale nesouhlasí s tvrzenou výší-tedy má za to, že pohledávka v přihlašované výši vůbec nevznikla, že již zčásti zanikla (např. započtením, splněním), nebo že se zčásti promlčela (§ 194 insolvenčního zákona).

Popření pohledávky je procesním úkonem, pro nějž (při absenci výslovné úpravy v IZ) přiměřeně platí ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. a co do obsahových náležitostí úkonu ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř.

Účinné popření (jen) pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat (pouze) základ nároku. Dospěje-li soud k závěru, že základ nároku je dán, nemůže bez dalšího zkoumat též jeho výši nebo pořadí. Stejně tak účinné popření pohledávky co do její výše umožňuje soudu ve sporu o určení výše pohledávky zkoumat

ICM R pouze tuto výši (a to pouze v popřeném rozsahu), nikoli též posuzovat (bez dalšího) pořadí pohledávky.

V daném případě z provedeného dokazování vyplynul pro soud závěr, že žalobce uzavřel s dlužníkem dne 1.3.2011 Smlouvu o nájmu nebytových prostor, na jejímž základě pak Protokolem o předání a převzetí nebytových prostor dle smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.03.2011 , ke dni 01.03.2011 pronajímatel dlužníkovi přenechal kancelářské prostory a skladové prostory o celkové rozloze 86 m2, na adrese nemovitostí Záhumenní 51/1, Přerov IV.-Kozlovice, které dlužník převzal. Tyto skutečnosti potvrzuje mimo jiné i fakt, že dlužník předmětné místo vykazuje za své sídlo. Nebylo prokázané a ani tvrzené, že by dlužník na základě uvedeného závazku žalobci cokoliv plnil.

Nájem a podnájem nebytových prostor upravuje zákon č. 116/1990 Sb. v platném znění, kde dle § 3 nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajimatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. V § 5 odst. 1 zákon uvádí, že není-li dohodnuto jinak, pronajimatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu nájmu, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat, zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno, a umožnit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s nájmem. Podle ustanovení § 40 obč. zák., nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný (odstavec 1). Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpisy stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů (odstavec 3).

Ustanovení § 46 obč. zák. dále určuje, že písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků (odstavec 1). Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitostí, musí být projevy účastníků na téže listině (odstavec 2).

Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že předmětná Smlouva o nájmu nebytových prostor byla smluvními stranami platně uzavřena dne 1.3.2011, kdy na jejím základě pak dlužníkem byly pronajaté prostory převzaty a dlužníka tak stíhala povinnost pronajímateli platit dohodnuté nájemné ve výši 7.800 Kč/měsíc jednou měsíčně vždy na začátku období v hotovosti. Tuto povinnost dlužník nesplnil.

Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny (právně významný

ICM R je pouze ten projev vůle jednajícího, který je vyjádřen v písemném textu; proto eventuální záměry jednajícího v písemném textu nevyjádřené jsou právně bezvýznamné). Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (viz Jehlička, O., Švestka, J., Škárová, M., a kol.: Občanský zákoník. Komentář. 8. vydání, C. H. Beck, Praha 2003, str. 206).

V projednávané věci není pochyb o tom, že sporná smlouva obsahuje označení pronajímatele a nájemce způsobem nevzbuzujícím žádné pochybnosti, když obě smluvní strany jsou označeny jak jménem, příjmením tak i rodným číslem pronajímatele, tak obchodní firmou, právní formou, sídlem, identifikačním číslem, jakož i údaje o předmětu nájmu a ceně. Písemná smlouva je smluvními stranami podepsána, a pravost listiny je zpochybňována pouze rozdílností umístění podpisů na originále a kopiích ve spisu se nacházejících. S ohledem na skutečnost, že bylo deklarováno, že smlouva byla vyhotovena ve 2 paré a žalovaný pravost podpisu jednajícího za subjekt dlužníka nezpochybnil, uzavřel soud, že předmětná nájemní smlouva byla platně uzavřena.

Řídě se uvedenou úvahou považuje soud předmětnou pohledávku za existující (pravou).

Vzhledem k uvedenému s přihlédnutím k tomu, že žalovaný uplatnil námitku promlčení části popřené pohledávky do výše 39.000 Kč (5x 7.800 Kč za měsíce březen, duben, květen, červen a červenec roku 2011), kteroužto námitku byl oprávněn v daném řízení uplatnit, neboť tato má základ v ustanovení § 193 IZ, se soud zabýval relevantností této námitky.

Dle § 100 odst. 1 občanského zákoníku v rozhodném znění právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

Dle § 101 občanského zákoníku v rozhodném znění pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

V daném případě se jedná o nárok žalobce na nájemné za každý jednotlivý měsíc poskytovaného plnění, tedy samostatný nárok za každý jednotlivý měsíc u něhož splatnost této platební povinnosti byla určena vždy k počátku kalendářního měsíce , z čehož lze dovodit, že nejpozději ke dni 15. dne běžného měsíce byla předmětná částka 7.880 Kč splatná. Ode dne následujícího (tj. 16. dne) pak lze dovodit prodlení dlužníka s plněním platební povinnosti.

Žalobce uplatnil svůj nárok na dlužné nájemné až v insolvenčním řízení přihláškou ze dne 28.7.2014. Lze tak souhlasit se žalovaným, že nárok na zaplacení částek předcházející den 28.7.2011 (respektive 16.7.2011), je promlčen a tudíž jej nelze přiznat, jedná se o nájemné za měsíce: březen, duben, květen, červen a červenec roku 2011 (5x 7.800 Kč), což představuje celkovou částku 39.000 Kč. V tomto rozsahu byl shledán tedy popěrný úkon žalovaného důvodným.

ICM R

Řídě se uvedenou úvahou rozhodl soud tak, jak v odst. I. a II. uvedeno.

Nákladový výrok vychází z ustanovení § 202 odst. 1 IZ , když důvody pro aplikaci ustanovení § 202 odst. 2 IZ soud neshledal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 19.1.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlastimila Potoczková v. r. Veronika Paličková samosoudkyně

ICM R